Žaloba podaná dne 4. června 2013 – Tameio Pronias Prosopikou Trapezis Kiprou v. Komise a Evropská centrální banka

(Věc T-328/13)

Jednací jazyk: řečtina

Účastníci řízení

Žalobce: Tameio Pronias Prosopikou Trapezis (Levkosia, Kypr) (zástupci: E. Efstathiou, K. Efstathiou, K. Liasidou, advokáti)

Žalované: Evropská centrální banka a Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

prohlásil žalobu za přípustnou a opodstatněnou;

zrušil rozhodnutí euroskupiny ze dne 25. března 2013, v konečném znění obsaženém v rozhodnutí guvernéra Centrální banky Kypru, jakožto zástupce/zmocněnce Evropského systému centrálních bank ze dne 29. března 2013, K.D.P [správní nařízení] 104/2013, jímž bylo rozhodnuto o „prodeji určitých operací“ Cyprus Popular Bank Public Co Ltd, a které v podstatě představuje společné rozhodnutí Evropské centrální banky, jakož i Evropské komise;

určil, že výše uvedené rozhodnutí euroskupiny představuje v podstatě společné rozhodnutí Evropské centrální banky a Evropské komise, bez ohledu na jeho podobu či formu;

uložil Evropské centrální bace a Evropské komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobce čtyři žalobní důvody.

První žalobní důvod vychází ze skutečnosti, že napadené rozhodnutí je neplatné, jelikož byly překročeny pravomoci, které Smlouva o Evropské unii svěřuje nejen Evropské centrální bance, ale také Evropské komisi, takže se jedná o akt, který oba orgány přijaly ultra vires.

Druhý žalobní důvod vychází z toho, že napadené rozhodnutí porušuje právo na majetek, které je chráněno článkem 1 Protokolu č. 1 k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod a jejím článkem 14 a které je potvrzeno v Listině základních práv Evropské unie.

Třetí žalobní důvod vychází z tvrzení, že napadené rozhodnutí nemá zjevně žádný právní základ a porušuje zásadu proporcionality.

Čtvrtý žalobní důvod vychází ze skutečnosti, že napadené rozhodnutí porušuje i obecně uznávané právní zásady unijního práva a především zásadu, že se nikdo nemůže dovolávat svých opomenutí k získání určité výhody a/nebo k ospravedlnění svého nesprávného či protiprávního jednání.