Prozatímní vydání
ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (druhého senátu)
19. září 2019 (*)
„Řízení o předběžné otázce – Sbližování právních předpisů – Motorová vozidla – Nařízení (ES) č. 715/2007 – Článek 6 odst. 1 první věta – Informace o opravách a údržbě vozidla – Povinnosti výrobce vůči samostatným provozovatelům – Neomezený přístup k těmto informacím ve standardizovaném formátu – Podmínky – Zákaz diskriminace“
Ve věci C‑527/18,
jejímž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 267 SFEU, podaná rozhodnutím Bundesgerichtshof (Spolkový soudní dvůr, Německo) ze dne 21. června 2018, došlým Soudnímu dvoru dne 13. srpna 2018, v řízení
Gesamtverband Autoteile-Handel eV
proti
KIA Motors Corporation,
SOUDNÍ DVŮR (druhý senát),
ve složení A. Arabadžev, předseda senátu, T. von Danwitz, C. Vajda, P. G. Xuereb (zpravodaj) a A. Kumin, soudci,
generální advokát: M. Szpunar,
vedoucí soudní kanceláře: A. Calot Escobar,
s přihlédnutím k písemné části řízení,
s ohledem na vyjádření předložená:
– za Gesamtverband Autoteile-Handel eV M. Sacrém, Rechtsanwalt,
– za KIA Motors Corporation T. Koppem, R. Polley a W. Holzapfel, Rechtsanwälte,
– za Evropskou komisi M. Huttunenem a J. Hradilem, jakož i A. C. Becker, jako zmocněnci,
s přihlédnutím k rozhodnutí, přijatému po vyslechnutí generálního advokáta, rozhodnout věc bez stanoviska,
vydává tento
Rozsudek
1 Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu čl. 6 odst. 1 první věty nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/2007 ze dne 20. června 2007 o schvalování typu motorových vozidel z hlediska emisí z lehkých osobních vozidel a z užitkových vozidel (Euro 5 a Euro 6) a z hlediska přístupu k informacím o opravách a údržbě vozidla (Úř. věst. 2007, L 171, s. 1).
2 Tato žádost byla předložena v rámci sporu mezi Gesamtverband Autoteile-Handel eV (dále jen „Gesamtverband“), německým oborovým sdružením v oblasti velkoobchodu s automobilovými díly, a KIA Motors Corporation (dále jen „KIA“), jihokorejským výrobcem automobilů, v němž jde o to, že tento výrobce odmítl poskytnout samostatným provozovatelům přístup k informacím o opravách a údržbě vozidla ve formátu, který lze dále elektronicky zpracovávat.
Právní rámec
Unijní právo
Nařízení č. 715/2007
3 V bodě 8 odůvodnění nařízení č. 715/2007 se uvádí:
„V zájmu zlepšení fungování vnitřního trhu, zejména v oblasti volného pohybu zboží, svobody usazování a volného pohybu služeb, je potřebný neomezený přístup k informacím o opravách vozidla prostřednictvím standardizované vyhledávací funkce, kterou je možno použít k vyhledání technických informací, a účinná hospodářská soutěž v oblasti služeb poskytujících informace o opravách a údržbě motorových vozidel. Velká část těchto informací se týká palubních diagnostických systémů (OBD) a jejich vzájemného působení s ostatními systémy vozidla. Je vhodné stanovit technické specifikace, kterými by se měli výrobci řídit na svých internetových stránkách, spolu s cílenými opatřeními, která zajistí přiměřený přístup malým a středním podnikům. Společné normy odsouhlasené za účasti dotčených subjektů, jako je formát [Organizace pro rozvoj strukturovaných informačních standardů (OASIS)], mohou usnadnit výměnu informací mezi výrobci a poskytovateli služeb. Je proto vhodné nejprve požadovat používání technických specifikací ve formátu OASIS a požádat Komisi, aby vyzvala CEN/ISO [Evropský výbor pro normalizaci/Mezinárodní organizace pro normalizaci] k dalším úpravám tohoto formátu, aby vznikla norma, která formát OASIS včas nahradí.“
4 Podle bodu 27 odůvodnění tohoto nařízení je jeho cílem „realizace vnitřního trhu zavedením společných technických požadavků týkajících se emisí motorových vozidel a zajištění přístupu samostatných provozovatelů k informacím o opravách a údržbě vozidla za stejných podmínek, jaké mají autorizovaní obchodní zástupci a opravny“.
5 Článek 3 uvedeného nařízení, nadepsaný „Definice“, v bodech 14 a 15 stanoví:
„Pro účely tohoto nařízení a jeho prováděcích opatření se použijí tyto definice:
[...]
14) ‚informacemi o opravách a údržbě vozidla‘ se rozumějí veškeré informace potřebné pro diagnózu, údržbu, prohlídku, pravidelné sledování, opravu, přeprogramování nebo opětovnou inicializaci vozidla, které výrobce poskytuje svým autorizovaným obchodním zástupcům a opravnám, včetně následných změn a doplňků těchto informací. Tyto informace obsahují všechny informace požadované k montáži součástek nebo vybavení do vozidel;
15) ‚samostatným provozovatelem‘ se rozumí podniky jiné než autorizovaní obchodní zástupci a opravny přímo nebo nepřímo zapojené do oprav a údržby motorových vozidel, zejména opravny, výrobci nebo distributoři opravárenských zařízení, nástrojů nebo náhradních dílů, vydavatelé technických informací, automobilové kluby, poskytovatelé silničních asistenčních služeb, subjekty nabízející inspekční a zkušební služby a subjekty zajišťující školení pro instalační techniky, výrobce a servisní techniky zaměřené na vybavení vozidel na alternativní paliva“.
6 Článek 6 nařízení č. 715/2007, nadepsaný „Povinnosti výrobce“, v odstavci 1 stanoví:
„Výrobci poskytnou samostatným provozovatelům neomezený a standardizovaný přístup k informacím o opravách a údržbě vozidla na svých internetových stránkách ve standardizovaném formátu, a to rychle dostupným způsobem, který je nediskriminační v porovnání s daným ustanovením nebo přístupem poskytovaným [v porovnání s informacemi a přístupem poskytovanými] autorizovaným obchodním zástupcům a opravnám. V zájmu snadnějšího dosažení tohoto cíle budou informace předkládány jednotně nejprve v souladu s technickými požadavky ve formátu OASIS [...]“
7 Článek 8 tohoto nařízení, nadepsaný „Prováděcí opatření“, stanoví:
„Opatření nezbytná pro provedení článků 6 a 7, jež mají za účel změnit jiné než podstatné části tohoto nařízení jejich doplněním, se přijímají regulativním postupem s kontrolou stanoveným v čl. 15 odst. 3. Tato opatření zahrnují definici a aktualizaci technických specifikací týkajících se způsobu, jakým budou informace o systému OBD a o opravách a údržbě vozidel poskytovány, přičemž bude věnována zvláštní pozornost zvláštním potřebám malých a středních podniků.“
Nařízení č. 692/2008
8 Nařízení Komise (ES) č. 692/2008 ze dne 18. července 2008, kterým se provádí a mění nařízení č. 715/2007 (Úř. Věst. 2008, L 199, s. 1) bylo změněno nařízením Komise (EU) č. 566/2011 ze dne 8. června 2011 (Úř. věst. 2011, L 158, s. 1) (dále jen „nařízení č. 692/2008“), a to zejména za účelem posílení procesu výměny údajů o konstrukčních částech vozidla mezi výrobci a samostatnými provozovateli.
9 Článek 13 nařízení č. 692/2008, nadepsaný „Přístup k informacím palubních diagnostických systémů vozidla a informacím o opravách a údržbě vozidla“, v odstavci 1 stanoví:
„Výrobci v souladu s články 6 a 7 nařízení [č. 715/2007] a přílohou XIV tohoto nařízení zavedou nezbytná opatření a postupy, které zajistí snadnou přístupnost informací [...] o opravách a údržbě vozidla.“
10 Bod 2.1 přílohy XIV nařízení č. 692/2008 zní takto:
„Informace [...] o opravách a údržbě vozidla k dispozici na internetových stránkách musí odpovídat technickým specifikacím podle dokumentu OASIS SC2-D5, Formát informací o opravách automobilů, [...] [a podle bodů 3.2, 3.5 (vyjma bodu 3.5.2), 3.6, 3.7 a 3.8 dokumentu OASIS SC1-D2, Specifikace požadavků na opravy vozidla] [...], s použitím jen otevřených formátů pro text a grafiku, které lze sledovat a tisknout prostřednictvím běžných softwarových aplikací [s použitím jen otevřených formátů pro text a grafiku nebo formátů, které lze zobrazit a vytisknout pouze pomocí standardních softwarových modulů plug-in], které jsou volně dostupné, snadno instalovatelné a lze je spustit v rámci všeobecně používaných počítačových operačních systémů. [...] Žadatelé o právo k tomu, aby mohli informace kopírovat či dále zveřejňovat, by měli jednat přímo s příslušným výrobcem. […]
V databázi snadno dostupné samostatným provozovatelům se poskytují informace o všech částech vozidla, jimiž je vozidlo, jak je identifikováno identifikačním číslem vozidla (VIN) a podle jakýchkoli dalších kritérií, jako je rozvor náprav, výstup motoru, úroveň nebo možnosti vybavení, vybaveno výrobcem vozidla a které mohou být nahrazeny náhradními díly, jež poskytuje výrobce vozidla svým autorizovaným opravnám nebo obchodním zástupcům nebo třetím stranám formou odkazu na číslo částí původního vybavení.
Tato databáze musí obsahovat VIN, čísla částí původního vybavení, názvy částí původního vybavení, údaje o platnosti (platnost od – do), vlastnosti montáže a případně charakteristiky struktury.
Informace v databázi se pravidelně aktualizují. Tyto aktualizace zahrnují zejména všechny úpravy jednotlivých vozidel poté, co byla vyrobena, a je-li tato informace k dispozici autorizovaným obchodním zástupcům.“
Nařízení č. 566/2011
11 Bod 12 odůvodnění nařízení č. 566/2011 zní takto:
„Aby byla zajištěna účinná hospodářská soutěž na trhu v oblasti služeb poskytujících informace o opravách a údržbě motorových vozidel a aby bylo jasné, že dotyčné informace zahrnují informace, které je třeba poskytnout vedle opraven jiným nezávislým provozovatelům než opravnám, je bez ohledu na to, zda výrobce vozidla poskytuje tyto informace svým autorizovaným prodejcům a opravnám přímo, nezbytné další vysvětlení, pokud jde o specifikaci informací, jež mají být poskytovány podle nařízení [č. 715/2007], aby bylo zajištěno, že trh samostatných opraven a údržby vozidel jako celek může soutěžit s autorizovanými prodejci.“
Německé právo
12 Z předkládacího rozhodnutí vyplývá, že se Gesamtverband dovolává porušení některých ustanovení Gesetz gegen den unlauteren Wettbewerb (zákon o nekalé hospodářské soutěži), a to jak ve znění platném do 10. prosince 2015 (dále jen „dřívější znění UWG“), tak ve znění platném po tomto dni (dále jen „nové znění UWG“).
13 Podle § 4 bodu 11 dřívějšího znění UWG platilo:
„Nekalosoutěžního jednání se dopouští zejména ten, kdo
[...]
11. jedná v rozporu s právním předpisem, který je určen mimo jiné k tomu, aby v zájmu účastníků trhu stanovil pravidla chování na trhu“.
14 Toto ustanovení bylo v novém znění UWG nahrazeno ustanovením § 3a, které stanoví:
„Nekalého jednání se dopouští ten, kdo jedná v rozporu s právním předpisem, který je určen mimo jiné k tomu, aby v zájmu účastníků trhu stanovil pravidla chování na trhu, jestliže toto porušení právního předpisu může citelně narušit zájmy spotřebitelů, jiných účastníků trhu nebo soutěžitelů.“
15 Ustanovení § 8 odst. 1 první věty UWG v dřívějším i novém znění umožňuje podat žalobu na okamžité ukončení jednání (eliminace) a v případě hrozby opakování žalobu na zdržení se jednání do budoucna (nekonání), a to proti jakékoli osobě, jež se dopustila obchodní praktiky, která je ve smyslu § 3 a 7 tohoto zákona protiprávní. Podle § 3 odst. 1 dřívějšího znění UWG platilo, že nekalosoutěžní jednání jsou protiprávní, pokud mohou citelně narušit zájmy soutěžitelů, spotřebitelů nebo jiných účastníků trhu. Podle čl. 3 odst. 1 nového znění UWG jsou nekalosoutěžní jednání protiprávní.
Spor v původním řízení a předběžné otázky
16 Pokud jde o vozidla, která uvádí na trh společnost KIA, Gesamtverband, jakož i samostatní provozovatelé, kteří jsou jeho členy, mají přístup v režimu „jen pro čtení“ k databázi obsahující informace o opravách a údržbě vozidla ve smyslu čl. 3 bodu 14 nařízení č. 715/2007.
17 Gesamtverband požádalo společnost KIA o to, aby mělo toto sdružení i jeho členové rovněž přístup k informacím z dané databáze ve formátu, který umožňuje jejich další elektronické zpracování.
18 Toto sdružení se poté obrátilo na Landgericht Frankfurt am Main (Zemský soud ve Frankfurtu nad Mohanem, Německo), aby tento soud společnosti KIA uložil poskytnout tyto informace jemu a jeho členům v požadovaném formátu. Tento soud uložil společnosti KIA danou povinnost v souladu s návrhem Gesamtverband. Oberlandesgericht Frankfurt am Main (Vrchní zemský soud ve Frankfurtu nad Mohanem, Německo), k němuž společnost KIA podala odvolání proti rozsudku vydanému v prvním stupni, měl za to, že čl. 6 odst. 1 nařízení č. 715/2007 neukládá společnosti KIA, aby poskytla Gesamtverband a jeho členům přístup k těmto informacím ve formátu, který umožňuje další elektronické zpracování informací. Tento soud rozhodl, že ve vztahu k samostatným provozovatelům existuje pouze povinnost zajistit k těmto informacím přístup v režimu „jen pro čtení“, jelikož tato forma poskytnutí nezakládá diskriminaci mezi těmito provozovateli na straně jedné a obchodními zástupci a opravnami, které jsou smluvně vázány ke společnosti KIA, na straně druhé. Gesamtverband podal proti rozsudku vydanému v odvolacím řízení k předkládajícímu soudu, Bundesgerichtshof (Spolkový soudní dvůr, Německo), opravný prostředek „Revision“.
19 Předkládající soud má za to, že výsledek sporu, který mu byl předložen, závisí na odpovědi na otázku, zda způsob, jakým se společnost KIA rozhodla poskytovat dotčené informace samostatným provozovatelům, je v souladu s čl. 6 odst. 1 první větou nařízení č. 715/2007, nebo zda naopak toto ustanovení vyžaduje, aby byly takové informace poskytnuty ve formátu, který lze dále elektronicky zpracovávat.
20 Přestože by podle předkládajícího soudu mohl mít přístup k informacím o opravách a údržbě vozidla ve formátu, který umožňuje jejich další elektronické zpracování ze strany samostatných provozovatelů, pozitivní účinek na fungování vnitřního trhu a mohl by podpořit účinnou hospodářskou soutěž na trhu v oblasti služeb poskytování informací o opravách a údržbě vozidla, povinnost poskytnout tyto informace samostatným provozovatelům ve formátu, který lze dále elektronicky zpracovávat, podle všeho nevyplývá ze znění čl. 6 odst. 1 první věty nařízení č. 715/2007, ani z odkazu na formát OASIS uvedeného v tomto ustanovení. Předkládající soud rovněž uvádí, že s ohledem na znění prvního pododstavce první a čtvrté věty, jakož i druhého pododstavce bodu 2.1 přílohy XIV nařízení č. 692/2008 a na historii vzniku tohoto bodu 2.1 může být čl. 6 odst. 1 první věta nařízení č. 715/2007 vykládán v tom smyslu, že výrobce není povinen poskytnout dotčené informace ve formátu, který lze dále elektronicky zpracovávat. Takový výklad je mimoto potvrzen záměrem Komise stanovit v novém rámcovém nařízení o schvalování typu motorových vozidel povinnost poskytnout dotčené informace samostatným provozovatelům ve strojově čitelném formátu, který lze dále elektronicky zpracovávat.
21 Předkládající soud dodává, že Soudní dvůr musí rovněž upřesnit dosah zákazu diskriminace stanoveného v čl. 6 odst. 1 první větě nařízení č. 715/2007 v takové situaci, jako je situace dotčená ve věci v původním řízení, v níž výrobce automobilů prostřednictvím poskytovatele informačních služeb zřídil ve prospěch autorizovaných obchodních zástupců a opraven další informační kanál pro prodej originálních náhradních dílů.
22 Pokud jde o informační kanály, k nimž mají přístup samostatné opravny, předkládající soud upřesnil, že společnost KIA poskytuje přístup ke svému katalogu originálních dílů podniku LexCom, který umožňuje samostatným opravnám vyhledávat na internetovém portálu tohoto podniku s názvem „partslink24“ originální náhradní díly společnosti KIA na základě VIN vozidel. Předkládající soud poukazuje na to, že Gesamtverband netvrdil, že informace o opravách a údržbě vozidla obsažené v informačních kanálech, k nimž mají přístup obchodní zástupci a opravny, které jsou smluvně vázány ke společnosti KIA, jsou úplnější nebo vyšší kvality než informace, k nimž mají přístup samostatní provozovatelé prostřednictvím internetového portálu společnosti KIA.
23 Za těchto podmínek se Bundesgerichtshof (Spolkový soudní dvůr) rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžné otázky:
„1) Je výrobce povinen zpřístupnit informace, které musí podle čl. 6 odst. 1 první věty nařízení č. 715/2007 poskytnout samostatným provozovatelům, v elektronicky dále zpracovatelném formátu?
2) Jedná se o diskriminaci samostatných provozovatelů, která je podle čl. 6 odst. 1 první věty nařízení č. 715/2007 zakázána, pokud výrobce prostřednictvím poskytovatele informačních služeb otevře další informační kanál pro prodej originálních náhradních dílů autorizovanými obchodními zástupci a opravnami?“
K předběžným otázkám
K první otázce
24 Podstatou první otázky předkládajícího soudu je, zda čl. 6 odst. 1 první věta nařízení č. 715/2007 musí být vykládán v tom smyslu, že výrobci automobilů musí samostatným provozovatelům poskytnout přístup k informacím o opravách a údržbě vozidla ve formátu, který lze dále elektronicky zpracovávat.
25 Je třeba připomenout, že podle tohoto ustanovení výrobci poskytnou samostatným provozovatelům neomezený a standardizovaný přístup k informacím o opravách a údržbě vozidla na svých internetových stránkách ve standardizovaném formátu, a to rychle dostupným způsobem, který je nediskriminační v porovnání s informacemi nebo přístupem poskytovaným autorizovaným obchodním zástupcům a opravnám.
26 V tomto ohledu je třeba konstatovat, že znění čl. 6 odst. 1 první věty nařízení č. 715/2007 samo o sobě neumožňuje odpovědět na otázku předkládajícího soudu, jelikož v první řadě pouze uvádí, že formát, ve kterém mají být tyto informace poskytnuty, musí být standardizovaný, přičemž toto ustanovení neumožňuje určit, zda musí být uvedené informace poskytnuty v režimu „jen pro čtení“, nebo ve formátu, který lze dále elektronicky zpracovávat.
27 Jak z bodu 8 odůvodnění a z čl. 6 odst. 1 druhé věty nařízení č. 715/2007, tak z bodu 2.1 prvního pododstavce přílohy XIV nařízení č. 692/2008 totiž vyplývá, že standardizovaný formát musí být chápán v tom smyslu, že dotyčné informace musí být v souladu s technickými požadavky formátu OASIS, aby bylo možné příslušné technické informace vyhledat a byla usnadněna výměna informací. Z tohoto formátu OASIS přitom nevyplývá, že by výrobcům ukládal povinnost poskytnout přístup k dotčeným informacím ve formátu, který lze dále elektronicky zpracovávat, a to tím spíše že jak formát v režimu „jen pro čtení“, tak formát, který lze elektronicky dále zpracovávat, umožňuje vyhledat požadované technické informace a zároveň usnadňuje výměnu informací.
28 Dále je třeba uvést, že i když mají výrobci podle znění čl. 6 odst. 1 první věty nařízení č. 715/2007 povinnost poskytnout „neomezený“ přístup k informacím o opravách a údržbě vozidla, poskytnutí těchto informací v režimu „jen pro čtení“ nelze – na rozdíl od toho, co tvrdí Gesamtverband a Komise – považovat za omezení přístupu k těmto informacím. Vzhledem k tomu, že toto ustanovení rozlišuje mezi přístupem, který má být poskytnut, jenž musí být „neomezený“, a formátem, v němž musí být přístup poskytnut, se totiž požadavek na neexistenci omezení vztahuje na samotný obsah informací, které musí být poskytnuty samostatným provozovatelům, a nikoli na způsob jejich poskytnutí.
29 Konečně skutečnost, že na základě čl. 6 odst. 1 první věty nařízení č. 715/2007 musí být dotčené informace poskytnuty rychle dostupným způsobem, neznamená, že musí být dostupné ve formátu, který lze dále elektronicky zpracovávat. Tentýž závěr platí pro požadavek vyplývající z čl. 6 odst. 1 druhé věty nařízení č. 715/2007, podle něhož musí být informace předloženy jednotně, přičemž tento cíl je mimoto zajištěn tím, že daný formát je standardizovaný.
30 Podle ustálené judikatury Soudního dvora je ale třeba při výkladu ustanovení unijního práva zohlednit nejen jeho znění, ale i jeho kontext a cíle sledované právní úpravou, jíž je součástí (viz zejména rozsudek ze dne 17. dubna 2018, Egenberger, C‑414/16, EU:C:2018:257, bod 44 a citovaná judikatura). Historie vzniku ustanovení unijního práva může rovněž poskytnout informace relevantní pro jeho výklad (rozsudek ze dne 10. prosince 2018, Wightman a další, C‑621/18, EU:C:2018:999, bod 47 a citovaná judikatura).
31 Pokud jde na prvním místě o kontext, do něhož je zasazen čl. 6 odst. 1 první věta nařízení č. 715/2007, je třeba zaprvé připomenout, že bod 2.1 první pododstavec přílohy XIV nařízení č. 692/2008 stanoví, že by měl samostatný provozovatel, který si přeje „kopírovat či dále zveřejňovat“ dotčené informace, jednat přímo s příslušným výrobcem. Z tohoto ustanovení vyplývá, že Komise, jíž článek 8 nařízení č. 715/2007 svěřuje přijímání opatření nezbytných k provedení článku 6 tohoto nařízení, patrně sama vycházela z předpokladu, že čl. 6 odst. 1 první věta nařízení č. 715/2007 vyžaduje pouze přístup k dotčeným informacím v režimu „jen pro čtení“.
32 Zadruhé bod 2.1 druhý pododstavec přílohy XIV nařízení č. 692/2008 stanoví, že informace o opravách a údržbě vozidla jsou poskytovány „[v] databázi“, ale neuvádí, že tyto informace musí být poskytnuty ve formátu, který lze dále elektronicky zpracovávat. Z toho vyplývá, že jediná povinnost, kterou toto ustanovení výrobci ukládá, je vytvořit databázi. Způsob, jakým samostatní provozovatelé mohou získat informace obsažené v takové databázi – tedy zda mají k těmto informacím přístup pouze v režimu „jen pro čtení“, nebo zda k nim mají přístup ve formátu, který lze dále elektronicky zpracovávat – tak tento bod 2.1 neupravuje.
33 Kromě toho je nesporné, že při vypracovávání nařízení č. 566/2011 měla Komise v úmyslu změnit bod 2.1 přílohy XIV nařízení č. 692/2008 tak, že bude stanovena povinnost poskytnout přístup k dotčeným informacím, nebo alespoň k některým z nich, ve formátu, který umožňuje jejich další elektronické zpracování. Tento návrh Komise však nebyl v konečném znění nařízení č. 566/2011 převzat. Z toho, že Komise v bodě 12 odůvodnění nařízení č. 566/2011 uvedla, že „[bylo] [...] nezbytné další vysvětlení, pokud jde o specifikaci informací, jež mají být poskytovány podle nařízení [č. 715/2007]“, vyplývá, že Komise měla k tomuto datu za to, že čl. 6 odst. 1 první věta nařízení č. 715/2007 nevyžaduje, aby byly dotčené informace poskytnuty ve formátu, který lze dále elektronicky zpracovávat, a že není namístě takovou povinnost zavést prostřednictvím nařízení č. 566/2011.
34 Pokud jde dále o argument Gesamtverband, podle něhož je nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/858 ze dne 30. května 2018 o schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel, jakož i systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla a o dozoru nad trhem s nimi, o změně nařízení (ES) č. 715/2007 a č. 595/2009 a o zrušení směrnice 2007/46/ES (Úř. věst. 2018, L 151, s. 1), které se podle jeho článku 91 použije od 1. září 2020, relevantní pro výklad čl. 6 odst. 1 první věty nařízení č. 715/2007, stačí uvést, že povinnost poskytnout informace o opravách a údržbě vozidla samostatným provozovatelům v elektronicky dále zpracovatelném formátu, jež je napříště obsažena v čl. 61 odst. 1 nařízení č. 2018/858, byla zavedena až v průběhu legislativního postupu týkajícího se tohoto nařízení. Nelze tudíž mít za to, že taková povinnost byla stanovena již v nařízení č. 715/2007.
35 Pokud jde na druhém místě o cíle sledované nařízením č. 715/2007, z bodů 8 a 27 odůvodnění vyplývá, že toto nařízení má za cíl prostřednictvím zaručení neomezeného přístupu k dotčeným informacím zajistit a zlepšit fungování vnitřního trhu tak, aby byla zajištěna účinná hospodářská soutěž jak na trhu v oblasti služeb opravy a údržby vozidel, tak na trhu v oblasti služeb poskytování informací o opravách a údržbě vozidel. Tento cíl v podstatě vyplývá také z bodu 12 odůvodnění nařízení č. 566/2011.
36 V tomto ohledu je třeba konstatovat, že i kdyby poskytnutí přístupu k dotčeným informacím takovým způsobem, který umožňuje jejich další elektronické zpracování, usnadnilo využití informací ze strany těchto provozovatelů, a přispělo by tak k zajištění účinné hospodářské soutěže na každém z těchto trhů, jakož i k řádnému fungování vnitřního trhu, nic nenasvědčuje tomu, že by tyto cíle mohly být dosaženy pouze tím, že by výrobcům automobilů byla uložena povinnost poskytnout přístup k dotčeným informacím v takovém formátu.
37 S ohledem na výše uvedené je třeba na první otázku odpovědět tak, že čl. 6 odst. 1 první věta nařízení č. 715/2007 musí být vykládán v tom smyslu, že výrobcům automobilů neukládá povinnost poskytnout samostatným provozovatelům přístup k informacím o opravách a údržbě vozidla ve formátu, který lze dále elektronicky zpracovávat.
K druhé otázce
38 Druhou otázkou se předkládající soud táže, zda musí být čl. 6 odst. 1 první věta nařízení č. 715/2007 vykládán v tom smyslu, že skutečnost, že výrobce automobilů zřídí prostřednictvím poskytovatele informačních služeb další informační kanál ve prospěch autorizovaných obchodních zástupců a opraven pro prodej originálních náhradních dílů, představuje přístup, který je ve smyslu tohoto ustanovení pro samostatné provozovatele diskriminační v porovnání s přístupem, který mají autorizovaní obchodní zástupci a opravny.
39 K tomu je třeba připomenout, že z čl. 6 odst. 1 první věty nařízení č. 715/2007 vyplývá, že přístup k dotčeným informacím poskytovaný samostatným provozovatelům nesmí být diskriminační v porovnání s přístupem poskytovaným autorizovaným obchodním zástupcům a opravnám v tom smyslu, že s posledně uvedenými osobami nesmí být zacházeno příznivěji, pokud jde jak o obsah poskytovaných informací, tak o podmínky přístupu k nim.
40 Ve věci v původním řízení Gesamtverband tvrdí, že samostatné opravny, které provádí vyhledávání na internetové stránce „partslink24“ podniku LexCom, mohou ve vztahu k náhradním dílům pro vozidla značky KIA vyhledat pouze originální náhradní díly autorizovaných obchodních zástupců společnosti KIA, což může tyto obchodní zástupce zvýhodňovat. Nejedná se však o diskriminaci ve smyslu čl. 6 odst. 1 první věty nařízení č. 715/2007, jenž se vztahuje pouze na přístup k dotčeným informacím poskytovaný jednak samostatným provozovatelům a jednak autorizovaným obchodním zástupcům a opravnám. Z vysvětlení poskytnutých předkládajícím soudem přitom vyplývá, že Gesamtverband netvrdil, že obchodní zástupci a opravny, které jsou smluvně vázány ke společnosti KIA, mají prostřednictvím internetového portálu podniku LexCom přístup k informacím o opravách a údržbě vozidla, které jsou úplnější nebo vyšší kvality než informace, k nimž mají přístup samostatní provozovatelé prostřednictvím internetového portálu společnosti KIA.
41 S ohledem na výše uvedené je třeba na druhou otázku odpovědět tak, že čl. 6 odst. 1 první věta nařízení č. 715/2007 musí být vykládán v tom smyslu, že skutečnost, že výrobce automobilů zřídí prostřednictvím poskytovatele informačních služeb další informační kanál ve prospěch autorizovaných obchodních zástupců a opraven pro prodej originálních náhradních dílů autorizovanými obchodními zástupci a opravnami, nepředstavuje přístup, který by byl ve smyslu tohoto ustanovení pro samostatné provozovatele diskriminační v porovnání s přístupem, který mají autorizovaní obchodní zástupci a opravny, pokud samostatní provozovatelé mají jinak přístup k informacím o opravách a údržbě vozidla, který je nediskriminační, pokud jde o informace a přístup poskytovaný autorizovaným obchodním zástupcům a opravnám.
K nákladům řízení
42 Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení ve vztahu ke sporu probíhajícímu před předkládajícím soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud. Výdaje vzniklé předložením jiných vyjádření Soudnímu dvoru než vyjádření uvedených účastníků řízení se nenahrazují.
Z těchto důvodů Soudní dvůr (druhý senát) rozhodl takto:
1) Článek 6 odst. 1 první věta nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/2007 ze dne 20. června 2007 o schvalování typu motorových vozidel z hlediska emisí z lehkých osobních vozidel a z užitkových vozidel (Euro 5 a Euro 6) a z hlediska přístupu k informacím o opravách a údržbě vozidla musí být vykládán v tom smyslu, že výrobcům automobilů neukládá povinnost poskytnout samostatným provozovatelům přístup k informacím o opravách a údržbě vozidla ve formátu, který lze dále elektronicky zpracovávat.
2) Článek 6 odst. 1 první věta nařízení č. 715/2007 musí být vykládán v tom smyslu, že skutečnost, že výrobce automobilů zřídí prostřednictvím poskytovatele informačních služeb další informační kanál ve prospěch autorizovaných obchodních zástupců a opraven pro prodej originálních náhradních dílů autorizovanými obchodními zástupci a opravnami, nepředstavuje přístup, který by byl ve smyslu tohoto ustanovení pro samostatné provozovatele diskriminační v porovnání s přístupem, který mají autorizovaní obchodní zástupci a opravny, pokud samostatní provozovatelé mají jinak přístup k informacím o opravách a údržbě vozidla, který je nediskriminační, pokud jde o informace a přístup poskytovaný autorizovaným obchodním zástupcům a opravnám.
Podpisy.