Věc T‑457/09

Westfälisch-Lippischer Sparkassen- und Giroverband

v.

Evropská komise

„Státní podpory – Restrukturalizace společnosti WestLB – Podpory určené k nápravě vážné poruchy v hospodářství některého členského státu – Článek 87 odst. 3 písm. b) ES – Rozhodnutí prohlašující podporu za slučitelnou se společným trhem za určitých podmínek – Žaloba na neplatnost – Osobní dotčení – Právní zájem na podání žaloby – Přípustnost – Kolegialita – Povinnost uvést odůvodnění – Pokyny pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích – Proporcionalita – Zásada zákazu diskriminace – Článek 295 ES – Článek 7 odst. 4 nařízení (ES) č. 659/1999“

Shrnutí – rozsudek Tribunálu (prvního rozšířeného senátu) ze dne 17. července 2014

1.      Žaloba na neplatnost – Fyzické nebo právnické osoby – Akty, které se jich bezprostředně a osobně dotýkají – Osobní dotčení – Kritéria – Rozhodnutí Komise prohlašující podporu za slučitelnou se společným trhem za určitých podmínek – Žaloba svazu spořitelen, který má právní subjektivitu – Postavení poskytovatele podpory – Absence – Nepřípustnost

(Článek 230 čtvrtý pododstavec ES)

2.      Žaloba na neplatnost – Fyzické nebo právnické osoby – Akty, které se jich bezprostředně a osobně dotýkají – Osobní dotčení – Kritéria – Rozhodnutí Komise prohlašující podporu za slučitelnou se společným trhem za určitých podmínek – Žaloba vlastníka podniku, který je příjemcem podpory – Právní zájem na podání žaloby odlišný od zájmu podniku, který je příjemcem podpory – Přípustnost

(Článek 230 čtvrtý pododstavec ES)

3.      Žaloba na neplatnost – Právní zájem na podání žaloby – Žaloba směřující proti zrušenému aktu – Účinky zrušení a účinky prohlášení neplatnosti

(Články 231 ES a 233 ES)

4.      Soudní řízení – Předložení nových žalobních důvodů v průběhu řízení – Podmínky – Nový žalobní důvod – Pojem

[Jednací řád Tribunálu, čl. 44 odst. 1 písm. c) a čl. 48 odst. 2]

5.      Komise – Zásada kolegiality – Dosah – Přijetí rozhodnutí ve věci státních podpor na základě písemného postupu – Porušení jednacího řádu Komise – Neexistence

(Jednací řád Komise, články 1 a 12)

6.      Podpory poskytované státy – Zákaz – Výjimky – Podpory, které mohou být považovány za slučitelné se společným trhem – Podpory určené k nápravě vážné poruchy v hospodářství některého členského státu – Stanovení určitých podmínek pro schválení podpory – Přípustnost

[Článek 87 odst. 3 písm. b) ES]

7.      Podpory poskytované státy – Zákaz – Výjimky – Posuzovací pravomoc Komise – Soudní přezkum – Meze – Možnost přijmout pokyny – Důsledky – Omezení své posuzovací pravomoci

(Článek 87 odst. 3 ES)

8.      Podpory poskytované státy – Zákaz – Výjimky – Podpory, které mohou být považovány za slučitelné se společným trhem – Podpory určené k nápravě vážné poruchy v hospodářství některého členského státu – Podpory ve prospěch systémově významné banky v obtížích – Přezkum podpory optikou pokynů pro záchranu a restrukturalizaci – Přípustnost

[Článek 87 odst. 3 písm. b) ES; sdělení Komise 2004/C 244/02]

9.      Akty orgánů – Odůvodnění – Povinnost – Rozsah – Rozhodnutí Komise ve věci státních podpor – Charakterizace narušení hospodářské soutěže a ovlivnění obchodu mezi členskými státy – Odkaz na odůvodnění uvedené v předběžném rozhodnutí – Přípustnost

(Článek 87 odst. 1 ES a článek 253 ES)

10.    Akty orgánů – Odůvodnění – Povinnost – Rozsah – Rozhodnutí Komise ve věci státních podpor – Rozhodnutí týkající se podpory na restrukturalizaci podniku v obtížích – Rozhodnutí prohlašující podporu za slučitelnou se společným trhem za určitých podmínek, které jsou stanoveny v plánu restrukturalizace – Povinnost vysvětlit nezbytnost každé podmínky – Neexistence

(Článek 253 ES; nařízení Rady č. 659/1999, čl. 7 odst. 4; sdělení Komise 2004/C 244/02)

11.    Podpory poskytované státy – Zákaz – Výjimky – Podpory, které mohou být považovány za slučitelné se společným trhem – Podpory na restrukturalizaci podniku v obtížích – Rozhodnutí prohlašující podporu za slučitelnou se společným trhem za určitých podmínek, které jsou stanoveny v plánu restrukturalizace – Dodržení zásady proporcionality – Rozsah

(Článek 87 odst. 3 ES)

12.    Podpory poskytované státy – Zákaz – Výjimky – Rozhodnutí týkající se podpory na restrukturalizaci podniku v obtížích – Rozhodnutí prohlašující podporu za slučitelnou se společným trhem za určitých podmínek, které jsou stanoveny v plánu restrukturalizace – Porušení zásady rovného zacházení – Neexistence

[Článek 87 odst. 3 písm. c) ES]

13.    Podpory poskytované státy – Zákaz – Výjimky – Podpory, které mohou být považovány za slučitelné se společným trhem – Posouzení z hlediska článku 87 ES – Možnost Komise zohlednit vývoj společného trhu oproti dřívějšímu rozhodnutí

[Článek 87 odst. 3 písm. b) ES]

14.    Žaloba na neplatnost – Žalobní důvody – Zneužití pravomoci – Pojem

(Článek 230 ES)

15.    Podpory poskytované státy – Zákaz – Výjimky – Podpory, které mohou být považovány za slučitelné se společným trhem – Rozhodnutí prohlašující podporu na restrukturalizaci podniku za slučitelnou se společným trhem za určitých podmínek – Povinnost prodat podnik, který je příjemcem podpory – Respektování právní úpravy vlastnictví v členských státech – Neexistence narušení

(Článek 87 odst. 3 ES a článek 295 ES)

1.      Viz znění rozhodnutí.

(viz body 83–109)

2.      Pokud určitá osoba nemůže uplatňovat právní zájem na podání žaloby odlišný od zájmu společnosti dotčené aktem Evropské unie, v níž drží kapitálový podíl, nemůže své zájmy související s tímto aktem hájit jinak než výkonem práv společníka společnosti, jíž náleží právo podat žalobu.

Pokud jde o rozhodnutí Komise, kterým se prohlašuje státní podpora poskytnutá bance za slučitelnou se společným trhem za určitých podmínek, právní zájem vlastníků banky, která je příjemcem podpory, na podání žaloby se shoduje se zájmem banky, protože jí uvedené rozhodnutí ukládá, aby snížila svoji bilanční sumu, takže vlastníci v tomto ohledu nejsou osobně dotčeni. Vlastníci banky jsou tímto rozhodnutím naproti tomu osobně dotčeni v tom, že schválení podpory je podmíněno tím, že tito vlastníci dodrží povinnost prodat banku nezávislé třetí straně.

(viz body 112, 120)

3.      O žalobě na neplatnost není třeba rozhodnout, pokud žalobce ztratil svůj právní zájem na zrušení napadeného aktu z důvodu události, která nastala během řízení a má za následek, že zrušení tohoto aktu nemůže mít samo o sobě právní důsledky.

Žalobce nicméně může mít stále právní zájem na prohlášení neplatnosti zrušeného aktu, pokud zrušení aktu jeho autorem nemá za následek stejné právní účinky jako případné zrušení Tribunálem. Zrušení aktu jeho autorem totiž není uznáním jeho protiprávnosti a má účinky ex nunc, zatímco prohlášení neplatnosti má účinky ex tunc.

V tomto rámci je třeba uvést, že žalobce si může zachovat zájem na podání návrhu na zrušení aktu, který nebyl vykonán, bezprostředně se ho dotýká a po podání žaloby na neplatnost byl zrušen orgánem, který jej vydal, za účelem určení protiprávnosti, ke které vůči němu došlo, soudem Unie, takže takové určení může sloužit jako podklad případné žaloby na náhradu škody určené k odpovídajícímu odškodnění újmy způsobené napadeným aktem.

(viz body 130, 131, 137)

4.      Viz znění rozhodnutí.

(viz body 160, 161)

5.      Viz znění rozhodnutí.

(viz body 164–173)

6.      Viz znění rozhodnutí.

(viz body 181–186)

7.      Viz znění rozhodnutí.

(viz body 190, 191)

8.      Pokyny pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích, přijaté Komisí, lze v zásadě považovat za vhodné k hodnocení slučitelnosti podpor, považovaných za nezbytné k nápravě vážné poruchy v hospodářství některého členského státu, se společným trhem, a to zejména za situace, kdy příjemci podpor jsou bankami se systémovým významem, jejichž hospodářská životaschopnost byla ohrožena natolik, že byla ohrožena i jejich existence.

Na jedné straně tak skutečnost, že je taková podpora nezbytná k nápravě vážné poruchy v hospodářství, neznamená, že ji nelze považovat za podporu ve prospěch podniku v obtížích ve smyslu bodu 9 uvedených pokynů pro záchranu a restrukturalizaci, podle kterého je takovým podnikem podnik, který není schopen z vlastních zdrojů nebo finančních prostředků, které získá od svých vlastníků-akcionářů nebo věřitelů, zamezit ztrátám, které by ho bez vnějšího zásahu ze strany orgánů veřejné moci v krátkodobém nebo střednědobém výhledu téměř jistě odsoudily k ukončení podnikatelské činnosti. Banku, jejíž hospodářská životaschopnost je ohrožena natolik, že je ohrožena i její existence, lze v zásadě považovat za podnik v obtížích.

Na druhé straně, aby mohla být podpora na restrukturalizaci shledána jako slučitelná se společným trhem, výše uvedené pokyny vyžadují, aby příjemce podpory předložil plán restrukturalizace umožňující v přiměřené lhůtě obnovit jeho dlouhodobou životaschopnost, aby podpora byla doplněna opatřeními, která zamezí jakémukoliv přílišnému narušení hospodářské soutěže, a byla omezena na úplné minimum restrukturalizačních nákladů. Komise přitom může vyžadovat, aby schválení podpor, poskytnutých bankám systémového významu kvůli finanční krizi, podléhalo dodržení těchto podmínek i tehdy, pokud podpora směřuje k nápravě vážné poruchy v hospodářství některého členského státu.

(viz body 195–197)

9.      Článek 87 odst. 1 ES zakazuje podpory, které ovlivňují obchod mezi členskými státy a narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž. Komise však v rámci svého posouzení obou těchto podmínek není povinna prokázat skutečný dopad podpor na obchod mezi členskými státy a skutečné narušení hospodářské soutěže, ale je povinna pouze přezkoumat, zda tyto podpory mohou tento obchod ovlivnit a narušit hospodářskou soutěž.

Skutečnost, že Komise v rozhodnutí, prohlašujícím podporu za slučitelnou se společným trhem za určitých podmínek, nepředložila důkaz o narušení hospodářské soutěže, způsobeném podporou, tedy nemůže představovat ani porušení čl. 87 odst. 1 ES, ani porušení povinnosti uvést odůvodnění. Jedinými relevantními otázkami jsou otázky, zda Komise v tomto rozhodnutí zdůvodnila, proč tato podpora může způsobit takové narušení, a případně, zda se žalobci podařilo prokázat, že je toto zdůvodnění nesprávné.

Pokud jde o odůvodnění kvalifikace státního opatření jako podpory ve smyslu čl. 87 odst. 1 ES, a tudíž i odůvodnění otázky, zda toto opatření mohlo narušit hospodářskou soutěž, je třeba uvést, že Komise se v konečném rozhodnutí může omezit na odkaz na odůvodnění, které v tomto směru uvedla v předběžném rozhodnutí, pokud jednak členský stát, který ve svém oznámení připustil, že součástí dotyčného opatření byla státní podpora, tuto kvalifikaci po přijetí předběžného rozhodnutí nezpochybnil, a jednak pokud se předběžné rozhodnutí týkalo stejného státního opatření, stejného příjemce podpory a stejného cíle, takže obě rozhodnutí byla přijata v souvisejícím a dostatečně podobném skutkovém a právním rámci. V takovém případě tedy Komise není nutně povinna provést nový přezkum stávající situace hospodářské soutěže k okamžiku přijetí konečného rozhodnutí, které nadále kvalifikuje stejné opatření jako státní podporu.

Kromě toho odůvodnění rozhodnutí, které jako státní podporu kvalifikuje podporu na restrukturalizaci ve prospěch podniku, jenž vykonává významnou přeshraniční činnost a působí v sektoru, který byl předmětem liberalizace na unijní úrovni, a jenž by mohl zmizet z trhu, pokud by nebyla poskytnuta podpora, může být zvlášť stručné.

(viz body 228, 229, 235, 240, 241, 243, 254, 259)

10.    Je zejména na Komisi, aby v rámci rozhodnutí o schválení podpory na restrukturalizaci zaprvé prokázala, že schválené opatření musí být skutečně kvalifikováno jako státní podpora ve smyslu čl. 87 odst. 1 ES, zadruhé ověřila, že dotčený členský stát prokázal, že se na podporu může vztahovat jedna z výjimek uvedených v čl. 87 odst. 3 ES, a zatřetí konstatovala, že s ohledem na všechna opatření stanovená v plánu restrukturalizace, k jehož provedení se zavázal tento členský stát, lze mít za to, že příjemce podpory bude dlouhodobě životaschopný a že narušení hospodářské soutěže způsobené podporou nebude přílišné.

Komise naproti tomu není povinna vysvětlit nezbytnost každého opatření stanoveného v plánu restrukturalizace, ani není povinna snažit se uložit pouze co nejméně omezující opatření z těch, která mohou zajistit splnění výše uvedených cílů, ledaže se buď dotčený členský stát dříve zavázal k provedení méně omezujícího plánu restrukturalizace, který stejně vhodným způsobem odpovídal těmto cílům, nebo tento členský stát projevil nesouhlas se zahrnutím určitých opatření do plánu restrukturalizace a k jeho provedení se zavázal, protože mu Komise s konečnou platností sdělila, že podpora bez těchto opatření nebude schválena, neboť v těchto případech rozhodnutí o podmínění poskytnutí podpory dodržením uvedených opatření nelze přičíst dotčenému členskému státu.

Tyto zásady se uplatní rovněž tehdy, pokud se Komise rozhodne podle čl. 7 odst. 4 nařízení č. 659/1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 88 ES, připojit k rozhodnutí o schválení podpory na restrukturalizaci podmínku, která odpovídá opatření stanovenému v plánu restrukturalizace, k jehož provedení se zavázal dotčený členský stát.

Pokud tedy Komise přijme takové rozhodnutí, její povinnost uvést odůvodnění, pokud jde o nutnost podmínit schválení dotyčné podpory podmínkami uvedenými v plánu restrukturalizace s cílem zajistit dlouhodobou životaschopnost příjemce podpory, spočívá v uvedení důvodů, kvůli nimž Komise dovozuje, že dodržení zmíněného plánu postačuje k dosažení tohoto cíle. Naproti tomu není třeba samostatně přezkoumat odůvodnění takového rozhodnutí týkající se každé podmínky stanovené v plánu restrukturalizace a převzaté do rozhodnutí.

(viz body 296, 297, 303, 304, 317, 318)

11.    Pokud jde o přijetí rozhodnutí, kterým se prohlašuje podpora na restrukturalizaci za slučitelnou se společným trhem za určitých podmínek rovněž stanovených v plánu restrukturalizace, uplatnění zásady proporcionality Komisí se omezuje na konstatování, že jednak plán restrukturalizace, k jehož provedení se zavázal dotčený členský stát, umožňuje mít za to, že příjemce podpory bude dlouhodobě životaschopný a že se zamezí přílišnému narušení hospodářské soutěže, a jednak že se dotčený členský stát nezavázal k provedení plánu obsahujícího méně omezující opatření, která umožňují dostatečně zabezpečit tuto hospodářskou životaschopnost a zamezit tomuto narušení.

(viz bod 350)

12.    Dodržování zásady rovného zacházení vyžaduje, aby se srovnatelnými situacemi nebylo zacházeno odlišně a s odlišnými situacemi stejně, není-li takové odlišování objektivně odůvodněno.

V tomto ohledu je třeba uvést, že podmínění schválení podpory na restrukturalizaci dodržením opatření stanovených v plánu restrukturalizace, k jehož provedení se zavázal dotčený členský stát, nemůže vést k porušení zásady rovného zacházení.

V případě, kdy by pro schválení dvou srovnatelných podpor na restrukturalizaci byly stanoveny různé podmínky, vymezené v plánech restrukturalizace, k jejichž provedení se zavázaly dotčené členské státy, by totiž rozdílná situace, v níž by se nacházeli příjemci podpory, neplynula z rozhodnutí Komise, ale z povahy závazků přijatých těmito členskými státy, přičemž Komise by byla povinna přezkoumat, zda tyto závazky umožnily zajistit obnovení životaschopnosti příjemců podpory a zamezení přílišnému narušení hospodářské soutěže.

(viz body 364, 370, 371)

13.    Legalita rozhodnutí, kterým Komise konstatuje, že nová podpora nesplňuje podmínky aplikace výjimky podle čl. 87 odst. 3 písm. b) ES, musí být posouzena pouze v rámci tohoto ustanovení, a nikoliv s ohledem na předchozí rozhodovací praxi Komise, za předpokladu, že je tato praxe prokázaná. Pojem „státní podpora“, jakož i podmínky nezbytné k zajištění obnovy životaschopnosti příjemce podpory odpovídají objektivní situaci, kterou je třeba posuzovat v okamžiku přijetí rozhodnutí Komise. Důvody, na základě kterých Komise provedla ve svém předchozím rozhodnutí jiné posouzení situace, tak musí zůstat irelevantní pro účely posouzení legality napadeného rozhodnutí.

Komisi kromě toho nemůže být znemožněno stanovit přísnější podmínky slučitelnosti než v předchozích rozhodnutích, vyžaduje-li to vývoj společného trhu a cíl nenarušené hospodářské soutěže na tomto trhu, pokud hospodářské subjekty nemají legitimní důvod očekávat, že bude zachován existující stav, který se může změnit v rámci posuzovací pravomoci orgánů Unie.

(viz body 368, 369)

14.    Viz znění rozhodnutí.

(viz bod 372)

15.    Viz znění rozhodnutí.

(viz body 387–399)