Language of document :

Žaloba podaná dne 11. března 2021 – Maďarsko v. Evropský parlament, Rada Evropské unie

(Věc C-156/21)

Jednací jazyk: maďarština

Účastníci řízení

Žalobce: Maďarsko (zástupci: M. Z. Fehér a M. M. Tátrai, zmocněnci)

Žalovaní: Evropský parlament, Rada Evropské unie

Návrhová žádání žalobce

Žalobce navrhuje, aby Soudní dvůr:

zrušil nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2020/2092 ze dne 16. prosince 2020 o obecném režimu podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie1 ,

podpůrně

zrušil následující ustanovení nařízení 2020/2092:

čl. 4 odst. 1,

čl. 4 odst. 2 písm. h),

čl. 5 odst. 2,

čl. 5 odst. 3 předposlední věta,

čl. 5 odst. 3 poslední věta,

čl. 6 odst. 3 a 8

a

uložil Evropskému parlamentu a Radě Evropské unie náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

První důvod, vycházející z nevhodnosti právního základu nařízení a neexistence vhodného právního základu

Článek 322 odst. 1 písm. a) SFEU, označený za právní základ napadeného nařízení, umožňuje unijnímu normotvůrci přijímat finanční pravidla týkající se plnění rozpočtu; uvedené nařízení však neobsahuje ustanovení tohoto druhu. Právní základ nařízení je tedy nevhodný a nařízení postrádá vhodný právní základ.

Druhý důvod vycházející z porušení článku 7 SEU ve spojení s čl. 4 odst. 1, čl. 5 odst. 2 a čl. 13 odst. 2 SEU a článkem 269 SFEU

Postup zavedený napadeným nařízením vyžaduje konkretizaci, v souvislosti se specifickým rozpočtem, postupu, o kterém hovoří článek 7 SEU, což článek 7 SEU neumožňuje. Samotné vytvoření paralelního postupu napadeným nařízením porušuje článek 7 SEU a obchází jej. Zároveň je postup zavedený nařízením v rozporu s rozdělením pravomocí podle čl. 4 odst. 1 SEU, porušuje zásadu svěřených pravomocí zakotvenou v čl. 5 odst. 2 SEU a zásadu institucionální rovnováhy stanovenou v čl. 13 odst. 2 SEU a porušuje článek 269 SFEU z důvodu pravomoci přiznané Soudnímu dvoru.

Třetí důvod vycházející z porušení obecných zásad unijního práva, a sice zásad právní jistoty a jasnosti právních předpisů

Základní pojmy použité napadeným nařízením zčásti nejsou definovány a zčásti ani nemohou být předmětem jednotné definice, a nejsou tudíž vhodné jako základ posouzení a opatření, která lze učinit nebo přijmout na základě nařízení, ani k tomu, aby členským státům umožnily určit s potřebnou jistotou, co se od nich očekává v souvislosti s jejich právními řády nebo fungováním jejich orgánů. Různá konkrétní ustanovení nařízení, jak jednotlivě, tak společně, rovněž vykazují takový stupeň právní nejistoty stran uplatňování nařízení, že jsou v rozporu s obecnými zásadami právní jistoty a jasnosti právních předpisů, platnými v unijním právu.

Čtvrtý důvod týkající se zrušení čl. 4 odst. 1 nařízení

Článek 4 odst. 1 napadeného nařízení umožňuje přijetí opatření rovněž v případě ohrožení rozpočtu Unie nebo finančních zájmů Unie. Při neexistenci konkrétního dotčení nebo dopadu lze přijetí opatření, která lze podle nařízení přijmout, považovat za nepřiměřené. Uvedené ustanovení je rovněž v rozporu se zásadou právní jistoty.

Pátý důvod týkající se zrušení čl. 4 odst. 2 písm. h) nařízení

Článek 4 odst. 2 písm. h) napadeného nařízení umožňuje konstatovat porušování zásad právního státu a přijetí opatření rovněž v případě jiných situací nebo jednání orgánů členských států, které jsou relevantní pro řádné finanční řízení rozpočtu Unie nebo ochranu finančních zájmů Unie, což je při neexistenci konkrétní definice postižitelných jednání a situací v rozporu se zásadou právní jistoty.

Šestý důvod týkající se zrušení čl. 5 odst. 2 nařízení

Podle čl. 5 odst. 2 napadeného nařízení skutečnost, že jsou přijata vůči členskému státu opatření, to znamená je připraven o prostředky pocházející z rozpočtu Unie, nezbavuje vládu dotčeného členského státu povinnosti nadále poskytovat finance konečným příjemcům programů, jak bylo dohodnuto předem. To je na jedné straně v rozporu s právním základem nařízení, jelikož to znamená zátěž pro rozpočty členských států, a zadruhé to znamená porušení ustanovení unijního práva v oblasti rozpočtového deficitu a porušení zásady rovného zacházení s členskými státy.

Sedmý důvod týkající se zrušení čl. 5 odst. 3 třetí věty nařízení

Podle čl. 5 odst. 3 třetí věty napadeného nařízení musí opatření, která mají být přijata, zohledňovat povahu, dobu trvání, závažnost a rozsah porušování zásad právního státu, což zpochybňuje vztah mezi zjištěným porušováním zásad právního státu a konkrétním dopadem na rozpočet Unie nebo finanční zájmy Unie a to je neslučitelné s právním základem nařízení a s článkem 7 SEU. To, že opatření nejsou vymezena s patřičnou přesností, je rovněž v rozporu se zásadou právní jistoty.

Osmý důvod týkající se zrušení čl. 5 odst. 3 poslední věty nařízení

Podle čl. 5 odst. 3 poslední věty napadeného nařízení se opatření, která mají být přijata, pokud možno zaměří na činnosti Unie, které jsou porušováním zásad právního státu dotčeny, což nezaručuje přímý vztah mezi konkrétně zjištěným porušováním zásad právního státu a opatřeními, která mají být přijata, a znamená to tedy porušení jak zásady proporcionality, tak zásady právní jistoty kvůli nevhodnému stanovení souvislosti mezi porušováním zásad právního státu a opatřeními, která mají být přijata.

Devátý důvod týkající se zrušení čl. 6 odst. 3 a 8 nařízení

Podle čl. 6 odst. 3 a 8 napadeného nařízení Komise při posuzování, které provádí, zohlední příslušné informace z dostupných zdrojů, včetně rozhodnutí, závěrů a doporučení orgánů Unie, jiných příslušných mezinárodních organizací a dalších uznávaných institucí, a při posuzování přiměřenosti opatření, která mají být uložena, zohlední takové informace a pokyny, což nepředstavuje dostatečně přesnou definici použitých informací. To, že informace a zdroje použité Komisí nejsou dostatečně definovány, je v rozporu se zásadou právní jistoty.

____________

1 Úř. věst. 2020, L 433I, s. 1.