Věc T‑27/10

AC-Treuhand AG

v.

Evropská komise

„Hospodářská soutěž – Kartelové dohody – Trhy s cínovými tepelnými stabilizátory a tepelnými stabilizátory ESBO/estery – Rozhodnutí konstatující dva případy porušení článku 81 ES a článku 53 Dohody o EHP – Poradenský podnik nepůsobící na dotčených trzích – Pokuty – Návrh na zrušení – Pojem ‚podnik‘ – Zásada legality trestných činů a trestů – Doba trvání protiprávního jednání – Promlčení – Délka správního řízení – Přiměřená lhůta – Právo na obhajobu – Opožděná informace o vyšetřování – Strop ve výši 10 % obratu – Sankce uložená za dvě protiprávní jednání v jediném rozhodnutí – Pojem ‚jediné protiprávní jednání‘ – Návrh na změnu – Částka pokut – Doba trvání protiprávního jednání – Délka správního řízení – Pokyny pro výpočet pokut z roku 2006 – Hodnota tržeb – Symbolická pokuta – Pravomoc soudního přezkumu v plné jurisdikci“

Shrnutí – rozsudek Tribunálu (třetího senátu) ze dne 6. února 2014

1.      Kartelové dohody – Přičitatelnost podniku – Rozhodnutí Komise, kterým se konstatuje společná odpovědnost poradenského podniku, který není na dotyčném trhu činný, ale který aktivně a vědomě přispěl ke kartelové dohodě – Porušení článku 81 ES, jakož i zásady legality trestných činů a trestů – Neexistence

(Článek 81 odst. 1, ES)

2.      Hospodářská soutěž – Správní řízení – Rozhodnutí Komise, kterým se konstatuje protiprávní jednání – Povinnost Komise předložit důkaz protiprávního jednání a doby jeho trvání – Dosah důkazního břemene – Požadovaná míra přesnosti důkazů uplatněných Komisí – Soubor nepřímých důkazů – Důkazní povinnosti podniků zpochybňujících existenci nebo dobu trvání protiprávního jednání

(Článek 81 ES; nařízení Rady č. 1/2003, článek 2)

3.      Hospodářská soutěž – Správní řízení – Dodržování práva na obhajobu – Dodržení přiměřené lhůty – Povinnost Komise upozornit podniky dotčené šetřením na možnost přijetí vyšetřovacích opatření nebo stíhání před zasláním jakéhokoliv oznámení námitek – Nedostatek

(Článek 81 ES; Listina základních práv Evropské unie, čl. 41 odst. 1; nařízení Rady č. 1/2003)

4.      Hospodářská soutěž – Správní řízení – Povinnosti Komise – Dodržení přiměřené lhůty – Zrušení rozhodnutí, kterým se konstatuje protiprávní jednání z důvodu nepřiměřené délky řízení – Podmínka – Porušení práva dotyčných podniků na obhajobu – Dopad nepřiměřené délky řízení na obsah rozhodnutí Komise – Neexistence

(Článek 81 ES; Listina základních práv Evropské unie, čl. 41 odst. 1; nařízení Rady č. 1/2003)

5.      Kartelové dohody – Dohody a jednání ve vzájemné shodě tvořící jediné protiprávní jednání – Pojem – Kritéria – Jediný cíl a celkový plán – Vazby vzájemného doplnění mezi dohodami

(Článek 81 odst. 1, ES)

6.      Hospodářská soutěž – Pokuty – Výše – Stanovení – Právní rámec – Pokyny Komise – Posuzovací pravomoc Komise – Soudní přezkum – Pravomoc Tribunálu k soudnímu přezkumu v plné jurisdikci

(Články 261 SFEU a 263 SFEU; nařízení Rady č. 1/2003, čl. 23 odst. 2 a článek 31; Sdělení Komise 2006/C/210/02, body 9 až 13, 36 a 37)

1.      Viz znění rozhodnutí.

(viz body 43–46)

2.      Viz znění rozhodnutí.

(viz body 55–64, 75, 88–92, 124, 135, 147–151, 159, 162)

3.      Viz znění rozhodnutí.

(viz body 170–178, 184–191)

4.      Viz znění rozhodnutí.

(viz body 203–211, 215–220, 277–283)

5.      Pojem „jediné protiprávní jednání“ se v oblasti hospodářské soutěže vztahuje na situaci, ve které se několik podniků účastnilo protiprávního jednání, jež sestává z trvajícího chování sledujícího jediný hospodářský cíl směřující k narušení hospodářské soutěže, nebo dále z individuálních protiprávních jednání vzájemně spojených stejným cílem (stejný účel všech prvků) a stejnými subjekty (totožnost dotyčných podniků, které jsou si vědomy, že se podílí na společném cíli). Porušení článku 81 odst. 1 ES může vyplývat nejen z jediného úkonu, ale rovněž z řady úkonů anebo i z trvajícího jednání. Tento výklad nelze zpochybnit z toho důvodu, že jeden nebo více prvků z této řady úkonů nebo tohoto trvajícího jednání může rovněž sám o sobě – a nahlížen izolovaně – porušovat uvedené ustanovení. Pokud se jednotlivé skutky začleňují do „jednotného záměru“ z důvodu svého totožného cíle narušujícího hospodářskou soutěž uvnitř společného trhu, má Komise právo přičítat odpovědnost za tyto skutky v závislosti na účasti na protiprávním jednání nahlíženém jako celek.

Pojem „jediný cíl“ nelze vymezit obecným odkazem na narušení hospodářské soutěže na trhu dotčeném protiprávním jednáním, neboť narušení hospodářské soutěže je, jako účel či důsledek, podstatným prvkem jakéhokoli chování spadajícího do působnosti čl. 81 odst. 1 ES. Pro účely kvalifikace jednotlivých jednání jako jediného a trvajícího protiprávního jednání je tedy třeba ověřit, zda se doplňují v tom smyslu, že každé z nich má čelit jednomu nebo několika následkům běžné hospodářské soutěže, a zda tato jednání prostřednictvím interakce přispívají k uskutečnění souhrnu protisoutěžních účinků zamýšlených jejich původci v rámci celkového plánu směřujícího k jedinému cíli. V tomto ohledu je třeba zohlednit veškeré okolnosti, které mohou prokázat či zpochybnit uvedenou spojitost, jako je doba uplatňování, obsah a souvztažně cíl jednotlivých dotčených jednání.

Existence odlišných – byť třeba sousedících – výrobkových trhů je relevantním kritériem pro účely stanovení rozsahu, a v důsledku toho i totožnosti jednání odporujících článku 81 ES. Skutečnost, že se dva kartely případně týkaly dvou odlišných výrobkových trhů, však nutně nevylučuje, že tyto kartely naplňovaly stejný společný záměr za předpokladu, že by mohla být ověřena existence vazby vzájemného doplnění, pokud jde o podmíněnost nebo koordinaci.

Kvalifikace určitých protiprávních skutků jako jednoho a téhož protiprávního jednání, nebo jako více odlišných jednání porušujících článek 81 ES, není v zásadě bez dopadu na sankci, kterou lze uložit, neboť shledání více odlišných protiprávních jednání může vést k uložení několika různých pokut, a to vždy v rámci mezí stanovených v čl. 23 odst. 2 nařízení č. 1/2003, tedy při dodržení maximální výše 10 % obratu dosaženého v hospodářském roce předcházejícím přijetí rozhodnutí.

(viz body 230, 238–241, 249, 255)

6.      Viz znění rozhodnutí.

(viz body 286–314)