Language of document :

Žaloba podaná dne 1. března 2017 – Polskie Górnictwo Naftowe i Gazownictwo v. Komise

(Věc T-130/17)

Jednací jazyk: polština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Polskie Górnictwo Naftowe i Gazownictwo S.A. (Varšava, Polsko) (zástupce: M. Jeżewski, advokát)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

zrušil rozhodnutí Evropské komise C(2016)6950 ze dne 28. října 2016 o změně podmínek pro výjimky z některých požadavků stanovených unijním právem týkající se Baltského plynovodu (OPAL);

uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně šestnáct žalobních důvodů.

První žalobní důvod vycházející z porušení základních práv a nesprávného posouzení právního aktu, kterým bylo zahájeno řízení o změně dosavadní výjimky z některých požadavků stanovených unijním právem, které byly uděleny OPAL v roce 2009 na základě rozhodnutí německé Bundesnetzagentur (Spolková agentura pro sítě).

Druhý žalobní důvod vycházející z chybějící pravomoci k přijetí rozhodnutí o změně výjimky udělené OPAL z některých požadavků stanovených unijním právem.

Třetí žalobní důvod vycházející z nesprávného výkladu podmínek, za nichž mohou být uděleny výjimky plynárenským infrastrukturám podle čl. 36 odst. 1 ve spojení s čl. 2 bodem 17 směrnice 2007/73/ES.

Čtvrtý žalobní důvod vycházející z nesprávného výkladu podmínek, za nichž mohou být plynárenským infrastrukturám uděleny výjimky podle čl. 36 odst. 1 písm. b) ve spojení s čl. 2 bodem 33 směrnice 2009/73/ES.

–    Podmínkou k tomu, aby regulační úřad mohl poskytnout výjimku nové velké plynárenské infrastruktuře, je, že úroveň rizika spojeného s investicí musí být taková, že k investici by bez udělení výjimky nedošlo.

–    Investice, která je předmětem stavby plynovodu OPAL, se uskutečnila v plném rozsahu a byla dokončena dne 13. července 2011, takže již nelze hovořit o existenci rizik tohoto typu.

Pátý žalobní důvod vycházející z nesprávného výkladu podmínek, za nichž mohou být plynárenským infrastrukturám uděleny výjimky podle čl. 36 odst. 1 písm. a) a e) směrnice 2009/73/ES, a ze závěru, který byl v důsledku toho učiněn, že změna výjimky udělené regulačním úřadem ve prospěch OPAL nebude mít negativní dopad na hospodářskou soutěž na trhu se zemním plynem.

Šestý žalobní důvod vycházející z nesprávného výkladu podmínek, za nichž mohou být plynárenským infrastrukturám uděleny výjimky podle čl. 36 odst. 1 písm. a) směrnice 2009/73/ES, a ze závěru, který byl v důsledku toho učiněn, že změna výjimky udělené regulačním úřadem ve prospěch OPAL zlepší bezpečnost dodávek energie na vnitřním trhu.

Sedmý žalobní důvod vycházející z nezohlednění okolnosti, že německá Spolková agentura pro sítě musí při přijetí rozhodnutí o výjimce podle článku 36 směrnice 2009/73/ES splnit podmínky článku 102 SFEU.

Osmý žalobní důvod vycházející z porušení zásad právní jistoty a legitimního očekávání.

Devátý žalobní důvod vycházející z porušení zásady proporcionality.

10.    Desátý žalobní důvod vycházející z porušení povinnosti odůvodnit právní akt ve smyslu článku 296 SFEU i článku 263 SFEU.

11.    Jedenáctý žalobní důvod vycházející z toho, že přijetím rozhodnutí odporujícího dalším politikám Evropské unie by odběratelé zemního plynu v Polské republice byli vystaveni riziku nedostatku dodávek zemního plynu, což by bylo porušením cíle Smlouvy spočívajícího v zajištění bezpečnosti dodávek energie a zásady energetické solidarity ve spojení s porušením článku 7 Smlouvy.

12.    Dvanáctý žalobní důvod vycházející ze zvýhodnění infrastruktury, která je předmětem výjimky a jejíž postavení není v souladu s unijním právem.

13.    Třináctý a čtrnáctý žalobní důvod vycházející z porušení článku 274 resp. článku 254 Dohody o přidružení mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Ukrajinou na straně druhé.

14.     Patnáctý žalobní důvod vycházející z porušení článku 7 SFEU tím, že bylo přijato rozhodnutí, které je v rozporu s dalšími politikami Evropské unie.

15.    Šestnáctý žalobní důvod vycházející z nepoužitelnosti čl. 2 bodu 33 ve spojení s čl. 36 odst. 1 směrnice 2009/73/ES na základě článku 277 SFEU, jelikož tímto bylo zavedeno diskriminující rozlišování mezi infrastrukturami, kterým mohou být regulačním úřadem uděleny výjimky, a ostatními infrastrukturami, které pro takové výjimky nepřicházejí úvahu.

____________