Věc T‑406/08
Industries chimiques du fluor (ICF)
v.
Evropská komise
„Hospodářská soutěž – Kartelové dohody – Celosvětový trh s fluoridem hlinitým – Rozhodnutí, kterým se konstatuje porušení článku 81 ES a článku 53 Dohody o EHP – Stanovení cen a rozdělení trhů – Důkaz protiprávního jednání – Právo na obhajobu – Soulad mezi oznámením námitek a napadeným rozhodnutím – Pokuty – Pokyny pro výpočet pokut z roku 2006 – Evropsko-středomořská dohoda“
Shrnutí – rozsudek Tribunálu (prvního senátu) ze dne 18. června 2013
1. Soudní řízení – Návrh na zahájení řízení – Formální náležitosti – Vlastnoruční podpis advokáta – Podstatná náležitost, která musí být uplatňována striktně – Originál žaloby, jež neobsahuje vlastnoruční podpis a který je doprovozen dopisem obsahujícím vlastnoruční podpis téhož zástupce – Neexistence pochybnosti o totožnosti autora žaloby – Přípustnost
(Statut Soudního dvora, článek 21; jednací řád Tribunálu, čl. 43 odst. 1 a článek 6)
2. Hospodářská soutěž – Správní řízení – Rozhodnutí Komise, kterým se konstatuje protiprávní jednání – Způsob dokazování – Použití souboru nepřímých důkazů – Požadovaný stupeň důkazní síly
(Článek 81 ES)
3. Kartelové dohody – Jednání ve vzájemné shodě – Pojem – Protisoutěžní cíl – Dostatečné zjištění – Nutnost přezkoumat konkrétní existenci kritérií uplatňujících se na pojem jednání ve vzájemné shodě – Neexistence
(Článek 81 odst. 1 ES)
4. Kartelové dohody – Dohody a jednání ve vzájemné shodě tvořící jediné protiprávní jednání – Pojem – Osobní odpovědnost podniků, které jsou spolupachateli protiprávního jednání, za celé protiprávní jednání – Podmínky – Důkazní břemeno – Jediný cíl – Pojem
(Článek 81 odst. 1 ES)
5. Hospodářská soutěž – Správní řízení – Oznámení námitek – Nezbytný obsah – Dodržování práva na obhajobu
(Nařízení Rady č. 1/2003, čl. 27 odst. 1)
6. Hospodářská soutěž – Správní řízení – Rozhodnutí Komise, kterým se konstatuje protiprávní jednání – Rozhodnutí neshodující se s oznámením námitek – Dodržování práva na obhajobu – Snížení počtu účastníků protiprávního jednání a jeho doby trvání – Neexistence dodatečných námitek ohrožujících zájmy dotyčného podniku – Částečné a přípustné upuštění od námitky – Možnost předložit vyjádření ke skutečnostem zohledněným v oznámení námitek
(Nařízení Rady č. 1/2003, čl. 27 odst. 1)
7. Hospodářská soutěž – Správní řízení – Dodržování práva na obhajobu – Právo na přístup ke spisu – Porušení – Odepření přístupu k dokumentům, které můžou být užitečné pro obhajobu podniku
(Nařízení Rady č. 1/2003, čl. 27 odst. 2)
8. Hospodářská soutěž – Pokuty – Výše – Stanovení – Kritéria – Závažnost a doba trvání protiprávního jednání – Neexistence závazného nebo taxativního výčtu kritérií
(Článek 81 odst. 1 SFEU; nařízení Rady č. 1/2003, čl. 23 odst. 3; pokyny Komise 2006/C 210/02)
9. Hospodářská soutěž – Pokuty – Pokyny pro výpočet pokut – Právní povaha – Orientační pravidlo chování, jehož přijetím Komise omezila svou posuzovací pravomoci Komise – Povinnost dodržovat zásadu rovného zacházení, zásadu ochrany legitimního očekávání a zásadu právní jistoty
(Článek 81 odst. 1 ES; nařízení Rady č. 1/2003, čl. 23 odst. 2; pokyny Komise 2006/C 210/02)
10. Soudní řízení – Návrh na zahájení řízení – Formální náležitosti – Určení předmětu sporu – Stručný popis dovolávaných žalobních důvodů – Neexistence – Nepřípustnost
[Statut Soudního dvora, čl. 21 první pododstavec a čl. 53 první pododstavec; jednací řád Tribunálu, čl. 44 odst. 1 písm. c)]
11. Hospodářská soutěž – Pokuty – Výše – Stanovení – Kritéria – Pokyny přijaté Komisí – Základní výše pokuty – Výpočet v závislosti na hodnotě tržeb podniků, které se účastní protiprávního jednání v dotčené zeměpisné oblasti – Celosvětové dohody o rozdělení trhu – Zohlednění agregovaného objemu tržeb dotyčných podniků na celosvětovém trhu a nejlepších údajů, které jsou k dispozici
(Článek 81 odst. 1 ES; nařízení Rady č. 1/2003, čl. 23 odst. 2 a 3; pokyny Komise 2006/C 210/02, body 12, 13, 15 a 18)
12. Hospodářská soutěž – Pokuty – Výše – Stanovení – Kritéria – Pokyny přijaté Komisí – Základní výše pokuty – Výpočet v závislosti na hodnotě tržeb bez odečtení výdajů na přepravu a provizí
(Článek 81 odst. 1 SFEU; nařízení Rady č. 1/2003, čl. 23 odst. 2 a 3; pokyny Komise 2006/C 210/02, body 15, 16 a 18)
13. Hospodářská soutěž – Pokuty – Výše – Stanovení – Povinnost Komise držet se své předchozí rozhodovací praxe – Neexistence
(Článek 81 ES; nařízení Rady č. 1/2003, čl. 23 odst. 2 a 3; pokyny Komise 98/C 9/03 a 2006/C 210/02)
14. Hospodářská soutěž – Unijní pravidla – Územní působnost – Kartelová dohoda mezi podniky usazenými mimo Unii, která ale vyvolává účinky na vnitřním trhu – Použití unijních pravidel v oblasti hospodářské soutěže – Přípustnost z hlediska mezinárodního práva veřejného
(Článek 81 ES; Evropsko-středomořská dohoda mezi Unií a Tuniskem, čl. 36)
1. Požadavek vlastnoručního podpisu ve smyslu čl. 43 odst. 1 jednacího řádu Tribunálu má za účelem právní jistoty za cíl zajistit pravost žaloby a vyloučit riziko, že žaloba ve skutečnosti není dílem autora k tomu oprávněného. Uvedený požadavek tedy musí být považován za podstatnou formální náležitost a musí být uplatňován striktně v tom smyslu, že jeho nedodržení způsobí nepřípustnost žaloby. Žaloba však musí být prohlášena za přípustnou tehdy, pokud je žaloba, jež neobsahuje originální podpis zastupujícího advokáta, připojena k průvodnímu dopisu, který obsahuje originální vlastnoruční podpis téhož zastupujícího advokáta, odpovídající také podpisu, který se nachází na průvodním dopise při zaslání žaloby prostřednictvím faxu. Za talkových okolností neexistuje žádná pochybnost o totožnosti autora žaloby podané jako originál. Krom toho průvodní dopis nebo podací lístek, podepsaný zástupcem žalobkyně a nepodepsané vyjádření musejí být považovány za dokumenty tvořící jediné řádně podepsané podání v případě, pokud jsou součástí jedné a téže poštovní zásilky.
(viz body 52, 55)
2. Viz znění rozhodnutí.
(viz body 66–69)
3. Viz znění rozhodnutí.
(viz body 88–91)
4. Pojem jediného protiprávního jednání se vztahuje na situaci, ve které se několik podniků účastnilo protiprávního jednání, jež sestává z trvajícího chování, které sleduje jediný hospodářský cíl směřující k narušení hospodářské soutěže, nebo dále z individuálních protiprávních jednání vzájemně spojených stejným cílem a stejnými subjekty. Tento výklad nelze zpochybnit z důvodu, že jeden nebo více prvků z této řady úkonů nebo tohoto trvajícího jednání může rovněž sám o sobě představovat porušení článku 81 ES. Krom toho se může pojem jediného protiprávního jednání vztahovat k právní kvalifikaci protisoutěžního jednání spočívajícího v existenci dohod, jednání ve vzájemné shodě a rozhodnutí sdružení podniků.
Pokud jednotlivé skutky spadají do společného plánu, z důvodu jejich shodného cíle, kterým je narušit hospodářskou soutěž v rámci společného trhu, je Komise oprávněna připisovat odpovědnost za tyto skutky v závislosti na účasti na protiprávním jednání jako celku. Jednotlivé projevy protiprávního chování je třeba posuzovat v celkovém kontextu, který vysvětluje důvod jejich existence. V tomto ohledu je v rámci provádění důkazů důkazní hodnota jednotlivých skutkových okolností zvýšená nebo potvrzena ostatními stávajícími skutkovými okolnostmi, které společně poskytují logický a ucelený obraz o jediném protiprávním jednání.
Pojem jediného cíle nelze vymezit obecným odkazem na narušení hospodářské soutěže na trhu dotčeném protiprávním jednáním. Pro účely kvalifikace jednotlivých jednání jako jediného a trvajícího protiprávní jednání je třeba ověřit, zda se doplňují v tom smyslu, že každé z nich mělo čelit jednomu nebo několika následkům běžné hospodářské soutěže, a prostřednictvím interakce tato jednání přispívala k uskutečnění souhrnu protisoutěžních účinků zamýšlených jejich původci v rámci celkového plánu směřujícího k jedinému cíli.
(viz body 101–104)
5. Viz znění rozhodnutí.
(viz bod 117)
6. Uvedení podstatných skutečností, z nichž Komise v oznámení námitek vycházela, však může být stručné a konečné rozhodnutí nemusí být nutně kopií oznámení námitek, protože oznámení námitek je přípravný dokument a v něm obsažené skutkové a právní posouzení má jen předběžný charakter. Než tedy Komise přijme konečné rozhodnutí, může s ohledem zejména na písemné nebo ústní připomínky stran buď upustit od některých či všech námitek původně uplatněných vůči uvedeným stranám a změnit tak své stanovisko v jejich prospěch, anebo může naopak doplnit nové námitky za předpokladu, že dotčeným podnikům umožní se k nim vyjádřit.
Co se konkrétněji týče dodržování práva na obhajobu, pokud je v konečném rozhodnutí doba trvání protiprávního jednání snížena ve srovnání s dobou trvání uvedenou v oznámení námitek v závislosti na důkazní hodnotě přisouzené dostupným důkazům, nepředstavuje toto omezení dodatečnou námitku a nijak nezasáhlo do zájmů podniku, jemuž je uvedené rozhodnutí určeno. Takové zkrácení je pro něj naopak výhodné. Znamená totiž částečné a přípustné vzdání se námitky ze strany Komise ve prospěch podniku. Krom toho, pokud měl tento podnik příležitost předložit svá vyjádření k oznámení námitek, tedy i k údajům týkajícím se doby trvání protiprávního jednání, nelze jeho právo na obhajobu považovat za porušené.
(viz body 118, 123–125)
7. K porušení práva na obhajobu dochází, existuje-li možnost, že z důvodu pochybení Komise by mohlo mít jí vedené správní řízení odlišný výsledek. Žalující podnik prokáže, že k takovému porušení došlo, dokáže-li dostačujícím způsobem nikoli to, že by rozhodnutí Komise mělo odlišný obsah, ale to, že by svou obhajobu mohl zajistit lépe, kdyby k pochybení nedošlo, například tím, že by na svou obhajobu mohl použít dokumenty, k nimž mu byl ve správním řízení odepřen přístup.
Pokud jde konkrétněji o právo na přístup ke spisu, stačí, aby podnik prokázal, že mohl využít tento dokument na svou obhajobu. Není povinností tohoto podniku, aby prokázal, že toto nezpřístupnění ovlivnilo k jeho újmě průběh řízení a obsah rozhodnutí Komise, nýbrž pouze to, že průběh řízení a obsah rozhodnutí Komise ovlivnit mohlo. V případě nezpřístupnění dokumentů nemusí dotyčný podnik prokázat, že by správní řízení v případě zpřístupnění sporných dokumentů vedlo k jinému výsledku, nýbrž stačí, že prokáže možnost, byť malou, že dokumenty nezpřístupněné ve správním řízení mohly být pro jeho obhajobu užitečné.
Protože v daném případě měla žalobkyně zaprvé přístup k dokumentům týkajícím se kontaktů, avšak nevyvodila z toho žádný důkaz ve svůj prospěch, ať již v rámci správního řízení nebo v rámci soudního řízení, a dále zadruhé, se ve stadiu správního řízení dokonce vzdala možnosti vyjádřit se k pozdějším kontaktům a zatřetí, stejně tak v průběhu soudního řízení nevysvětlila ani neprokázala, v čem mohl mít nedostatek výslovného uvedení uvedených dokumentů v oznámení námitek negativní vliv na účinnost její obhajoby v průběhu správního řízení a jak by se mohla účinněji hájit, kdyby byla výslovně informována o tom, že Komise zamýšlí použít tyto dokumenty jako důkazy prokazující její účast na protiprávním jednání, tato žalobkyně nebyla schopna prokázat, že skutečnost, že nebyla v oznámení námitek informována o záměru Komise použít dotčené dokumenty jako důkazy k prokázání protiprávního jednání, mohla mít vliv na účinnost její obhajoby a tudíž na výsledek, ke kterému Komise dospěla v napadeném rozhodnutí.
(viz body 119, 120, 137, 141)
8. Viz znění rozhodnutí.
(viz body 148–152)
9. Pokyny pro výpočet pokut za porušení pravidel hospodářské soutěže, jenž byly přijaty Komisí, stanoví orientační pravidlo chování, podle něhož má být v praxi postupováno a od něhož se správní orgán může v konkrétním případě odchýlit pouze tehdy, uvede‑li důvody, které jsou slučitelné se zásadou rovného zacházení. Omezují se na popis metody přezkumu protiprávního jednání, podle níž Komise postupuje, a kritéria, která je za účelem stanovení výše pokuty povinna zohlednit. Pokyny totiž představují nástroj, jehož účelem je za předpokladu, že jsou dodržovány právní normy vyšší síly, upřesnit kritéria, jež Komise hodlá uplatňovat v rámci výkonu posuzovací pravomoci, kterou jí pro účely stanovování pokut svěřuje čl. 23 odst. 2 nařízení č. 1/2003. Pokyny tak nepředstavují právní základ rozhodnutí, kterým se ukládají pokuty, neboť toto rozhodnutí je založeno na nařízení č. 1/2003, ale určují obecným a abstraktním způsobem metodu, kterou si Komise stanovila pro účely stanovování výše pokut uložených v tomto rozhodnutí, čímž zajišťují právní jistotu podniků. Pokyny tak sice nemohou být kvalifikovány jako právní norma, avšak představují orientační pravidlo chování, podle něhož má správa v praxi postupovat a od něhož se může v konkrétním případě odchýlit pouze, poskytne-li v souladu se zásadou právní jistoty a rovného zacházení odůvodnění.
(viz body 153–156)
10. Viz znění rozhodnutí.
(viz body 163–165, 218, 219)
11. V případě uložení pokuty za porušení unijních pravidel v oblasti hospodářské soutěže, kdy zeměpisný rozsah protiprávního jednání přesahuje území Evropského hospodářského prostoru (EHP), může Komise za účelem stanovení základní výše pokuty v souladu s čl. 18 pokynů pro výpočet pokut uložených podle čl. 23 odst. 2 písm. a) nařízení č. 1/2003 posoudit celkový objem tržeb souvisejících s protiprávním jednáním v dotčené zeměpisné oblasti, rozlehlejší než EHP, a určit podíl tržeb každého podniku podílejícího se na protiprávním jednání na tomto trhu a použít tento podíl na agregované tržby těchto podniků v rámci EHP. V tomto ohledu vyplývá ze struktury a ze znění bodu 18 pokynů, že výraz „celková hodnota tržeb za zboží nebo služby, které souvisely s protiprávním jednáním“ je třeba chápat tak, že označuje celkový objem tržeb podniků, které se účastnily protiprávního jednání, a nikoli celkový objem tržeb všech podniků činných na trhu, na kterém se podniky dopustily protiprávního jednání. Tržby podniků, které se neúčastní protiprávního jednání, totiž nejsou tržbami, „které souvisely s protiprávním jednáním“. Tento doslovný výklad je rovněž v souladu se strukturou uvedeného bodu 18, jehož cílem je zohlednit agregovaný objem dotčených tržeb, jakož i relativní váhu každého podniku v rámci protiprávního jednání. Tento posledně uvedený cíl předpokládá, že se zohlední pouze hodnota tržeb podniků zúčastněných na protiprávním jednání.
(viz body 171, 172, 182–184)
12. Pro stanovení hodnoty tržeb za účelem stanovení základní výše pokuty za porušení unijních pravidel v oblasti hospodářské soutěže je zajímavý právě obrat, který plně odráží skutečnou částku transakce. Je tedy třeba zohlednit obrat, který vyplývá z účetnictví podniku. Krom toho odráží hodnota tržeb cenu fakturovanou zákazníkovi, bez odečtení nákladů na přepravu a další výdaje. Pokud totiž výrobce na žádost zákazníka dodá do místa určení prodaná množství, je služba spočívající v přepravě nedílnou součástí prodeje výrobku. Cena požadovaná za takovou službu, i kdyby odpovídala částce, kterou má prodejce uhradit nezávislému přepravci, kterého pro tuto službu využil, je tedy složkou celkové prodejní ceny.
(viz body 175, 176)
13. Viz znění rozhodnutí.
(viz body 189–191)
14. Unijní právo hospodářské soutěže je použitelné na kartelovou dohodu, která vyvolává účinky na území vnitřního trhu bez ohledu na skutečnost, že se jeden z podniků, který se účastní dohody, nachází ve třetí zemi.
Co se týče Evropsko-středomořské dohody, bez ohledu na její právní povahu a její vliv v právním řádu Unie, tato nemá přednost před použitelným unijním právem, zejména před článkem 81 ES, a nevylučuje jeho uplatnění. Pokud se rozhodnutí Komise, kterým se konstatuje porušení pravidel hospodářské soutěže, netýká praxe, která ovlivňuje konkrétně obchod mezi Evropskou unií a státem, jež je smluvní stranou této dohody, ale praxe světového rozměru, která má vliv na evropský trh, nespadá toto rozhodnutí do působnosti Evropsko-středomořské dohody a tím spíše není v rozporu s touto dohodou. Komise v takovém rozhodnutí vykonává svou pravomoc a uplatňuje článek 81 ES týkající se ovlivnění hospodářské soutěže v rámci evropského hospodářského prostoru. Neexistuje proto žádný důvod pro uplatnění Evropsko-středomořské dohody a jejích mechanismů.
(viz body 210, 212, 213, 216)