ROZSUDEK SOUDU PRO VEŘEJNOU SLUŽBU EVROPSKÉ UNIE
(druhý senát)
16. září 2013
Spojené věci F‑23/12 a F‑30/12
Jérôme Glantenay a Marco Cecchetto
v.
Evropská komise
„Veřejná služba – Otevřené výběrové řízení – Oznámení o výběrovém řízení EPSO/AD/204/10 – Výběr na základě kvalifikačních předpokladů – Vyloučení kandidátů bez konkrétního přezkumu jejich diplomů a jejich odborné praxe“
Předmět: Žaloba podaná na základě článku 270 SFEU, jenž je použitelný na Smlouvu o ESAE na základě jejího článku 106a, kterou se žalobci domáhají zrušení rozhodnutí výběrové komise otevřeného výběrového řízení EPSO/AD/204/10 o odmítnutí jejich příslušných přihlášek.
Rozhodnutí: Rozhodnutí výběrové komise otevřeného výběrového řízení EPSO/AD/204/10 o odmítnutí přihlášek p. Bonaguria, p. Cecchetta, p. Gecseho, p. Glantenaye, p. Gorgola, p. Kalameese a p. Skrobicha, jakož i pí Venckunaite a pí Załęské ve výběrovém řízení, aniž byly tyto přihlášky přezkoumány v rámci druhé fáze výběru na základě kvalifikačních předpokladů upravené v oznámení o výběrovém řízení, se zrušují. Žaloby ve věcech F‑23/12 a F‑30/12 se ve zbývající části zamítají. Evropská komise ponese devět desetin vlastních nákladů a ukládá se jí náhrada nákladů vynaložených p. Bonaguriem, p. Cecchettem, p. Gecsem, p. Glantenayem, p. Gorgolem, p. Kalameesem a p. Skrobichem, jakož i pí Venckunaite a pí Załęskou. Paní Cruceru ponese vlastní náklady řízení a ukládá se jí náhrada jedné desetiny nákladů vynaložených Evropskou komisí.
Shrnutí
1. Soudní řízení – Návrh na zahájení řízení – Návrhová žádání – Změna v průběhu řízení – Podmínka
(Jednací řád Soudu pro veřejnou službu, článek 35)
2. Úředníci – Výběrové řízení – Výběrová komise – Datum ustavení – První jmenování všech členů výběrové komise – Vliv změn složení výběrové komise v důsledku odstoupení některých členů – Neexistence
(Služební řád, příloha III, článek 3)
3. Úředníci – Výběrové řízení – Výběrová komise – Povinnost zveřejnit složení před začátkem zkoušek – Neexistence
(Služební řád, příloha III, článek 3)
4. Úředníci – Výběrové řízení – Výběrová komise – Složení – Dostatečná stabilita pro zabezpečení soudržného vypracování posudků na kandidáta – Dosah – Povinnost členů výběrové komise, aby byli přítomni v průběhu písemné zkoušky – Neexistence
(Služební řád, příloha III, článek 3)
5. Žaloby úředníků – Žaloba podaná proti rozhodnutí o nepřipuštění ke zkouškám výběrového řízení – Možnost dovolávat se vad oznámení o výběrovém řízení
(Služební řád, články 90 a 91)
6. Úředníci – Výběrové řízení – Organizace – Posuzovací pravomoc orgánu oprávněného ke jmenování – Meze
(Služební řád, článek 27; příloha III, články 1, 4 a 5)
7. Úředníci – Výběrové řízení – Výběrové řízení na základě kvalifikačních předpokladů a na základě zkoušek – Posouzení zásluh kandidátů – Vyloučení kandidátů na základě jejich vážených odpovědí na otázky položené v rámci fáze předběžného výběru – Konkrétní nepřezkoumání diplomů a odborné praxe kandidátů výběrovou komisí – Nepřípustnost
(Služební řád, příloha III, článek 5 první a třetí pododstavec)
1. Podle článku 35 jednacího řádu Soudu pro veřejnou službu mohou být zohledněna pouze návrhová žádání uvedená v návrhu na zahájení řízení, a tedy s výjimkou změny předmětu sporu nemůže účastník řízení v zásadě předložit v průběhu řízení nová návrhová žádání nebo rozšířit předmět existujících návrhových žádání. Žalobci může být povoleno upravit návrhová žádání pouze v případě existence nové skutečnosti, která by mohla mít dopad na předmět žaloby, jako zejména přijetí aktu, který ruší a nahrazuje napadený akt, v průběhu řízení.
(viz bod 34)
Odkazy:
Soudní dvůr: 8. července 1965, Krawczynski v. Komise, 83/63; 3. března 1982, Alpha Steel v. Komise, 14/81, bod 8
2. Musí-li být výběrová komise, která má hodnotit kandidáty ve výběrovém řízení, nutně ustavena před tím, než začne výběr kandidátů, je třeba výběrovou komisi považovat za ustavenou v okamžiku, kdy byli všichni její členové jmenováni poprvé orgánem oprávněným ke jmenování. Složení výběrové komise se sice může z důvodu odstoupení některých jejích členů vyvíjet, tato okolnost však nemůže ovlivnit se zpětnou účinností datum, ke kterému je třeba považovat výběrovou komisi za ustavenou.
(viz bod 43)
3. I kdyby měl orgán oprávněný ke jmenování povinnost zveřejnit složení každé výběrové komise před začátkem zkoušek, dodržení této povinnosti nepředstavuje podstatnou procesní náležitost, jejíž nedodržení by mohlo vést k neplatnosti rozhodnutí přijatých výběrovou komisí, ledaže by mohlo mít dopad na uvedená rozhodnutí nebo by mohlo zbavit kandidáty záruky. Znalost totožnosti členů výběrové komise ve výběrovém řízení zaprvé nemůže ovlivnit šance na úspěch kandidáta, jelikož výběr kandidátů je proveden s přihlédnutím ke kritériím stanoveným v oznámení o výběrovém řízení, a nikoliv v závislosti na totožnosti členů uvedené výběrové komise. Zadruhé, i když účelem zveřejnění seznamu členů výběrové komise je umožnit kandidátům se ujistit o neexistenci střetu zájmů u všech členů výběrové komise, před které mají kandidáti předstoupit, opožděné zveřejnění uvedeného seznamu nemůže zbavovat kandidáty záruky, neboť se vždy mohou dovolat případného střetu zájmů při příležitosti následného opravného prostředku proti rozhodnutí uvedené výběrové komise nezapsat je na seznam kandidátů vhodných na přijetí.
(viz bod 46)
4. K tomu, aby byla kandidátům při ústní zkoušce zaručena konzistentnost a objektivita hodnocení, a s ohledem na srovnávací povahu výběrového řízení, je nezbytná přítomnost všech členů výběrové komise nebo přinejmenším zachování určité stability ve složení výběrové komise. Nicméně zachování takové stability se nezdá nezbytné k zajištění dodržení zásad rovného zacházení, pokud jde o písemné zkoušky. Člen výběrové komise, který nebyl přítomen, když ostatní členové komise přezkoumávali kopii kandidáta, totiž může, považuje-li to za nutné, přezkoumat uvedenou kopii následně, aby ji porovnal s ostatními, a účastnit se tak aktivně jeho hodnocení.
(viz bod 49)
Odkazy:
Soud prvního stupně: 26. ledna 2005, Roccato v. Komise, T‑267/03, bod 38
Soud pro veřejnou službu: 29. září 2010, Brune v. Komise, F‑5/08, bod 41; 29. září 2010, Honnefelder v. Komise, F‑41/08, bod 36
5. Žalobce je oprávněn dovolávat se v rámci žaloby směřující proti rozhodnutí výběrové komise ve výběrovém řízení nesrovnalostí, k nimž došlo v průběhu výběrového řízení, včetně nesrovnalostí, jež mohou mít svůj původ v samotném znění oznámení o výběrovém řízení. Dokud totiž přihláška žalobce nebyla výběrovou komisí odmítnuta, jeho právní zájem na podání žaloby proti oznámení o výběrovém řízení je stále nejistý, takže mu nelze vytýkat, že uvedené oznámení nenapadl ve lhůtě stanovené v článcích 90 a 91 služebního řádu.
(viz bod 65)
Odkazy:
Soudní dvůr: 11. srpna 1995, Komise v. Noonan, C‑448/93 P, bod 17
6. Cílem organizace výběrového řízení je obsadit volná pracovní místa v rámci orgánů, a jak vyplývá zvláště z čl. 1 prvního pododstavce a článku 4 přílohy III služebního řádu, proto je věcí orgánu oprávněného ke jmenování, aby vypracoval oznámení o výběrovém řízení a z tohoto titulu rozhodl o nejvhodnějším způsobu výběru kandidátů v závislosti na požadavcích spojených s pracovními místy, která mají být obsazena, a obecně zájmu služby.
Nicméně výkon této posuzovací pravomoci uvedeným orgánem bez ohledu na počet osob, které mohou podat přihlášku v rámci daného výběrového řízení, je nutně omezen respektováním platných ustanovení, jakož i obecných právních zásad. Z toho vyplývá, že způsob zvolený tímto orgánem musí zaprvé v souladu s článkem 27 služebního řádu vést k přijetí úředníků s nejvyšší úrovní způsobilosti a výkonnosti zadruhé v souladu s článkem 5 přílohy III služebního řádu vyhradit nezávislé výběrové komisi úkol posoudit v každém konkrétním případě, zda předložené diplomy nebo odborná praxe každého kandidáta odpovídají úrovni vyžadované služebním řádem a oznámením o výběrovém řízení, a zatřetí vést ke konzistentnímu a objektivními výběru kandidátů.
(viz body 69 a 70)
Odkazy:
Soud prvního stupně: 27. září 2006, Blackler v. Parlament, T‑420/04, body 23 a 45
7. S ustanoveními služebního řádu, jakož i obecnými zásadami, které upravují výběrová řízení, je v rozporu způsob výběru na základě kvalifikačních předpokladů spočívající v první fázi v dotazu na kandidáty pomocí dotazníku, zda mají za to, že splňují všechny podmínky týkající se jejich vzdělání a odborné praxe, poté v závislosti na odpovědích všech kandidátů v určení prahové hodnoty, pod kterou byli vyloučeni kandidáti, kteří nezískali po spočtení hodnoty dostatečný počet kladných odpovědí, vyjádřený ve formě bodů.
Z článku 5 prvního a třetího pododstavce přílohy III služebního řádu totiž vyplývá, že v případě výběru na základě kvalifikačních předpokladů je na výběrové komisi, aby přezkoumala, zda diplomy a odborná praxe kandidátů odpovídají podmínkám stanoveným v oznámení o výběrovém řízení. Uvedený způsob výběru přitom nestanoví žádnou kontrolu ze strany výběrové komise ohledně relevance diplomů a odborné praxe kandidátů a nezbytně znamená, že kandidáti nejsou vybíráni v závislosti na relevanci svých diplomů nebo své odborné praxe, ale výlučně na základě toho, co si o nich uvedení kandidáti myslí, což nepředstavuje dostatečně objektivní informaci proto, aby byl zaručen výběr nejlepších kandidátů, ani konzistentnost provedeného výběru.
Navíc jestliže počet bodů, které kandidát musí získat, aby byl jeho spis přezkoumán při druhé fázi, závisí na počtu bodů ostatních kandidátů, může být v důsledku toho tento kandidát vyloučen jen proto, že jiní kandidáti odpověděli kladně na některé otázky, když si nadměrně příznivě vyložili stanovená kritéria, špatně pochopili otázky nebo špatně posoudili hodnotu svých diplomů nebo odborné praxe, jelikož každá položená otázka vyžadovala velmi subjektivní výklad ze strany kandidáta ohledně relevance jeho diplomů a odborné praxe. V tomto ohledu je třeba uvést, že tento způsob výběru nezaručuje dostatečně objektivitu a konzistentnost hodnocení.
Ustanovení oznámení o výběrovém řízení týkající se první fáze výběrového řízení na základě kvalifikačních předpokladů tudíž tím, že stanoví vyloučení některých kandidátů z důvodu, že jejich diplomy a odborná praxe nejsou dostatečně relevantní, aniž je tato relevance konkrétně přezkoumána výběrovou komisí, protiprávně omezují výsady uvedené výběrové komise, a proto musí být považována za protiprávní.
(viz body 71 až 74 a 76)
Odkazy:
Tribunál Evropské unie: 14. prosince 2011, Komise v. Pachtitis, T‑361/10 P, bod 43; 14. prosince 2011, Komise v. Vicente Carbajosa a další, T‑6/11 P, bod 58
Soud pro veřejnou službu: 24. dubna 2013, CB v. Komise, F‑73/11, body 50 až 52