Language of document : ECLI:EU:T:2022:568

ROZSUDEK TRIBUNÁLU (devátého senátu)

21. září 2022(*)

„EZZF a EZFRV – Výdaje vyloučené z financování – Výdaje vynaložené Francií – Dobrovolná podpora vázaná na produkci – Podmínky způsobilosti – Způsobilá odvětví a produkty – Článek 52 odst. 2 nařízení (EU) č. 1307/2013“

Ve věci T‑475/21,

Francouzská republika, zastoupená A.-L. Desjonquères, F. Alabrunem, T. Stéhelinem, G. Bainem a J.-L. Carrém, jako zmocněnci,

žalobkyně,

proti

Evropské komisi, zastoupené C. Perrin a A. Saukou, jako zmocněnci,

žalované,

TRIBUNÁL (devátý senát)

ve složení M. J. Costeira, předsedkyně, M. Kančeva a I. Dimitrakopoulos (zpravodaj), soudci,

vedoucí soudní kanceláře: E. Coulon,

s přihlédnutím k písemné části řízení,

s ohledem na to, že účastníci řízení ve lhůtě tří týdnů od okamžiku, kdy bylo účastníkům řízení doručeno sdělení o ukončení písemné části řízení, nepodali žádost o konání jednání, a poté, co na základě čl. 106 odst. 3 jednacího řádu Tribunálu stanovil, že bude rozhodováno bez konání ústní části řízení,

vydává tento

Rozsudek

1        Žalobou podanou na základě článku 263 SFEU se Francouzská republika domáhá zrušení prováděcího rozhodnutí Komise (EU) 2021/988 ze dne 16. června 2021, kterým se z financování Evropskou unií vylučují některé výdaje vynaložené členskými státy v rámci Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) a v rámci Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) (Úř. věst. 2021, L 218, s. 9, dále jen „napadené rozhodnutí“), a to v rozsahu, v němž z financování z EZZF vyloučilo částku 45 869 990,19 eura, která odpovídá výdajům plynoucím z opatření dobrovolné podpory vázané na produkci krmných luskovin a vztahujícím se k roku podání žádosti 2017.

 Skutečnosti předcházející sporu

2        Dne 1. srpna 2016 francouzské orgány na základě čl. 54 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zrušují nařízení Rady (ES) č. 637/2008 a nařízení Rady (ES) č. 73/2009 (Úř. věst. 2013, L 347, s. 608), oznámily Evropské komisi opatření podpory vázané na produkci pro odvětví bílkovinných plodin, které bylo nazváno „24. Podpora pro produkci krmných luskovin“ (dále jen „opatření 24“). V bodě 2.2.b) tohoto oznámení bylo zejména upřesněno, že způsobilými plochami pro tento režim podpory vázané na produkci jsou plochy, na kterých se pěstují čisté krmné luskoviny, jejich vzájemné směsi nebo jejich směsi s jinými druhy (obiloviny, jiné trávy, olejnatá semena), pokud směs obsahuje při výsadbě alespoň 50 % osiva krmných luskovin.

3        Pro roky podání žádosti 2015 a 2016 (tj. finanční roky 2016 a 2017) provedla Komise šetření zapsané pod číslem NAC/2016/021/FR a poté konstatovala, že podmínky způsobilosti stanovené pro opatření 24 nejsou v souladu s právem Evropské unie, v důsledku čehož přijala prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2018/1841 ze dne 16. listopadu 2018, kterým se z financování Evropskou unií vylučují některé výdaje vynaložené členskými státy v rámci EZZF a v rámci EZFRV (Úř. věst. 2018, L 298, s. 34); v tomto rozhodnutí bylo Francouzské republice uloženo provedení finanční opravy u výdajů plynoucích z tohoto opatření.

4        Komise zahájila nové šetření pro rok podání žádosti 2017, které bylo zapsáno pod číslem NAC/2018/009/FR.

5        Dopisem ze dne 4. května 2018 sdělila Komise Francouzské republice výsledky výše uvedeného šetření na základě čl. 34 odst. 2 prováděcího nařízení Komise (EU) č. 908/2014 ze dne 6. srpna 2014, kterým se stanoví pravidla pro uplatňování nařízení Parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013, pokud jde o platební agentury a další subjekty, finanční řízení, schvalování účetní závěrky, pravidla pro kontroly, jistoty a transparentnost (Úř. věst. 2014, L 255, s. 59). V tomto sdělení ze dne 4. května 2018 Komise konstatovala, že podmínky způsobilosti opatření 24 se oproti podmínkám použitelným pro roky podání žádosti 2015 a 2016 nezměnily, neboť směsi luskovin s trávami se stále nacházejí mezi plochami způsobilými pro podporu vázanou na produkci. Komise tedy francouzským orgánům oznámila, že platby uskutečněné v rámci opatření 24 od roku podání žádosti 2017 považuje za neoprávněné a nezpůsobilé pro financování Unií. Komise mimoto vyzvala francouzské orgány, aby předložily odhad rizika pro EZZF pro rok podání žádosti 2017 a změnily podmínky způsobilosti opatření 24.

6        Dopisem ze dne 6. listopadu 2018 zpochybnily francouzské orgány uplatnění finanční opravy ve výši podpory vyplacené na plochy oseté směsmi luskovin a trav a v podstatě tvrdily, že žádné ustanovení právního předpisu nevylučuje trávy z podpor vázaných na produkci.

7        Dopisem ze dne 17. prosince 2019, který byl zaslán na základě čl. 34 odst. 3 třetího pododstavce a čl. 40 odst. 1 nařízení č. 908/2014, Komise formálně sdělila Francouzské republice odhadovanou výši opravy navržené pro rok podání žádosti 2017, tedy částku 45 869 990,19 eura.

8        Dopisem ze dne 3. února 2020 požádaly francouzské orgány o zahájení smírčího řízení na základě čl. 40 odst. 1 nařízení č. 908/2014. Smírčí orgán vydal dne 2. srpna 2020 zprávu, v níž dospěl k závěru, že mezi stranami není možné uzavřít smír.

9        Dopisem ze dne 5. března 2021 předala Komise francouzským orgánům v návaznosti na zprávu smírčího orgánu své konečné stanovisko, ve kterém v podstatě tvrdila, že vzhledem k tomu, že trávy nejsou uvedeny na seznamu odvětví a produktů způsobilých pro podporu vázanou na produkci, který je stanoven v čl. 52 odst. 2 nařízení č. 1307/2013, nelze na směsi luskovin a trav, byť v menšinovém poměru, takovou podporu poskytnout.

10      V napadeném rozhodnutí Komise mimo jiné vyloučila z financování Unií výdaje vynaložené Francouzskou republikou na opatření 24, které se vztahují k roku podání žádosti 2017 a dosahují výše 45 869 990,19 eura.

 Návrhová žádání účastnic řízení

11      Francouzská republika v podstatě navrhuje, aby Tribunál:

–        zrušil napadené rozhodnutí v rozsahu, v němž ukládá finanční opravu ve výši 45 869 990,19 eura u výdajů, které se týkají opatření 24 a vztahují se k roku podání žádosti 2017;

–        uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

12      Komise navrhuje, aby Tribunál:

–        zamítl žalobu;

–        uložil Francouzské republice náhradu nákladů řízení.

 Právní otázky

13      Na podporu žaloby předkládá Francouzská republika jediný žalobní důvod, jenž vychází z porušení čl. 52 odst. 2 nařízení č. 1307/2013. Francouzská republika totiž tvrdí, že Komise tím, že měla za to, že luskoviny pěstované ve směsi s trávami nejsou způsobilé pro režim podpory vázané na produkci, nesprávně vyložila uvedené ustanovení.

14      Francouzská republika v tomto ohledu tvrdí, že z doslovného, kontextuálního a teleologického výkladu čl. 52 odst. 2 nařízení č. 1307/2013 vyplývá, že pojem „odvětví“ uvedený v tomto ustanovení má širší dosah než pojem „produkty“, což potvrzuje zejména rozlišování mezi zemědělskými produkty a zemědělskými odvětvími v čl. 52 odst. 3 a v čl. 54 odst. 1 a 2 nařízení č. 1307/2013, v bodě 49 odůvodnění uvedeného nařízení a v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007 (Úř. věst. 2013, L 347, s. 671). Francouzská republika má tak za to, že čl. 52 odst. 2 nařízení č. 1307/2013 členským státům umožňuje, aby za účelem zabránění zhoršení stávajících obtíží poskytly podporu vázanou na produkci buď ve prospěch určitého zemědělského odvětví, tedy několika typům produktů náležejících primárně nebo sekundárně do tohoto odvětví, nebo jedinému konkrétnímu typu zemědělského produktu.

15      Pokud jde konkrétně o odvětví bílkovinných plodin, které je uvedeno v čl. 52 odst. 2 nařízení č. 1307/2013, má Francouzská republika za to, že neoznačuje konkrétní produkt, ale odkazuje na odvětví rostlin náležejících do čeledi luskovin, které jsou pěstovány pro jejich bohatost na bílkoviny.

16      Za těchto podmínek Francouzská republika tvrdí, že odvětví bílkovinných plodin musí být vykládáno široce, aby zahrnovalo všechny běžné postupy zavedené v členském státě pro produkci druhů luskovin pěstovaných pro jejich bohatost na bílkoviny.

17      Ve Francii jsou přitom luskoviny určené ke krmení zvířat běžně pěstovány ve směsi s jinými druhy, jako jsou trávy. Pěstování luskovin ve směsi s trávami má nejenom zemědělský význam, jelikož umožňuje chovatelům mít pro zvířata stravitelnější krmivo, ale rovněž environmentální význam, neboť luskoviny fixují v půdě vzdušný dusík, a snižují tudíž potřebu přidávaní dusíkatých hnojiv. Francouzská republika kromě toho tvrdí, že odvětví krmných luskovin zaznamenalo od šedesátých let 20. století výrazný pokles. Poskytnutí podpory vázané na produkci pro pěstování luskovin, které zahrnuje pěstování krmných luskovin ve směsi s jinými druhy, včetně trav, tedy podle jejího názoru odpovídá cíli podpory vázané na produkci, kterým je podpora odvětví, které čelí obtížím, favorizováním běžného postupu, jenž je prospěšný pro zdraví zvířat a životní prostředí.

18      Konečně v replice Francouzská republika upřesňuje, že netvrdí, že luskoviny jsou hlavní produkcí a trávy druhotnou produkcí v odvětví bílkovinných plodin, ale že směsi luskovin a trav – s převažujícím podílem luskovin – jsou v uvedeném odvětví typem plnohodnotné produkce.

19      Komise s argumenty Francouzské republiky nesouhlasí.

20      Na úvod je třeba poznamenat, že Francouzská republika ve svých písemnostech nezpochybňuje, že trávy – posuzovány samostatně – nespadají pod odvětví nebo produkty, jejichž seznam je uveden v čl. 52 odst. 2 nařízení č. 1307/2013, a že tedy nejsou jako takové způsobilé pro podporu vázanou na produkci. Dále je mezi účastnicemi řízení nesporné, že luskoviny jsou způsobilé pro podporu vázanou na produkci, jelikož tato produkce je součástí odvětví bílkovinných plodin, které je výslovně uvedeno v čl. 52 odst. 2 nařízení č. 1307/2013.

21      Účastnice řízení se však neshodují v otázce, zda jsou směsi takových zemědělských produktů spadajících pod jedno z odvětví nebo jeden z produktů, jejichž seznam je uveden v čl. 52 odst. 2 nařízení č. 1307/2013, jako jsou luskoviny, s takovými zemědělskými produkty, které nespadají pod uvedená odvětví nebo uvedené produkty, jako jsou trávy, způsobilé pro podporu vázanou na produkci.

22      Za účelem odpovědi na tuto otázku je třeba provést doslovný, kontextuální a teleologický výklad čl. 52 odst. 2 nařízení č. 1307/2013 (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 11. prosince 2015, Finsko v. Komise, T‑124/14, EU:T:2015:955, bod 24).

 K doslovnému výkladu

23      V rámci doslovného výkladu je třeba zohlednit skutečnost, že předpisy unijního práva jsou vypracovávány ve více jazycích a že všechny jazykové verze jsou závazné, což může vyžadovat srovnání jazykových verzí (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 11. prosince 2015, Finsko v. Komise, T‑124/14, EU:T:2015:955, bod 25 a citovaná judikatura).

24      Článek 52 nařízení č. 1307/2013, nadepsaný „Obecná pravidla“, se nachází v kapitole 1, nadepsané „Dobrovolná podpora vázaná na produkci“, hlavy IV, nadepsané „Podpora vázaná na produkci“, uvedeného nařízení a v odstavci 1 uvádí, že členské státy mohou poskytnout podporu vázanou na produkci zemědělcům za podmínek stanovených v uvedené kapitole.

25      Článek 52 odst. 2 nařízení č. 1307/2013 stanoví, že podpora vázaná na produkci může být poskytnuta na tato odvětví a tyto produkty: obiloviny, olejnatá semena, bílkovinné plodiny, luskoviny pěstované na zrno, len, konopí, rýži, skořápkové ovoce, brambory určené pro výrobu škrobu, mléko a mléčné výrobky, osiva, skopové a kozí maso, hovězí a telecí maso, olivový olej, bource morušového, sušená krmiva, chmel, cukrovou řepu, cukrovou třtinu a čekanku, ovoce a zeleninu a rychle rostoucí dřeviny pěstované ve výmladkových plantážích.

26      Je třeba poznamenat, že čl. 52 odst. 2 nařízení č. 1307/2013 stanoví seznam odvětví a produktů způsobilých pro podporu vázanou na produkci, jehož omezený a taxativní charakter dokládá použití zájmen „tato“ a „tyto“ („following“ v angličtině a „seguenti“ v italštině), kdy pak následuje dvojtečka, která předchází výčtu uvedených odvětví a produktů.

27      Vzhledem k tomu, že čl. 52 odst. 2 nařízení č. 1307/2013 uvádí taxativní výčet odvětví a produktů způsobilých pro podporu vázanou na produkci a dále nezmiňuje směsi produktů, které spadají do odvětví nebo produkcí výslovně uvedených v tomto seznamu, s produkty, které do uvedených odvětví nebo uvedených produkcí nespadají, doslovný výklad tohoto ustanovení patrně podporuje tezi Komise, která se v podstatě týká nezpůsobilosti uvedených směsí, spíše než tezi zastávanou Francouzskou republikou.

 Ke kontextuálnímu výkladu

28      Z použití přídavného jména „dobrovolná“ v nadpisu kapitoly 1 hlavy IV nařízení č. 1307/2013 a slovesa „mohou“ v čl. 52 odst. 1 tohoto nařízení (viz bod 24 výše) vyplývá, že režim podpory vázané na produkci není povinný, a členské státy se tedy mohou svobodně rozhodnout, zda takovou podporu poskytnou.

29      Podle čl. 52 odst. 1 nařízení č. 1307/2013 mimoto platí, že pokud se členské státy rozhodnou zavést takovou podporu, musí při tom dodržet všechny podmínky uvedené v kapitole 1 hlavy IV uvedeného nařízení (viz bod 24 výše).

30      V tomto ohledu jsou zaprvé na základě čl. 52 odst. 2 nařízení č. 1307/2013 pro podporu vázanou na produkci způsobilá odvětví a produkty, jejichž taxativní výčet je uveden v daném článku. Zadruhé podle čl. 52 odst. 3 uvedeného nařízení může být taková podpora poskytnuta pouze těm odvětvím nebo těm regionům členského státu, kde jsou „zvláštní druhy zemědělské činnosti“ nebo „zvláštní zemědělská odvětví“ obzvláště důležité z hospodářských, sociálních nebo environmentálních důvodů a čelí určitým obtížím. Článek 52 odst. 3 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 639/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se doplňuje nařízení č. 1307/2013 a kterým se mění příloha X uvedeného nařízení (Úř. věst. 2014, L 181, s. 1), upřesňuje, že uvedené obtíže znamenají existenci hrozby opuštění nebo poklesu produkce, mimo jiné i z důvodu nedostatečné ziskovosti vykonávané činnosti, které negativně ovlivňují hospodářskou, sociální nebo environmentální rovnováhu v dotčeném regionu či odvětví. Zatřetí čl. 52 odst. 5 nařízení č. 1307/2013 uvádí, že tato podpora musí být nezbytná pro zachování současných úrovní produkce v příslušných odvětvích nebo regionech.

31      Z výkladu výše uvedených ustanovení ve vzájemném spojení tedy vyplývá, že normotvůrce zamýšlel omezit možnost členských států poskytovat podporu vázanou na produkci stanovením kumulativních podmínek, které značně omezují okruh způsobilých příjemců a obecně její věcnou působnost. Široký výklad uvedené oblasti působnosti by byl tudíž neslučitelný s výše uvedenými podmínkami.

32      Mimoto i když čl. 52 odst. 3 nařízení č. 1307/2013 přiznává členským státům určitý prostor pro uvážení za účelem zjištění, zda jsou odvětví nebo produkty z hospodářských, environmentálních nebo sociálních důvodů obzvláště důležité a čelí určitým obtížím a zda by podpora vázaná na produkci mohla zabránit zhoršení těchto obtíží nebo ukončení produkce, z tohoto článku ani z žádného jiného ustanovení nařízení č. 1307/2013 nebo nařízení č. 639/2014 nijak nevyplývá, že by členské státy disponovaly obdobným prostorem pro uvážení, pokud jde o vymezení odvětví nebo produktů způsobilých pro podporu vázanou na produkci, jejichž seznam je stanoven v čl. 52 odst. 2 nařízení č. 1307/2013. Taková posuzovací pravomoc by totiž byla v rozporu s taxativní povahou seznamu stanoveného v čl. 52 odst. 2 nařízení č. 1307/2013, který Francouzská republika ostatně výslovně uznala ve svých písemnostech.

33      Kromě toho je třeba uvést, že čl. 1 písm. b) nařízení č. 1307/2013 stanoví seznam různých režimů podpor pro zemědělce, které jsou upraveny jeho ustanoveními. Z přílohy 1 uvedeného nařízení přitom vyplývá, že tyto režimy jsou odděleny od produkce, s výjimkou režimu podpory vázané na produkci a zvláštní podpory pro bavlnu, která je upravena v ustanoveních obsažených v kapitole 2 hlavy IV téhož nařízení.

34      Podpora vázaná na produkci proto představuje odchylný režim podpory ve srovnání s ostatními režimy podpory upravenými nařízením č. 1307/2013, které jsou odděleny od produkce a které se v zásadě netýkají konkrétně odvětví nebo zemědělské produkce, jež čelí obtížím.

35      Z toho plyne, že s ohledem na to, že podpora vázaná na produkci má povahu výjimky, musí být podmínky jejího použití vykládány restriktivně [v tomto smyslu a obdobně viz rozsudek ze dne 13. prosince 2018, Sut, C‑514/17, EU:C:2018:1016, bod 28 a citovaná judikatura, a rozsudek ze dne 22. ledna 2020, Pensionsversicherungsanstalt (Ukončení činnosti po dosažení věku pro odchod do důchodu), C‑32/19, EU:C:2020:25, bod 38 a citovaná judikatura].

36      Ve světle předchozích úvah je třeba dospět k závěru, že způsobilá odvětví a produkty, jejichž seznam je stanoven v čl. 52 odst. 2 nařízení č. 1307/2013, musí být vykládány restriktivně.

37      Kontextuální výklad čl. 52 odst. 2 nařízení č. 1307/2013 tedy nepodporuje tezi Francouzské republiky, pokud jde o způsobilost směsí, které zahrnují zemědělské produkty spadající do jednoho z odvětví nebo jedné z produkcí, jejichž seznam je výslovně stanoven v uvedeném článku, a jiné produkty, které do uvedených odvětví nebo produkcí nespadají.

 K teleologickému výkladu

38      Pro účely teleologického výkladu čl. 52 odst. 2 nařízení č. 1307/2013 je třeba zohlednit cíl režimu podpory vázané na produkci, který je uveden v bodě 49 odůvodnění a v čl. 52 odst. 5 téhož nařízení. Z tohoto bodu odůvodnění a z tohoto posledně uvedeného ustanovení ve spojení s čl. 52 odst. 3 nařízení č. 1307/2013 a čl. 52 odst. 3 nařízení č. 639/2014 (viz bod 30 výše) vyplývá, že cílem podpory vázané na produkci není podpořit zemědělskou produkci obecně, ale má vytvářet motivaci pro zachování současných úrovní produkce v konkrétních odvětvích nebo regionech členského státu, kde zvláštní druhy zemědělské činnosti nebo zvláštní zemědělská odvětví, které jsou obzvláště důležité z hospodářských a sociálních důvodů, čelí obtížím, které mohou vést k opuštění nebo poklesu produkce a mohou negativně ovlivňovat hospodářskou, sociální nebo environmentální rovnováhu v příslušném regionu či odvětví.

39      Z toho plyne, že cílem podpory vázané na produkci je podpořit produkci v určitých zemědělských odvětvích nebo v některých konkrétních produkcích, které čelí obtížím, aby se zabránilo opuštění nebo poklesu této produkce, jakož i z toho plynoucímu negativnímu vlivu na hospodářskou, sociální nebo environmentální rovnováhu v příslušném regionu či odvětví.

40      V projednávané věci je třeba připomenout, že cílem opatření 24, nazvaného „Podpora pro produkci krmných luskovin“, bylo podnítit produkci krmných luskovin, neboť podle oznámení, které Francouzská republika učinila v souladu s čl. 52 odst. 4 nařízení č. 1307/2013, docházelo od roku 2010 k úbytku ploch osetých krmnými luskovinami a počet ploch osetých čistě krmnými luskovinami trvale a výrazně klesá.

41      Francouzská republika v podstatě tvrdí, že podpora vázaná na produkci poskytnutá na pěstování luskovin bohatých na bílkoviny, která by zahrnovala zejména směsi luskovin a trav, splňuje cíl podpory odvětví, které čelí obtížím a je obzvláště důležité z hospodářských, sociálních nebo environmentálních důvodů ve smyslu čl. 52 odst. 3 nařízení č. 1307/2013.  

42      V tomto ohledu Francouzská republika zaprvé tvrdí, že luskoviny mají tu zvláštnost, že fixují vzdušný dusík v půdě a chrání tak před přidáváním dusíkatých hnojiv, a že to je důvod, proč jsou luskoviny často a tradičně zasévány s jinými druhy.

43      Z výše uvedeného argumentu přitom nevyplývá, že by luskoviny byly výlučně nebo především zasévány s trávami. Tento argument tedy nemůže prokázat, že by cíle sledovaného opatřením 24 v souladu s nařízením č. 1307/2013, který spočívá v podpoře produkce krmných luskovin za účelem zachování její současné úrovně (viz bod 40 výše), bylo možné účinně dosáhnout pouze tehdy, pokud by uvedená produkce zahrnovala směsi luskovin a trav.

44      Každopádně je třeba souhlasně s Komisí uvést, že cílem podpory vázané na produkci není podpořit opatření s příznivými účinky na životní prostředí a že existuje jiný režim podpory stanovený v nařízení č. 1307/2013, který tento cíl sleduje (viz kapitola 3, nadepsaná „Platba na zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí“, hlavy III, nadepsané „Režim základní platby, režim jednotné platby na plochu a související platby“, uvedeného nařízení).

45      I za předpokladu, že by luskoviny přinášely výhody pro životní prostředí, tedy tato okolnost neprokazuje, že by byl cíl uvedený v bodě 40 výše účinně sledován podporou vázanou na produkci poskytnutou na směsi luskovin a trav. Argument Francouzské republiky uvedený v bodě 42 výše musí být tudíž odmítnut.

46      Francouzská republika kromě toho v replice uvádí, že pěstování směsí luskovin a trav má samo o sobě význam pro životní prostředí, neboť přítomnost trav nutí luskoviny lépe fixovat vzdušný kyslík a zabránit tak přidávání dusíkatých hnojiv do půdy. Na podporu tohoto argumentu se Francouzská republika dovolává studie Institut national de recherche pour l’agriculture, l’alimentation et l’environnement (Národní výzkumný ústav pro zemědělství, potraviny a životní prostředí) z roku 2010. Ze spisu ve věci však nevyplývá, že výše uvedený argument a studie byly sděleny Komisi a byly projednány během správního řízení. Za těchto podmínek musí být v souladu s judikaturou, podle níž musí být legalita rozhodnutí Komise posuzována na základě informací, kterými mohla Komise disponovat v okamžiku přijetí tohoto rozhodnutí (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 22. ledna 2020, Litva v. Komise, T‑19/18, nezveřejněný, EU:T:2020:4, bod 42 a citovaná judikatura), výše uvedený argument a studie odmítnuty s tím, že nemají žádný vliv na opodstatněnost napadeného rozhodnutí.

47      Zadruhé Francouzská republika tvrdí, že díky směsi luskovin a trav mají chovatelé kompletnější a stravitelnější krmivo pro zvířata. Je však třeba mít stejně jako Komise za to, že tento argument není relevantní, neboť v projednávané věci se opatření 24 netýká odvětví živočišné výroby, ale má podpořit produkci krmných luskovin. Argument Francouzské republiky musí být tudíž odmítnut.

48      Z toho plyne, že Francouzská republika není schopna prokázat, že by poskytnutí podpory vázané na produkci pro směsi luskovin a trav odpovídalo cíli opatření 24 v souladu s nařízením č. 1307/2013.

49      S ohledem na výše uvedené teleologický výklad čl. 52 odst. 2 nařízení č. 1307/2013 spíše potvrzuje, že směsi zemědělských produktů, které spadají pod jedno z odvětví nebo jednu z produkcí, jejichž seznam je výslovně stanoven v uvedeném článku, a zemědělských produktů, které pod uvedená odvětví nebo produkce nespadají, nejsou způsobilé pro podporu vázanou na produkci.

50      Ve světle výše uvedeného brání doslovný, kontextuální a teleologický výklad čl. 52 odst. 2 nařízení č. 1307/2013 širokému výkladu pojmu zemědělské „odvětví“ uvedenému v čl. 52 odst. 2 nařízení č. 1307/2013, který zastává Francouzská republika.

51      Je třeba nicméně ověřit, zda – jak tvrdí Francouzská republika – je třeba pro účely vymezení zemědělského odvětví ve smyslu čl. 52 odst. 2 nařízení č. 1307/2013 zohlednit všechny běžné postupy zavedené v členském státě pro produkci plodin náležejících do takového odvětví (viz bod 16 výše).

52      Francouzská republika v tomto ohledu tvrdí, že podle čl. 52 odst. 2 nařízení č. 639/2014 jsou běžné postupy zavedené v členském státě relevantní pro účely vymezení konkrétních zemědělských odvětví uvedených v čl. 52 odst. 2 nařízení č. 1307/2013.

53      Komise s argumenty Francouzské republiky nesouhlasí.

54      Na prvním místě je třeba souhlasně s Komisí uvést, že nařízení č. 639/2014 je nařízením v přenesené pravomoci, jehož cílem je doplnit ustanovení nařízení č. 1307/2013. Jeho ustanovení se tedy nelze dovolávat za účelem odchýlení se od ustanovení nařízení č. 1307/2013, na jehož základě bylo přijato, ani za účelem výkladu jeho ustanovení v rozporu s jejich zněním a systematikou.

55      Dále je třeba uvést, že čl. 52 odst. 2 nařízení č. 639/2014 se netýká vymezení odvětví a produkcí způsobilých pro podporu vázanou na produkci, které je učiněno v čl. 52 odst. 2 nařízení č. 1307/2013. Článek 52 odst. 2 nařízení č. 639/2014 totiž výslovně odkazuje na čl. 52 odst. 3 nařízení č. 1307/2013, který stanoví kumulativní podmínku, jež se liší od podmínky stanovené v čl. 52 odst. 2 uvedeného nařízení (viz body 30 až 32 výše).

56      Ze znění čl. 52 odst. 2 nařízení č. 639/2014 ve spojení s čl. 52 odst. 2 a 3 nařízení č. 1307/2013 tedy vyplývá, že členské státy „zohlední zejména příslušné struktury a podmínky produkce v dotčeném regionu nebo odvětví“, pouze pokud v souladu s čl. 52 odst. 3 nařízení č. 1307/2013 vymezují „zvláštní druhy zemědělské činnosti“ nebo „zvláštní zemědělská odvětví“, které jsou obzvláště důležité z hospodářských, sociálních nebo environmentálních důvodů a čelí určitým obtížím.

57      Na druhém místě Francouzská republika v replice v podstatě upřesnila, že se nesnaží prokázat, že běžné postupy zavedené v členském státě představují kritérium způsobilosti pro podporu vázanou na produkci, ale že jsou tyto praktiky relevantní pro vymezení konkrétních zemědělských odvětví uvedených v čl. 52 odst. 2 nařízení č. 1307/2013. V tomto ohledu stačí uvést, že toto rozlišení je umělé. Na rozdíl od toho, co tvrdí Francouzská republika, je totiž vymezení odvětví, jejichž seznam je stanoven v čl. 52 odst. 2 nařízení č. 1307/2013, otázkou, která vyvstává za účelem určení plodin a produkcí způsobilých pro podporu vázanou na produkci na základě uvedeného článku. Jak přitom bylo uvedeno v bodě 32 výše, tento článek nepřiznává členským státům žádný prostor pro uvážení, pokud jde o vymezení odvětví a produkcí způsobilých pro podporu vázanou na produkci.

58      Na třetím místě za účelem zajištění právní jistoty a jednotného výkladu ustanovení týkajících se podpory vázané na produkci v rámci Unie musí být zemědělské odvětví ve smyslu čl. 52 odst. 2 nařízení č. 1307/2013 vymezeno na základě jasných a objektivních kritérií týkajících se zemědělských produktů, které spadají do uvedeného odvětví. Pojem „odvětví“ tedy nemůže být vymezen na základě běžných postupů zavedených v členském státě pro produkci plodin náležejících do takového odvětví, které se netýkají samotných produktů a mohou se lišit v závislosti na podmínkách existujících v každém členském státě. Unijní právní úprava mimoto nestanoví konkrétní kritéria, na základě kterých by měla být zkoumána existence běžných postupů zavedených v členském státě. Výklad navrhovaný Francouzskou republikou je tudíž neslučitelný s požadavky jasnosti a předvídatelnosti použitelné právní normy.

59      I za předpokladu, že by směsi luskovin a trav představovaly běžný postup zavedený ve Francii v odvětví bílkovinných plodin, nelze na tyto směsi nahlížet tak, že spadají do uvedeného odvětví ve smyslu čl. 52 odst. 2 nařízení č. 1307/2013.

60      Ve světle výše uvedeného je třeba mít za to, že se Komise nedopustila právního omylu, když čl. 52 odst. 2 nařízení č. 1307/2013 vyložila v tom smyslu, že z podpory vázané na produkci jsou vyloučeny jednak produkty, které nejsou uvedeny v seznamu stanoveném v uvedeném článku nebo nejsou součástí jednoho z odvětví rovněž uvedených v daném seznamu, jako jsou trávy, a jednak směsi výše uvedených produktů a produktů náležejících do odvětví nebo produkcí výslovně uvedených v tomto článku.

61      Jediný žalobní důvod uplatněný Francouzskou republikou musí být tedy zamítnut, a žaloba musí být tudíž zamítnuta v plném rozsahu.

 K nákladům řízení

62      Podle čl. 134 odst. 1 jednacího řádu Tribunálu se účastníku řízení, který neměl úspěch ve věci, uloží náhrada nákladů řízení, pokud to účastník řízení, který měl ve věci úspěch, požadoval. Vzhledem k tomu, že Komise požadovala náhradu nákladů řízení a Francouzská republika neměla ve věci úspěch, je důvodné uložit posledně uvedené náhradu nákladů řízení.

Z těchto důvodů

TRIBUNÁL (devátý senát)

rozhodl takto:

1)      Žaloba se zamítá.

2)      Francouzské republice se ukládá náhrada nákladů řízení.

Costeira

Kančeva

Dimitrakopoulos

Takto vyhlášeno na veřejném zasedání v Lucemburku dne 21. září 2022.

Podpisy.


*      Jednací jazyk: francouzština.