USNESENÍ SOUDU (pátého senátu)
8. června 2005(*)
„Žaloba na neplatnost – Přístup k dokumentům – Nařízení (ES) č. 1049/2001 – Bezpředmětná žaloba“
Ve věci T‑151/03,
Nuova Agricast Srl, se sídlem v Cerignola (Itálie), zastoupená M. Calabresem, advokátem,
žalobkyně,
proti
Komisi Evropských společenství, zastoupené V. Di Buccim a P. Aaltem, jako zmocněnci, ve spolupráci s A. Abatem, advokátem, s adresou pro účely doručování v Lucemburku,
žalované,
podporované
Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska, původně zastoupeným K. Manjim, poté C. Jackson, jako zmocněnci, s adresou pro účely doručování v Lucemburku,
vedlejším účastníkem,
jejímž předmětem je návrh na zrušení rozhodnutí Komise odpírajícího žalobkyni přístup k dokumentu pocházejícímu z členského státu,
SOUD PRVNÍHO STUPNĚ
EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ (pátý senát),
ve složení M. Vilaras, předseda, F. Dehousse a D. Šváby, soudci,
vedoucí soudní kanceláře: H. Jung,
vydává toto
Usnesení
Skutkový základ sporu
1 Dopisem ze dne 17. března 2003 zapsaným do rejstříku Komise dne 20. března 2003 požádala žalobkyně na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. L 145, s. 43; Zvl. vyd. 01/03, s. 331) o přístup k dopisu, kterým italské orgány dne 12. července 2000 odepřely zpřístupnit korespondenci zaslanou Komisi před tím, nežli přijala rozhodnutí, kterým byl po předběžném přezkumu považován režim státních podpor za slučitelný se společným trhem [státní podpora N 715/99 – Itálie (SG 2000 D/105754] (dále jen „rozhodnutí ze dne 12. července 2000“), přičemž uvedená korespondence byla předmětem první žádosti o přístup, jehož odepření je žalobkyní zpochybněno v rámci věci T‑139/03.
2 Dopisem ze dne 27. března 2003 vyzvala Komise italské orgány, aby se vyslovily k případnému sdělení dokumentu, který je předmětem výše uvedené žádosti o přístup, žalobkyni.
3 Dne 28. března 2003 napsala Komise žalobkyni, aby ji informovala o konzultaci italských orgánů na základě čl. 4 odst. 4 nařízení č. 1049/2001 ohledně případného zpřístupnění požadovaného dokumentu. Tento dopis, odeslaný běžnou poštovní zásilkou, došel žalobkyni dne 14. dubna 2003.
4 V dopise ze dne 16. dubna 2003 informovala Komise dopisem žalobkyni, že italské orgány odepřely sdělit požadovaný dokument, a tudíž nemůže vyhovět její žádosti o přístup. Tento dopis došel žalobkyni běžnou poštovní zásilkou dne 2. května 2003.
5 Dne 23. dubna 2003 zaslala žalobkyně generálnímu sekretáři Komise potvrzující žádost o přístup v souladu s čl. 7 odst. 2 nařízení č. 1049/2001. Tato žádost byla zapsána do rejstříku Komise dne 24. dubna 2003.
6 Faxem ze dne 24. dubna 2003, zaslaným žalobkyni, informovala Komise žalobkyni, že s ohledem na odpověď předloženou příslušnou službou generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž dne 16. dubna 2003 považuje potvrzující žádost za bezpředmětnou. K tomuto faxu byla připojena kopie dopisu Komise ze dne 16. dubna 2003.
Řízení a návrhy účastníků řízení
7 Návrhem došlým kanceláři Soudu dne 6. května 2003 žalobkyně podala tuto žalobu. Samostatným podáním z téhož dne žalobkyně podala na základě článku 76a jednacího řádu Soudu žádost o urychlené řízení, která byla zamítnuta rozhodnutím ze dne 12. června 2003.
8 Samostatným podáním došlým kanceláři Soudu dne 16. června 2003 vznesla žalovaná námitku nepřípustnosti na základě článku 114 jednacího řádu.
9 Žalobkyně podala svá vyjádření k této námitce dne 16. července 2003 a požádala Soud, aby z titulu organizačních procesních opatření „odstranil“ přílohu A 9 návrhu odpovídající dopisu, kterým italské orgány odepřely zpřístupnit korespondenci zaslanou Komisi před přijetím rozhodnutí ze dne 12. července 2000 a který byl předmětem žádosti o přístup ze dne 17. března 2003, nebo „podpůrně, určil důvěrný charakter“ uvedené přílohy „vzhledem k účastníku řízení (Nuova Agricast srl), ačkoliv k předložení dokumentu došlo díky jejímu obhájci“.
10 Podáním došlým kanceláři Soudu dne 12. srpna 2003 podalo Spojené království Velké Británie a Severního Irska návrh na vstoupení do probíhajícího řízení jako vedlejší účastník na podporu návrhů žalované.
11 Dopisem došlým kanceláři Soudu dne 22. září 2003 předložila žalobkyně žádost o důvěrné zacházení týkající se určitých příloh žaloby.
12 Z titulu organizačních procesních opatření vyzval Soud dopisem ze dne 19. listopadu 2003 Komisi, aby upřesnila data oznámení a zápisu do rejstříku určitých dopisů za účelem ověření průběhu správního řízení, a Komise této žádosti vyhověla dopisem ze dne 3. prosince 2003.
13 Usnesením ze dne 5. března 2004 předseda čtvrtého senátu Soudu rozhodl spojit rozhodnutí o námitce nepřípustnosti s rozhodnutím ve věci samé, povolil vedlejší účastenství Spojeného království Velké Británie a Severního Irska a nařídil v souladu s návrhem žalobkyně předat nedůvěrnou verzi procesních písemností vedlejšímu účastníku. Posledně uvedený se dopisem zapsaným v kanceláři Soudu dne 6. prosince 2004 vzdal možnosti předložit písemné podání.
14 Ve své žalobě žalobkyně navrhuje, aby Soud:
– zrušil dopis Komise ze dne 27. března 2003;
– zrušil fax Komise ze dne 16. dubna 2003;
– zrušil fax Komise ze dne 24. dubna 2003, který odpovídá na „chybějící odpovědi“ na potvrzující žádost o přístup pokládané za odepření přístupu;
– uložil Komisi náhradu nákladů řízení.
15 Ve své žalobní odpovědi Komise navrhuje, aby Soud:
– prohlásil žalobu za nepřípustnou;
– podpůrně zamítl návrh, jelikož je zjevně neopodstatněný;
– podpůrně zamítl samotnou žalobu jako neopodstatněnou;
– uložil žalobkyni náhradu nákladů řízení.
16 Ve své replice žalobkyně vzala zpět svou žalobu v rozsahu, v němž směřuje ke zrušení dopisu Komise ze dne 16. dubna 2003. Naproti tomu a s přihlédnutím k dopisu Komise ze dne 3. prosince 2003 zachovala své návrhy na zrušení dopisu Komise ze dne 27. března 2003 a implicitního zamítnutí potvrzující žádosti o přístup, ke kterému došlo údajně dne 19. května 2003 a odůvodněného Komisí v její žalobní odpovědi přetrvávajícím odepřením italských úřadů zpřístupnit požadované dokumenty. Z titulu organizačních procesních opatření se žalobkyně vzdala své žádosti na odstranění nebo důvěrné zacházení s přílohou A 9 návrhu a požádala o spojení věcí T‑151/03, T‑287/03, T‑295/03, T‑298/03, T‑299/03.
17 Ve své duplice Komise navrhuje, aby Soud:
– určil, že se žalobkyně vzdává zpochybnění dopisu Komise ze dne 16. dubna 2003, což činí žalobu bezpředmětnou;
– případně odmítl žalobu směřující proti implicitnímu zamítnutí, ke kterému údajně došlo dne 19. května 2003, jakožto nepřípustnou nebo ji zamítl jako neopodstatněnou;
– „potvrdil“ návrhy vyjádřené v žalobní odpovědi.
18 Komise mimoto navrhuje, aby Soud nařídil vyloučení „neuctivých výrazů“ obsažených ve dvou poznámkách pod čarou repliky ze spisu a připojuje se k návrhu na spojení věcí T‑151/03, T‑287/03, T‑295/03, T‑297/03, T‑298/03, T‑299/03.
19 Na otázku Soudu, kterou byly vyzvány, aby předložily svá vyjádření k tomu, jaké závěry by měly být učiněny v rámci dalšího řízení v projednávané věci z rozsudku Soudu ze dne 30. listopadu 2004, IFAW Internationaler Tierschutz-Fonds v. Komise (T‑168/02, Sb. rozh. s. II‑4135, dále jen „rozsudek IFAW“) odpověděla žalobkyně dopisem došlým kanceláři Soudu dne 31. ledna 2005 a Komise dopisem došlým kanceláři Soudu dne 4. února 2005.
20 Žalobkyně uvádí, že v návaznosti na rozsudek IFAW Soud „bude považovat“:
– žalobu za zjevně nepřípustnou v rozsahu, v němž směřuje ke zpochybnění aktu, kterým Komise konzultovala italské orgány;
– žalobu za zjevně neopodstatněnou v rozsahu, v němž směřuje ke zpochybnění odepření přístupu k dotčenému dokumentu a zakládá se na porušení čl. 4 odst. 5 nařízení č. 1049/2001.
21 Žalobkyně dodává, že je „velmi pravděpodobné, že stejný osud postihne žalobu v rozsahu, v němž směřuje ke zpochybnění odepření přístupu k dotčenému dokumentu a v němž se zakládá na porušení práv obhajoby“. Žalobkyně požaduje použití čl. 87 odst. 3 jednacího řádu.
22 Komise se domnívá, že s ohledem na řešení, které Soud zastal v rozsudku IFAW, a námitky vyjádřené v projednávaném případě italskými orgány vůči zpřístupnění požadovaného dokumentu, je potvrzeno, že žaloba není opodstatněná. Komise vyzývá Soud, aby odmítl žalobu usnesením jako zjevně nepřípustnou nebo ji v každém případě zamítl jako zjevně neopodstatněnou.
Právní otázky
23 Podle článku 113 jednacího řádu může Soud při rozhodování za podmínek stanovených v čl. 114 odst. 3 a 4 téhož řádu kdykoliv i bez návrhu zkoumat nepřípustnost z důvodu nedostatku podmínek řízení.
24 V projednávaném případě Soud na základě přezkumu spisu pokládá projednávanou věc za dostatečně objasněnou, aby rozhodl o projednávané žalobě bez zahájení ústní části řízení.
25 V tomto ohledu Soud konstatuje, že dopis ze dne 17. února 2003, kterým vyjádřily italské orgány své námitky vůči zpřístupnění korespondence zaslané Komisi v rámci přezkumu režimu státních podpor N 715/99 a který je předmětem žádosti o přístup formulované žalobkyní dne 17. března 2003, je uveden v příloze A 9 návrhu.
26 V návrhu uvádí advokát žalobkyně, že mu byl dotčený dokument předán v rámci řízení týkajícího se věci T‑76/02, ve které byl vydán rozsudek Soudu ze dne 17. září 2003, Mesina v. Komise (Recueil, s. II‑3203). Tvrdí, že ho žalobkyni v souladu se svými stavovskými povinnostmi nesdělil, avšak že na základě těchto stejných povinností, definovaných článkem 9 stavovského předpisu uplatnitelného na italské advokáty, nemůže nepoužít dotčený dokument v probíhajícím řízení.
27 Kromě toho mezi účastníkem řízení a jeho advokátem neexistuje stejné postavení jako mezi zástupcem a zastoupeným.
28 Zaprvé je třeba připomenout, že podle článku 19 Statutu Soudního dvora použitelného na řízení před Soudem na základě článku 53 uvedeného statutu musí být jiní účastníci řízení než členské státy, orgány, státy, které jsou stranami dohody o Evropském hospodářském prostoru, jakož i Kontrolní úřad ESVO uvedený ve zmíněné dohodě, zastoupeni advokátem.
29 Právní zastoupení osoby spočívá v právním jednání jménem a na účet jiného, přičemž právní účinky řízení vznikají výhradně ve prospěch nebo k tíži pouze této posledně jmenované osoby. Zástupce, v projednávané věci advokát, hraje pouze roli zprostředkovatele ve prospěch zastoupené osoby, která je z pohledu soudce jediným účastníkem řízení.
30 Za těchto okolností Soud nemůže připustit prohlášení advokáta žalobkyně, podle kterých v podstatě předložil dotčený dokument osobně bez vědomí své mandantky.
31 Je namístě se domnívat, že Soudu je v projednávané věci řádně přeložen návrh společně s přílohami, podaný společností Nuova Agricast platně zastoupenou svým advokátem a že uvedená žalobkyně předložila k projednání různé písemnosti, mezi nimiž je uveden dopis italských orgánů ze dne 17. února 2003, který je předmětem žádosti o přístup podané dne 17. března 2003.
32 Zadruhé je třeba zdůraznit, že Soudu nepřísluší v rámci probíhajícího řízení zkoumat dodržování vnitrostátních stavovských předpisů advokátem žalobkyně, pokud jde o vložení dotčeného dokumentu mezi přílohy návrhu.
33 Je tedy nutné konstatovat, že se žalobkyně prostřednictvím projednávané žaloby pokouší získat přístup k dokumentu, který je již v jejím v držení.
34 V důsledku toho se jeví, že žaloba podaná společností Nuova Agricast je bezpředmětná, neboť žádost o přístup byla podle žalobkyně odůvodněna nutností získat důkaz o námitkách vnitrostátních orgánů vůči zpřístupnění korespondence jimi zaslané Komisi před přijetím rozhodnutí ze dne 12. července 2000, což bylo předmětem první žádosti o přístup žalobkyně.
35 Kromě toho za těchto podmínek není namístě vyhovět návrhům na organizační procesní opatření podaným jak žalobkyní, tak Komisí, neboť uvedené návrhy jsou za současného stavu pro řešení sporu bezvýznamné [rozsudek Soudu ze dne 25. června 2002, British American Tobacco (Investments) v. Komise, T‑311/00, Recueil, s. II‑2781, bod 50] nebo se staly bezpředmětnými.
K nákladům řízení
36 Podle čl. 87 odst. 2 jednacího řádu bude účastníku řízení, který byl ve sporu neúspěšný, uložena náhrada nákladů řízení, pokud druhý účastník, který byl ve sporu úspěšný, náhradu nákladů ve svém návrhu požadoval. Nicméně Soud může ve výjimečných případech, na základě odstavce 3 téhož článku rozhodnout, že každý z účastníků řízení ponese vlastní náklady řízení.
37 Ve svém dopise ze dne 31. ledna 2005 požádala žalobkyně Soud o použití čl. 87 odst. 3 jednacího řádu v projednávaném případě, uvádějíc zvláštní povahu použitelné právní úpravy, která by mohla být vykládána nesprávně, jak bylo osvědčeno Komisí a potvrzeno rozhodnutím evropského veřejného ochránce práv.
38 Postačuje nicméně konstatovat, že zamítnutí projednávané žaloby není založeno na výkladu určitého ustanovení použitelné právní úpravy, ale na pouhém konstatování neexistence předmětu této žaloby, a že je tedy namístě rozhodnout, že žalobkyně ponese vlastní náklady řízení, jakož i náklady řízení vynaložené Komisí v rámci probíhajícího řízení.
Z těchto důvodů
SOUD (pátý senát)
rozhodl takto:
1) Žaloba se zamítá.
2) Žalobkyně ponese vlastní náklady řízení, jakož i náklady řízení vynaložené Komisí.
V Lucemburku dne 8. června 2005.
Vedoucí soudní kanceláře | | Předseda |