Žaloba podaná dne 27. srpna 2021 – Evropská komise v. Slovenská republika

(Věc C-540/21)

Jednací jazyk: slovenština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Evropská komise (zástupci: R. Lindenthal, I. Rubene a A. Tokár, zmocněnci)

Žalovaná: Slovenská republika

Návrhová žádání žalobkyně

určit, že Slovenská republika tím, že přijala § 33a zákona č. 170/2018 Z. z., který byl vložen do tohoto zákona zákonem č. 136/2020 Z. z. ze dne 20. května 2020, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z čl. 12 odst. 2, čl. 12 odst. 3 písm. b) a čl. 12 odst. 4 ve spojení s článkem 4 směrnice (EU) 2015/2302¹ ; a

uložit Slovenské republice náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Podle čl. 12 odst. 2 směrnice (EU) 2015/2302 má cestující právo ukončit smlouvu o souborných službách pro cesty před zahájením poskytování souborných služeb bez zaplacení storno poplatku, jestliže v destinaci nebo jejím bezprostředním okolí nastaly nevyhnutelné a mimořádné okolnosti, které mají výrazný dopad na poskytování souborných služeb nebo na přepravu osob do destinace. Ve smyslu odst. 3 písm. b) uvedeného článku má stejné právo ukončit smlouvu o souborných službách pro cesty rovněž pořadatel, pokud mu v plnění smlouvy brání nevyhnutelné a mimořádné okolnosti.

Podle čl. 12 odst. 4 směrnice (EU) 2015/2302 musí pořadatel v případě ukončení smlouvy o souborných službách pro cesty vrátit cestujícím veškeré platby bez zbytečného prodlení a v každém případě do 14 dnů po ukončení smlouvy o souborných službách pro cesty. Článek 4 této směrnice zároveň zakazuje členským státům zavádět ustanovení, která se odchylují od ustanovení této směrnice, včetně více či méně přísných ustanovení, za účelem zajištění odlišné úrovně ochrany cestujícího.

Slovenská republika přijetím zákona č. 136/2020 Z. z., kterým se doplňuje zákon č. 170/2018 Z. z. o zájezdech, spojených službách cestovního ruchu a některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu, porušila čl. 12 odst. 2, čl. 12 odst. 3 písm. b) a čl. 12 odst. 4 ve spojení s článkem 4 uvedené směrnice.

Ustanovení § 33a odst. 7 zákona č. 170/2018 Z. z. stanoví, že cestovní kancelář je povinna dohodnout se s cestujícím na poskytnutí náhradního zájezdu nejpozději do 31. srpna 2021. Podle odst. 9 tohoto paragrafu platí, že pokud se cestovní kancelář s cestujícím nedohodne na poskytnutí náhradního zájezdu do 31. srpna 2021, platí, že odstoupila od smlouvy o zájezdu a je povinna vrátit cestujícímu všechny platby, které přijala na základě smlouvy o zájezdu, a to neprodleně, nejpozději však do 14. září 2021.

____________

¹ Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2302 ze dne 25. listopadu 2015 o souborných cestovních službách a spojených cestovních službách, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU a o zrušení směrnice Rady 90/314/EHS (Úř. věst. 2015, L 326, s. 1).