Kasační opravný prostředek podaný dne 21. července 2023 eins energie in sachsen GmbH & Co. KG proti rozsudku Tribunálu (čtvrtého rozšířeného senátu) vydanému dne 17. května 2023 ve věci T-318/20, eins energie in sachsen GmbH & Co. KG v. Evropská komise
(Věc C-469/23 P)
Jednací jazyk: němčina
Účastnice řízení
Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: eins energie in sachsen GmbH & Co. KG (zástupci: I. Zenke, Rechtsanwältin, T. Heymann, Rechtsanwalt)
Další účastnice řízení: Evropská komise, Spolková republika Německo, E.ON SE, RWE AG
Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek
Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (dále jen „navrhovatelka“) navrhuje, aby Soudní dvůr:
zrušil rozsudek Tribunálu Evropské unie ze dne 17. května 2023, eins energie in sachsen v. Komise (T-318/20) a zrušil rozhodnutí Evropské komise ze dne 26. února 2019 o spojení „RWE/E.ON Assets“ (věc M.8871, Úř. věst. 2000, C 111, s. 1);
1a. podpůrně a v každém případě vrátil věc T-318/20 Tribunálu, pokud jde o všechna nezbytná rozhodnutí;
uložil Komisi náhradu nákladů řízení, včetně nákladů na právní zastoupení a cestovních výdajů, vynaložených navrhovatelkou v rámci řízení T 318/20.
Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty
V rámci prvního důvodu kasačního opravného prostředku navrhovatelka uplatňuje nedostatek odůvodnění, zkreslení skutkového stavu a porušení procesních práv.
Zaprvé je napadený rozsudek nedostatečně odůvodněn v rozsahu, v němž neuvádí, zda a jak Tribunál posoudil ovlivnění postavení navrhovatelky na trhu (bod 23 a následující napadeného rozsudku).
Zadruhé Tribunál zkreslil argumentaci navrhovatelky, když tvrdí, že neexistují zvláštní okolnosti, které by mohly ovlivnit její postavení na trhu (bod 31 napadeného rozsudku).
Zatřetí Tribunál porušil procesní práva navrhovatelky tím, že nepřezkoumal její věcné dotčení.
Druhý důvod kasačního opravného prostředku vychází z nesprávného použití čl. 263 čtvrtého pododstavce SFEU. Rozsudek neprávem popírá, že navrhovatelka je na základě tohoto ustanovení osobně dotčena.
Zaprvé měl Tribunál nesprávně za to, že formální účast na řízení o kontrole spojování podniků M.8871 byla předběžnou podmínkou pro konstatování osobního dotčení navrhovatelky.
Zadruhé požadavky Tribunálu týkající se prokázání jiných zvláštních okolností k tomu, aby bylo možné mít za to, že je navrhovatelka osobně dotčena, jsou nepřiměřené.
V rámci třetího důvodu kasačního opravného prostředku navrhovatelka Tribunálu vytýká, že nepřezkoumal její meritorní žalobní důvody. S odkazem na rozsudek ve věci T 312/20 tvrdí, že Tribunál nesprávně vyložil unijní právo, zejména článek 101 SFEU a čl. 21 odst. 1 nařízení (ES) č. 139/20041 .
Zaprvé unijní právo bylo porušeno nepoužitím článku 101 SFEU z důvodu údajného blokujícího účinku článku 21 nařízení č. 139/2004 (body 392 a následující rozsudku ve věci-T 312/20).
Zadruhé nebyly zohledněny důkazy předložené navrhovatelkou k prokázání existence kartelové dohody mezi společnostmi RWE a E.ON ve smyslu článku 101 SFEU (body 392 a následující rozsudku ve věci-T 312/20).
Zatřetí nezohlednění popisu skutkového stavu navrhovatelky z formálních důvodů je považováno za porušení procesních práv (body 393 a následující, 406 a následující rozsudku ve věci-T 312/20).
Svým čtvrtým důvodem kasačního opravného prostředku navrhovatelka tvrdí, že se Tribunál dopustil pochybení, když měl za to, že řízení Komise o kontrole spojování podniků ve věcech M.8871 a M.8870, jakož i řízení o kontrole spojování podniků prováděné Bundeskartellamt ve věci B8–28/19 nejsou nedílnou součástí jediného spojení, které mělo být přezkoumáno v rámci řízení o spojení.
Zaprvé je Tribunálu vytýkáno, že vyloučil získání podílu RWE ve společnosti E.ON ve výši 16,67 % ve věci B8–28/19 (bod 65 a následující rozsudku ve věci T-312/20).
Zadruhé je kritizován výklad pojmu „jediné spojení“ ve smyslu článku 3 ve spojení s bodem 20 odůvodnění nařízení č. 139/2004 (bod 74 a následující rozsudku ve věci-T 312/20).
Pátý důvod kasačního opravného prostředku vychází z toho, že Tribunál rovněž porušil a nesprávně použil článek 2 nařízení č. 139/2004, když nesprávně posoudil trh ve věci M.8871.
Zaprvé Tribunál nesprávně potvrdil, že Komise ponechala definici trhu otevřenou (bod 220 a následující rozsudku ve věci T 312/20).
Zadruhé Tribunál nekritizoval nedostatečnost odhadů Komise, pokud jde o vývoj trhu (bod 229 a následující rozsudku ve věci-T 312/20).
Zatřetí navrhovatelka zpochybňuje údajně nedostatečné posouzení rostoucí tržní síly společnosti RWE na trhu (bod 260 a následující rozsudku ve věci T 312/20).
Začtvrté je Tribunálu vytýkáno, že nesprávně posoudil konkurenční vztah mezi společnostmi RWE a E.ON a zánik E.ON (body 339 a následující rozsudku ve věci T 312/20).
Konečně v šestém důvodu kasačního opravného prostředku je Tribunálu vytýkáno, že porušil zásady upravující rozložení důkazního břemene tím, že v rozsudku ve věci T 312/20 uložil nepřiměřené důkazní požadavky (body 273, 278 a následující, 328, 341, 344 a 382 tohoto rozsudku).
____________
1 Nařízení Rady (ES) č. 139/2004 ze dne 20. ledna 2004 o kontrole spojování podniků (Nařízení ES o spojování) (Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1; Zvl. vyd. 08/03 s. 40).