USNESENÍ TRIBUNÁLU
(kasační senát)
13. ledna 2014
Spojené věci T‑116/13 P a T‑117/13 P
Georgio Lebedef
v.
Evropská komise
„Kasační opravný prostředek – Veřejná služba – Úředníci – Hodnocení – Posudek o vývoji služebního postupu – Hodnocení za rok 2008 a 2009 – Výkon funkcí na poloviční úvazek z důvodu zastupování pracovníků v odborech — Hodnotící posudky týkající se funkcí vykonávaných v útvaru, ke kterému byl dotyčný přidělen – Jmenování do funkce v odborech – Zamítnutí žalob v prvním stupni řízení pro zjevnou neopodstatněnost – Kasační opravný prostředek zčásti zjevně nepřípustný a zčásti zjevně neopodstatněný“
Předmět: Kasační opravné prostředky podané proti usnesením Soudu pro veřejnou službu Evropské unie (třetího senátu) ze dne 12. prosince 2012, Lebedef v. Komise (F‑70/11 a F‑109/11), a znějící na zrušení těchto usnesení.
Rozhodnutí: Kasační opravné prostředky se zamítají. Giorgio Lebedef ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Evropskou komisí v tomto řízení.
Shrnutí
1. Kasační opravný prostředek – Důvody kasačního opravného prostředku – Pouhé zopakování důvodů a argumentů vznesených před Soudem pro veřejnou službu – Neurčení dovolávaného nesprávného právního posouzení – Nepřípustnost
(Článek 257 SFEU; statut Soudního dvora, příloha I, čl. 11 odst. 1; jednací řád Tribunálu, čl. 138 odst. 1)
2. Kasační opravný prostředek – Důvody kasačního opravného prostředku – Důvod směřující k opravě rozsudku Soudu pro veřejnou službu – Nedostatek pravomoci Tribunálu
(Jednací řád Tribunálu, čl. 139 odst. 1; jednací řád Soudu pro veřejnou službu, čl. 84 odst. 1)
1. Kasační opravný prostředek musí přesně vymezovat kritizované části rozsudku, jehož zrušení je navrhováno, jakož i právní argumenty, které tento návrh konkrétně podporují.
Tento požadavek nesplňuje důvod kasačního opravného prostředku, který se omezuje na zopakování argumentů, které již byly předloženy Soudu pro veřejnou službu, aniž uvádí argumentaci, která by specificky určila pochybení, jímž má být stiženo napadené rozhodnutí. Takový důvod totiž ve skutečnosti představuje návrh směřující pouze k opětovnému přezkoumání důvodu předloženého Soudu pro veřejnou službu, což nespadá do pravomoci Tribunálu.
(viz body 23 a 89)
Odkazy:
Soudní dvůr: 9. června 2011, Evropaïki Dynamiki v. ECB, C‑401/09 P, Sb. rozh. s. I‑4911, bod 61 a citovaná judikatura
Tribunál: 16. prosince 2010, Lebedef v. Komise, T‑52/10 P, bod 35 a citovaná judikatura
2. Článek 84 odst. 1 jednacího řádu Soudu pro veřejnou službu, týkající se opravy chyb v psaní, v počtech nebo zjevných nesprávností, se nevztahuje na řízení u Tribunálu, které je upraveno výlučně jeho vlastním jednacím řádem. Navrhovatel tedy nemůže napravit skutečnost, že nejednal na základě uvedeného článku, tím, že požádá Tribunál o opravu údajných chyb v psaní nebo zjevných nesprávností obsažených v napadených rozhodnutích Soudu pro veřejnou službu.
(viz body 44 a 45)