Věc T‑435/09

(zveřejnění výňatků)

GL2006 Europe Ltd

v.

Evropská komise

„Rozhodčí doložka – Smlouvy o finanční pomoci uzavřené v rámci pátého a šestého rámcového programu činností Společenství v oblasti výzkumu a technického rozvoje a v rámci programu eTEN – Projekty Highway, J WeB, Care Paths, Cocoon, Secure-Justice, Qualeg, Lensis, E-Pharm Up, Liric, Grace, Clinic a E2SP – Ukončení smluv – Zpětná úhrada vyplacených částek – Oznámení o dluhu – Vzájemná žaloba – Zastupování žalobkyně“

Shrnutí – rozsudek Tribunálu (osmého senátu) ze dne 16. září 2013

1.      Soudní řízení – Žaloba, která se stala bezpředmětnou – Nečinnost žalobkyně v návaznosti na organizační procesní opatření týkající se ustanovení nových zástupců – Nevydání rozhodnutí ve věci samé – Vliv na vzájemnou žalobu

(Článek 255 ES; jednací řád Tribunálu, článek 113)

2.      Soudní řízení – Předložení věci Tribunálu na základě rozhodčí doložky – Pravomoc Tribunálu – Dosah a omezení – Pravomoc projednat vzájemnou žalobu – Základ

(Články 225 ES a 238 ES)

1.      Tribunál může bez návrhu v souladu s článkem 113 svého jednacího řádu vyslovit, že žaloba se stala bezpředmětnou a že již není namístě o ní rozhodovat v případě nečinnosti žalobkyně v návaznosti na organizační procesní opatření týkající se ustanovení nových zástupců.

Avšak pokud žalovaná podala vzájemnou žalobu a rozhodnutí o nevydání rozhodnutí o hlavní žalobě ji nemůže uspokojit, vyplývá z toho, že tato vzájemná žaloba si zachovává předmět navzdory skutečnosti, že hlavní žaloba je bezpředmětná, a dále že žalovaná má nadále zájem na tom, aby bylo její vzájemné žalobě vyhověno. Tak je tomu v případě vzájemné žaloby směřující k tomu, aby byla žalobkyni uložena povinnost vrátit částky, které jí byly vyplaceny.

(viz body 33, 45, 46)

2.      Podle článku 238 ES mají unijní soudy pravomoc rozhodovat na základě rozhodčí doložky obsažené ve veřejnoprávní nebo v soukromoprávní smlouvě uzavřené Unií nebo na její účet. Pravomoc Tribunálu rozhodnout na základě rozhodčí doložky spor týkající se určité smlouvy se posuzuje z hlediska tohoto ustanovení a ustanovení samotné rozhodčí doložky. Tato pravomoc se odchyluje od obecného práva, a tudíž musí být vykládána restriktivně. Tribunál tak může rozhodovat smluvní spor pouze v případě projevu vůle smluvních stran přiznat mu tuto pravomoc a dále pouze o žalobách, které jsou odvozeny od smlouvy obsahující rozhodčí doložku nebo které mají přímý vztah k povinnostem, jež ze smlouvy vyplývají.

Navíc v systému opravných prostředků ve Společenství zahrnuje pravomoc rozhodovat o hlavní žalobě také existenci pravomoci rozhodnout o každé vzájemné žalobě podané v průběhu téhož řízení, která vyplývá z téhož jednání či téže skutečnosti, která je předmětem žaloby. Tato pravomoc vyplývá ze zájmu na hospodárnosti řízení a na přednosti přiznané soudu, kterému byla věc předložena jako prvnímu, tedy na úvahách, které jsou také běžně uznány v procesních systémech členských států.

(viz body 37, 38, 42)