Žaloba podaná dne 14. května 2008 - Chelyabinskij electrometalurgicheskij kombinat a Kuznetskie Ferrosplavy v. Rada a Komise

(Věc T-190/08)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Chelyabinsk electrometalurgical integrated plant OAO (CHEMK) (Čeljabinsk, Rusko) a Kuznetskie ferrosplavy OAO (Novokuznětsk, Rusko) (zástupce: P. Vander Schueren, advokát)

Žalované: Rada Evropské unie a Komise Evropských společenství

Návrhové žádání žalobkyně

zrušit napadené rozhodnutí v rozsahu, v němž se týká žalobkyň;

uložit Radě náhradu nákladů vzniklých žalobkyním v souvislosti s tímto řízením;

podpůrně zrušit napadené rozhodnutí;

uložit Komisi náhradu nákladů vzniklých žalobkyním v souvislosti s tímto řízením.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobkyně uplatňují pět žalobních důvodů na podporu své žaloby na zrušení nařízení Rady (ES) č. 172/2008¹ ze dne 25. února 2008, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo a s konečnou platností vybírá prozatímní clo uložené na dovozy ferosilicia pocházejícího z Čínské lidové republiky, Egypta, Kazachstánu, bývalé Jugoslávské republiky Makedonie a Ruska (dále jen "napadené rozhodnutí"), v rozsahu, v němž se dotýká žalobkyň. Podpůrně žalobkyně usilují o zrušení rozhodnutí Komise datované 28. února 2008, jež jim bylo oznámeno dne 3. března 2008, kterým Komise zamítla jejich žádost o odklad antidumpingových opatření, které byly zavedeny napadeným nařízením (dále jen "napadené rozhodnutí").

Zaprvé, žalobkyně tvrdí, že Rada jednala v rozporu s čl. 2 odst. 9 základního nařízení² a nesplnila svou povinnost uvést odpovídající odůvodnění, když odmítla použít skutečnou marži dovozce spolupracujícího se žalobkyněmi pro tvorbu jejich vývozní ceny.

Zadruhé, žalobkyně tvrdí, že rada porušila zásadu zákazu diskriminace, jakož i čl. 6 odst. 7, čl. 8 odst. 4 a čl. 20 odst. 1 základního nařízení, když v předstihu zpřístupnila informace makedonskému výrobci SILMAK.

Zatřetí, žalobkyně tvrdí, že Rada jednala v rozporu s čl. 3 odst. 6 základního nařízení tím, že se dopustila nesprávného právního posouzení a zjevně nesprávného posouzení skutkového stavu tím, že měla za to, že průmysl Společenství utrpěl škodu.

Začtvrté, žalobkyně tvrdí, že napadené rozhodnutí je v rozporu s čl. 3 odst. 6 a čl. 3 odst. 7 základního nařízení a je postiženo nesprávným právním posouzením, četnými nesprávnými posouzeními skutkového stavu, nedostatkem řádné péče a nedostatečným odůvodněním v rozsahu, v němž Rada údajně nevzala v úvahu účinek ostatních faktorů na situaci průmyslu Společenství, které přerušují vazbu mezi dotčenými dovozy a údajnou škodou utrpěnou průmyslem Společenství.

Zapáté, žalobkyně tvrdí, že Rada porušila jejich práva na obranu tím, že odmítla poskytnout údaje o stížnosti, která odůvodnila zahájení antidumpingového šetření.

Žalobkyně podpůrně uplatňují jeden důvod pro zrušení napadeného rozhodnutí, jmenovitě skutečnost, že se Komise dopustila nesprávného právního posouzení, zjevně nesprávného posouzení skutkového stavu a porušila zásady rovného zacházení a řádné správy tím, že zamítla žádost žalobkyně o odklad opatření.

____________

¹ - Úř. věst. L 55, s. 6.

² - Nařízení Rady (ES) č. 384/96 ze dne 22. prosince 1995 o ochraně před dumpingovými dovozy ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (Úř. věst. L 56, 6.3.1996, s. 1; Zvl. vyd. 11/10, s. 45) (dále jen "základní nařízení").