Věc C‑79/15 P
Rada Evropské unie
proti
Hamásu
„Kasační opravný prostředek – Společná zahraniční a bezpečnostní politika – Boj proti terorismu – Omezující opatření namířená proti některým osobám a subjektům – Zmrazení finančních prostředků – Společný postoj 2001/931/SZBP – Článek 1 odst. 4 a 6 – Nařízení (ES) č. 2580/2001 – Článek 2 odst. 3 – Ponechání organizace na seznamu osob, skupin a subjektů zapojených do teroristických činů – Podmínky – Skutkový základ rozhodnutí o zmrazení finančních prostředků – Rozhodnutí přijaté příslušným orgánem – Povinnost uvést odůvodnění“
Shrnutí – rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 26. července 2017
1. Společná zahraniční a bezpečnostní politika – Zvláštní omezující opatření namířená proti některým osobám a subjektům s cílem bojovat proti terorismu – Rozhodnutí o zmrazení finančních prostředků – Ponechání v platnosti na základě vnitrostátního rozhodnutí o zmrazení finančních prostředků – Vnitrostátní rozhodnutí, které již samo o sobě nedovoluje usuzovat na to, že nebezpečí zapojení do teroristických činů trvá – Povinnost Rady přihlédnout k novějším skutkovým okolnostem dokládajícím, že toto nebezpečí stále trvá
(Společný postoj Rady 2001/931, čl. 1 odst. 6)
2. Společná zahraniční a bezpečnostní politika – Zvláštní omezující opatření namířená proti některým osobám a subjektům s cílem bojovat proti terorismu – Rozhodnutí o zmrazení finančních prostředků – Přijetí či ponechání v platnosti na základě vnitrostátního rozhodnutí o zmrazení finančních prostředků – Nové informace odůvodňující ponechání na seznamu, jež musí být předmětem vnitrostátního rozhodnutí přijatého po rozhodnutí, které sloužilo za základ pro prvotní zařazení – Neexistence
(Společný postoj Rady 2001/931, čl. 1 odst. 4 a 6)
3. Evropská unie – Soudní přezkum legality aktů orgánů – Zvláštní omezující opatření namířená proti některým osobám a subjektům s cílem bojovat proti terorismu – Rozhodnutí o zmrazení finančních prostředků – Ponechání v platnosti na základě vnitrostátního rozhodnutí o zmrazení finančních prostředků – Rozsah přezkumu – Přezkum zahrnující všechny informace použité k prokázání, že nebezpečí zapojení do teroristických činů trvá – Informace, jež nevycházejí všechny z vnitrostátního rozhodnutí přijatého příslušným orgánem – Neexistence vlivu
(Článek 296 SFEU)
1. Pokud jde o následná rozhodnutí o zmrazení finančních prostředků, otázkou významnou při přezkumu, zda mají být osoba nebo subjekt ponechány v seznamu těch, kterým se zmrazují finanční prostředky, je, zda od zařazení této osoby nebo subjektu do uvedeného seznamu nebo od předchozího prověření se skutková situace změnila tak, že již neumožňuje dospět k témuž závěru ohledně účasti dotčené osoby nebo subjektu na teroristických činnostech.
Z výše uvedeného vyplývá, že v rámci prověřování podle čl. 1 odst. 6 společného postoje 2001/931 o uplatnění zvláštních opatření k boji proti terorismu může Rada ponechat dotyčnou osobu nebo subjekt na shora uvedeném seznamu, dospěje-li k závěru, že trvá nebezpečí jeho zapojení do teroristických činností, jimiž bylo odůvodněno jeho prvotní zařazení na tento seznam. Ponechání určité osoby nebo subjektu na uvedeném seznamu je tedy v podstatě prodloužením prvotního zařazení.
V rámci ověřování, zda riziko zapojení dotyčné osoby nebo subjektu do teroristických činností trvá, musí být náležitě zohledněno, jak bylo později naloženo s vnitrostátním rozhodnutím, které sloužilo za základ pro prvotní zařazení této osoby nebo subjektu na seznam těch, kterým se zmrazují finanční prostředky, zejména zda bylo toto vnitrostátní rozhodnutí zrušeno z důvodu nových skutků nebo informací nebo z důvodu změny posouzení provedeného příslušným vnitrostátních orgánem.
Vyvstává však ještě otázka, zda to, že vnitrostátní rozhodnutí, jež sloužilo za základ pro prvotní zařazení na seznam, bylo ponecháno v platnosti, může samo o sobě stačit pro ponechání dotyčné osoby nebo dotyčného subjektu na tomto seznamu.
V tomto ohledu platí, že pokud vzhledem k uplynulému času a v závislosti na změně okolností dané věci již skutečnost, že vnitrostátní rozhodnutí, jež sloužilo za základ pro prvotní zařazení, zůstává v platnosti, sama o sobě nedovoluje usuzovat na to, že nebezpečí zapojení dotyčné osoby či subjektu do teroristických činností trvá, je Rada povinna založit ponechání této osoby nebo subjektu na uvedeném seznamu na aktualizovaném posouzení situace s přihlédnutím k novějším skutkovým okolnostem dokládajícím, že toto nebezpečí stále trvá.
(viz body 25, 29–32)
2. V souladu s čl. 1 odst. 4 společného postoje 2001/931 o uplatnění zvláštních opatření k boji proti terorismu je předpokladem pro prvotní zařazení osoby nebo subjektu na seznam těch, kterým se zmrazují finanční prostředky, existence vnitrostátního rozhodnutí příslušného orgánu nebo existence rozhodnutí Rady bezpečnosti Organizace spojených národů nařizujícího sankci.
Taková podmínka naproti tomu není stanovena v čl. 1 odst. 6 tohoto společného postoje.
Toto rozlišování lze vysvětlit tím, že ponechání osoby nebo subjektu na seznamu těch, kterým se zmrazují finanční prostředky, je v podstatě prodloužením prvotního zařazení, a předpokládá tedy trvání nebezpečí, že dotyčná osoba nebo subjekt jsou zapojeny do teroristických činností, tak jak bylo toto nebezpečí původně konstatováno Radou na základě vnitrostátního rozhodnutí, jež sloužilo za základ pro toto prvotní zařazení.
Článek 1 odst. 6 společného postoje 2001/931 tedy sice vyžaduje, aby Rada provedla alespoň jednou za šest měsíců „prověření“ s cílem ujistit se, že „ponechání“ již zařazené osoby či subjektu na tomto seznamu na základě vnitrostátního rozhodnutí přijatého příslušným orgánem zůstává odůvodněné, avšak neznamená, že každá nová informace, jíž se Rada dovolává jako důvodu pro ponechání dotyčné osoby či subjektu na seznamu, musela být předmětem vnitrostátního rozhodnutí příslušného orgánu přijatého po rozhodnutí, které sloužilo za základ pro prvotní zařazení. Vyslovením takového požadavku bylo pominuto rozlišení mezi rozhodnutím o prvotním zařazení osoby nebo subjektu na shora uvedený seznam a následným rozhodnutím spočívajícím v ponechání osoby či subjektu na tomto seznamu.
Dále takový výklad článku 1 společného postoje 2001/931 spočívá přinejmenším implicitně na úvaze, že buď přijímají příslušné vnitrostátní orgány pravidelně rozhodnutí, jež mohou sloužit za základ pro prověřování podle čl. 1 odst. 6 společného postoje 2001/931, které přísluší Radě, anebo má Rada možnost požádat tyto orgány v případě potřeby o přijetí takových rozhodnutí.
Tato úvaha přitom nemá žádnou oporu v unijním právu.
V tomto ohledu zaprvé skutečnost, že členské státy informují Radu o rozhodnutích přijatých jejich příslušnými orgány a tato rozhodnutí jí předávají, neznamená, že jsou tyto orgány povinny přijímat pravidelně či přinejmenším v případě potřeby rozhodnutí, jež mohou sloužit za základ pro toto prověřování.
Zadruhé vzhledem k tomu, že v rámci systému omezujících opatření zavedeného společným postojem 2001/931 není upraven žádný specifický základ, zásada loajální spolupráce zakotvená v čl. 4 odst. 3 SEU nedovoluje Radě nutit příslušné orgány členských států, aby přijímaly v případě potřeby vnitrostátní rozhodnutí, jež by mohla sloužit za základ pro prověřování podle čl. 1 odst. 6 společného postoje 2001/931, které přísluší Radě.
Tento systém naopak neupravuje mechanismus, který by Radě umožňoval obstarat si v případě potřeby vnitrostátní rozhodnutí přijatá po prvotním zařazení dotyčné osoby nebo subjektu na seznam těch, kterým se zmrazují finanční prostředky, a to za účelem provedení prověření, které jí přísluší na základě čl. 1 odst. 6 tohoto společného postoje a v jehož rámci je povinna ověřit, zda trvá nebezpečí zapojení této osoby nebo subjektu do teroristických činností. Vzhledem k tomu, že takový mechanismus chybí, se nelze domnívat, že tento systém vyžaduje, aby Rada toto prověřování prováděla výlučně na základě takovýchto vnitrostátních rozhodnutí, neboť jinak by byly nepatřičně omezeny prostředky, které má Rada za tím účelem k dispozici.
(viz body 37–45)
3. V případě prvotního zařazení na seznam osob či subjektů, kterým se zmrazují finanční prostředky, jsou dotyčná osoba či subjekt zejména chráněny jak možností napadnout před vnitrostátními soudy vnitrostátní rozhodnutí, jež sloužila za základ pro toto zařazení, tak možností napadnout před unijními soudy samotné zařazení na uvedený seznam.
V případě následných rozhodnutí o zmrazení finančních prostředků jsou dotyčná osoba nebo subjekt chráněny zejména možností podat proti těmto rozhodnutím žalobu k unijnímu soudu. Unijní soud je konkrétně povinen ověřit, zda byla zaprvé dodržena povinnost uvést odůvodnění stanovená v článku 296 SFEU, a tudíž zda jsou uváděné důvody dostatečně přesné a konkrétní, a zadruhé zda jsou tyto důvody podložené.
V této souvislosti mohou dotyčná osoba nebo subjekt v rámci žaloby podané proti svému ponechání na seznamu těch, kterým se zmrazují finanční prostředky, zpochybnit všechny informace, o které se Rada opírá při prokazování, že nebezpečí jejich zapojení do teroristických činností trvá, bez ohledu na to, zda tyto informace vycházejí z vnitrostátního rozhodnutí přijatého příslušným orgánem, nebo z jiných zdrojů. V případě zpochybnění legality přísluší Radě, aby prokázala, že jsou tvrzené skutečnosti podložené, a unijnímu soudu přísluší ověřit jejich věcnou správnost.
(viz body 47–49)