USNESENÍ SOUDU PRO VEŘEJNOU SLUŽBU

(první senát)

27. září 2011

Věc F‑75/07

Colin Brown

a

Alberto Volpato

v.

Evropská komise

„Veřejná služba – Úředníci – Povýšení – Povyšovací řízení za rok 2006 – Nová struktura pracovních míst – Prodloužení služebního postupu zavedením nových platových tříd, které neodpovídají platovým třídám v dřívějším služebním řádu – Použití článku 45 služebního řádu, přílohy XIII služebního řádu a obecných prováděcích ustanovení použitelných od roku 2005 – Zásada rovného zacházení – Zpětný účinek rozhodnutí o povýšení k datu předcházejícímu dni 1. května 2004 – Přechodná opatření – Žaloba, u níž existují zjevné důvody pro odmítnutí nebo zamítnutí“

Předmět:      Žaloba podaná na základě článků 236 ES a 152 AE, kterou se C. Brown a A. Volpato domáhají zrušení rozhodnutí, jímž byli v rámci povyšovacího řízení za rok 2006 povýšeni do platové třídy A*9, namísto platové třídy A*10.

Rozhodnutí:      Žaloba se zamítá. Žalobci a Komise ponesou vlastní náklady řízení. Rada Evropské unie, která je vedlejší účastnicí řízení, ponese vlastní náklady řízení.

Shrnutí

1.      Řízení – Rozhodnutí přijaté usnesením obsahujícím odůvodnění – Podmínky – Žaloba zjevně nepřípustná nebo zjevně postrádající jakýkoliv právní základ – Působnost

(Jednací řád Soudu pro veřejnou službu, článek 76)

2.      Úředníci – Povýšení – Použitelná pravidla – Povyšovací řízení za rok 2004

(Služební řád, článek 45; příloha XIII, čl. 6 druhý pododstavec; nařízení Rady č. 723/2004, bod 37 odůvodnění)

3.      Úředníci – Povýšení – Přijetí nového systému povyšování – Přechod mezi starým a novým systémem

(Služební řád, článek 45)

4.      Úředníci – Povýšení – Použitelná pravidla – Zásada jednotného služebního postupu – Zásada, která není zakotvena v unijním právu

5.      Úředníci – Služební řád – Použití výhody plynoucí z ustanovení služebního řádu per analogiam – Podmínky

(Služební řád, článek 45; příloha XIII, čl. 6 druhý pododstavec)

6.      Úředníci – Povýšení – Stížnost nepovýšeného uchazeče – Rozhodnutí o zamítnutí – Povinnost (uvést) odůvodnění

(Služební řád, čl. 25 druhý pododstavec, článek 45 a čl. 90 odst. 2)

7.      Úředníci – Žaloba – Právní zájem na podání žaloby – Žalobní důvod vycházející z porušení podstatných formálních náležitostí – Vázaná pravomoc správy

(Služební řád, článek 91)

1.      Podle článku 76 jednacího řádu, je-li Soud zjevně nepříslušný k projednání určitého návrhu nebo některých jeho návrhových žádání nebo je-li určitý návrh zcela nebo zčásti zjevně nepřípustný nebo zjevně postrádá jakýkoli právní základ, může Soud, aniž by pokračoval v řízení, rozhodnout usnesením obsahujícím odůvodnění. Případ uvedený v tomto ustanovení zahrnuje každou žalobu, kterou je nutné zjevně zamítnout nebo odmítnout z důvodů, které se týkají věci samé.

(viz body 36 a 37)

2.      V případě legislativní změny v oblasti služebního řádu může zákonodárce, s přihlédnutím ke skutečnosti, že stávající zaměstnanci se mohou dovolávat legitimních očekávání a nabytých práv na základě platných ustanovení služebního řádu před jejich změnou, považovat za nezbytné přijetí přechodných opatření.

Pokud jde o určení struktury pracovních míst, v níž se mají projevit účinky rozhodnutí o povýšení úředníka na základě povyšovacího řízení, které probíhá poté, co nový služební řád vstoupil v platnost dne 1. května 2004, čl. 6 druhý pododstavec přílohy XIII služebního řádu rozlišuje mezi dnem, kdy toto rozhodnutí nabylo platnosti a dnem nabytí jeho účinnosti, přičemž zohledňuje pouze den nabytí účinnosti. Podle tohoto ustanovení platí, že u povýšení, která nabyla účinnosti před 1. květnem 2004 je vyšší platová třída stanovená v článku 45 nového služebního řádu určena nikoliv na základě struktury pracovních míst, vyplývající z nového služebního řádu, nýbrž na základě této struktury stanovené dřívějším služebním řádem. Toto ustanovení je tedy přechodným ustanovením, které umožňuje zajistit dotčeným úředníkům, že u povýšení, která nabyla účinnosti před 1. květnem 2004, se použije dřívější struktura pracovních míst.

Pokud jde o působnost čl. 6 druhého pododstavce přílohy XIII služebního řádu, toto ustanovení může být použito jen na rozhodnutí o povýšení přijatá v rámci povyšovacího řízení za rok 2004, která nabyla účinnosti před 1. květnem 2004, a není tedy použitelný na úředníky, kteří ke dni 30. dubna 2004 nebyli povýšeni v rámci povyšovacího řízení za rok 2004 nebo jejich povýšení každopádně nenabylo účinnosti před 1. květnem 2004.

V tomto ohledu je třeba uvést, že vzhledem k tomu, že povyšovací řízení je prováděno každý rok a že má vždy omezené zpětné účinky vztahující se k dotčenému období, platí, že pokud se orgán rozhodl přiznat některým rozhodnutím o povýšení zpětný účinek, aby nabyly účinnosti k datu předcházejícímu 1. květnu 2004, není tato volba protiprávní, neboť má svůj právní základ v čl. 6 druhém pododstavci přílohy XIII služebního řádu.

(viz body 56, 59, 60 a 113)

3.      Úředníci připadající v úvahu pro povýšení do vyšší platové třídy ke dni 30. dubna 2004, tedy před vstupem nového služebního řádu v platnost, kteří však byli skutečně povýšeni v rámci povyšovacího řízení za rok 2006, se nenacházejí ve stejné právní a skutkové situaci, jako úředníci zařazení do téže platové třídy, kteří připadali v úvahu pro povýšení do vyšší platové třídy ke dni 30. dubna 2004, jež však byli skutečně povýšeni v rámci povyšovacího řízení za rok 2004.

Podle právních pravidel upravujících postup úředníků, z posouzení zásluh, které je povinen provést orgán oprávněný ke jmenování v rámci každého povyšovacího řízení totiž vyplývá, že po provedení tohoto posouzení jsou povýšeni jen ti úředníci připadající v úvahu pro povýšení, kteří mají dlouhodobě největší zásluhy. V tomto ohledu je tedy třeba uvést, že skutková a právní situace úředníků, o nichž má uvedený orgán za to, že jejich zásluhy jsou dlouhodobě menší, a situace jejich kolegů, kteří byli skutečně povýšeni, je značně odlišná. Prvně uvedení nespadají tedy do téže skupiny osob, jako jejich povýšení kolegové a nemohou se dovolávat rovného zacházení.

Dále vzhledem k tomu, že služební řád nezmocňuje orgány k tomu, aby přijaly přechodná opatření, která by pro povyšovací řízení za rok 2006 stanovila výjimku z okamžitého použití nové struktury pracovních míst, nepřijetí takových opatření orgánem, neporušuje zásady rovného zacházení a práva na služební postup ani ochrany legitimního očekávání.

(viz body 72 až 74, 93 a 94)

4.      Unijní právo výslovně nezakotvuje zásadu jednotného služebního postupu ani zásadu služebního postupu. Judikatura naopak stanovila zásadu práva na služební postup jako zvláštní formu zásady rovného zacházení použitelnou na úředníky.

(viz body 77, 78 a 117)

Odkazy:

Soud pro veřejnou službu: 5. března 2008, Toronjo Benitez v. Komise, F 33/07, body 87 a 88

5.      Jednou z podmínek pro použití ustanovení per analogiam je, aby právní režim, který se vztahuje na dotyčné osoby, obsahoval mezeru v právu, která je neslučitelná s obecnou zásadou unijního práva a kterou lze vyplnit zamýšleným použitím per analogiam.

Vzhledem k tomu, že nebylo prokázáno, že článek 45 služebního řádu a jeho příloha XIII obsahuje mezeru v právu neslučitelnou s obecnou zásadou unijního práva, je nutné vyloučit použití čl. 6 druhého pododstavce přílohy XIII služebního řádu per analogiam na rozhodnutí o povýšení přijatá v rámci povyšovacích řízení následujících po povyšovacím řízení za rok 2004.

Ostatně je třeba zohlednit, že právní vztah mezi úředníky a administrativou je založen na služebním řádu, a nikoli na určité smlouvě, a že práva a povinnosti úředníků mohou být tudíž při dodržení požadavků vyplývajících z unijního práva zákonodárcem kdykoliv změněna.

(viz body 95 až 97)

Odkazy:

Soudní dvůr: 4. března 2010, Angé Serrano, C‑496/08 P, bod 82

Soud pro veřejnou službu: 15. února 2011, Marcuccio v. Komise, F‑81/09, bod 55, který je předmětem kasačního opravného prostředku projednávaného před Tribunálem Evropské unie, věc T‑238/11 P

6.      Orgán oprávněný ke jmenování sice není povinen odůvodnit rozhodnutí o povýšení s ohledem na nepovýšené úředníky, avšak musí naproti tomu odůvodnit své rozhodnutí o zamítnutí stížnosti nepovýšeného úředníka. V tomto ohledu administrativa splnila požadavky odůvodnění správních rozhodnutí, pokud úředník může posoudit opodstatněnost aktu, který nepříznivě zasahuje do jeho právního postavení, a příhodnost podání žaloby k Soudu, a umožnit Soudu výkon přezkumu legality aktu.

(viz body 124 a 125)

Odkazy:

Rozsudek Tribunálu: 2. června 2005, Strohm v. Komise, T 177/03, bod 53

Soud pro veřejnou službu: 10. září 2009, Behmer v. Parlament, F‑124/07, bod 58 a citovaná judikatura

7.      Úředník nemá v případě, kdy administrativa nemá žádný prostor pro uvážení a musí jednat tak, jak učinila, žádný legitimní zájem na zrušení z důvodu formální vady, a zejména z důvodu povinnosti odůvodnění, neboť zrušení napadeného rozhodnutí může vést pouze k přijetí nového totožného rozhodnutí, které by se po meritorní stránce shodovalo se zrušeným rozhodnutím.

(viz bod 132)

Odkazy:

Rozsudek Tribunálu: 23. dubna 2002, Campolargo v. Komise, T‑372/00, bod 62