Language of document : ECLI:EU:T:2016:67

USNESENÍ TRIBUNÁLU (pátého senátu)

1. února 2016(*)

„Žaloba na neplatnost – Dumping – Dovoz krystalických křemíkových fotovoltaických modulů a jejich klíčových komponentů (tj. článků) pocházejících nebo odesílaných z Číny – Konečné antidumpingové clo – Osvobození dovozu, kterého se týká přijatý závazek – Neoddělitelnost – Nepřípustnost“

Ve věci T‑141/14,

SolarWorld AG, se sídlem v Bonnu (Německo),

Brandoni solare SpA, se sídlem v Castelfidardo (Itálie),

Solaria Energia y Medio Ambiente, SA, se sídlem v Madridu (Španělsko),

zastoupené L. Ruessmann, avocat, a J. Beckem, solicitor,

žalobkyně,

proti

Radě Evropské unie, zastoupené B. Driessenem, jako zmocněncem,

žalované,

podporované

Evropskou komisí, zastoupenou J.-F. Brakelandem, T. Maxianem Ruschem a A. Stobiecka-Kuik, jako zmocněnci,

Canadian Solar Manufacturing (Čchang-šu), Inc., se sídlem v Čchang-šu (Čína),

Canadian Solar Manufacturing (Luo-jang), Inc., se sídlem v Luo-jangu (Čína),

Csi Cells Co. Ltd, se sídlem v Su-čou (Čína),

a

Csi Solar Power (China), Inc., se sídlem v Su-čou,

zastoupenými A. Willemsem, S. De Knopem, avocats, a K. Dalym, solicitor,

a

China Chamber of Commerce for Import and Export of Machinery and Electronic Products, se sídlem v Pekingu (Čína), zastoupenou J.-F. Bellisem, F. Di Giannim a A. Scalinim, avocats,

vedlejšími účastnicemi řízení,

jejímž předmětem je návrh na zrušení článku 3 prováděcího nařízení Rady (EU) č. 1238/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo a s konečnou platností vybírá uložené prozatímní clo na dovoz krystalických křemíkových fotovoltaických modulů a jejich klíčových komponentů (tj. článků) pocházejících nebo odesílaných z Čínské lidové republiky (Úř. věst. L 325, s. 1),

TRIBUNÁL (pátý senát),

ve složení A. Dittrich, předseda, J. Schwarcz (zpravodaj) a V. Tomljenović, soudci,

vedoucí soudní kanceláře: E. Coulon,

vydává toto

Usnesení

 Skutečnosti předcházející sporu

1        Žalobkyně, společnosti SolarWorld AG, Brandoni solare SpA a Solaria Energia y Medio Ambiente, SA, jsou evropskými výrobci krystalických křemíkových fotovoltaických modulů a jejich klíčových komponentů.

2        Sdružení evropských výrobců krystalických křemíkových fotovoltaických modulů a jejich klíčových komponentů, EU ProSun, podalo dne 25. července 2012 podnět k Evropské komisi týkající se dumpingu dovozu těchto výrobků z Čínské lidové republiky.

3        Dne 6. září 2012 uveřejnila Komise oznámení o zahájení antidumpingového řízení týkajícího se dovozu krystalických křemíkových fotovoltaických modulů a jejich klíčových komponentů (tj. článků a destiček) pocházejících z Čínské lidové republiky do Unie (Úř. věst. C 269, s. 5).

4        Žalobkyně v rámci tohoto řízení spolupracovaly.

5        Dne 8. listopadu 2012 uveřejnila Komise oznámení o zahájení antisubvenčního řízení týkajícího se dovozu krystalických křemíkových fotovoltaických modulů a jejich klíčových komponentů (tj. článků a destiček) pocházejících z Čínské lidové republiky (Úř. věst. C 340, s. 13).

6        Dne 4. června 2013 přijala Komise nařízení (EU) č. 513/2013 o uložení prozatímního antidumpingového cla na dovoz krystalických křemíkových fotovoltaických modulů a jejich klíčových komponentů (tj. článků a destiček) pocházejících nebo odesílaných z Čínské lidové republiky a o změně nařízení (EU) č. 182/2013, kterým se zavádí celní evidence tohoto dovozu pocházejícího nebo odesílaného z Čínské lidové republiky (Úř. věst. L 152, s. 5).

7        Žaloba na neplatnost nařízení č. 513/2013 byla zamítnuta usnesením ze dne 14. dubna 2015, SolarWorld a Solsonica v. Komise (T‑393/13, EU:T:2015:211), proti němuž byl podán kasační opravný prostředek k Soudnímu dvoru (věc C‑312/15 P).

8        Dopisem zaslaným Komisi dne 27. července 2013 předložila čínská obchodní komora pro dovoz a vývoz strojírenských a elektronických výrobků (dále jen „CCCME“) v rámci antidumpingového šetření společnou nabídku závazku několika čínských vyvážejících výrobců. Jejich jménem a i jménem vlastním navrhla u fotovoltaických modulů a každého z jejich klíčových komponentů (tj. článků a destiček) do určitého ročního objemu dovozu (dále jen „PMI“) použití minimálních dovozních cen.

9        Dne 29. července 2013 bylo uveřejněno prohlášení evropského komisaře pro obchod (memo/13/730) týkající se smírného řešení dosáhnutého ve věci solárních panelů, jež jsou předmětem sporu mezi Evropskou Unií a Čínou.

10      Poté, co Komise zpřístupnila nedůvěrné znění nabídky závazku dne 29. července 2013, sdělila EU ProSun dne 1. srpna 2013 své vyjádření k této nabídce.

11      Dne 2. srpna 2013 přijala Komise rozhodnutí 2013/423/EU, kterým se přijímá závazek nabízený v souvislosti s řízením o uložení prozatímního antidumpingového cla na dovoz krystalických křemíkových fotovoltaických modulů a jejich klíčových komponentů (tj. článků a destiček) pocházejících nebo odesílaných z Čínské lidové republiky (Úř. věst. L 209, s. 26) skupinou čínských spolupracujících vyvážejících výrobců v součinnosti s CCCME, kteří jsou uvedeni v příloze citovaného rozhodnutí.

12      Body 5 a 6 odůvodnění rozhodnutí 2013/423 uvádí, že čínští vyvážející výrobci uvedení v jeho příloze se zavázali k dodržování PMI pro fotovoltaické moduly a každého z jejich klíčových komponentů (tj. článků a destiček) a navrhli, že zajistí, aby roční objem dovozu uskutečněného v rámci závazku zhruba odpovídal jejich tržní výkonnosti v době nabídnutí závazku. Z bodu 8 odůvodnění rozhodnutí 2013/423 mimoto vyplývá, že na dovoz, který přesahuje uvedenou roční úroveň, se bude vztahovat prozatímní antidumpingové clo.

13      Nařízení Komise (EU) č. 748/2013 ze dne 2. srpna 2013, kterým se mění nařízení č. 513/2013 (Úř. věst. L 209, s. 1), bylo přijato s cílem zohlednit rozhodnutí 2013/423. Kromě jiného byl uvedeným nařízením vložen do nařízení č. 513/2013 článek 6, který stanoví, že při splnění určitých podmínek je v případě některých výrobků dovoz, pro nějž bylo předloženo prohlášení o propuštění do volného oběhu a na nějž jsou vystaveny faktury společnostmi, od kterých Komise přijala závazky a jejichž názvy jsou uvedeny v příloze rozhodnutí 2013/423, osvobozen od prozatímního antidumpingového cla uloženého podle článku 1 nařízení č. 513/2013.

14      Dopisem ze dne 25. září 2013 CCCME svým vlastním jménem i jako zástupce vyvážejících výrobců, jejichž původní nabídka závazku byla přijata, nejprve požádala Komisi o přijetí podmínek tohoto závazku, aby byly odstraněny případné škodlivé účinky dovozu subvencovaných výrobků. Dále po ní jako zástupce několik dalších vyvážejících výrobců žádala o zahrnutí těchto dalších výrobců do seznamu podniků, jejichž nabídka závazku byla přijata. Konečně, informovala ji o tom, že požádala o změnu závazku tak, aby bylo zohledněno vyloučení destiček ze šetření.

15      Dopisem ze dne 24. října 2013 informovala Komise sdružení EU ProSun o tom, že návrh rozhodnutí potvrzující závazek nabídnutý v rámci antidumpingového a antisubvenčního řízení týkajícího se dovozu krystalických křemíkových fotovoltaických modulů a jejich klíčových komponentů (tj. článků) pocházejících nebo odesílaných z Čínské lidové republiky, jakož i nedůvěrné znění změněné nabídky závazku, byly zpřístupněny v nedůvěrné verzi spisu. EU ProSun byla vyzvána k předložení případného vyjádření ve lhůtě deseti dní. Komise kromě toho odpověděla na vyjádření EU ProSun, jež předložila v průběhu řízení. Informovala jej zejména o tom, že její útvary použily „různou metodologii, zdroje a ukazatele“ při zjišťování, zda změněný závazek poskytuje stejnou ochranu jako valorické antidumpingové clo.

16      Komise přijala prováděcí rozhodnutí 2013/707/EU ze dne 4. prosince 2013, kterým se potvrzuje přijetí závazku nabídnutého v souvislosti s antidumpingovým a antisubvenčním řízením týkajícím se dovozu krystalických křemíkových fotovoltaických modulů a jejich klíčových komponentů (tj. článků) pocházejících nebo odesílaných z Čínské lidové republiky po dobu uplatňování konečných opatření (Úř. věst. L 325, s. 214).

17      Z bodu 4 odůvodnění prováděcího rozhodnutí 2013/707 vyplývá, že po přijetí prozatímních antidumpingových opatření pokračovala Komise v šetření dumpingu, újmy a zájmu Unie a rovněž v souběžném antisubvenčním řízení a v rámci obou šetření byly destičky vyloučeny z definice výrobku, a tudíž z oblasti působnosti konečných opatření.

18      Podle bodu 5 odůvodnění prováděcího rozhodnutí 2013/707 antidumpingové šetření potvrdilo prozatímní zjištění týkající se dumpingu způsobujícího újmu.

19      Z bodů 7 až 10 odůvodnění a z článku 1 prováděcího rozhodnutí 2013/707 vyplývá, že v návaznosti na poskytnutí konečných informací vyplývajících z antidumpingového a antisubvenčního řízení předložili čínští vyvážející výrobci společně s CCCME oznámení týkající se změny původní nabídky závazku. Tato změna závazku se týkala vyloučení destiček ze šetření, účasti řady dalších vyvážejících výrobců na tomto závazku a rozšíření podmínek závazku rovněž k odstranění případných škodlivých účinků dovozu subvencovaných výrobků.

20      Žaloba na neplatnost rozhodnutí 2013/423 a prováděcího rozhodnutí 2013/707 byla zamítnuta usnesením ze dne 14. ledna 2015, SolarWorld a další v. Komise (T‑507/13, Sb. Rozh., EU:T:2015:23), proti němuž byl podán kasační opravný prostředek k Soudnímu dvoru (věc C‑142/15 P).

21      Konečná zjištění vyplývající ze šetření jsou uvedena v prováděcím nařízení Rady (EU) č. 1238/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo a s konečnou platností vybírá uložené prozatímní clo na dovoz krystalických křemíkových fotovoltaických modulů a jejich klíčových komponentů (tj. článků) pocházejících nebo odesílaných z Čínské lidové republiky (Úř. věst. L 325, s. 1, dále jen „konečné nařízení“).

22      Podle článku 1 konečného nařízení se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz krystalických křemíkových fotovoltaických modulů nebo panelů a článků typů používaných v krystalických křemíkových fotovoltaických modulech nebo panelech určitých kódů celní nomenklatury pocházejících nebo odesílaných z Čínské lidové republiky.

23      Podle čl. 3 odst. 1 konečného nařízení, který se vztahuje na některé výrobky, jejichž referenční čísla jsou specifikována podle celní nomenklatury a jsou pro ně vystaveny faktury společnostmi, od kterých Komise přijala závazky a jejichž názvy jsou uvedeny v příloze prováděcího rozhodnutí 2013/707, je při splnění určitých podmínek dovoz, pro nějž bylo předloženo prohlášení k propuštění do volného oběhu, osvobozen od antidumpingového cla uloženého podle článku 1 uvedeného nařízení.

24      Článek 3 odst. 2 konečného nařízení uvádí, že přijetím prohlášení o propuštění do volného oběhu vzniká celní dluh, pokud je zjištěno, že nebyla splněna jedna nebo více podmínek stanovených v čl. 3 odst. 1, nebo pokud Komise zruší přijetí závazku.

 Řízení a návrhová žádání účastnic řízení

25      Žalobkyně podaly projednávanou žalobu návrhem došlým kanceláři Tribunálu dne 28. února 2014.

26      Samostatným podáním došlým kanceláři Tribunálu dne 31. března 2014 podaly žalobkyně na základě článku 278 SFEU a článků 104 a násl. jednacího řádu Tribunálu z 2. května 1991 návrh na odklad provádění článku 3 konečného nařízení do rozhodnutí Tribunálu ve věci samé projednávané žaloby.

27      Usnesením ze dne 23. května 2014, SolarWorld a další v. Rada (T‑141/14 R, EU:T:2014:281) zamítl předseda Tribunálu návrh na odklad provádění pro nedostatek naléhavosti.

28      Podáním došlým kanceláři Tribunálu dne 15. dubna 2014 podala Komise návrh na vstup do řízení jako vedlejší účastnice na podporu návrhových žádání Rady Evropské unie. Rada předložila písemné vyjádření dne 30. dubna a žalobkyně tak učinily dne 15. května 2014.

29      Usnesením předsedy pátého senátu Tribunálu ze dne 4. června 2014 bylo povoleno vedlejší účastenství Komise.

30      Podáním došlým kanceláři Tribunálu dne 20. června 2014 podaly společnosti Canadian Solar Manufacturing (Čchang-šu), Inc., Canadian Solar Manufacturing (Luo-jang), Inc., Csi Cells Co. Ltd, Csi Solar Power (Čína), Inc. (dále společně jako „Canadian Solar“) a Canadian Solar EMEA GmbH návrh na vstup do řízení jako vedlejší účastnice na podporu návrhových žádání Rady. Komise předložila písemné vyjádření dne 17. července, Rada 22. července a žalobkyně 8. srpna 2014.

31      Podáním došlým kanceláři Tribunálu dne 20. června 2014 podala CCCME návrh na vstup do řízení jako vedlejší účastnice na podporu návrhových žádání Rady. Komise předložila písemná vyjádření dne 17. července, Rada tak učinila dne 22. července a žalobkyně dne 8. srpna 2014.

32      Dvěma usneseními předsedy pátého senátu Tribunálu ze dne 28. listopadu 2014 bylo povoleno vedlejší účastenství Canadian Solar a CCCME, návrh na vstup Canadian Solar EMEA GmbH do řízení jako vedlejší účastnice byl odmítnut, neboť neprokázala, že má na rozhodnutí sporu zájem.

33      Podáními došlými kanceláři Tribunálu dne 8. srpna a 6. listopadu 2014 požádaly žalobkyně o důvěrné zacházení s některými informacemi uvedenými v žalobě a přílohách, jakož i v žalobní odpovědi, pokud jde o Canadian Solar a CCCME. CCCME prohlásila, že nemá námitek. Canadian Solar se nevyjádřila.

34      Podáním došlým kanceláři Tribunálu dne 22. září 2015 požádala Rada, aby byla projednávaná žaloba spojena s věcí T‑142/14, SolarWorld a další v. Rada pro účely ústní části řízení a rozhodnutí, jímž se končí řízení. Žalobkyně předložily písemné vyjádření k tomuto návrhu dne 13. října 2015.

35      Podáním došlým kanceláři Tribunálu dne 23. listopadu 2015 prohlásila Canadian Solar, že bere v projednávané věci zpět svůj návrh na vstup do řízení jako vedlejší účastnice. Dopisy došlými kanceláři Tribunálu dne 7. a 9. prosince 2015 prohlásily Komise a Rada, že ke zpětvzetí Canadian Solar nemají připomínek. Žalobkyně ani CCCME se nevyjádřily.

36      Žalobkyně navrhují, aby Tribunál:

–        shledal žalobu přípustnou a opodstatněnou;

–        zrušil článek 3 konečného nařízení (dále jen „napadené ustanovení“);

–        spojil tuto věc s věcí T‑507/13, SolarWorld a další v. Komise;

–        uložil Radě náhradu nákladů řízení;

–        uložil Komisi náhradu nákladů řízení spojených s jejím vedlejším účastenstvím;

–        uložil Canadian Solar a CCCME náhradu vlastních nákladů řízení.

37      Rada navrhuje, aby Tribunál:

–        zamítl žalobu jako neopodstatněnou;

–        uložil žalobkyním náhradu nákladů řízení.

38      Komise navrhuje, aby Tribunál:

–        odmítl žalobu jakožto nepřípustnou;

–        podpůrně zamítl žalobu jako neopodstatněnou;

–        spojil tuto věc s věcí T‑142/14, SolarWorld a další v. Rada;

–        uložil žalobkyním náhradu nákladů řízení, včetně nákladů, které jí vznikly.

39      CCCME navrhuje, aby Tribunál:

–        vyhověl návrhovým žádáním Rady, tedy zamítl žalobu jako neopodstatněnou;

–        uložil žalobkyním náhradu nákladů řízení.

40      Canadian Solar navrhuje, aby Tribunál:

–        prohlásil žalobu za nepřípustnou;

–        podpůrně zamítl žalobu jako neopodstatněnou;

–        uložil žalobkyním náhradu nákladů řízení, včetně nákladů, které jí vznikly.

 Právní otázky

41      Na návrh soudce zpravodaje může Tribunál podle článku 129 svého jednacího řádu kdykoli bez návrhu po vyslechnutí hlavních účastníků řízení rozhodnout usnesením s odůvodněním o tom, zda jsou splněny nepominutelné podmínky řízení.

42      V projednávaném případě pokládá Tribunál věc na základě písemností ve spise za dostatečně objasněnou, a má proto za to, že je možné rozhodnout, aniž by pokračoval v řízení.

43      Rada, aniž by vznesla námitku nepřípustnosti, předkládá s podporou vedlejších účastnic řízení dva důvody nepřípustnosti žaloby. Zaprvé napadené ustanovení nelze oddělit od konečného nařízení. Zadruhé nemají žalobkyně aktivní legitimaci ve smyslu článku 263 SFEU, neboť nejsou bezprostředně ani osobně dotčeny a k získání aktivní legitimace se nemohou opírat o možnost stanovenou v poslední části čtvrtého odstavce článku 263 SFEU.

44      Úvodem je třeba připomenout, že žalobkyně navrhují zrušení jediného napadeného ustanovení, a to článku 3 konečného nařízení. Napadené ustanovení v prvním odstavci stanoví, že Rada osvobozuje od antidumpingového cla uloženého podle článku 1 uvedeného nařízení při splnění určitých podmínek dovoz některých výrobků, jejichž referenční čísla jsou specifikována podle celní nomenklatury a jsou pro ně vystaveny faktury společnostmi, od kterých Komise přijala závazky a jejich názvy jsou uvedeny v příloze prováděcího rozhodnutí 2013/707.

45      Je třeba nejdříve zkoumat prvně předložený důvod nepřípustnosti, tedy neoddělitelnou povahu napadeného ustanovení.

46      Rada podporovaná Komisí a CCCME tvrdí, že napadené ustanovení je neoddělitelné od zbývající části konečného nařízení a nelze je od něj oddělit, neboť jeho zrušení by změnilo samotnou podstatu nařízení. Konečné nařízení spočívá na ekonomickém účinku kombinace přijatých opatření. Pokud by bylo antidumpingové clo rozšířeno na všechny dovozy, opatření by se významně lišilo od přijatého opatření, přičemž není jisté, zda by nařízení, kterým se ukládá antidumpingové clo na všechny dovozy, bylo přijato. V duplice Rada žalobkyním vytýká nezohlednění skutečnosti, podle níž by zrušení napadeného ustanovení značně zvýšilo počet dovozů, na které by se vztahovalo antidumpingové clo, čímž by se částečné zavedení antidumpingového cla změnilo na jeho zavedení v plném rozsahu, což by vedlo k podstatné změně konečného nařízení.

47      Žalobkyně mají za to, že všechny články konečného nařízení lze použít bez napadeného ustanovení a nejsou nejednoznačné, což činí nepotřebným jejich výklad pomocí odkazů na body odůvodnění uvedeného nařízení. Trvají na tom, že nic z konečného nařízení nepodmiňuje uložení antidumpingového cla napadeným ustanovením, neboť otázka použitelnosti PMI na objem dovozu není relevantní pro určení toho, zda lze napadené ustanovení oddělit. Jsou rovněž toho názoru, že vůle čínských vyvážejících výrobců nemá vliv na tuto otázku, neboť naopak uložení antidumpingového cla nezávisí na souhlasu dotčených vyvážejících výrobců a samotný závazek, který nabízí, závisí na souhlasu Komise. Poznamenávají, že nabídnutý závazek nebyl podmínkou přijetí konečného nařízení.

48      Z judikatury vyplývá, že částečné zrušení unijního aktu je možné, pouze pokud jsou části, jejichž zrušení je požadováno, oddělitelné od zbývající části aktu (rozsudky ze dne 10. prosince 2002, Komise v. Rada, C‑29/99, Recueil, EU:C:2002:734, bod 45; ze dne 30. září 2003, Německo v. Komise, C‑239/01, Recueil, EU:C:2003:514, bod 33, a ze dne 24. května 2005, Francie v. Parlament a Rada, C‑244/03, Recueil, EU:C:2005:299, bod 12).

49      Stejně tak bylo opakovaně rozhodnuto, že tento požadavek oddělitelnosti není splněn, jestliže částečné zrušení aktu způsobí změnu jeho podstaty (rozsudek Francie v. Parlament a Rada, bod 48 výše, EU:C:2005:299, bod 13; v tomto smyslu viz rovněž rozsudky Komise v. Rada, bod 48 výše, EU:C:2002:734, bod 46 a Německo v. Komise, bod 48 výše, EU:C:2003:514, bod 34).

50      Rovněž bylo rozhodnuto, že otázka, zda by částečné zrušení měnilo podstatu napadeného aktu, představuje objektivní kritérium, a nikoliv subjektivní kritérium spojené s politickou vůlí orgánu, který uvedený akt přijal (rozsudky Německo v. Komise, bod 48 výše, EU:C:2003:514, bod 37, Francie v. Parlament a Rada, bod 48 výše, EU:C:2005:299, bod 14 a ze dne 30. března 2006, Španělsko v. Rada, C‑36/04, Sb. rozh., EU:C:2006:209, bod 14).

51      Kromě toho předpokládá ověření oddělitelnosti ustanovení, jejichž zrušení je žádáno, přezkum významu uvedených ustanovení, aby bylo možné posoudit, zda by jejich zrušení změnilo ducha a podstatu aktu, jehož jsou součástí (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 29. března 2012, Komise v. Estonsko, C‑505/09 P, Sb. rozh., EU:C:2012:179, bod 112, a usnesení ze dne 11. prosince 2014, Carbunión v. Rada, C‑99/14 P, EU:C:2014:2446, bod 30).

52      Právě ve světle těchto úvah je třeba určit, zda je napadené ustanovení oddělitelné od zbývající části konečného nařízení a může být předmětem žaloby na neplatnost.

53      Zaprvé je třeba konstatovat, že Rada a Komise souhlasí s žalobkyněmi ohledně účinku zrušení napadeného ustanovení na konečné nařízení. Takové zrušení by vedlo k uplatnění antidumpingového cla na všechny dovozy čínských vyvážejících výrobců, jejichž závazek byl přijat prováděcím rozhodnutím 2013/707. Článek 2 závazku ze dne 27. července 2013 předloženého CCCME určuje PMI pro moduly a články do určitého ročního objemu, článek 2.2 upřesňuje, že prodej dotčeného výrobku v Unii, který nespadá pod rozsah závazku, podléhá antidumpingovému clu. Článek 1 odst. 2 konečného nařízení stanoví konkrétní sazbu antidumpingového cla pro jmenovitě uvedené čínské vyvážející výrobce, z nichž téměř všichni přijali závazek, jakož i různé sazby pro tři nejmenované společnosti.

54      Zadruhé je třeba konstatovat, že by zrušení napadeného ustanovení vedlo ke změně účinků konečného nařízení, neboť by dovoz dotčených výrobků čínských vyvážejících výrobců, na které se vztahuje závazek, již nebyl osvobozen do výše určitých ročních limitů od antidumpingového cla stanoveného v jeho čl. 1 odst. 2. Pokud by bylo návrhu na zrušení napadeného ustanovení vyhověno, z přezkumu významu uvedeného ustanovení vyplývá, že by byl změněn duch a samotná podstata konečného nařízení (v tomto smyslu viz rozsudek Komise v. Estonsko, bod 51 výše, EU:C:2012:179 a Carbunión v. Rada, bod 51 výše, EU:C:2014:2446, bod 30).

55      Napadené ustanovení totiž za podmínek, které stanoví, osvobozuje do výše určitého množstevního limitu jmenovitě uvedené hospodářské subjekty od antidumpingového cla. Zrušení napadeného ustanovení s tím, že by se zrušilo osvobození použitelné na toto množství, by mohlo mít za následek přiznání širšího významu antidumpingového cla, než jaký vyplývá z použití konečného nařízení v podobě, v jaké bylo přijato Radou, neboť v takovém případě by se uvedené clo týkalo všech dovozů dotčeného výrobku z Číny, zatímco při použití celého uvedeného nařízení se toto clo týká toliko dovozu čínských vývozců, kteří nepřijali závazek odsouhlasený Komisí prováděcím rozhodnutím 2013/707, přičemž tento dovoz podle účastnic řízení odpovídá 30 % celkového dovozu dotčeného výrobku. Takový výsledek by představoval změnu podstaty aktu, jehož součástí je ustanovení, jehož zrušení je navrhováno, tj. v projednávaném případě konečného nařízení.

56      Do jisté míry mohou být následky zrušení napadeného ustanovení srovnány s následky, které unijní soud zohlednil při rozhodnutí, že ustanovení, jejichž zrušení byla žádána, nebyla oddělitelná od zbývající části aktů, jejichž byla součástí.

57      Zaprvé se jedná o případ, kdy Soudní dvůr odmítl jako nepřípustnou žalobu směřující proti ustanovením směrnice o úplném zákazu reklamy na tabákové výrobky na základě toho, že by zrušení změnilo úplný zákaz reklamy v zákaz částečný (rozsudek ze dne 5. října 2000, Německo v. Parlament a Rada, C‑376/98, Recueil, EU:C:2000:544, bod 117). Zadruhé se jedná o případ, kdy Tribunál odmítl jako nepřípustnou žalobu směřující proti zařazení lokality jako významné lokality do přílohy směrnice v rozsahu, v němž se zařazení této lokality vztahovalo na teritoriální moře Gibraltaru na základě toho, že by zrušení nutně měnilo rozsah lokality významné pro Společenství a tím i podstatu rozhodnutí o zařazení (usnesení ze dne 24. května 2011, Government of Gibraltar v. Komise, T‑176/09, EU:T:2011:239, body 38 až 41, potvrzené usnesením ze dne 12. července 2012, Government of Gibraltar v. Komise, C‑407/11 P, EU:C:2012:464, body 30 až 35). Zatřetí se jedná o případ, kdy Tribunál po zohlednění cílů režimu povolení uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh odmítl jako nepřípustnou žalobu směřující proti ustanovením směrnice o zařazení účinné látky do přílohy směrnice o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh na základě toho, že by zrušení změnilo zařazení látky omezené určitou délkou a určitými plodinami v zařazení bez omezení délky a pro všechny plodiny, neboť napadená omezení představovala imperativní a základní podmínky pro zařazení látky do předmětné přílohy [rozsudek ze dne 12. dubna 2013, Du Pont de Nemours (France) a další v. Komise, T‑31/07, EU:T:2013:167, bod 85]. Začtvrté se jedná o případ, kdy Soudní dvůr odmítl jako nepřípustnou žalobu směřující proti ustanovením rozhodnutí o státní podpoře na základě toho, že by zrušení změnilo časově omezenou podporu podniků na podporu bez časového omezení (usnesení Carbunión v. Rada, bod 51 výše, EU:C:2014:2446, bod 31). Přitom situace, které by vznikly zrušením napadených ustanovení v těchto jednotlivých věcech, jsou podobné té, k níž by vedlo zrušení napadeného ustanovení.

58      Pokud by měl totiž unijní soud zrušit tato napadená ustanovení, změnil by rozsah opatření zahrnutých v aktech, jež obsahují ustanovení, která byla předmětem žaloby na neplatnost. Na základě toho dovodil, že změny vyvolané zrušením těchto napadených ustanovení by zasáhly do podstaty aktů, které je obsahují.

59      Vzhledem ke změně podstaty konečného nařízení, k níž by vedlo zrušení napadeného ustanovení, které by zrušilo osvobození dovozu čínských vyvážejících výrobců, kteří přijali závazek odsouhlasený Komisí, od antidumpingového cla, je proto napadené ustanovení neoddělitelné od zbývající části tohoto nařízení.

60      Zatřetí je třeba konstatovat, že argumenty žalobkyň uvedené v bodě 47 výše nemohou zpochybnit závěr o neoddělitelnosti napadeného ustanovení. Otázka, zda lze všechny články konečného nařízení použít bez napadeného ustanovení totiž nemá vliv na posouzení významu změny uvedeného nařízení v případě zrušení tohoto ustanovení, posouzení, jež je třeba učinit jako test k určení, zda je měněna podstata právního aktu obsahujícího ustanovení, jejichž zrušení je žádáno. Tak je tomu i v případě, že by články konečného nařízení nebyly nejednoznačné, což by činilo jejich výklad založený na bodech odůvodnění nepotřebným, že nic v uvedeném nařízení nepodmiňuje uložení antidumpingového cla napadeným ustanovením a závazek nebyl podmínkou přijetí konečného nařízení. Žádný z těchto argumentů nemůže zpochybnit závěr, ke kterému dospěl Tribunál v bodě 55 výše, z něhož vyplývá, že zrušení napadeného ustanovení by mělo za následek přiznání širšího rozsahu antidumpingového cla uloženého podle čl. 1 odst. 2 konečného nařízení, než vyplývá z použití tohoto nařízení v podobě, v jaké bylo přijato Radou, což bez jakýchkoli pochybností představuje změnu podstaty konečného nařízení.

61      Žaloba proto musí být odmítnuta jako nepřípustná, neboť napadené ustanovení není oddělitelné od konečného nařízení. Není tedy třeba rozhodovat o návrhu na spojení projednávané žaloby s věcí T‑507/13, SolarWorld a další v. Komise a s věcí T‑142/14, SolarWorld a další v. Rada ani o návrhu na organizační procesní opatření za účelem přezkumu, zda je vedlejší účastenství Canadian Solar stále přípustné.

 K nákladům řízení

62      Podle čl. 134 odst. 1 jednacího řádu se účastníku řízení, který neměl úspěch ve věci, uloží náhrada nákladů řízení, pokud to účastník řízení, který měl ve věci úspěch, požadoval. Vzhledem k tomu, že žalobkyně neměly ve věci úspěch a Rada požadovala náhradu nákladů řízení, je důvodné uložit žalobkyním náhradu nákladů řízení, včetně nákladů souvisejících s řízením o předběžném opatření.

63      Podle čl. 136 odst. 1 a 4 jednacího řádu vezme-li účastník řízení žalobu nebo návrh zpět, uloží se mu náhrada nákladů řízení, jestliže to druhý účastník řízení požadoval ve vyjádření ke zpětvzetí, a nebyla-li náhrada nákladů požadována, nese každý účastník řízení vlastní náklady.

64      Jelikož nebyla požadována náhrada nákladů řízení vůči Canadian Solar související s návrhem na vstup vedlejšího účastníka do řízení, je třeba rozhodnout, že Canadian Solar ponese vlastní náklady řízení a každý účastník řízení ponese vlastní náklady řízení související s uvedeným návrhem na vstup vedlejšího účastníka do řízení.

65      Podle čl. 138 odst. 1 jednacího řádu členské státy a orgány, které vstoupily do řízení jako vedlejší účastníci, nesou vlastní náklady řízení. Je tedy důvodné uložit Komisi povinnost nést vlastní náklady řízení.

66      Podle čl. 138 odst. 3 jednacího řádu může Tribunál rozhodnout, že vlastní náklady řízení nesou i jiní vedlejší účastníci, než jsou účastníci uvedení v odstavcích 1 a 2. Je tedy třeba rozhodnout, že Canadian Solar a CCCME ponesou vlastní náklady řízení.

Z těchto důvodů

TRIBUNÁL (pátý senát)

rozhodl takto:

1)      Žaloba se odmítá jako nepřípustná.

2)      Canadian Solar Manufacturing (Čchang-šu), Inc., Canadian Solar Manufacturing (Luo-jang), Inc., Csi Cells Co. Ltd a Csi Solar Power (Čína), Inc. se vyškrtávají z věci T‑141/14 jakožto vedlejší účastnice řízení.

3)      SolarWorld AG, Brandoni solare SpA a Solaria Energia y Medio Ambiente, SA ponesou vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Radou Evropské unie, včetně nákladů souvisejících s řízením o předběžném opatření.

4)      Evropská komise a společnosti Canadian Solar Manufacturing (Čchang-šu), Inc., Canadian Solar Manufacturing (Luo-jang), Inc., Csi Cells Co. Ltd, Csi Solar Power (Čína), Inc. a China Chamber of Commerce for Import and Export of Machinery and Electronic Products ponesou vlastní náklady řízení.

V Lucemburku dne 1. února 2016.

Vedoucí soudní kanceláře

 

       Předseda

E. Coulon

 

       A. Dittrich


* Jednací jazyk: angličtina.