Věc T‑160/13
Bank Mellat
proti
Radě Evropské unie
„Společná zahraniční a bezpečnostní politika – Omezující opatření přijatá vůči Íránu – Omezení převodů finančních prostředků, na kterých se podílejí íránské finanční instituce – Pravomoc Tribunálu – Žaloba na neplatnost – Nařizovací akt, který nevyžaduje přijetí prováděcích opatření – Bezprostřední dotčení – Právní zájem na podání žaloby – Přípustnost – Proporcionalita – Povinnost uvést odůvodnění – Právní záruky podle čl. 215 odst. 3 SFEU – Právní jistota – Zákaz svévole – Porušení základních práv“
Shrnutí – rozsudek Tribunálu (prvního senátu) ze dne 2. června 2016
1. Evropská unie – Soudní přezkum legality aktů orgánů – Omezující opatření vůči Íránu – Opatření přijatá v rámci boje proti šíření jaderných zbraní – Pravomoc unijního soudu – Omezující opatření, která jsou obecná, neboť jejich působnost je určena pomocí objektivních kritérií – Vyloučení
(Článek 19 SEU; článek 275 SFEU; rozhodnutí Rady 2012/635/SZBP, článek 1 bod 6)
2. Evropská unie – Soudní přezkum legality aktů orgánů – Omezující opatření vůči Íránu – Opatření přijatá v rámci boje proti šíření jaderných zbraní – Pravomoc unijního soudu – Akt přijatý na základě článku 215 SFEU – Zahrnutí
(Článek 19 SEU; články 215 SFEU a 275 SFEU; nařízení Rady č. 1263/2012, článek 1 bod 15)
3. Žaloba na neplatnost – Fyzické nebo právnické osoby – Pojem „nařizovací akt“ ve smyslu čl. 263 čtvrtého pododstavce SFEU – Všechny akty s obecnou působností s výjimkou legislativních aktů – Nařízení Rady s obecnou působností přijaté na základě článku 215 SFEU – Zahrnutí
(Článek 215 SFEU a čl. 263 čtvrtý pododstavec SFEU; nařízení Rady č. 1263/2012, článek 1 bod 15)
4. Žaloba na neplatnost – Fyzické nebo právnické osoby – Nařizovací akty – Akty, které nevyžadují přijetí prováděcích opatření a které se žalobce bezprostředně dotýkají – Kumulativní podmínky – Akt, který se žalobce bezprostředně nedotýká – Nepřípustnost
(Článek 263 čtvrtý pododstavec SFEU; nařízení Rady č. 267/2012, článek 30a a čl. 30b odst. 3 první pododstavec ve znění nařízení č. 1263/2012)
5. Žaloba na neplatnost – Fyzické nebo právnické osoby – Právní zájem na podání žaloby – Nezbytnost vzniklého a trvajícího zájmu – Posuzování v okamžiku podání žaloby – Žaloba směřující proti aktu, jímž se stanoví omezující opatření – Žalobce, na něhož se vztahují jiná přísnější omezující opatření – Zrušení těchto přísnějších opatření před podáním žaloby – Zrušující rozsudek, který nenabude právní moci, dokud není rozhodnuto o kasačním opravném prostředku – Přípustnost
(Článek 263 čtvrtý pododstavec SFEU; nařízení Rady č. 1263/2012, článek 1 bod 15)
6. Společná zahraniční a bezpečnostní politika – Omezující opatření vůči Íránu – Právní základ – Omezující opatření stanovená rozhodnutím přijatým na základě článku 29 SEU a nařízením založeným na článku 215 SFEU – Nezbytnost omezujících opatření stanovených uvedeným nařízením – Posouzení z hlediska rozhodnutí přijatého na základě článku 29 SEU
(Článek 29 SEU; čl. 215 odst. 1 SFEU; nařízení Rady č. 1263/2012, článek 1 bod 15)
7. Právo Evropské unie – Zásady – Proporcionalita – Zákaz hospodářské činnosti – Přiměřenost – Kritéria posouzení
(Nařízení Rady č. 1263/2012, článek 1 bod 15)
8. Evropská unie – Soudní přezkum legality aktů orgánů – Omezující opatření vůči Íránu – Opatření přijatá v rámci boje proti šíření jaderných zbraní – Rozsah přezkumu – Akt s obecnou působností, který obsahuje ustanovení, jež se žalobce bez prováděcích opatření bezprostředně dotýkají – Posuzovací pravomoc orgánů – Soudní přezkum vztahující se na obecné zásady unijního práva
(Nařízení Rady č. 1263/2012, článek 1 bod 15)
9. Společná zahraniční a bezpečnostní politika – Omezující opatření vůči Íránu – Omezení převodů finančních prostředků, na kterých se podílejí íránské finanční instituce – Soudní přezkum legality – Zásada proporcionality – Přiměřenost omezujících opatření – Omezující opatření, která sledují legitimní cíl společné zahraniční a bezpečnostní politiky
(Nařízení Rady č. 1263/2012, článek 1 bod 15)
10. Společná zahraniční a bezpečnostní politika – Omezující opatření vůči Íránu – Omezení převodů finančních prostředků, na kterých se podílejí íránské finanční instituce – Soudní přezkum legality – Zásada proporcionality – Nezbytnost omezujících opatření
(Nařízení Rady č. 1263/2012, článek 1 bod 15)
11. Společná zahraniční a bezpečnostní politika – Omezující opatření vůči Íránu – Omezení převodů finančních prostředků, na kterých se podílejí íránské finanční instituce – Soudní přezkum legality – Zásada proporcionality – Přiměřenost omezujících opatření
(Nařízení Rady č. 1263/2012, článek 1 bod 15)
12. Akty orgánů – Odůvodnění – Povinnost – Rozsah – Omezující opatření spočívající ve zmrazení finančních prostředků
(Článek 296 SFEU; nařízení Rady č. 1263/2012)
13. Společná zahraniční a bezpečnostní politika – Omezující opatření vůči Íránu – Omezení převodů finančních prostředků, na kterých se podílejí íránské finanční instituce – Povinnost stanovit právní záruky
(Článek 215 odst. 3 SFEU; nařízení Rady č. 1263/2012, článek 1 bod 15)
14. Společná zahraniční a bezpečnostní politika – Omezující opatření vůči Íránu – Omezení převodů finančních prostředků, na kterých se podílejí íránské finanční instituce – Soudní přezkum legality – Zásady právní jistoty a rovného zacházení – Porušení – Neexistence
(Nařízení Rady č. 1263/2012, článek 1 bod 15)
1. Článek 1 bod 6 rozhodnutí 2012/635, kterým se mění rozhodnutí 2010/413 o omezujících opatřeních vůči Íránu, sám o sobě není rozhodnutím, jímž se stanoví omezující opatření vůči fyzickým nebo právnickým osobám ve smyslu čl. 275 druhého pododstavce SFEU, jelikož toto ustanovení obsahuje opatření, která jsou obecná, neboť jejich působnost je určena pomocí objektivních kritérií, a nikoli ve vztahu k určitým fyzickým nebo právnickým osobám. Z toho vyplývá, že Tribunál nemá podle článku 275 SFEU pravomoc rozhodnout o námitce protiprávnosti článku 1 bodu 6 rozhodnutí 2012/635, která byla vznesena na podporu žaloby na neplatnost podané proti článku 1 bodu 15 nařízení č. 1263/2012, kterým se mění nařízení č. 267/2012 o omezujících opatřeních vůči Íránu, přičemž ani posledně uvedené ustanovení není rozhodnutím, jímž se stanoví omezující opatření vůči fyzickým nebo právnickým osobám ve smyslu čl. 275 druhého pododstavce SFEU.
(viz body 33, 34, 36, 38)
2. Výjimku z pravomoci unijního soudu podle článku 275 SFEU nelze vykládat natolik široce, že by vylučovala přezkum legality takového aktu přijatého na základě článku 215 SFEU, jako je článek 1 bod 15 nařízení č. 1263/2012, kterým se mění nařízení č. 267/2012 o omezujících opatřeních vůči Íránu, jež nespadá do společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP), a to pouze z toho důvodu, že podmínkou platného přijetí uvedeného aktu je předchozí přijetí rozhodnutí, které do oblasti SZBP spadá. Takový výklad předmětné výjimky by totiž odporoval jak obecné pravomoci, kterou Soudnímu dvoru přiznává článek 19 SEU, tak zvláštní pravomoci, kterou mu výslovně přiznává čl. 263 první, druhý a čtvrtý pododstavec SFEU.
(viz bod 39)
3. Článek 1 bod 15 nařízení č. 1263/2012, kterým se mění nařízení č. 267/2012 o omezujících opatřeních vůči Íránu, je nařizovacím aktem ve smyslu čl. 263 čtvrtého pododstavce SFEU, jelikož má obecnou působnost a byl přijat na základě článku 215 SFEU postupem upraveným v tomto článku, takže není legislativním aktem.
(viz body 48, 55)
4. Viz znění rozhodnutí.
(viz body 55–61)
5. Viz znění rozhodnutí.
(viz body 72–78)
6. Ze znění, systematiky i účelu čl. 215 odst. 1 SFEU jasně plyne, že pojem nezbytnosti, který se vyskytuje v tomto ustanovení, se netýká vztahu mezi aktem přijatým na základě článku 215 SFEU a sledovaným cílem společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP), ale vztahu mezi uvedeným aktem a rozhodnutím SZBP, na kterém je tento akt založen. Poukaz na „nezbytná opatření“ má tedy zajistit, aby Rada podle článku 215 SFEU nepřijala omezující opatření, která by překračovala rámec opatření přijatých v odpovídajícím rozhodnutí SZBP.
(viz bod 87)
7. Viz znění rozhodnutí.
(viz bod 92)
8. Viz znění rozhodnutí.
(viz body 100–111)
9. Viz znění rozhodnutí.
(viz body 117–135, 144–152)
10. Viz znění rozhodnutí.
(viz body 161–179, 188–196)
11. Každé omezující opatření hospodářského nebo finančního charakteru již pojmově zahrnuje účinky, které mohou způsobit újmu stranám, jejichž odpovědnost, co se týče situace, jež vedla k přijetí dotčených opatření, nebyla prokázána. Vzhledem k prvořadému významu udržení mezinárodního míru a bezpečnosti, které jsou konečnými a základními cíli opatření, jež mají zabránit šíření jaderných zbraní a jejich financování, nejsou nepříznivé následky způsobené íránské obchodní bance v důsledku omezujícího opatření vůči Íránu, které stanoví omezení převodů finančních prostředků, na nichž se podílejí íránské finanční instituce, nepřiměřené vzhledem k cílům sledovaným uvedenou právní úpravou.
(viz body 204, 213)
12. Viz znění rozhodnutí.
(viz body 226–229)
13. Viz znění rozhodnutí.
(viz body 231–240)
14. Viz znění rozhodnutí.
(viz body 241–248)