ROZSUDEK SOUDU PRO VEŘEJNOU SLUŽBU (třetího senátu)
19. září 2007
Věc F-43/06
Tuomo Talvela
v.
Komise Evropských společenství
„Veřejná služba – Úředníci – Hodnocení – Posudek o vývoji služebního postupu – Hodnotící období 2004 – Práva obhajoby – Povinnost odůvodnění posudku – Správní šetření“
Předmět: Žaloba, podaná na základě článků 236 ES a 152 AE, kterou se T. Talvela domáhá jednak zrušení svého posudku o vývoji služebního postupu vypracovaného za období od 1. ledna do 31. prosince 2004, implicitního rozhodnutí, kterým se zamítá jeho žádost o zahájení správního šetření, jakéhokoli následného aktu nebo aktu, který s posledně uvedeným rozhodnutím souvisí, a rozhodnutí, kterým se zamítá jeho stížnost podaná před zahájením soudního řízení, a jednak přiznání náhrady škody.
Rozhodnutí: Žaloba se zamítá. Každý účastník řízení ponese vlastní náklady řízení.
Shrnutí
1. Úředníci – Hodnocení – Dodržování práv obhajoby
(Služební řád, čl. 26 pododstavce 1 a 2, a článek 43)
2. Úředníci – Hodnocení – Posudek o vývoji služebního postupu – Povinnost omezit hodnocení na sledované období
(Služební řád, článek 43)
3. Úředníci – Hodnocení – Posudek o vývoji služebního postupu – Zhoršení hodnocení oproti dřívějšímu hodnocení
(Služební řád, článek 43)
1. Základní zásadu dodržování práv obhajoby nelze v oblasti hodnocení zaměstnanců Evropských společenství vykládat tak, že ukládá povinnost, aby před zahájením postupu vedoucího k takovému hodnocení došlo k předchozímu upozornění. Toto zjištění není dotčeno čl. 26 prvním a druhým pododstavcem služebního řádu, v rozsahu v němž podřizuje uplatnitelnost vůči úředníkovi veškerých posudků týkajících se jeho způsobilosti, výkonnosti a chování, jejich oznámení dotyčnému před jejich založením do jeho osobního spisu. Tato ustanovení, jejichž cílem je zajistit dodržování práv obhajoby úředníka, se totiž týkají již existujících písemností. Brání tomu, aby v průběhu hodnotícího postupu byly takové písemnosti použity proti hodnocenému úředníkovi, pokud s nimi nebyl seznámen před jejich založením do jeho osobního spisu. Neukládají však povinnost předchozího vyhotovení písemností, ve kterých by bylo formálně zaznamenáno jakékoliv tvrzení o skutečnostech vytýkaných dotyčnému.
Hodnotitel tak neporušil zásadu dodržování práv obhajoby, ani článek 26 služebního řádu tím, že v posudku o vývoji služebního postupu uvedl skutkové okolnosti nepříznivé pro hodnoceného úředníka, aniž by byl dotyčný o tomto bodu formálně písemně upozorněn během hodnotícího období a aniž by jakákoli písemnost v jeho osobním spisu tyto okolnosti dokládala.
(viz body 57 až 59 a 61)
Odkazy:
Soud prvního stupně: 12. července 2005, De Bry v. Komise, T‑157/04, Sb. VS s. I‑A‑199 a II‑901, body 39 až 41 a citovaná judikatura
2. Při vypracování posudku o vývoji služebního postupu se hodnotí výkonnost, způsobilost a chování úředníka ve službě během sledovaného období. Hodnocení se tak musí týkat skutečností vztahujících se k tomuto období. Existují-li problémy, které se vyskytovaly již před sledovaným obdobím a které i nadále trvaly, jejich pouhé připomenutí nicméně neprokazuje, že hodnocení nebylo provedeno na základě posouzení výkonnosti, způsobilosti a chování úředníka ve službě během sledovaného období.
Krom toho, i když vypracování posudku o vývoji služebního postupu spočívá na hodnocení úředníka během sledovaného období, nejeví se jako nepřiměřené, aby komentáře uvedeného posudku mohly odkazovat na předchozí období, pokud je to užitečné pro posouzení vývoje výkonnosti, způsobilosti nebo chování úředníka ve službě během sledovaného období ve srovnání s uvedeným předcházejícím obdobím. V tomto ohledu musí být věnována zvláštní pozornost odůvodnění posudku o vývoji služebního postupu, který obsahuje méně příznivé hodnocení, než je hodnocení uvedené v předchozím posudku o vývoji služebního postupu.
(viz body 72, 75 a 76)
Odkazy:
Soud prvního stupně: 10. prosince 1992, Williams v. Účetní dvůr, T‑33/91, Recueil, s. II‑2499, body 70 a 71; 9. března 1999, Hubert v. Komise, T‑212/97, Recueil FP, s. I‑A‑41 a II‑185, bod 95; 12. června 2002, Mellone v. Komise, T‑187/01, Recueil FP, s. I‑A‑81 a II‑389, bod 49; 30. září 2004, Ferrer de Moncada v. Komise, T‑16/03, Sb. VS s. I‑A‑261 a II‑1163, bod 53; 16. května 2006, Martin Magone v. Komise, T‑73/05, Sb. VS s. I-A-2-107 a II-A-2-485, bod 26; 10. října 2006, Van der Spree v. Komise, T‑182/04, Sb. VS s. I-A-2-205 a II‑A-2-1049, bod 83
3. Správa má povinnost dostatečně a podrobně odůvodnit posudek o vývoji služebního postupu a umožnit dotyčnému, aby k tomuto odůvodnění vyjádřil své připomínky, přičemž dodržení těchto náležitostí je o to důležitější, je-li hodnocení horší než dřívější hodnocení. Zvláštní pozornost musí být rovněž věnována odůvodnění, pokud posudek obsahuje méně příznivé hodnocení, než je hodnocení uvedené v předchozím posudku.
4. Popisné komentáře obsažené v hodnotícím posudku mají za cíl odůvodnit analytická posouzení. Tyto komentáře jsou základem pro vypracování hodnocení a umožňují úředníkovi porozumět získanému hodnocení. Komentáře tedy musí být vzhledem ke své převládající úloze při vypracování posudku o vývoji služebního postupu natolik v souladu s udělenými známkami, že je hodnocení třeba považovat za číselný nebo analytický přepis komentářů.
(viz body 91 a 92)
Odkazy:
Soud prvního stupně: výše uvedený rozsudek Ferrer de Moncada v. Komise, bod 53; výše uvedený rozsudek De Bry v. Komise, bod 67; výše uvedený rozsudek Martin Magone v. Komise, bod 48