ROZSUDEK SOUDU (čtvrtého rozšířeného senátu)
11. července 2007(*)
„Veřejná služba – Úředníci – Jmenování – Vstup nového služebního řádu v platnost – Přechodná pravidla o zařazení do platové třídy při přijetí – Článek 12 přílohy XIII nového služebního řádu“
Ve věci T‑58/05,
Isabel Clara Centeno Mediavilla, s bydlištěm v Seville (Španělsko),
Delphine Fumey, s bydlištěm v Evere (Belgie),
Eva Gerhards, s bydlištěm v Bruselu (Belgie),
Iona M. S. Hamilton, s bydlištěm v Bruselu,
Raymond Hill, s bydlištěm v Bruselu,
Jean Huby, s bydlištěm v Bruselu,
Patrick Klein, s bydlištěm v Bruselu,
Domenico Lombardi, s bydlištěm v Bruselu,
Thomas Millar, s bydlištěm v Londýně (Spojené království),
Miltiadis Moraitis, s bydlištěm ve Woluwe-Saint-Lambert (Belgie),
Ansa Norman Palmer, s bydlištěm v Bruselu,
Nicola Robinson, s bydlištěm v Bruselu,
François-Xavier Rouxel, s bydlištěm v Bruselu,
Marta Silva Mendes, s bydlištěm v Bruselu,
Peter van den Hul, s bydlištěm v Tervuren (Belgie),
Fritz Von Nordheim Nielsen, s bydlištěm v Hoeilaart (Belgie),
Michaël Zouridakis, s bydlištěm v Bruselu,
původně zastoupení G. Vandersandenem, L. Levim a A. Finchelsteinem, poté G. Vandersandenem a L. Levim, avocats,
žalobci,
proti
Komisi Evropských společenství, zastoupené J. Currallem a H. Kraemerem, jako zmocněnci,
žalované,
podporované
Radou Evropské unie, původně zastoupenou M. Arpio Santacruz, M. Sims a I. Sulce, poté M. Arpio Santacruz a I. Sulce, jako zmocněnkyněmi,
vedlejší účastnicí,
jejímž předmětem je návrh na zrušení rozhodnutí, kterými byli žalobci jmenováni úředníky ve zkušební době, v rozsahu, v němž stanovují jejich zařazení do platových tříd podle přechodných ustanovení čl. 12 odst. 3 přílohy XIII služebního řádu úředníků Evropských společenství, ve znění nařízení Rady (ES, Euratom) č. 723/2004 ze dne 22. března 2004 (Úř. věst. L 124, s. 1; Zvl. vyd. 01/02, s. 130),
SOUD PRVNÍHO STUPNĚ EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ (čtvrtý rozšířený senát),
ve složení H. Legal, předseda, I. Wiszniewska-Białecka, V. Vadapalas, E. Moavero Milanesi a N. Wahl, soudci,
vedoucí soudní kanceláře: K. Pocheć, rada,
s přihlédnutím k písemné části řízení a po jednání konaném dne 6. prosince 2006,
vydává tento
Rozsudek
Právní rámec
1 Článek 31 služebního řádu úředníků Evropských společenství ve znění platném do 30. dubna 2004 (dále jen „dřívější služební řád“) stanovil, že úspěšní kandidáti otevřených výběrových řízení, kteří byli vybráni orgánem oprávněným ke jmenování (dále jen „OOJ“) ze seznamu vhodných kandidátů vypracovaného zkušební komisí na základě výběrových zkoušek, jsou jmenováni do počáteční platové třídy, pokud jde o úředníky kategorie A, a do počáteční platové třídy odpovídající pracovnímu místu, na které byli přijati, pokud se jedná o úředníky ostatních kategorií.
2 Podle svého článku 2 vstoupilo nařízení Rady (ES, Euratom) č. 723/2004 ze dne 22. března 2004, kterým se mění dřívější služební řád úředníků a pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropských společenství (Úř. věst. L 124, s. 1; Zvl. vyd. 01/02, s. 130), v platnost dne 1. května 2004.
3 Toto nařízení zavedlo nový systém služebních postupů ve veřejné službě Společenství tím, že nahradilo dřívější kategorie úředníků Evropských společenství A, B, C a D novými funkčními skupinami administrátorů (AD) a asistentů (AST).
4 Z důvodu této změny stanoví článek 5 služebního řádu ve svém znění platném ode dne 1. května 2004 (dále jen „služební řád“) nyní toto:
„1. Pracovní místa, na která se vztahuje tento služební řád, se řadí podle povahy a významu odpovídajících služebních povinností do funkční skupiny administrátorů (dále jen ,AD‘) a do funkční skupiny asistentů (dále jen ,AST‘).
2. Funkční skupina AD zahrnuje dvanáct platových tříd odpovídajících vedoucím, poradním, jazykovědným a vědeckým funkcím. Funkční skupina AST zahrnuje jedenáct platových tříd odpovídajícím výkonným, technickým a administrativním funkcím.
[…]
4. V příloze I bodu A je tabulka uvádějící druhy pracovních míst. Každý orgán vymezí na základě této tabulky po projednání s Výborem pro služební řád povinnosti a pravomoci spojené s každým druhem pracovního místa.
5. Na všechny úředníky náležející do stejné funkční skupiny se vztahují stejné podmínky přijímání a služebního postupu.“
5 Článek 31 služebního řádu stanoví:
„1. Vybraní kandidáti jsou jmenováni do platové třídy funkční skupiny stanovené v oznámení o výběrovém řízení, jehož se zúčastnili.
2. Aniž je dotčen čl. 29 odst. 2, jsou úředníci přijímáni pouze do platových tříd AST 1 až AST 4 nebo AD 5 až AD 8. Platovou třídu na oznámení o výběrovém řízení určuje orgán podle těchto kritérií:
a) cíl přijímání úředníků, kteří splňují nejvyšší nároky podle článku 27;
b) kvalita požadované odborné praxe.
Aby se zohlednily zvláštní požadavky orgánů, mohou být při přijímání úředníků brány v úvahu také podmínky trhu práce převládající ve Společenství.
[…]“
6 Služební řád ve svém znění platném ode dne 1. května 2004 obsahuje novou přílohu, přílohu XIII, nazvanou „Přechodná opatření pro úředníky Společenství“, jejíž relevantní ustanovení zní následovně:
„Článek 1
1. Pro období od 1. května 2004 do 30. dubna 2006 se čl. 5 odst. 1 a 2 služebního řádu nahrazují tímto:
,1. Pracovní místa, na která se vztahuje tento služební řád, se řadí podle povahy a významu odpovídajících služebních povinností do čtyř kategorií A*, B*, C* a D*, v sestupném pořadí podle postavení.
2. Kategorie A* zahrnuje dvanáct platových tříd, kategorie B* zahrnuje devět platových tříd, kategorie C* zahrnuje sedm platových tříd a kategorie D* zahrnuje pět platových tříd.‘
2. Každý odkaz na den přijetí se považuje za odkaz na den nástupu do služebního poměru.
Článek 2
1. Dne 1. května 2004 se s výhradou článku 8 této přílohy označují dosavadní platové třídy úředníků zastávajících jedno ze správních postavení stanovených v článku 35 služebního řádu takto:
Dřívější platová třída | Nová (prozatímní) platová třída | Dřívější platová třída | Nová (prozatímní) platová třída | Dřív. plat. třída | Nová (prozatímní) platová třída | Dřív. plat. třída | Nová (prozatímní) platová třída |
A1 | A*16 | | | | | | |
A2 | A*15 | | | | | | |
A3/LA3 | A*14 | | | | | | |
A4/LA4 | A*12 | | | | | | |
A5/LA5 | A*11 | | | | | | |
A6/LA6 | A*10 | B1 | B*10 | | | | |
| | | | | | | | |
A7/LA7 | A*8 | B2 | B*8 | | | | |
A8/LA8 | A*7 | B3 | B*7 | C1 | C*6 | | |
| | | B4 | B*6 | C2 | C*5 | | |
| | | B5 | B*5 | C3 | C*4 | D1 | D*4 |
| | | | | C4 | C*3 | D2 | D*3 |
| | | | | C5 | C*2 | D3 | D*2 |
| | | | | | | D4 | D*1 |
[…]“
7 Článek 4 přílohy XIII služebního řádu stanoví zejména toto:
„Pro účely těchto ustanovení a po dobu stanovenou v čl. 1 úvodní větě této přílohy:
a) se slova ,funkční skupina‘ nahrazují slovem ,kategorie‘:
i) v těchto ustanoveních služebního řádu:
– čl. 5 odst. 5,
– […]
– čl. 31 odst. 1,
[…]
b) slova ,funkční skupina AD‘ se nahrazují slovy ,kategorie A‘;
i) v těchto ustanoveních služebního řádu:
– čl. 5 odst. 3 písm. c),
[…]
e) v čl. 5 odst. 3 písm. a) služebního řádu se slova ,ve funkční skupině AST‘ nahrazují slovy ,v kategoriích B* a C*‘;
[…]
n) v čl. 5 odst. 4 služebního řádu se ,V příloze I bodu A‘ nahrazuje ,V příloze XIII.1‘;
[…]“
8 Článek 12 přílohy XIII služebního řádu stanoví:
„1. V období od 1. května 2004 do 30. dubna 2006 se odkazy na platové třídy ve funkční skupině AST a AD v čl. 31 odst. 2 a 3 služebního řádu provádějí takto:
– AST 1 až AST 4: C *1 až C *2 a B *3 až B *4
– AD 5 až AD 8: A *5 až A *8
– AD 9, AD 10, AD 11, AD 12: A *9, A *10, A *11, A *12.
2. V případě úředníků přijatých na základě seznamů vhodných kandidátů, kteří absolvovali výběrová řízení vyhlášená před 1. květnem 2004, se nepoužije čl. 5 odst. 3 služebního řádu.
3. Úředníci, kteří byli před 1. květnem 2006 zařazeni do seznamu vhodných kandidátů a byli přijati do služebního poměru v období od 1. května 2004 do 30. dubna 2006, budou zařazeni:
– v případě, že byl seznam sestaven pro kategorii A*, B* nebo C*, do platové třídy vyhlášené ve výběrovém řízení;
– v případě, že byl seznam sestaven pro kategorii A, LA, B nebo C, do platové třídy v souladu s následující tabulkou:
Platová třída při výběrovém řízení | Platová třída při přijetí do služebního poměru |
A8/LA8 | A*5 |
A7/LA7 a A6/LA6 | A*6 |
A5/LA5 a A4/LA4 | A*9 |
A3/LA3 | A*12 |
A2 | A*14 |
A1 | A*15 |
B5 a B4 | B*3 |
B3 a B2 | B*4 |
C5 a C4 | C*1 |
C3 a C2 | C*2“ |
Skutkový základ sporu
9 Komise zveřejnila v Úředním věstníku Evropských společenství v období od 11. dubna 2001 do 18. června 2002 několik oznámení o otevřených výběrových řízeních za účelem vytvoření seznamu kandidátů vhodných na přijetí jako administrátoři zařazení do platové třídy A7/A6 (COM/A/6/01, COM/A/9/01, COM/A/10/01, COM/A/1/02, COM/A/3/02 a CC/A/12/02), pomocní administrátoři zařazení do platové třídy A 8 (výběrové řízení COM/A/2/02) a pomocní asistenti zařazení do platové třídy B 5/B 4 (výběrové řízení COM B/1/02).
10 17 žalobců bylo zapsáno před 1. květnem 2004 na jednotlivé seznamy vhodných kandidátů sestavené po skončení výběrových zkoušek.
11 V části nazvané „Podmínky přijetí“ oznámení o výběrových řízeních upřesňovala, že zápis úspěšných kandidátů na seznamy vhodných kandidátů jim dává možnost být přijati podle potřeb služeb.
12 V bodě D („Všeobecné informace“) in fine oznámení o výběrových řízeních COM/A/l/02 a COM/A/2/02 bylo uvedeno toto:
„Komise formálně předala Radě návrh na změnu služebního řádu. Tento návrh obsahuje mimo jiné nový systém služebního postupu. Je tedy možné, že úspěšným kandidátům tohoto výběrového řízení bude navrženo přijetí na základě nových ustanovení služebního řádu, pokud budou přijata Radou.“
13 Oznámení o výběrovém řízení COM/A/3/02 obsahovalo téměř totožnou formulaci, která odkazovala na „ustanovení nového služebního řádu“.
14 Seznamy vhodných kandidátů, které byly sestaveny na základě výběrových řízení COM/A/6/01, COM/A/9/01 a COM/A/10/01 (dále jen „výběrová řízení z roku 2001“), byly zveřejněny v Úředním věstníku Evropských společenství dne 19. listopadu 2002 (výběrové řízení COM/A/6/01), dne 8. března 2003 (výběrové řízení COM/A/10/01) a dne 2. července 2003 (výběrové řízení COM/A/9/01).
15 Dopisy, kterými byl úspěšným kandidátům výběrových řízení z roku 2001 sdělen jejich zápis na seznam vhodných kandidátů, uváděly mimo jiné, že platnost tohoto seznamu má vypršet dne 31. prosince 2003.
16 V prosinci 2003 generální ředitelství Komise „Personál a administrativa“ zaslalo dopis každému z úspěšných kandidátů výběrových řízení z roku 2001, který uváděl, že platnost jednotlivých seznamů vhodných kandidátů byla prodloužena do 31. prosince 2004.
17 Seznamy vhodných kandidátů sestavené na základě výběrových řízení COM/A/l/02, COM/A/2/02, COM/A/3/02, COM/B/1/02 a CC/A/12/02 (dále jen „výběrová řízení z roku 2002“) byly zveřejněny v Úředním věstníku Evropských společenství dne 19. prosince 2003 (výběrové řízení CC/A/12/02), dne 23. března 2004 (výběrová řízení COM/A/1/02 a COM/A/2/02) a dne 18. května 2004 (výběrová řízení COM/A/3/02 a COM/B/1/02).
18 Žalobci byli jmenováni úředníky ve zkušební době rozhodnutími přijatými po 1. květnu 2004 (dále jen „napadená rozhodnutí“), jež nabyla účinnosti v době spadající mezi toto datum a 1. prosinec 2004.
19 Napadenými rozhodnutími byli žalobci zařazeni do platových tříd podle čl. 12 odst. 3 přílohy XIII služebního řádu, a sice do platové třídy B *3 (výběrové řízení COM/B/1/02), do platové třídy A* 5 (výběrové řízení COM/A/2/02) nebo do platové třídy A *6 (všechna další výběrová řízení).
20 Každý ze žalobců podal mezi 6. srpnem 2004 a 21. říjnem 2004 stížnost podle čl. 90 odst. 2 služebního řádu směřující proti rozhodnutí, které ho jmenovalo úředníkem ve zkušební době, v rozsahu, v němž stanovilo podle čl. 12 odst. 3 přílohy XIII služebního řádu jeho zařazení do platové třídy méně příznivé než byly platové třídy uvedené v jednotlivých oznámeních o výběrových řízeních.
21 Rozhodnutími přijatými mezi 21. říjnem 2004 a 22. prosincem 2004 OOJ zamítl stížnosti podané žalobci.
Řízení a návrhová žádání účastníků řízení
22 Žalobci předložili projednávanou žalobu návrhem došlým kanceláři Soudu dne 3. února 2005.
23 Usnesením předsedy čtvrtého senátu Soudu ze dne 6. června 2005 bylo Radě povoleno vedlejší účastenství na podporu návrhových žádání Komise.
24 Rozhodnutím ze dne 6. října 2006 Soud rozhodl projednávanou věc předat čtvrtému rozšířenému senátu.
25 Žalobci navrhují, aby Soud:
– zrušil napadená rozhodnutí v rozsahu, v němž stanovují jejich zařazení do platových tříd podle čl. 12 odst. 3 přílohy XIII služebního řádu;
– obnovil jejich služební postup (včetně zhodnocení jejich odborné praxe v takto opravené platové třídě, jejich práv na služební postup a jejich nároků z důchodového pojištění) od platové třídy, do níž měli být jmenováni podle oznámení o výběrovém řízení, na základě kterého byli zapsáni na seznam vhodných kandidátů, a to buď do platové třídy uvedené v tomto oznámení o výběrovém řízení, nebo do platové třídy odpovídající jejímu ekvivalentu podle zařazení stanoveného novými pravidly služebního řádu (a náležitého platového stupně podle pravidel použitelných před 1. květnem 2004), ode dne rozhodnutí o jmenování;
– přiznal žalobcům úroky z prodlení, vypočítané podle sazby stanovené Evropskou centrální bankou, ze všech částek odpovídajících rozdílu mezi platem odpovídajícím jejich zařazení uvedenému v rozhodnutí o jmenování a zařazení, na které měli mít právo, až do dne, kdy bude přijato rozhodnutí o řádném zařazení do platové třídy;
– uložil Komisi náhradu veškerých nákladů řízení.
26 Komise, podporovaná Radou, navrhuje, aby Soud:
– zamítl žalobu jako neopodstatněnou;
– rozhodl o nákladech řízení podle práva.
Právní otázky
27 Žalobci se na podporu svých návrhových žádání na zrušení dovolávají zaprvé protiprávnosti čl. 12 odst. 3 přílohy XIII služebního řádu, na jehož základě Komise určila jejich zařazení do platových tříd v napadených rozhodnutích.
28 Zadruhé žalobci uplatňují, že samotná napadená rozhodnutí porušují zásady řádné správy, řádné péče, transparentnosti, ochrany legitimního očekávání, dobré víry a zákazu diskriminace, jakož i pravidlo rovnocennosti pracovního místa a platové třídy.
K protiprávnosti čl. 12 odst. 3 přílohy XIII služebního řádu
29 Žalobci tvrdí, že čl. 12 odst. 3 přílohy XIII služebního řádu je v rozporu s článkem 10 dřívějšího služebního řádu, přehlíží jejich nabytá práva, porušuje zásady právní jistoty a zákazu zpětné účinnosti, jakož i zásady rovného zacházení a zákazu diskriminace, ponechává bez povšimnutí jejich legitimní očekávání a porušuje článek 31 služebního řádu, jakož i jeho články 5 a 7.
K porušení článku 10 dřívějšího služebního řádu
– Argumenty účastníků řízení
30 Žalobci vytýkají Komisi, že opomenula projednat s Výborem pro služební řád změnu zanesenou do návrhu nařízení, kterým se měnil dřívější služební řád, jejímž cílem bylo jmenování úspěšných kandidátů výběrových řízení, jejichž oznámení uváděla platové třídy při přijetí A 7 nebo A 6, nikoliv do platové třídy A *7, jak bylo stanoveno ve znění, jež bylo předtím předloženo Výboru pro služební řád, ale do nižší platové třídy A *6.
31 V rozporu s tím, co tvrdí Komise, není tato změna, která byla vložena do ustanovení, jež je nyní čl. 12 odst. 3 přílohy XIII služebního řádu, okrajová, nepodstatná nebo postupná a nestrukturální, protože vede k významnému snížení peněžitých nároků žalobců a jejich vyhlídek na služební postup.
32 Komise tak tím, že opomenula projednat tuto podstatnou změnu služebního řádu s Výborem pro služební řád, porušila čl. 10 druhý pododstavec dřívějšího služebního řádu.
33 Komise namítá, že nové projednání s Výborem pro služební řád se vyžaduje pouze tehdy, pokud návrh, k němuž se tento orgán vyjádřil, byl natolik změněn, že byla dotčena jeho samotná podstata.
34 Avšak změna spočívající v nahrazení platové třídy při přijetí A *7 platovou třídou A *6 nemá podstatný charakter, protože její rozsah je velmi omezený a je třeba zohlednit, že nová struktura služebních postupů je založena na rychlejším tempu povyšování než dřívější struktura.
– Závěry Soudu
35 Podle čl. 10 druhého pododstavce druhé věty dřívějšího služebního řádu Komise musí projednat každý návrh na přezkoumání služebního řádu s Výborem pro služební řád. Toto ustanovení ukládá Komisi povinnost projednání, která se, kromě formálních návrhů, vztahuje i na podstatné změny již přezkoumaných návrhů, které provede, ledaže v tomto posledně uvedeném případě změny v podstatě odpovídají změnám navrženým Výborem pro služební řád.
36 Tento výklad si žádá jak znění předmětného ustanovení, tak role, kterou Výbor pro služební řád zastává. Jednak toto ustanovení tím, že stanoví projednání každého návrhu na přezkoumání služebního řádu s Výborem pro služební řád bez výhrady a bez výjimky, přiznává povinnosti, kterou definuje, velký dosah. Jeho znění je tedy zjevně neslučitelné s restriktivním výkladem jeho dosahu. Kromě toho Výbor pro služební řád jakožto smíšený orgán, jehož členy jsou zástupci správy a zástupci zaměstnanců, přičemž tito posledně uvedení jsou demokraticky voleni ze všech orgánů, má zohlednit a vyjádřit zájmy veřejné služby Společenství v plném rozsahu (rozsudek Soudu ze dne 30. září 1998, Busacca a další v. Účetní dvůr, T‑164/97, Recueil FP, s. I‑A‑565 a II‑1699, body 91 až 95).
37 Z toho vyplývá, že dojde-li ke změnám návrhu na přezkoumání služebního řádu při projednání textu v Radě, dotčená právní ustanovení musí být před přijetím Radou znovu projednána s Výborem pro služební řád, pokud se tyto změny podstatně dotýkají struktury návrhu. U dílčích změn a změn s omezeným účinkem neexistuje taková povinnost, jejímž důsledkem by v případě opačného výkladu bylo přílišné omezení práva provádět změny v rámci legislativního procesu Společenství.
38 To, zda je charakter dotčených změn podstatný nebo dílčí a omezený, musí být tedy posouzeno z hlediska předmětu změn a úlohy pozměněných ustanovení v celém normativním textu navrženém k přijetí, a nikoliv z hlediska individuálních důsledků, které mohou mít na situaci osob, jež mohou být dotčeny jejich provedením.
39 V projednávaném případě mělo nové vytvoření platových tříd a platových stupňů úředníků Evropských společenství, které vyplývá z reformy služebních postupů provedené zákonodárcem Společenství, za bezprostřední následek snížení platových tříd při přijímání nových úředníků, spojené do budoucna s rozšířením jejich vyhlídek na služební postup.
40 Z toho vyplývá, že nahrazení původně zamýšlené platové třídy A 7 platovou třídou A* 6 představuje doplňkový prvek reformy, který zapadá do celkové struktury a do celkové perspektivy vývojové restrukturalizace služebních postupů.
41 Toto nahrazení je třeba chápat jako dílčí úpravu přechodných ustanovení směrem k nové struktuře služebních postupů, jejíž obecná systematika ani samotná podstata se tak nezdají být dotčeny touto úpravou natolik, aby bylo odůvodněno nové projednání s Výborem pro služební řád (viz v tomto smyslu rozsudek Soudního dvora ze dne 5. října 1994, Německo v. Rada, C‑280/93, Recueil, s. I‑4973, bod 41).
42 Nezdá se tedy, že by Komise tím, že znovu neprojednala s Výborem pro služební řád pouhé doplnění vyplývající z obecné systematiky takového pozměňovacího návrhu služebního řádu, jako byl návrh dříve předložený Výboru pro služební řád, porušila čl. 10 druhý pododstavec druhou větu dřívějšího služebního řádu, i když nahrazení platové třídy A 7* platovou třídou A*6, k němuž došlo po projednání s Výborem pro služební řád, má bezprostředně nezanedbatelný finanční dopad na úroveň počátečního zařazení dotčených úředníků a na odměnu, která je jim vyplácena na začátku služebního postupu.
43 Je tedy třeba zamítnout žalobní důvod jako neopodstatněný.
K porušení nabytých práv žalobců, jakož i zásad právní jistoty a zákazu zpětné účinnosti
– Argumenty účastníků řízení
44 Žalobci se domnívají, že jejich právo být zařazeni do platové třídy uvedené v oznámeních o dotčených výběrových řízeních, která jsou pro OOJ závazná a zavazují tento orgán vůči nim, vyplývá z jejich zapsání na seznam vhodných kandidátů. Článek 12 odst. 3 přílohy XIII služebního řádu tím, že stanovil jejich zařazení při přijetí do jiné platové třídy, porušil tedy jejich nabytá práva.
45 Toto ustanovení je rovněž v rozporu se zásadou zákazu zpětné účinnosti, jelikož zavedením nových kritérií zařazení změnilo situaci, kterou žalobci mohli očekávat vzhledem k údajům obsaženým v oznámeních o výběrových řízeních.
46 Konečně kritizované ustanovení porušuje zásadu právní jistoty, podle níž musí mít jednotlivci možnost spolehnout se na podmínky definované v oznámeních o výběrových řízeních. Přitom tyto podmínky zůstávají platné, pokud dotčené osoby nejsou v dostatečném časovém předstihu jasně, úplně a přesně informovány o nových ustanoveních použitelných na jejich platovou třídu při jejich přijetí.
47 Komise podporovaná Radou se domnívá, že kritizované ustanovení není v rozporu se zásadami dovolávanými žalobci. Uplatňuje v podstatě, že zápis na seznam vhodných kandidátů přiznává pouhou možnost být jmenován úředníkem ve zkušební době, prostou jakéhokoliv práva, a a fortiori nepřiznává právo být zařazen do určité platové třídy v případě jmenování. Není tedy možné zpochybnit žádné nabyté právo vzhledem k tomu, že vznik právní situace před legislativní změnou je pro vznik nabytého práva podmínkou nezbytnou, nikoliv však dostatečnou.
– Závěry Soudu
48 Je nesporné, že nařízení č. 723/2004, které vložilo čl. 12 odst. 3 přílohy XIII služebního řádu do textu služebního řádu, vstoupilo v platnost dne 1. května 2004, což bylo po jeho vyhlášení dne 27. dubna 2004.
49 Jelikož datum nabytí jeho účinnosti nepředchází datu jeho vyhlášení, nemůže být nařízení č. 723/2004 považováno za retroaktivní (viz v tomto smyslu rozsudek Soudu ze dne 11. prosince 1996, Barreaux a další v. Komise, T‑177/95, Recueil FP, s. I‑A-541 a II‑1451, body 45 a 46).
50 V rozsahu, v němž definuje nová kritéria zařazení do platové třídy použitelná při přijímání úspěšných kandidátů výběrových řízení, kteří byli zapsáni na seznamy vhodných kandidátů před 1. květnem 2004, ale kteří byli jmenováni úředníky ve zkušební době po tomto datu, není tedy čl. 12 odst. 3 přílohy XIII služebního řádu v rozporu se zásadou zákazu zpětné účinnosti.
51 Podle ustálené judikatury platí totiž zásada, že v případě změny obecně použitelných ustanovení, a zejména ustanovení služebního řádu, se nové pravidlo okamžitě použije na budoucí účinky právních situací, které vznikly, aniž by nicméně byly zcela vytvořeny, za působnosti dřívějšího pravidla (rozsudky Soudního dvora ze dne 14. dubna 1970, Brock, 68/69, Recueil, s. 171, bod 7; ze dne 5. prosince 1973, SOPAD, 143/73, Recueil, s. 1433, bod 8, a ze dne 10. července 1986, Licata v. CES, 270/84, Recueil, s. 2305, bod 31).
52 V projednávaném případě čl. 12 odst. 3 přílohy XIII služebního řádu nemohl porušit právo na použití dřívějších kritérií služebního řádu týkajících se zařazení, které měli mít žalobci. Zápis úspěšných kandidátů otevřených výběrových řízení na seznamy vhodných kandidátů sestavené na základě výběrových zkoušek totiž dotčeným osobám přiznává pouhou možnost, že budou jmenováni úředníky ve zkušební době, jak bylo ostatně uvedeno v dotčených oznámeních o otevřených výběrových řízeních (viz v tomto smyslu rozsudek Soudu ze dne 25. května 2000, Elkaïm a Mazuel v. Komise, T‑173/99, Recueil FP, s. I‑A‑101 a II‑433, bod 21).
53 Tato možnost je nutně prostá jakéhokoliv nabytého práva vzhledem k tomu, že zařazení úspěšného kandidáta, zapsaného na seznam vhodných kandidátů otevřeného výběrového řízení, do platové třídy nemůže být považováno za nabyté, dokud nebylo ve vztahu k němu přijato rozhodnutí o jmenování v řádné a náležité formě.
54 Jak vyplývá z článku 3 služebního řádu, jmenování úředníka má nutně svůj původ v jednostranném aktu OOJ, který upřesňuje datum, kdy toto jmenování nabývá účinnosti, jakož i pracovní místo, na které je dotčená osoba přidělena (rozsudek Soudu ze dne 10. dubna 1992, Ventura v. Parlament, T‑40/91, Recueil, s. II‑1697, bod 41).
55 Úspěšný kandidát otevřeného výběrového řízení se tak až poté, co bylo ve vztahu k němu přijato takové rozhodnutí, může dovolávat postavení úředníka, a domáhat se tedy použití ustanovení služebního řádu (rozsudek Soudu ze dne 19. července 1999, Mammarella v. Komise, T‑74/98, Recueil FP, s. I‑A‑151 a II‑797, bod 27).
56 Ke dni vstupu čl. 12 odst. 3 přílohy XIII služebního řádu v platnost, tedy ke dni 1. května 2004, přitom ještě akt OOJ o jmenování žalobcům neumožňoval využít ustanovení služebního řádu.
57 Žalobci tedy nemohou důvodně tvrdit, že čl. 12 odst. 3 přílohy XIII služebního řádu porušil práva na zařazení do platových tříd dřívějších služebních postupů uvedených v oznámení o dotčených výběrových řízeních, která nabyli před 1. květnem 2004 z důvodu svého zapsání na seznamy vhodných kandidátů sestavené po skončení výběrových zkoušek.
58 Úředník se totiž může dovolávat nabytého práva pouze tehdy, pokud událost vedoucí ke vzniku tohoto práva nastala za působnosti určitého služebního řádu před změnou ustanovení služebního řádu (rozsudek Soudního dvora ze dne 19. března 1975, Gillet v. Komise, 28/74, Recueil, s. 463, bod 5).
59 Z toho je třeba vyvodit, že žádné nabyté právo žalobců na zařazení do určité platové třídy nebylo v projednávaném případě porušeno.
60 Konečně zásada právní jistoty dovolávaná dotčenými osobami se použije na situace takového typu, jako jsou zde dotčené, pouze tehdy, pokud je nabytí účinnosti právního aktu stanoveno na datum předcházející jeho vyhlášení (rozsudek Soudního dvora ze dne 9. ledna 1990, SAFA, C‑337/88, Recueil, s. I‑1, bod 13) a pokud se pravidla Společenství vztahují na situace vzniklé před jejich vstupem v platnost (rozsudek Soudního dvora ze dne 10. února 1982, Bout, 21/81, Recueil, s. 381, bod 13), což jsou případy, o něž se v projednávaném případě nejedná, jak bylo právě zjištěno.
61 Z toho vyplývá, že zákonodárce Společenství nemohl porušit zásadu právní jistoty.
62 Žalobci tedy nemohou důvodně tvrdit, že ustanovení napadené námitkou protiprávnosti porušuje jejich nabytá práva nebo zásady právní jistoty a zákazu zpětné účinnosti.
63 Je tedy třeba zamítnout žalobní důvod jako neopodstatněný.
K porušení zásady rovného zacházení a zákazu diskriminace
– Argumenty účastníků řízení
64 Žalobci tvrdí, aniž by zpochybňovali právo zákonodárce změnit ustanovení služebního řádu, že čl. 12 odst. 3 přílohy XIIII služebního řádu zachází odlišně se stejnou kategorií osob, tvořenou úspěšnými kandidáty stejného výběrového řízení, pokud jde o jejich zařazení do platové třídy, a v důsledku toho o jejich měsíční plat, podle toho, zda byli přijati před 1. květnem 2004, nebo po tomto datu.
65 Toto datum nemůže představovat objektivní kritérium odlišení pro účely zařazení do platové třídy při přijetí, protože datum jmenování úředníkem závisí na skutečnostech, které nejsou objektivní a jež žalobci nemohou ovlivnit.
66 Jediným objektivním kritériem, které má být zohledněno v tomto ohledu, je datum, které předchází 1. květnu 2004, a sice datum zaslání dopisu sdělujícího všem úspěšným kandidátům výběrových řízení jejich zapsání na seznam vhodných kandidátů. I kdyby neměli žádné právo být jmenováni, od této doby měli v případě jmenování právo být přijati do platové třídy uvedené v oznámení o volném pracovním místě a v oznámení o výběrovém řízení v souladu s článkem 31 dřívějšího služebního řádu.
67 Soud ve svém rozsudku ze dne 9. července 1997, Monaco v. Parlament (T‑92/96, Recueil FP, s. I‑A‑195 a II‑573), měl jednak za to, že pro určení ustanovení, která jsou na kandidáta použitelná, není důvodné použít datum jeho přijetí, a jednak že dodržení zásady zákazu diskriminace a rovného zacházení vyžaduje, aby bylo se všemi úspěšnými kandidáty výběrového řízení zacházeno stejně, nezávisle na případném zavedení nových pravidel před jmenováním některých z nich.
68 Další diskriminační faktor spočívá v tom, že jejich nižší zařazení do platových tříd mělo za následek, že jim byla přidělena pracovní místa „seniorů“ s platovými třídami „juniorů“. Vzhledem k tomu, že již měli značnou odbornou praxi a byli držiteli důležitých titulů a diplomů, byli v rozporu s článkem 1d služebního řádu diskriminováni z důvodu svého věku, protože neměli stejné vyhlídky na služební postup jako jiní mladší úředníci, kteří byli zařazeni stejně.
69 Kromě toho, vzhledem k tomu, že žalobci měli před jmenováním úředníky ve zkušební době postavení dočasných nebo pomocných zaměstnanců Evropských společenství, byli na základě nových pravidel služebního řádu přiděleni na stejná pracovní místa se stejnými, nebo dokonce náročnějšími služebními povinnostmi, zatímco jejich zařazení do platové třídy bylo sníženo.
70 Komise má naopak za to, že úspěšní kandidáti sporných výběrových řízení, kteří byli jmenování před 1. květnem 2004, a úspěšní kandidáti těchto řízení, kteří byli jmenováni to tomto datu, se nenacházejí ve srovnatelné situaci.
71 Jak implicitně vyplývá z ustanovení článku 3 služebního řádu ve spojení s čl. 4 prvním pododstavcem tohoto řádu, datem relevantním pro posouzení legality jmenovací listiny je datum, kdy nabyla tato listina účinnosti. Přitom jak datum přijetí napadených rozhodnutí, tak datum, kdy nabyla účinnosti, je pozdější než 1. květen 2004.
72 Vzhledem k tomu, že legalita aktu Společenství musí být posouzena podle skutkových a právních okolností v době jeho přijetí, úspěšní kandidáti sporných výběrových řízení, kteří byli jmenováni před 1. květnem 2004, měli možnost být jmenováni podle ustanovení článků 31 a 32 dřívějšího služebního řádu, zatímco poté, co nařízení č. 723/2004 vstoupilo v platnost, měli úspěšní kandidáti sporných výběrových řízení, kteří byli jmenováni po tomto datu, možnost být jmenováni podle přechodných ustanovení čl. 12 odst. 3 přílohy XIII služebního řádu.
73 Projednávaný spor se na rozdíl od výše uvedené věci Monaco v. Parlament netýká správní praxe orgánu při zařazování úředníků do platových tříd při přijímání ani vnitřní směrnice zakotvující takovou správní praxi, ale týká se ustanovení přijatého zákonodárcem Společenství, jež vylučuje nebezpečí svévolnosti vlastní spontánní změně vnitřní směrnice o zařazení do platové třídy při přijímání provedené orgánem.
74 Zákonodárce Společenství je v jakémkoliv okamžiku oprávněn přijmout do budoucna změny ustanovení služebního řádu, o nichž má za to, že jsou v souladu se zájmem služby, i když takové změny vedou k situaci, jež je pro úředníky méně příznivá než situace, která vyplývala z dřívějších ustanovení.
– Závěry Soudu
75 Podle ustálené judikatury obecná zásada rovného zacházení a zákazu diskriminace vyžaduje, aby se srovnatelnými situacemi nebylo zacházeno odlišně, není-li taková odlišnost objektivně odůvodněna (rozsudek Soudu ze dne 9. února 1994, Lacruz Bassols v. Soudní dvůr, T‑109/92, Recueil FP, s. I‑A‑31 a II‑105, bod 87).
76 K určení, zda se žalobci mohou užitečně dovolávat této zásady, je tedy třeba určit, zda všichni úspěšní kandidáti dotčených výběrových řízení, kteří byli zapsáni na seznamy vhodných kandidátů vyhotovené po skončení výběrových zkoušek, musejí být považováni za spadající do téže kategorie osob, ať již byli jmenováni před 1. květnem 2004, nebo po tomto datu.
77 Jak vyplývá z úvah uvedených výše, zařazení žalobců do platových tříd mohlo být legálně provedeno pouze podle nových kritérií platných v den přijetí rozhodnutí o jmenování úředníků ve zkušební době.
78 Žalobci mimoto implicitně připouštějí, že nová ustanovení služebního řádu se na ně vztahují, jelikož se dovolávají použití článku 1d služebního řádu.
79 Naopak úspěšní kandidáti dotčených výběrových řízení, kteří byli jmenováni před 1. květnem 2004, museli být nutně zařazeni do platových tříd na základě dřívějších kritérií, stále platných v den jejich jmenování, ale zrušených po tomto datu z důvodu vstupu nových ustanovení služebního řádu v platnost.
80 Z toho vyplývá, že žalobci nemohou být považováni za spadající do stejné kategorie osob jako úspěšní kandidáti dotčených výběrových řízení, kteří byli přijati před 1. květnem 2004.
81 Žalobci tedy nemohou právoplatně tvrdit, že jejich zapsání na seznam vhodných kandidátů před 1. květnem 2004 jim přiznává právo, aby byli v případě přijetí jmenováni do platové třídy uvedené v oznámení o volném pracovním místě nebo v oznámení o výběrovém řízení nebo do odpovídající platové třídy podle čl. 2 odst. 1 přílohy XIII služebního řádu a v souladu s článkem 31 dřívějšího služebního řádu.
82 Dokud jejich jmenování bylo hypotetické, nebyli totiž vůbec v postavení, v němž by se mohli dovolávat kritérií služebního řádu týkajících se zařazení použitelných při přijímání úspěšných kandidátů otevřených výběrových řízení.
83 Ostatně 37. bod odůvodnění nařízení č. 723/2004 tím, že upřesňuje, že přechodná ustanovení služebního řádu respektují práva nabytá zaměstnanci v rámci systému Společenství před vstupem nového režimu veřejné služby Společenství v platnost, potvrzuje odlišení, které je třeba činit mezi úspěšnými kandidáty sporných výběrových řízení jmenovanými úředníky před 1. květnem 2004 a po tomto datu.
84 Myšlenka, podle níž se všichni úředníci přijatí orgánem na základě stejného výběrového řízení nacházejí ve srovnatelné situaci, byla v bodě 55 výše uvedeného rozsudku Monaco v. Parlament použita pouze pro účely konstatování, že je protiprávní použít na úspěšného kandidáta otevřeného výběrového řízení přísnější vnitřní směrnice o zařazení do platové třídy přijaté samotným orgánem, jenž je zaměstnavatelem, poté, co byla dotčená osoba zapsána na seznam vhodných kandidátů, za účelem použití nezměněných kritérií služebního řádu týkajících se zařazení.
85 V každém případě v projednávané věci to byl naopak zákonodárce Společenství při výkonu práva, o němž samotní žalobci tvrdí, že jej nezpochybňují, kdo se rozhodl změnit kritéria služebního řádu týkající se zařazení nových úředníků do platových tříd při jejich přijímání.
86 Podle ustálené judikatury může totiž zákonodárce v jakémkoliv okamžiku provést do budoucna změny ustanovení služebního řádu, o nichž má za to, že jsou v souladu se zájmem služby, i když jsou, jako v projednávaném případě, méně příznivé (rozsudek Soudu ze dne 30. září 1998, Ryan v. Účetní dvůr, T‑121/97, Recueil, s. II‑3885, bod 98).
87 Vzhledem k tomu, že pracovní místo, na které je úředník přidělen, je také určeno v rozhodnutí o jmenování (výše uvedený rozsudek Ventura v. Parlament, bod 41) a že toto rozhodnutí se může opírat pouze o ustanovení použitelná v den jeho přijetí, nemůže být považováno za diskriminační ani to, že někteří žalobci byli podle nových služebních pravidel zařazeni do nižší platové třídy, dokonce i když jsou nyní přiděleni na stejné pracovní místo jako bylo pracovní místo, které zastávali před 1. květnem 2004 jako zaměstnanci, kteří nebyli jmenováni úředníky, a i když vykonávají stejné, nebo dokonce náročnější služební povinnosti než v minulosti.
88 Konečně je třeba zamítnout argument vycházející z domnělého nižšího zařazení žalobců do platových tříd, které vedlo k tomu, že byli přiděleni na pracovní místa „seniorů“ a zařazeni do platových tříd „juniorů“ a nemají vyhlídky na služební postup, které jsou naopak otevřeny u jiných mladších úředníků, již byli zařazeni stejně.
89 Kromě toho, že taková okolnost, v rozporu s tím, co tvrdí žalobci, nemůže být kvalifikována jako diskriminace na základě věku ve smyslu článku 1d služebního řádu, jelikož nová kritéria týkající se zařazení do platové třídy zjevně nijak nezohledňují věk dotčených osob, nemůže být z výše uvedených důvodů považována ani za porušující zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.
90 Z toho vyplývá, že čl. 12 odst. 3 přílohy XIII služebního řádu není v rozporu se zásadou rovného zacházení a zákazu diskriminace.
91 Za těchto podmínek nemůže být žalobní důvod přijat.
K porušení zásady ochrany legitimního očekávání
– Argumenty účastníků řízení
92 Žalobci tvrdí, že čl. 12 odst. 3 přílohy XIII služebního řádu porušuje zásadu ochrany legitimního očekávání, jelikož oprávněně očekávali, že poté, co uspějí v dotčených výběrových řízeních, s nimi bude zacházeno v souladu s podmínkami stanovenými v oznámeních o výběrových řízeních.
93 Nová právní úprava se může použít na budoucí účinky situace vzniklé za působnosti dřívějších ustanovení pouze za podmínky, že podstatně nemění situace vzniklé za působnosti dřívějšího služebního řádu, byla předvídatelná a je odůvodněná kategorickým veřejným zájmem.
94 Komise v podstatě odpovídá, že žalobci neměli důvod legitimně očekávat, že budou zařazeni do platových tříd uvedených v oznámeních o výběrových řízeních.
– Závěry Soudu
95 Stačí připomenout, že úředník se nemůže dovolávat zásady ochrany legitimního očekávání k tomu, aby zpochybňoval legalitu nového právního ustanovení, zejména v oblasti, v níž má zákonodárce tak jako v projednávaném případě širokou posuzovací pravomoc, jejíž princip žalobci vůbec nezpochybnili, pokud jde o nezbytnost reformy služebního řádu (viz v tomto smyslu rozsudek Soudu ze dne 11. února 2003, Leonhardt v. Parlament, T‑30/02, Recueil FP, s. I‑A-41 a II‑265, bod 55).
96 Právo domáhat se ochrany legitimního očekávání se krom toho vztahuje na každého jednotlivce, který se nachází v situaci, ze které vyplývá, že správa Společenství tím, že mu poskytla konkrétní ujištění, u něj vyvolala podloženou naději tím, že mu podala přesné, nepodmíněné a shodující se informace z oprávněných a spolehlivých zdrojů.
97 Naopak nikdo se nemůže dovolávat porušení této zásady v případě nedostatku přesných ujištění, která mu měla poskytnout správa (rozsudek Soudu ze dne 19. března 2003, Innova Privat-Akademie v. Komise, T‑273/01, Recueil, s. II‑1093, bod 26).
98 Je přitom nutno konstatovat, že spis neobsahuje žádnou okolnost umožňující žalobcům dospět k závěru, že orgány Společenství jim poskytly jakákoliv ujištění, která by mohla vyvolat legitimní naději na zachování dřívějších kritérií služebního řádu týkajících se zařazení úředníků do platových tříd při jejich přijímání. Z oznámení o výběrových řízeních a dopisů Komise dokonce vyplývá, že úspěšní kandidáti mohli předpokládat, že jim bude navrženo přijetí na základě nových ustanovení služebního řádu.
99 Konečně žalobci nemohou užitečně argumentovat podstatnou změnou situace vzniklé za dřívějšího služebního řádu, jelikož, jak bylo konstatováno výše, zápis žalobců na seznam vhodných kandidátů nemohl mít za účinek to, aby se do takové situace dostali.
100 Za těchto podmínek nemůže být žalobní důvod přijat.
K rozporu čl. 12 odst. 3 přílohy XIII služebního řádu s čl. 31 odst. 1 služebního řádu
– Argumenty účastníků řízení
101 Žalobci tvrdí, že čl. 12 odst. 3 přílohy XIII služebního řádu je v rozporu s čl. 31 odst. 1 služebního řádu, podle něhož je úředník přijat do platové třídy uvedené v oznámení o výběrovém řízení, jehož se zúčastnil. I když toto posledně uvedené ustanovení uvádí nový pojem „funkční skupina“, použije se na všechna výběrová řízení, včetně těch, která byla organizována před 1. květnem 2004 a jejichž úspěšní kandidáti byli zapsáni na seznam vhodných kandidátů před tímto datem.
102 Správní orgán se podle žalobců nemůže jednostranně odchýlit od oznámení o výběrovém řízení, které vydal a jež ho váže ve všech ohledech, jelikož jeho základním cílem je informovat tak přesně, jak je to možné, dotčené osoby o úrovni obsazovaných pracovních míst a o podmínkách vyžadovaných ke jmenování na tato místa.
103 Přestože oznámení o dotčených výběrových řízeních neobsahovala žádný odkaz na datum 1. května 2004 a nepředpokládala žádnou budoucí změnu zařazení úspěšných kandidátů do platových tříd při jejich přijetí, všichni žalobci byli zařazeni podle čl. 12 odst. 3 přílohy XIII služebního řádu do nižší platové třídy, než byla platová třída uvedená v oznámeních o výběrových řízeních, aniž by tyto dřívější platové třídy byly správně převedeny ve vztahu k novým prozatímním platovým třídám definovaným v čl. 2 odst. 1 přílohy XIII služebního řádu.
104 Komise upozorňuje na to, že žalobci ve skutečnosti kritizují, že nebyli jmenováni do platové třídy uvedené v oznámeních o výběrových řízeních podle článku 31 služebního řádu.
105 Podle Komise čl. 12 odst. 3 přílohy XIII služebního řádu jakožto přechodné právní pravidlo nemůže být v rozporu s článkem 31 služebního řádu, k němuž představuje lex specialis, aniž by bylo nutné výslovně upřesnit, že se od tohoto posledně uvedeného ustanovení odchyluje.
106 Z důvodu vstupu nových ustanovení služebního řádu v platnost byly dřívější platové třídy nahrazeny novými platovými třídami: čl. 8 odst. 1 přílohy XIII služebního řádu odkazuje na „platové třídy zavedené čl. 2 odst. 1“ a tabulky uvedené v čl. 2 odst. 2 a 3 této přílohy používají výraz „nové (prozatímní) platové třídy“.
107 Z toho vyplývá, že oznámení o výběrových řízeních zveřejněná před 1. květnem 2004 se stala bezpředmětná v rozsahu, v němž se týkala přijetí do určité platové třídy, a to tím spíše, že sporná výběrová řízení se týkala určitého služebního zařazení (dvě platové třídy) podle článku 5 dřívějšího služebního řádu. Od tohoto data není totiž již důvodné odkazovat na „služební zařazení“ vzhledem k tomu, že jakákoliv zmínka o tomto pojmu byla z článku 5 služebního řádu odstraněna. Zákonodárce tedy musel vyplnit tuto mezeru tím, že přijal „přechodná pravidla o platových třídách“, a sice tak, že sám stanovil (novou) platovou třídu při přijetí úředníka přijímaného na základě výběrových řízení, jejichž oznámení byla vyhlášena před 1. květnem 2004. Přitom čl. 12 odst. 3 přílohy XIII služebního řádu představuje právě takové „přechodné pravidlo o platových třídách“.
– Závěry Soudu
108 Článek 31 odst. 1 služebního řádu stanoví, že úspěšní kandidáti výběrového řízení jsou jmenováni do platové třídy funkční skupiny stanovené v oznámení o výběrovém řízení, jehož se zúčastnili.
109 I když je z tohoto nového ustanovení nutno vyvodit, že úspěšní kandidáti otevřených výběrových řízení musejí být jmenováni úředníky ve zkušební době do platové třídy uvedené v oznámení o výběrovém řízení, na základě něhož byli přijati, z odpovědi dané v souvislosti se žalobním důvodem vycházejícím ze zásady rovného zacházení a zákazu diskriminace nicméně vyplývá, že účinky určení úrovně obsazovaných pracovních míst a podmínek jmenování úspěšných kandidátů na tato pracovní místa, které Komise provedla podle ustanovení dřívějšího služebního řádu, když sepsala oznámení o sporných výběrových řízeních, nemohou trvat déle než do 1. května 2004, data zvoleného zákonodárcem pro vstup nové struktury služebních postupů úředníků Evropských společenství v platnost.
110 Zrušení platových tříd uvedených v oznámeních o výběrových řízeních ode dne 1. května 2004, které vyplynulo ze zavedení nového systému služebních postupů, vedlo zákonodárce k přijetí přechodných ustanovení přílohy XIII služebního řádu, a zejména jejího čl. 12 odst. 3, pro účely určení zařazení do platových tříd úspěšných kandidátů zapsaných na seznam vhodných kandidátů před 1. květnem 2004, ale jmenovaných úředníky ve zkušební době po tomto datu.
111 Zákonodárce totiž nahradil platovou třídu B5/B4, odpovídající dřívějšímu služebnímu zařazení pomocných asistentů, uvedenou v oznámeních o dotčených výběrových řízeních, ale zrušenou od 1. května 2004, prozatímní platovou třídou B*3, platovou třídu A8, odpovídající dřívějšímu služebnímu zařazení pomocných administrátorů, uvedenou v oznámeních o dotčených výběrových řízeních, ale zrušenou od 1. května 2004, prozatímní platovou třídou A*5 a platovou třídu A7/A6, odpovídající dřívějšímu služebnímu zařazení administrátorů, uvedenou v oznámeních o dotčených výběrových řízeních, ale zrušenou od 1. května 2004, prozatímní platovou třídou A7/A6.
112 Je pravda, že tabulka v čl. 12 odst. 3 přílohy XIII služebního řádu, která převádí platové třídy uvedené v oznámeních o výběrových řízeních na prozatímní platové třídy při přijetí, se odchyluje od tabulky v čl. 2 odst. 1 této přílohy, v níž jsou dřívější platové třídy úředníků ve služebním poměru před 1. květnem 2004 převedeny na nové prozatímní platové třídy.
113 Jak bylo připomenuto výše, zákonodárce je nicméně oprávněn přijmout do budoucna v zájmu služby změny ustanovení služebního řádu, i když jsou pozměněná ustanovení méně příznivá než dřívější ustanovení (výše uvedený rozsudek Ryan v. Účetní dvůr, bod 98).
114 Takovému přechodnému ustanovení, jako je ustanovení zde dotčené, je vlastní, že s sebou nese výjimku z určitých pravidel služebního řádu, jejichž použití je nutně dotčeno změnou režimu. V projednávaném případě výjimka nejde nad rámec toho, co vyplývá ze jmenování osob vybraných na základě výběrových řízení zahájených a ukončených za působnosti dřívějších ustanovení úředníky podle nových pravidel služebního řádu.
115 Za těchto podmínek žalobci k tomu, aby prokázali, že čl. 12 odst. 3 přílohy XIII služebního řádu je v rozporu s čl. 31 odst. 1 služebního řádu, nemohou užitečně tvrdit, že byli zařazeni do nižší platové třídy, než byla platová třída uvedená v oznámeních o výběrových řízeních nebo na základě srovnávací tabulky platových tříd, která se odchylovala od vztahu stanoveného mezi dřívějším a novým zařazením úředníků do platových tříd.
116 Z toho vyplývá, že žalobní důvod nemůže být přijat.
K porušení článků 5 a 7 služebního řádu
– Argumenty účastníků řízení
117 Žalobci upozorňují na porušení čl. 5 odst. 5 služebního řádu, který podřizuje všechny úředníky náležející do stejné funkční skupiny stejným podmínkám přijímání a služebního postupu. Zatímco úspěšní kandidáti sporných výběrových řízení, kteří byli jmenováni za úředníky před 1. květnem 2004, byli zařazeni a pobírají odměnu odpovídající platové třídě uvedené v oznámeních o výběrových řízeních, žalobci byli zařazeni podle článku 12 přílohy XIII služebního řádu.
118 Článek 5 odst. 1 a 4 služebního řádu byl také porušen, protože tím, že byl „automaticky“ použit čl. 12 odst. 3 přílohy XIII služebního řádu, nebyla jejich pracovní místa „nově zařazena“ podle povahy a významu služebních povinností, které odpovídají každému druhu pracovního místa.
119 Článek 12 odst. 3 přílohy XIII služebního řádu porušil také čl. 5 odst. 3 služebního řádu, jak byl proveden přílohou I.A tohoto řádu, jenž upravuje vztah mezi druhy pracovních míst a platovými třídami, tím, že vedl k tomu, že pracovní místa žalobců byla nově zařazena na nižší úroveň, než byly služební povinnosti související s pracovními místy.
120 Konečně zásada rovnocennosti pracovního místa a platové třídy, která zaručuje rovné zacházení s úředníky a jež je zakotvena v čl. 7 odst. 1 služebního řádu, byla také porušena.
121 Komise namítá, že nikoliv zákonodárci Společenství, ale pouze orgánům pověřeným použitím služebního řádu přísluší přijmout, v souladu s čl. 5 odst. 4 tohoto předpisu, popis služebních povinností spojených s každým druhem pracovního místa a respektovat rovnocennost pracovních míst při rozhodování o přidělení svých zaměstnanců.
122 Odkaz žalobců na tabulku v příloze I.A služebního řádu není přípustný, jelikož podle čl. 4 písm. n) přílohy XIII služebního řádu příloha XIII.1, týkající se druhů pracovních míst v průběhu přechodného období, nahrazuje přílohu I.A v období ode dne 1. května 2004 do 30. dubna 2006.
123 Konečně čl. 5 odst. 1 je čistě deklaratorní a nestanoví žádnou samostatnou povinnost orgánů.
– Závěry Soudu
124 Jak je možno vyvodit z odpovědi dané výše v souvislosti se žalobním důvodem vycházejícím z porušení zásady rovného zacházení a zákazu diskriminace, není možné právoplatně tvrdit, že čl. 5 odst. 5 služebního řádu byl porušen z důvodu zařazení úspěšných kandidátů dotčených výběrových řízení, kteří byli přijati před 1. květnem 2004, do platových tříd uvedených v oznámeních o výběrových řízeních, zatímco žalobci byli zařazeni podle kritérií definovaných v čl. 12 odst. 3 přílohy XIII služebního řádu.
125 Soud v tomto ohledu připomíná, že při jmenování úspěšných kandidátů dotčených výběrových řízeních před 1. květnem 2004 byla použitelná ustanovení dřívějšího služebního řádu a platové třídy uvedené v oznámeních o výběrových řízeních, zatímco na zařazování žalobců do platových tříd se vztahovala nová ustanovení platná od tohoto data, včetně přechodných ustanovení čl. 12 odst. 3 přílohy XIII služebního řádu.
126 Žalobci také nesprávně tvrdí, že článek 12 přílohy XIII služebního řádu je v rozporu s článkem 5 služebního řádu. Když zákonodárce přijal toto prvně uvedené ustanovení, v rámci výkonu své pravomoci změnit ustanovení služebního řádu definoval platové třídy úředníků přijatých v průběhu přechodného období.
127 Článek 12 přílohy XIII služebního řádu ve svém odstavci 2 upřesňuje, že ustanovení čl. 5 odst. 3 služebního řádu, která definují úroveň kvalifikace vyžadované pro jmenování na pracovní místa vyplývající z nové struktury služebních postupů, se nepoužijí na úředníky přijaté, tak jako žalobci, na základě seznamů vhodných kandidátů, kteří absolvovali výběrová řízení vyhlášená před 1. květnem 2004.
128 V tomto ohledu čl. 4 písm. n) přílohy XIII služebního řádu specifikuje, že příloha I.A, nazvaná „Přehled druhů pracovních míst v každé funkční skupině podle čl. 5 odst. 3“, jež obsahuje popisnou tabulku nových druhů pracovních míst, na niž odkazuje čl. 5 odst. 4 služebního řádu, se nahrazuje přílohou XIII.1 služebního řádu, která definuje druhy pracovních míst v rámci přechodného období.
129 Článek 12 odst. 3 a čl. 4 písm. n) přílohy XIII služebního řádu mají tak jako lex specialis přednost před obecnými ustanoveními článku 5 služebního řádu (viz v tomto smyslu rozsudek Soudního dvora ze dne 19. června 2003, Mayer Parry Recycling, C‑444/00, Recueil, s. I‑6163, bod 57, a rozsudek Soudu ze dne 14. července 2005, Le Voci v. Rada, T‑371/03, Sb. VS, s. I‑A‑209 a II‑957, bod 122).
130 Žalobci se nemohou dovolávat ani porušení čl. 7 odst. 1 služebního řádu, podle něhož musí být každý úředník jmenován na pracovní místo v jeho funkční skupině, která odpovídá jeho platové třídě.
131 Toto ustanovení se totiž přirozeně musí také vykládat v tom smyslu, že umožňuje přechodné použití, v období ode dne 1. května 2004 do 30. dubna 2006, čl. 12 odst. 3 přílohy XIII služebního řádu a ustanovení s ním souvisejících.
132 Za těchto podmínek nemůže být žalobní důvod přijat.
133 Z výše uvedených úvah vyplývá, že námitka protiprávnosti čl. 12 odst. 3 přílohy XIII služebního řádu musí být zamítnuta v plném rozsahu.
K rozporu napadených rozhodnutí s obecnými zásadami řádné správy, transparentnosti, ochrany legitimního očekávání, rovného zacházení a zákazu diskriminace, rovnocennosti pracovního místa a platové třídy, dobré víry a řádné péče
Argumenty účastníků řízení
134 Žalobci se především domnívají, že napadená rozhodnutí jsou v rozporu se zásadou řádné správy a pravidlem transparentnosti, jelikož jim nebyla přesným a jasným způsobem sdělena podstatná změna, která měla být provedena v jejich zařazení do platových tříd v případě jejich jmenování po 1. květnu 2004.
135 Všichni žalobci se oficiálně dozvěděli o svém zařazení do platových tříd podle ustanovení služebního řádu až po tomto datu. Kromě toho napadená rozhodnutí výslovně odkazují pouze na článek 31 služebního řádu, oznámení o obsazení volného pracovního místa a oznámení o výběrovém řízení a neuvádí článek 12 přílohy XIII služebního řádu.
136 To, že nařízení č. 723/2004 bylo vyhlášeno tři dny před jeho vstupem v platnost a ve většině případů poté, co byla žalobcům učiněna nabídka pracovního místa, nemůže být považováno za dostatečné s ohledem na složitost a těžko srozumitelnou povahu dotčeného textu, které uznává i samotná Komise.
137 Kdyby žalobcům bylo jasně a v dostatečném časovém předstihu sděleno, jaký dopad bude mít nová právní úprava na jejich zařazení v případě přijetí po 1. květnu 2004, mohli by se, alespoň v některých případech, pokusit o to, aby byli přijati před tímto datem, nebo dokonce odmítnout, aby byli jmenováni za těchto nových nevýhodných podmínek.
138 Žalobci také tvrdí, že napadená rozhodnutí byla přijata v rozporu se zásadou ochrany legitimního očekávání. Někteří žalobci byli v průběhu přijímacích pohovorů konaných před 1. květnem 2004 v kontaktu s vedoucími správních útvarů, kteří jim potvrdili, v některých případech několikrát, zařazení do platové třídy odpovídající platové třídě uvedené v oznámení o výběrovém řízení. Týká se to také textů a dokumentů vyhlášených v Úředním věstníku Evropské unie a na internetových stránkách Komise, jakož i oficiálních dopisů předvolávajících na lékařskou prohlídku a pohovor se správou.
139 Žalobci vytýkají OOJ také to, že v rozporu se zásadou zákazu diskriminace nejednal stejně se všemi úspěšnými kandidáty výběrového řízení. Z určitých důvodů totiž někteří úspěšní kandidáti dotčených výběrových řízení mohli být přijati před 1. květnem 2004, a jiní nikoliv.
140 Komise kromě toho porušila zásadu rovnocennosti pracovního místa a platové třídy, když neohodnotila úlohy a povinnosti žalobců ve vztahu k platové třídě, do níž měli být zařazeni.
141 Je tudíž legitimní se ptát, zda OOJ skutečně jednal v dobré víře a v souladu se zásadou řádné péče, když on sám mohl odhadnout nepřijatelné důsledky jmenování do různých platových tříd úspěšných kandidátů téhož výběrového řízení, kteří se mohli spoléhat na to, že budou zařazeni do platové třídy uvedené v oznámení o výběrovém řízení, a jimž nebyly sděleny nepříznivé dopady služebního řádu na jejich zařazení v budoucnu v případě, že k jejich přijetí dojde po 1. květnu 2004.
142 Komise odpovídá, že žalobci byli dostatečně informováni. Nařízení č. 723/2004 bylo vyhlášeno před přijetím napadených rozhodnutí, nebo dokonce v některých případech předtím, než žalobci přijali nabídku pracovního místa, která jim byla učiněna. Kromě toho reforma systému služebních postupů byla oznámena v oznámeních o výběrových řízeních nebo v dopisech informujících žalobce o prodloužení platnosti seznamů vhodných kandidátů.
143 V rozporu s tím, co zřejmě tvrdí žalobci, orgány nemají obecnou povinnost upozornit své budoucí úředníky před jejich jmenováním na všechna hlediska jejich právní situace.
144 Nabídky pracovního místa zaslané žalobcům jasně uváděly, že jejich zařazení do platových tříd bude provedeno podle čl. 12 odst. 3 přílohy XIII služebního řádu. Tyto dopisy rovněž odkazovaly na internetové stránky, na nichž byly podrobnější informace.
145 Nebylo nijak prokázáno, že správa žalobcům poskytla přesná, nepodmíněná a shodující se ujištění v tom smyslu, že jejich zařazení do platových tříd bude provedeno podle ustanovení dřívějšího služebního řádu. Kromě toho legitimní očekávání může být vyvoláno pouze tehdy, pokud jsou ujištění v souladu s použitelnými normami. Přitom vzhledem k tomu, že čl. 12 odst. 3 přílohy XIII služebního řádu je závazný a nepřiznává správě žádný prostor pro uvážení, případné sliby správy nemohou vyvolat u žalobců legitimní očekávání zařazení do platových tříd podle dřívějšího služebního řádu.
146 Konečně povinnost řádné péče může způsobit vznik povinností orgánu vůči osobě až od doby jejího jmenování úředníkem.
Závěry Soudu
147 Ze spisu vyplývá, že oznámení o výběrových řízeních ani dopisy o prodloužení platnosti seznamů vhodných kandidátů zaslané žalobcům neuváděly, že nová kritéria zařazení do platových tříd při přijímání by s sebou mohla nést změnu spočívající ve snížení platových tříd při přijetí uvedených v oznámeních o výběrových řízeních.
148 Až po nástupu do služebního poměru jako úředníci ve zkušební době byli žalobci přímo informováni o novém systému zařazení do platových tříd zavedeném novými ustanoveními služebního řádu a o souvisejícím snížení jejich platových tříd při přijetí ve vztahu k platovým třídám uvedeným v oznámeních o výběrových řízeních.
149 V tomto ohledu je ostatně třeba poznamenat, že většina napadených rozhodnutí neobsahovala ve svých právních východiscích odkaz na čl. 12 odst. 3 přílohy XIII služebního řádu, ačkoliv platová třída žalobců při jejich přijetí byla stanovena na základě tohoto přechodného ustanovení, na jehož charakter lex specialis ve vztahu k článku 31 služebního řádu poukázala samotná Komise.
150 Nicméně i když nedostatečnost předchozích informací může představovat účinný argument pro účely založení mimosmluvní odpovědnosti Společenství vůči dotčeným osobám, nemůže sama o sobě způsobit protiprávnost napadených rozhodnutí.
151 Podle ustálené judikatury musí být totiž legalita individuálního aktu napadeného u soudu Společenství posuzována v závislosti na skutkových a právních okolnostech, které existovaly ke dni, kdy byl akt přijat (rozsudek Soudního dvora ze dne 17. května 2001, IECC v. Komise, C‑449/98 P, Recueil, s. I‑3875, bod 87, a rozsudek Soudu ze dne 25. května 2004, W v. Parlament, T‑69/03, Sb. VS, s. I‑A‑153 a II‑687, bod 28).
152 Avšak vzhledem k tomu, že všechna napadená rozhodnutí byla přijata s účinností nejdříve od 1. května 2004, Komise mohla v napadených rozhodnutích zařadit úředníky do platových tříd pouze podle nových kategorických ustanovení čl. 12 odst. 3 přílohy XIII služebního řádu, jejichž protiprávnost nebyla prokázána.
153 Za těchto okolností, i kdyby protiprávnosti, které žalobci Komisi vytýkají a jichž se dopustila při jejich přijímání, byly v rozporu se zásadami dovolávanými dotčenými osobami, v žádném případě nemohou mít ani nejmenší dopad na samotnou legalitu zařazení do platové třídy zpochybněného žalobci.
154 Zvláště okolnost, že Komise mohla v rozporu se zásadou zákazu diskriminace přednostně přijmout některé úspěšné kandidáty před 1. květnem 2004, nemůže mít vliv na legalitu napadených rozhodnutí.
155 I kdyby totiž některá přijetí byla vyřízena přednostně, dodržování zásady rovného zacházení s úředníky musí být v souladu s dodržováním zásady legality, podle níž nikdo nemůže ve svůj prospěch uplatňovat protiprávnost, k níž došlo ve prospěch jiné osoby (rozsudek Soudního dvora ze dne 4. července 1985, Williams v. Účetní dvůr, 134/84, Recueil, s. 2225, bod 14).
156 Z toho vyplývá, že žalobní důvod musí být zamítnut.
157 Z výše uvedených úvah vyplývá, že žaloba musí být zamítnuta v plném rozsahu, aniž by bylo v důsledku toho třeba rozhodnout o bodech návrhových žádání žalobců směřujících k tomu, aby Soud jednak obnovil jejich služební postup, a jednak aby jim přiznal nárok na úroky z prodlení z nedoplatků na odměnách, které by mohly vyplynout z rozsudku zrušujícího napadená rozhodnutí.
K nákladům řízení
158 Podle čl. 87 odst. 2 prvního pododstavce jednacího řádu Soudu se účastníku řízení, který neměl úspěch ve věci, uloží náhrada nákladů řízení, pokud to účastník řízení, který měl ve věci úspěch, požadoval.
159 Podle článku 88 téhož řádu ve sporech mezi Společenstvími a jejich zaměstnanci nesou orgány vlastní náklady.
160 Podle čl. 87 odst. 3 prvního pododstavce téhož řádu nicméně Soud může rozdělit náklady mezi účastníky řízení, pokud jsou k tomu dány výjimečné důvody.
161 Za okolností projednávaného případu má Soud za to, jak vyplývá z úvah uvedených výše, že Komise jasně a přesně neinformovala žalobce o předvídatelném konkrétním dopadu návrhu na změnu služebního řádu, který ona sama přijala, na jejich individuální situaci.
162 Z důvodu nejistoty, která tak přetrvávala u žalobců ohledně jejich zařazení do platových tříd až do oznámení napadených rozhodnutí, mohly být dotčené osoby přesvědčeny, že jsou oprávněny zpochybnit své zařazení do platových tříd před soudem Společenství.
163 Za těchto podmínek může být probíhající řízení považováno za zčásti způsobené jednáním Komise, jelikož ta mohla tím, že nepodala informace, vyvolat u dotčených osob pochopitelné otázky ohledně legality jejich zařazení do počátečních platových tříd z důvodu přijímání provázeného nejasností ohledně podstatné podmínky přijetí.
164 Takové okolnosti představují výjimečný důvod odůvodňující rozdělení nákladů řízení vynaložených žalobci mezi žalovaný orgán a žalobce (viz v tomto smyslu rozsudky Soudního dvora ze dne 14. června 1967, Hoogovens en Staalfabrieken v. Vysoký úřad, 26/66, Recueil, s. 149, 166, a ze dne 11. července 1968, Danvin v. Komise, 26/67, Recueil, s. 463, 474).
165 Soud má za to, že posoudí dotčené okolnosti spravedlivě, když uloží Komisi náhradu poloviny nákladů vynaložených žalobci.
166 Kromě toho čl. 87 odst. 4 jednacího řádu upřesňuje, že orgány, které vstoupily do řízení jako vedlejší účastníci, nesou vlastní náklady.
167 Z toho vyplývá, že Rada ponese vlastní náklady řízení.
Z těchto důvodů
SOUD (čtvrtý rozšířený senát)
rozhodl takto:
1) Žaloba se zamítá.
2) Komise ponese vlastní náklady řízení a polovinu nákladů řízení vynaložených žalobci.
3) Žalobci ponesou polovinu vlastních nákladů řízení.
4) Rada ponese vlastní náklady řízení.
Legal Wiszniewska-Białecka Vadapalas
Moavero Milanesi Wahl
Takto vyhlášeno na veřejném zasedání v Lucemburku dne 11. července 2007.
Vedoucí soudní kanceláře Předseda