Language of document : ECLI:EU:F:2009:150

ROZSUDEK SOUDU PRO VEŘEJNOU SLUŽBU

(první senát)

10. listopadu 2009

Věc F-71/08

N

v.

Evropský parlament

„Veřejná služba – Úředníci – Hodnocení – Hodnotící zpráva – Stanovení cílů – Zjevně nesprávné posouzení – Přípustnost – Opatření, které nepříznivě nezasahuje do právního postavení“

Předmět: Žaloba podaná na základě článků 236 ES a 152 AE, kterou se N domáhá zejména zrušení rozhodnutí generálního tajemníka Parlamentu ze dne 12. září 2007 o přijetí jeho hodnotící zprávy za rok 2006 a rozhodnutí předsedy Parlamentu ze dne 22. května 2008, kterým byla zamítnuta jeho stížnost podaná proti uvedenému rozhodnutí.

Rozhodnutí: Rozhodnutí generálního tajemníka Parlamentu ze dne 12. září 2007 o přijetí konečné hodnotící zprávy žalobce za období od 16. srpna 2006 do 31. prosince 2006 se zrušuje. Ve zbývající části se žaloba zamítá. Evropskému parlamentu se ukládá náhrada nákladů řízení.

Shrnutí

1.      Úředníci – Žaloba – Aktivní legitimace – Žaloba na neplatnost hodnotící zprávy – Úředník přeložený k jinému orgánu – Nezohlednění uvedené hodnotící zprávy tímto orgánem

(Služební řád, článek 43)

2.      Úředníci – Hodnocení – Hodnotící zpráva – Povinnost obeznámit dotyčného úředníka s dokumentem stanovícím cíle pro jeho útvar

(Služební řád, článek 43)

1.      Bez ohledu na svou budoucí užitečnost představuje hodnotící zpráva úředníka písemný a formální důkaz, pokud jde o kvalitu práce vykonávané dotyčnou osobou. Takové posouzení není pouhým popisem úkolů odvedených v dotyčném období, nýbrž obsahuje rovněž hodnocení kvalit, které hodnocená osoba prokázala při výkonu své pracovní činnosti. Každý úředník má tudíž nárok na spravedlivé a přiměřené hodnocení své práce. V důsledku toho musí mít úředník v souladu s právem na účinnou soudní ochranu každopádně právo zpochybnit hodnotící zprávu, která se jej týká, z důvodu jejího obsahu nebo proto, že nebyla vypracována podle pravidel předepsaných služebním řádem.

Přeložení úředníka k jinému orgánu, skutečnost, že tento druhý orgán nezohlednil hodnotící zprávy vypracované prvním orgánem, a povýšení úředníka v rámci druhého orgánu nevedou tedy ke ztrátě jeho aktivní legitimace týkající se konečné hodnotící zprávy vypracované prvním z těchto orgánů.

(viz body 33 a 34)

Odkazy:

Soudní dvůr : 22. prosince 2008, Gordon v. Komise, C‑198/07 P, Sb. rozh. s. I‑10701, body 44 a 45

2.      Z článků 10 až 12 obecných prováděcích ustanovení k článku 43 služebního řádu přijatých Parlamentem vyplývá, že tento orgán musí při hodnotícím pohovoru obeznámit každého ze svých úředníků nebo zaměstnanců s dokumentem, v němž jsou pro následující rok vymezeny cíle pro jeho ředitelství, oddělení nebo útvar. Tento dokument představuje důležitý prvek při hodnocení úkonů úředníka nebo zaměstnance v následujícím roce a při vypracování jeho hodnotící zprávy. Kromě toho musí administrativa, pokud o to úředník nebo zaměstnanec při hodnotícím pohovoru požádá, vypracovat dokument s podrobnějšími údaji ohledně cílů, které pro něj byly osobně stanoveny.

I když tato ustanovení neupravují výslovně případ prvního přidělení úředníka nebo jeho transfer v průběhu roku z jiného orgánu do Parlamentu, nemohou být vykládána v tom smyslu, že by Parlament neměl povinnost obeznámit tohoto úředníka s dokumentem, který stanoví cíle vymezené pro jeho útvar, k jejichž dosažení bude muset přispět. Tento dokument, který existuje pro každé oddělení nebo každý útvar bez ohledu na postup, v jehož rámci dochází k vypracování hodnotící zprávy každého úředníka nebo zaměstnance, představuje totiž referenční dokument pro hodnocení úkonů úředníka nebo zaměstnance a vypracování hodnotící zprávy. Jakýkoli jiný výklad těchto ustanovení by porušil zásadu rovného zacházení, jelikož by vedl k rozdílnému zacházení úředníků nebo zaměstnanců, pokud jde o stanovení cílů, podle data jejich nástupu do služby u Parlamentu, což je rozdílné zacházení, které by bylo nepřiměřené ve vztahu k rozdílnosti situace vycházející z takového kritéria. Stanovení cílů je navíc a fortiori nutné, pokud jde o nového úředníka v případě jeho nástupu do oddělení či útvaru, do něhož se bude muset co nejdříve zařadit.

(viz body 51, 52, 54 a 55)