Language of document : ECLI:EU:T:2010:519

Věci T-219/09 a T-326/09

Gabriele Albertini a další a

Brendan Donnelly

v.

Evropský parlament

„ Žaloba na neplatnost – Doplňkový systém důchodového pojištění poslanců Evropského parlamentu – Změna systému doplňkového důchodového pojištění – Obecně závazný akt – Nedostatek osobního dotčení – Nepřípustnost“

Shrnutí usnesení

1.      Žaloba na neplatnost – Fyzické nebo právnické osoby – Akty, které se jich bezprostředně a osobně dotýkají – Možnost založit žalobu podanou před vstupem v platnost Lisabonské smlouvy na čl. 263 čtvrtém pododstavci SFEU – Neexistence

(Článek 230 čtvrtý a pátý pododstavec ES; čl. 263 čtvrtý pododstavec SFEU)

2.      Žaloba na neplatnost – Fyzické nebo právnické osoby – Akty, které se jich bezprostředně a osobně dotýkají – Rozhodnutí Evropského parlamentu, kterými se stanoví změny v doplňkovém systému důchodového pojištění poslanců – Žaloba podaná poslancem – Neexistence osobního dotčení – Nepřípustnost

(Článek 230 čtvrtý pododstavec ES)

3.      Žaloba na neplatnost – Fyzické nebo právnické osoby – Akty, které se jich bezprostředně a osobně dotýkají – Výklad contra legem podmínky spočívající v nutnosti být osobně dotčen – Nepřípustnost

(Článek 230 čtvrtý pododstavec ES)

1.      Otázka přípustnosti určité žaloby musí být rozhodnuta na základě pravidel platných k datu, kdy byla žaloba podána, přičemž podmínky přípustnosti žaloby se posuzují k okamžiku jejího podání, tedy k okamžiku doručení návrhu na zahájení řízení. Přípustnost žaloby podané před vstupem v platnost Smlouvy o FEU, tj. před 1. prosincem 2009, musí být proto posuzována na základě článku 230 ES, a nikoli článku 263 SFEU.

(viz bod 39)

2.      K tomu, aby fyzická nebo právnická osoba mohla být považována za osobně dotčenou aktem s obecnou působností, je třeba, aby jím byla zasažena z důvodu určitých vlastností, které jsou pro ni zvláštní, nebo z důvodu faktické situace, která ji vymezuje vzhledem ke všem ostatním osobám.

Přitom skutečnost, že rozhodnutí předsednictva Evropského parlamentu ze dne 1. dubna 2009, kterými se stanoví změny v (dobrovolném) doplňkovém systému důchodového pojištění upraveném v příloze VIII pravidel pro poskytování náhrad a příspěvků poslancům Evropského parlamentu se dotýká práv, která mohou dotčené osoby v budoucnu uplatňovat z titulu své účasti na doplňkovém penzijním fondu, je nemůže individualizovat ve smyslu čl. 230 čtvrtého pododstavce ES vzhledem ke všem ostatním subjektům, neboť se nacházejí v objektivně vymezené situaci, která je srovnatelná se situací jakéhokoli jiného poslance Parlamentu, který je účastníkem uvedeného penzijního fondu .

Je pravda, že skutečnost, že je Komise povinna na základě zvláštních ustanovení zohlednit důsledky aktu, který zamýšlí přijmout, na situaci některých jednotlivců, může posledně uvedené jednotlivce individualizovat. Nicméně v době přijetí sporného rozhodnutí žádné ustanovení práva Společenství neukládalo předsednictvu zohlednit konkrétní situaci dotčených osob.

(viz body 45–46, 48–49)

3.      Podle systému kontroly legality vytvořeného Smlouvou o ES může fyzická nebo právnická osoba podat žalobu proti nařízení, pouze pokud je dotčena nejen bezprostředně, ale i osobně. I když je pravda, že tato podmínka musí být vykládána ve světle zásady účinné soudní ochrany tak, že jsou brány v úvahu nejrůznější okolnosti, které mohou žalobce individualizovat, nemůže takový výklad vést k odstranění dotčené podmínky, která je výslovně stanovena Smlouvou, aniž by tím byly překročeny pravomoci soudů Společenství, které jim přiznává Smlouva o ES.

Stejně tak platí, že použití zásad řádného výkonu spravedlnosti a hospodárnosti řízení nemůže být důvodem k tomu, aby bylo určeno, že žaloba, která nesplňuje podmínky přípustnosti podle čl. 230 čtvrtého pododstavce ES, je přípustná, neboť jinak by došlo k překročení pravomocí svěřených Smlouvou soudům Unie. Žádná z těchto zásad totiž nemůže sloužit jako základ pro odchýlení se od pravomocí svěřených Smlouvou těmto soudům.

(viz body 52, 54)