Language of document :

Žaloba podaná dne 28. září 2021 – Evropská komise v. Polská republika

(Věc C-602/21)

Jednací jazyk: polština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Evropská komise (zástupci: D. Milanowska, M. Noll-Ehlers, zmocněnci)

Žalovaná: Polská republika

Návrhová žádání žalobkyně

Žalobkyně navrhuje, aby Soudní dvůr

určil, že Polská republika tím, že

požadovala, aby byly akční plány pro oblasti, ve kterých nejsou mezní hodnoty hluku překročeny, vypracovány do 18. července 2024, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z čl. 8 odst. 1 a 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/49 ze dne 25. června 2002 o hodnocení a řízení hluku ve venkovním prostředí1 ;

nepožadovala, aby akční plány zahrnovaly jednak záznamy z konzultací s veřejností organizovaných v souladu s čl. 8 odst. 7 této směrnice a jednak opatření, která příslušné orgány hodlají přijmout v příštích pěti letech na ochranu tichých oblastí, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z přílohy V bodu 1 sedmé a deváté odrážky směrnice 2002/49;

nevypracovala akční plány pro 20 hlavních železničních tratí uvedených v příloze A.3 k žalobě, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z čl. 8 odst. 2 směrnice 2002/49;

nevypracovala akční plány pro 290 hlavních silnic uvedených v příloze A.4 k žalobě, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z čl. 8 odst. 2 směrnice 2002/49, a

nepředložila souhrnné přehledy akčních plánů pro 20 hlavních železničních tratí uvedených v příloze A.3 k žalobě a pro 290 hlavních silnic uvedených v příloze A.4 k žalobě, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z čl. 10 odst. 2 směrnice 2002/49 ve spojení s její přílohou VI;

uložil Polské republice náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

V rámci prvního žalobního důvodu Komise tvrdí, že požadavek, aby byly akční plány pro oblasti, ve kterých nejsou mezní hodnoty hluku překročeny, vypracovány do 18. července 2024, neposkytuje přiměřenou ochranu těmto oblastem a vede k tomu, že Polská republika nesplnila povinnost vypracovat akční plány určené pro řešení problémů s hlukem a s jeho účinky a snižováním na svém území, což je v rozporu s čl. 8 odst. 1 a 2 směrnice 2002/49. Cílů směrnice spočívajících ve vyvarování se a prevenci škodlivých účinků hluku ve venkovním prostředí a v zachování dobrého akustického prostředí, může být podle Komise dosaženo jedině tehdy, budou-li akční plány vypracovány i pro oblasti, ve kterých nejsou mezní hodnoty hluku překročeny.

V rámci druhého žalobního důvodu Komise tvrdí, že polské právo nezajišťuje, aby se program na ochranu životního prostředí vztahoval i na opatření, jejichž cílem je zachování tichých oblastí, jak to stanoví směrnice 2002/49. Komise tvrdí, že polské právo tento požadavek nesplňuje. Polské právo navíc podle ní nepožaduje, aby byly jako povinná součást akčních plánů předkládány záznamy z konzultací s veřejností organizovaných v souladu s čl. 8 odst. 7 této směrnice. Článek 119a odst. 5 zákona o ochraně životního prostředí pouze ukládá příslušnému maršálkovi daného vojvodství, aby zajistil konzultace s veřejností v souladu s použitelnými ustanoveními. Podle Komise však neexistuje žádná právní povinnost zohledňovat v akčních plánech záznamy z konzultací s veřejností.

V rámci třetího žalobního důvodu Komise tvrdí, že Polská republika nevypracovala akční plány pro 20 hlavních železničních tratí, které předtím Komisi jako hlavní železniční trati nahlásila; Polská republika tím podle ní porušila čl. 8 odst. 2 směrnice 2002/49.

V rámci čtvrtého žalobního důvodu Komise tvrdí, že Polská republika nevypracovala akční plány pro 290 hlavních silnic, které předtím Komisi jako hlavní silnice nahlásila; Polská republika tím podle ní porušila čl. 8 odst. 2 směrnice 2002/49.

V rámci pátého žalobního důvodu Komise tvrdí, že Polská republika nepředložila souhrnné přehledy akčních plánů pro 20 hlavních železničních tratí a pro 290 hlavních silnic; to podle Komise představuje porušení článku 10 směrnice 2002/49.

____________

1 Úř. věst. 2002, L 189, s. 12; Zvl. vyd. 15/07, s. 101.