Věc T-274/02
Ritek Corp. a Prodisc Technology Inc.
v.
Rada Evropské unie
„Dumping – Záznamové kompaktní disky pocházející z Tchaj-wanu – Určení dumpingového rozpětí – Volba asymetrické metody výpočtu – Struktura vývozních cen lišící se mezi kupujícími, oblastmi nebo časovými obdobími – Technika zvaná ‚vynulování‘ “
Shrnutí rozsudku
1. Společná obchodní politika – Ochrana proti dumpingovým praktikám – Dumpingové rozpětí
(Nařízení Rady č. 384/96, čl. 2 odst. 11)
2. Společná obchodní politika – Ochrana proti dumpingovým praktikám – Dumpingové rozpětí
(Nařízení Rady č. 384/96, článek 2)
3. Společná obchodní politika – Ochrana proti dumpingovým praktikám – Dumpingové rozpětí
(Nařízení Rady č. 384/96, čl. 2 odst. 11)
4. Společná obchodní politika – Ochrana proti dumpingovým praktikám – Dumpingové rozpětí
(Dohoda o provádění článku VI Všeobecné dohody o clech a obchodu, „antidumpingový kodex z roku 1994“, článek 2.4.2; nařízení Rady č. 384/96, čl. 2 odst. 11)
5. Společná obchodní politika – Ochrana proti dumpingovým praktikám – Dumpingové rozpětí
(Nařízení Rady č. 384/96, čl. 2 odst. 11)
1. Ve věci ochrany proti dumpingovým praktikám je funkcí asymetrické metody v plném rozsahu zohlednit dumpingové praktiky v případě, kdy byl konstatován rozdíl ve struktuře vývozních cen, ať už byl jeho důvod jakýkoliv, a kdy by toto zohlednění dvě další metody neumožnily. Otázka existence struktury vývozních cen lišící se mezi kupujícími je čistě objektivní, a při vzniku této situace tedy nezáleží na existenci, nebo neexistenci podvodného úmyslu. Vyžadovat prokázání úmyslu by zabránilo použití asymetrické metody v případech, kdy pouze tato metoda může odrážet plný rozsah dumpingových praktik, přičemž stanovení podmínky neuvedené v čl. 2 odst. 11 základního antidumpingového nařízení č. 384/96 by zabránilo řádnému fungování tohoto ustanovení.
Toto nijak nebrání skutečnosti, že dumping může být úmyslným aktem, který může být předmětem snahy o zastření, a že tedy zjištěný rozdíl ve struktuře vývozních cen může vyplývat z úmyslného jednání výrobců. Nicméně nic nenaznačuje, že by asymetrická metoda byla stanovena pouze pro boj proti případům úmyslného zastření dumpingu, spíše naopak. Použití asymetrické metody totiž nezáleží na zjištění orgánů úmyslu zastřít dumping, ale pouze na zjištění, že použití symetrických metod by mělo za účinek technické „zastření“, nebo dokonce „zamaskování“ plného rozsahu dumpingu, to znamená, že by jej neumožňovalo správně zhodnotit.
Toto je podpořeno skutečností, že pojem „úmysl“ je obecně cizí právní úpravě antidumpingu. V základním nařízení totiž není nikde vyžadováno, aby orgány při stanovení existence dumpingu nebo újmy prokazovaly úmysl.
(viz body 54–55, 58)
2. Konstatování dumpingu, což je první fáze při přezkumu otázky, zda je třeba uložit antidumpingové clo, spočívá na čistě objektivním srovnání mezi běžnou hodnotou a vývozními cenami. Toto srovnání, vedené podle ustanovení článku 2 základního antidumpingového nařízení č. 384/96, spočívá na přezkumu účetních a hospodářských údajů dotyčných podniků a nikterak neobsahuje zjištění důvodů úrovně vnitřních a vývozních cen. Důvody, pro které vývozce může být přinucen prodávat na svém vnitřním trhu za ceny nižší, než jsou výrobní náklady, nebo prodávat do Společenství za ceny nižší, než je běžná hodnota, jsou pro stanovení dumpingu irelevantní. Vývozce tedy nemůže tvrdit, že musí být zohledněny skutečně uplatňované vnitřní ceny, a nikoliv konstruovaná běžná hodnota, protože tlak na ceny, který vyvíjeli soutěžitelé, jej nutil, aby na svém vnitřním trhu prodával pod úrovní svých výrobních nákladů. Nemůže ani zpochybnit existenci dumpingu z důvodu, že úroveň cen ve Společenství jej nutila vyvážet pod běžnou hodnotou.
(viz bod 59)
3. Orgány Společenství disponují v oblasti obchodních ochranných opatření širokou posuzovací pravomocí z důvodu složitosti hospodářských, politických a právních situací, které musí přezkoumávat. Z toho vyplývá, že přezkum posouzení orgánů soudem Společenství musí být omezen na prověření dodržování procesních pravidel, věcné správnosti skutkových zjištění, na jejichž základě byla provedena zpochybňovaná volba, neexistence zjevně nesprávného posouzení tohoto skutkového stavu, nebo neexistence zneužití pravomoci.
V tomto ohledu provádění orgány ustanovení čl. 2 odst. 11 základního antidumpingového nařízení č. 384/96, a zejména druhé podmínky použití asymetrické metody, vycházející z toho, že symetrické metody nezohledňují plný rozsah dumpingových praktik, s sebou nese složitá hospodářská posouzení ze strany těchto orgánů.
Konečně, když orgány využijí prostor pro uvážení, který jim přiznává nařízení, nejsou povinny podrobně a předem vysvětlit kritéria, která zamýšlejí uplatnit v každé situaci, a to ani v případech, kdy orgány přijímají nové zásadní politiky.
(viz body 80–82, 86)
4. Vynulování je operace, kterou se negativní dumpingové rozpětí, jež je znamením, že vývozní prodej se uskutečnil za cenu vyšší, než je běžná hodnota, vynuluje, aby se zabránilo zastíracímu účinku, který by mělo zohlednění tohoto negativního dumpingového rozpětí na pozitivní dumping zjištěný jinde. I když není uvedeno v antidumpingovém kodexu GATT z roku 1994 a v základním antidumpingovém nařízení č. 384/96, je běžně používáno dovážejícími zeměmi a celními uniemi, mezi nimi i Evropským společenstvím.
Jeho použití v rámci asymetrické metody není zakázáno ani zněním článku 2.4.2 antidumpingového kodexu z roku 1994, ani zněním čl. 2 odst. 11 základního nařízení.
(viz body 97, 103)
5. Pro výpočet dumpingového rozpětí čl. 2 odst. 11 základního antidumpingového nařízení č. 384/96 stanoví použití jedné ze tří možných metod, z nichž dvě – symetrické metody – představují běžné metody a jedna – asymetrická metoda – představuje výjimečnou metodu. Podmínka týkající se existence struktury vývozních cen lišící se podle různých časových období, kupujících nebo oblastí je pouze jednou z podmínek použití asymetrické metody. Stanovení této podmínky tedy vůbec nemá za cíl umožnit orgánům, aby rozdělily období šetření podle časových období, kupujících nebo oblastí za účelem společného použití dvou metod výpočtu podle těchto časových období, kupujících nebo oblastí. Orgány tedy v žádném případě nemohly použít metody výpočtu dumpingového rozpětí společně.
(viz bod 113)