Věc T‑360/09
E.ON Ruhrgas AG a
E.ON AG
v.
Evropská komise
„Hospodářská soutěž – Kartelové dohody – Německý a francouzský trh se zemním plynem – Rozhodnutí, jímž se konstatuje porušení článku 81 ES – Rozdělení trhu – Doba trvání protiprávního jednání – Pokuty“
Shrnutí rozsudku
1. Kartelové dohody – Zákaz – Výjimka – Ustanovení kvalifikované jako vedlejší omezení – Pojem „vedlejší omezení“ – Rozsah – Omezení přímo související s uskutečněním hlavní operace a pro toto uskutečnění nezbytné – Objektivní a přiměřená povaha – Komplexní ekonomické posouzení – Soudní přezkum – Meze – Důsledky kvalifikace
(Článek 81 odst. 1 a 3 ES)
2. Kartelové dohody – Narušení hospodářské soutěže – Kritéria pro posouzení – Kvalifikace podniku jako potenciálního soutěžitele – Kritéria – Rozhodné kritérium – Schopnost podniku vstoupit na relevantní trh – Trh, který se vyznačuje existencí zákonného nebo faktického monopolu – Dopad
(Článek 81 odst. 1 ES)
3. Kartelové dohody – Narušení hospodářské soutěže – Kritéria pro posouzení – Protisoutěžní cíl – Dostatečné zjištění
(Článek 81 odst. 1 ES)
4. Kartelové dohody – Narušení hospodářské soutěže – Kritéria pro posouzení – Úmysl stran dohody omezit hospodářskou soutěž – Kritérium, které není nezbytné – Zohlednění takového úmyslu Komisí nebo unijním soudem – Přípustnost
(Článek 81 odst. 1 ES)
5. Kartelové dohody – Narušení hospodářské soutěže – Dohoda, jejímž cílem je omezit hospodářskou soutěž – Současné sledování legitimních cílů – Neexistence vlivu
(Článek 81 odst. 1 ES)
6. Kartelové dohody – Ovlivnění obchodu mezi členskými státy – Kritéria pro posouzení – Dohody nebo jednání související s trhem, který se vyznačuje neexistencí jakékoli potenciální hospodářské soutěže
(Článek 81 odst. 1 ES)
7. Hospodářská soutěž – Správní řízení – Rozhodnutí Komise, kterým se konstatuje protiprávní jednání – Povinnost Komise předložit důkaz o protiprávním jednání a době jeho trvání – Dosah důkazního břemene
(Článek 81 odst. 1 ES)
8. Hospodářská soutěž – Správní řízení – Rozhodnutí Komise, kterým se konstatuje protiprávní jednání – Soudní přezkum – Meze
(Články 81 ES, 82 ES a 230 ES)
9. Kartelové dohody – Účast podniku na protisoutěžních iniciativách – Dostatečnost, pro založení odpovědnosti podniku, mlčky učiněného schválení bez veřejného distancování se
(Článek 81 odst. 1 ES)
10. Hospodářská soutěž – Správní řízení – Rozhodnutí Komise, kterým se konstatuje protiprávní jednání spočívající v uzavření protisoutěžní dohody – Rozhodnutí, které se opírá o listinné důkazy – Důkazní povinnosti podniků, které zpochybňují existenci protiprávního jednání
(Článek 81 odst. 1 ES)
11. Kartelové dohody – Zákaz – Kartelové dohody, které mají účinky i po svém formálním ukončení – Použití článku 81 ES
(Článek 81 odst. 1 ES)
12. Hospodářská soutěž – Pokuty – Výše – Stanovení – Zásada rovného zacházení – Rozhodovací praxe Komise – Orientační povaha
(Článek 81 odst. 1 ES; nařízení Rady č. 1/2003, čl. 23 odst. 2 a 3)
13. Hospodářská soutěž – Pravidla Společenství – Porušení – Přičtení odpovědnosti – Mateřská společnost a dceřiné společnosti – Hospodářská jednotka – Kritéria pro posouzení – Domněnka rozhodujícího vlivu, který má mateřská společnost na dceřiné společnosti, jejichž je 100% vlastníkem – Dceřiná společnost, která je vlastněna holdingovou společností – Okolnost, která nepostačuje k vyvrácení domněnky
(Články 81 ES a 82 ES)
14. Hospodářská soutěž – Pokuty – Výše – Posuzovací pravomoc Komise – Soudní přezkum – Pravomoc soudního přezkumu v plné jurisdikci – Účinek
(Článek 229 ES; nařízení Rady č. 1/2003, článek 31)
1. Viz znění rozhodnutí.
(viz body 62–70)
2. Článek 81 odst. 1 ES se s ohledem na podmínky stanovené v tomto ustanovení týkající se dopadu na obchod mezi členskými státy a překážek hospodářské soutěže použije pouze na odvětví otevřená hospodářské soutěži. Podmínky hospodářské soutěže se zkoumají nejen s ohledem na skutečnou hospodářskou soutěž mezi podniky již přítomnými na relevantním trhu, ale i s ohledem na potenciální hospodářskou soutěž.
Pokud jde o vnitrostátní trh, který se vyznačuje existencí faktických územních monopolů, okolnost, že na tomto trhu neexistuje zákonný monopol, je v tomto ohledu irelevantní. K určení toho, zda na trhu existuje potenciální hospodářská soutěž, totiž Komise musí zkoumat skutečné a konkrétní možnosti, že dotyčné podniky budou navzájem soutěžit, anebo že na relevantní trh bude moci vstoupit nový soutěžitel a soutěžit s podniky, které jsou na trhu již usazeny. Tento přezkum Komise musí být proveden na objektivním základě těchto možností, takže není důležité, že jsou tyto možnosti vyloučeny z důvodu monopolu, který vyplývá přímo z vnitrostátní právní úpravy, nebo nepřímo z faktické situace vyplývající z provedení této právní úpravy.
Čistě teoretická možnost vstupu společnosti na takový trh kromě toho nepostačuje k prokázání existence takové hospodářské soutěže.
(viz body 84–85, 102, 105–106)
3. Viz znění rozhodnutí.
(viz bod 141)
4. Viz znění rozhodnutí.
(viz bod 142)
5. Viz znění rozhodnutí.
(viz bod 143)
6. Článek 81 odst. 1 ES se vztahuje pouze na dohody, které mohou ovlivnit obchod mezi členskými státy.
Ovlivnění obchodu uvnitř Společenství obecně vyplývá ze spojení více faktorů, které samy o sobě nejsou nezbytně určující. Pro ověření toho, zda kartelová dohoda citelně ovlivňuje obchod mezi členskými státy, je třeba ji zkoumat v jejím hospodářském a právním kontextu. V tomto ohledu není důležité, že vliv kartelové dohody na obchod je nepříznivý, neutrální nebo příznivý. Omezení hospodářské soutěže totiž může ovlivnit obchod mezi členskými státy, když může odklonit obchodní toky ze směru, který by jinak měly.
Kromě toho způsobilost kartelové dohody ovlivnit obchod mezi členskými státy, tj. její potenciální účinek, stačí k tomu, aby spadala do působnosti článku 81 ES, a není nezbytné prokázat skutečné ovlivnění obchodu. Je však nezbytné, aby potenciální účinek kartelové dohody na obchod mezi státy byl citelný nebo, jinými slovy, aby nebyl nevýznamný.
Kartelová dohoda vztahující se na celé území členského státu má dále ze své podstaty za účinek posílení oddělování vnitrostátních trhů, čímž narušuje vzájemné hospodářské prolínání, které je zamýšleno Smlouvou.
Pokud jde o vnitrostátní trhy, které se vyznačují existencí zákonného nebo faktického monopolu, jelikož Komise neprokázala existenci potenciální hospodářské soutěže na takových trzích, nemůže mít za to, že dohody a jednání týkající se těchto trhů mohou mít značný dopad na obchod mezi členskými státy.
(viz body 151–155)
7. Viz znění rozhodnutí.
(viz body 169–170, 173–175, 247)
8. Viz znění rozhodnutí.
(viz body 171–172)
9. Viz znění rozhodnutí.
(viz body 176–177)
10. Viz znění rozhodnutí.
(viz body 234, 252)
11. Viz znění rozhodnutí.
(viz bod 251)
12. Předchozí rozhodovací praxe Komise neslouží sama o sobě jako právní rámec pro stanovení pokut v oblasti hospodářské soutěže vzhledem k tomu, že tento rámec je definován pouze v nařízení č. 1/2003 a v pokynech o metodě stanovování pokut uložených podle čl. 23 odst. 2 písm. a) nařízení č. 1/2003. Rozhodnutí týkající se jiných věcí tak mají ohledně případné diskriminace pouze orientační povahu, protože je málo pravděpodobné, že by okolnosti jim vlastní, jako jsou dotčené trhy, výrobky, podniky a doby trvání, byly totožné.
Nicméně zásadu rovného zacházení, která brání tomu, aby se srovnatelnými situacemi bylo zacházeno odlišně a s odlišnými situacemi stejně, není-li takové zacházení objektivně odůvodněno, musí Komise – stejně jako každý orgán při všech svých činnostech – dodržovat, pokud ukládá pokutu podniku za porušení pravidel hospodářské soutěže.
Nic to nemění na tom, že dřívější rozhodnutí Komise ve věci pokut mohou být relevantní s ohledem na dodržování zásady rovného zacházení pouze tehdy, je-li prokázáno, že okolnosti věcí týkající se těchto jiných rozhodnutí, jako jsou dotčené trhy, výrobky, země, podniky a období, jsou srovnatelné s projednávaným případem.
(viz body 260–262)
13. V konkrétním případě, kdy mateřská společnost vlastní 100 % kapitálu své dceřiné společnosti, která porušila pravidla Společenství v oblasti hospodářské soutěže, může jednak tato mateřská společnost vykonávat rozhodující vliv na chování této dceřiné společnosti, jednak existuje vyvratitelná domněnka, podle které uvedená mateřská společnost skutečně vykonává rozhodující vliv na chování své dceřiné společnosti. Za těchto podmínek postačí k tomu, aby se dalo předpokládat, že mateřská společnost vykonává rozhodující vliv na obchodní politiku dceřiné společnosti, aby Komise prokázala, že veškerý kapitál této dceřiné společnosti je vlastněn její mateřskou společností. Komise následně může činit mateřskou společnost společně a nerozdílně odpovědnou za zaplacení pokuty uložené její dceřiné společnosti, ledaže tato mateřská společnost, které přísluší vyvrátit tuto domněnku, předloží dostatečné důkazy, které by mohly prokázat, že se její dceřiná společnost chová na trhu samostatně.
V tomto ohledu je třeba přihlédnout ke všem relevantním skutečnostem týkajícím se hospodářských, organizačních a právních vazeb, které spojují tuto dceřinou společnost s mateřskou společností, a které se mohou lišit případ od případu.
Především není namístě toto posouzení omezovat pouze na takové skutečnosti vztahující se k obchodní politice dceřiné společnosti stricto sensu, jako je distribuční nebo cenová strategie. Konkrétně, pouhé prokázání, že je to dceřiná společnost, kdo řídí tyto konkrétní aspekty své obchodní politiky a nepřijímá v tomto směru pokyny, nemůže postačovat k učinění závěru o samostatnosti dceřiné společnosti. Kritérium, zda mateřská společnost ovlivňovala běžnou provozní činnost své dceřiné společnosti, je a fortiori irelevantní.
Pouhá okolnost, že mateřská společnost je holdingovou společností, jež nezasahuje do provozní činnosti své dceřiné společnosti, nemůže stačit k vyloučení toho, že má rozhodující vliv na uvedenou dceřinou společnost. V kontextu skupiny společností je totiž holding společností, jejímž cílem je seskupit podíly v různých společnostech a jejíž funkcí je zajistit jednotu jejich řízení.
(viz body 277–280, 283)
14. Pravomoc soudního přezkumu v plné jurisdikci přiznaná na základě článku 229 ES Tribunálu článkem 31 nařízení č. 1/2003 tento soud opravňuje, nad rámec pouhého přezkumu legality sankce, který umožňuje pouze zamítnout žalobu na neplatnost nebo zrušit napadený akt, nahradit posouzení Komise svým posouzením, a v důsledku toho s přihlédnutím ke všem skutkovým okolnostem napadený akt změnit, aniž jej zruší, zejména změnou uložené pokuty, pokud je mu otázka výše pokuty předložena k posouzení.
Tribunál není v tomto ohledu vázán výpočty Komise ani jejími pokyny, pokud rozhoduje v rámci své pravomoci v plné jurisdikci, ale musí provést své vlastní posouzení s přihlédnutím ke všem okolnostem projednávané věci.
(viz body 300–301)