Věc T‑416/22
Fresenius Kabi Austria GmbH a další
v.
Evropská komise
Rozsudek Tribunálu (pátého rozšířeného senátu) ze dne 15. května 2024
„Humánní léčivé přípravky – Pozastavení vnitrostátních registrací humánního léčivého přípravku obsahujícího účinnou látku hydroxyethylškrob (HES), infuzní roztoky – Žaloba na neplatnost – Bezprostřední dotčení – Částečná nepřípustnost – Povinnost uvést odůvodnění – Nesprávné právní posouzení – Zjevně nesprávné posouzení – Zásada předběžné opatrnosti – Proporcionalita – Článek 116 směrnice 2001/83/ES“
1. Žaloba na neplatnost – Fyzické nebo právnické osoby – Akty, které se jich bezprostředně a individuálně dotýkají – Bezprostřední dotčení – Kritéria – Rozhodnutí Komise, kterým se členským státům ukládá pozastavení registrace léčivého přípravku – Rozhodnutí, které má přímé účinky na právní situaci držitele rozhodnutí o uvedených registracích – Chybějící prostor pro uvážení členských států, pokud jde o provádění rozhodnutí ve vztahu k těmto držitelům
(Článek 263 čtvrtý pododstavec SFEU; směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/83 ve znění směrnice 2010/84)
(viz body 22–26, 28–32)
2. Žaloba na neplatnost – Fyzické nebo právnické osoby – Aktivní legitimace – Žaloba podaná proti rozhodnutí Komise, kterým se členským státům ukládá pozastavení registrace léčivého přípravku – Žaloba podaná některými držiteli uvedených registrací, která se částečně týká nároků jiných držitelů – Částečná nepřípustnost
(Článek 263 čtvrtý pododstavec SFEU; směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/83 ve znění směrnice 2010/84)
(viz body 34, 36)
3. Sbližování právních předpisů – Humánní léčivé přípravky – Registrace – Změna, pozastavení nebo zrušení registrace – Podmínky – Alternativní povaha – Výklad těchto podmínek v souladu s obecnou zásadou přednosti ochrany veřejného zdraví
(Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/83 ve znění směrnice 2010/84, článek 116)
(viz bod 76)
4. Právo Evropské unie – Výklad – Metody – Doslovný, systematický a teleologický výklad – Poukaz na historii vzniku ustanovení – Přípustnost
(viz bod 78)
5. Sbližování právních předpisů – Humánní léčivé přípravky – Registrace – Změna, pozastavení nebo zrušení registrace – Podmínky – Hodnocení poměru rizika a prospěšnosti dotyčného léčivého přípravku – Pojem „poměr rizika a prospěšnosti“ – Zohlednění rizika, které představuje užívání mimo rozsah rozhodnutí o registraci uvedeného léčivého přípravku – Zahrnutí
(Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/83, ve znění směrnice 2010/84, bod 2 odůvodnění, čl. 1 body 28 a 28a, čl. 22 druhý pododstavec, čl. 23 odst. 2, čl. 101 odst. 1 a 2, článek 116)
(viz body 79–100)
6. Sbližování právních předpisů – Humánní léčivé přípravky – Registrace – Změna, pozastavení nebo zrušení registrace – Podmínky – Důkazní požadavky – Nezbytnost vědeckých poznatků či nových informací – Dosah – Dodržení zásady předběžné opatrnosti
(Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/83 ve znění směrnice 2010/84, článek 116)
(viz body 110–115, 159)
7. Sbližování právních předpisů – Humánní léčivé přípravky – Registrace – Změna, pozastavení nebo zrušení registrace – Rozhodnutí Komise, kterým se členským státům ukládá pozastavení registrace léčivého přípravku – Soudní přezkum – Meze
(Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/83 ve znění směrnice 2010/84, článek 116)
(viz body 117–119, 206)
8. Sbližování právních předpisů – Humánní léčivé přípravky – Registrace – Změna, pozastavení nebo zrušení registrace – Rozhodnutí Komise, kterým se členským státům ukládá pozastavení registrace léčivého přípravku – Porušení zásady proporcionality – Neexistence
(Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/83 ve znění směrnice 2010/84, článek 116)
(viz body 205, 207, 208, 213–215)
Shrnutí
Tribunál rozhodující v rozšířeném kolegiu pěti soudců zamítl žalobu podanou společností Fresenius Kabi Austria GmbH a dalšími právnickými osobami (dále jen „žalobkyně“) znějící na zrušení rozhodnutí Evropské komise, kterým se dotyčným členským státům ukládá pozastavit registrace léčivých přípravků obsahujících hydroxyethylškrob (HES)(1).
Žalobkyně jsou součástí celosvětové skupiny Fresenius. Posledně uvedená společnost vyrábí a distribuuje zejména léčivé přípravky obsahující HES jako účinnou látku, které jsou ve formě infuzních roztoků používány především k léčbě hypovolemie (nízkého objemu krve) způsobené akutní (náhlou) ztrátou krve, pokud je léčba alternativními roztoky považována za nedostatečnou. Žalobkyně jsou držitelkami rozhodnutí o registraci části těchto léčivých přípravků.
Po několika hodnoceních provedených od roku 2013 a po postupných pokusech o stanovení opatření k minimalizaci rizik (dále jen „OMR“) konstatovala Komise v napadeném rozhodnutí, že poměr rizika a prospěšnosti těchto léčivých přípravků nelze považovat za příznivý, zejména z důvodu rizik spojených s jejich používáním mimo rozsah rozhodnutí o registraci. Komise nařídila pozastavení registrací těchto léčivých přípravků.
Žalobkyně se domáhaly, aby Tribunál zrušil napadené rozhodnutí zejména z důvodu, že Komise nesprávně vyložila pojem „poměr rizika a prospěšnosti“ ve smyslu směrnice 2001/83(2), jelikož při posuzování poměru dotčených léčivých přípravků zohlednila rizika spojená s jejich používáním mimo rozsah rozhodnutí o registraci. Rovněž tvrdily, že zavedená OMR byla ve většině členských států dodržována. Nedodržení těchto OMR v jiných členských státech tak podle nich nemohlo vést k závěru, že tato OMR nejsou účinná pro předcházení dotčeným rizikům.
Závěry Tribunálu
Úvodem Tribunál poznamenává, že podmínky pro změnu, pozastavení nebo zrušení registrace uvedené ve směrnici 2001/83, a sice zjištění, že léčivý přípravek je škodlivý, nemá léčebnou účinnost, poměr rizika a prospěšnosti není příznivý nebo jeho kvalitativní a kvantitativní složení neodpovídá deklarovanému(3), jsou alternativní, a nikoli kumulativní. Mimoto musí být vykládány v souladu s obecnou zásadou, podle které musí být ochraně veřejného zdraví nesporně přikládán větší význam ve srovnání s hospodářskými důvody.
V tomto rámci se Tribunál vyjadřuje k podmínce týkající se poměru rizika a prospěšnosti léčivého přípravku a konkrétně k pojmu „poměr rizika a prospěšnosti“.
Zaprvé poznamenává, že pokud jde o doslovný výklad, ustanovení směrnice 2001/83, která se týkají definice tohoto pojmu, jakož i pojmu „rizika související s použitím léčivého přípravku“(4), výslovně nezahrnují ani nevylučují zohlednění rizik vyplývajících z užívání léčivého přípravku mimo rozsah rozhodnutí o registraci léčivého přípravku při hodnocení jeho poměru rizika a prospěšnosti. Tato ustanovení naopak odkazují na „jakékoli riziko“ pro zdraví pacienta nebo veřejné zdraví související s jakostí, bezpečností nebo účinností léčivého přípravku a neomezují pojem „bezpečnost léčivého přípravku“ na konkrétní použití. Tato ustanovení tak nevylučují rizika vyplývající z užívání léčivého přípravku mimo rozsah rozhodnutí o registraci z pojmu rizika související s bezpečností tohoto léčivého přípravku.
Zadruhé, pokud jde o kontextuální výklad tohoto pojmu, analyzoval Tribunál ustanovení směrnice 2001/83, která zavádí určité informační povinnosti, jež přísluší držiteli rozhodnutí o registraci léčivého přípravku(5). Z toho vyplývá, že tato ustanovení výslovně stanoví povinnost sdělit příslušnému vnitrostátnímu orgánu „údaje o takovém použití léčivého přípravku, které není v souladu s podmínkami registrace“, které mohou být „novou informací, která by mohla ovlivnit hodnocení prospěšnosti a rizik dotyčného léčivého přípravku“.
Navíc s odkazem na ustanovení směrnice 2001/83, která popisují cíl farmakovigilančního systému a rozsah informací, k jejichž shromažďování slouží(6), Tribunál uvádí, že z toho vyplývá, že pojem „rizika pro zdraví pacientů nebo veřejné zdraví“ zahrnuje rovněž rizika vyplývající z používání, „které není v souladu s podmínkami registrace“. Navíc členské státy mohou přihlédnout ke všem informacím shromážděným v rámci farmakovigilančního systému, včetně informací o rizicích spojených s užíváním léčivého přípravku mimo rozsah rozhodnutí o registraci, aby posoudily možnosti, jak se rizikům vyhnout nebo je snížit, a v případě potřeby přijmout regulační opatření týkající se dotčené registrace. Tato ustanovení neobsahují nic, co by naznačovalo, že pozastavení nebo zrušení registrace je v zásadě vyloučeno z opatření, která by členské státy mohly přijmout, aby čelily rizikům spojeným s užíváním léčivého přípravku mimo rozsah rozhodnutí o registraci.
Konečně Tribunál konstatoval, že ustanoveními směrnice 2001/83, která se týkají rozhodnutí udělit registraci za určitých podmínek(7), zákonodárce výslovně stanovil podmínky, za kterých mohou být omezeny informace o účinnosti a bezpečnosti léčivého přípravku týkající se jeho užívání „za běžných podmínek“. Skutečnost, že ustanovení téže směrnice stanovící pozastavení registrace neobsahuje žádný odkaz na „běžné podmínky“ použití, tak podporuje výklad, podle kterého pojem „rizika související s používáním léčivého přípravku“ zahrnuje rovněž rizika spojená s jeho používáním mimo rozsah rozhodnutí o registraci.
Tribunál z toho tedy vyvodil, že kontextuální výklad pojmu „poměr rizika a prospěšnosti“ potvrzuje závěr, že tento pojem zahrnuje rizika spojená s užíváním léčivého přípravku mimo rozsah rozhodnutí o registraci.
Konečně zatřetí, pokud jde o teleologický výklad téhož pojmu, zdůrazňuje Tribunál, že jelikož směrnice 2001/83 ukládá příslušným orgánům povinnost pozastavit, zrušit nebo změnit registraci, pokud je poměr rizika a prospěšnosti léčivého přípravku považován za nepříznivý, sleduje základní cíl ochrany veřejného zdraví.
Za účelem zajištění účinného sledování tohoto cíle tak musí mít příslušné orgány možnost zohlednit informace týkající se všech rizik, která léčivý přípravek představuje pro veřejné zdraví, včetně rizik spojených s jeho používáním mimo rozsah rozhodnutí o registraci. Užívání léčivého přípravku mimo rozsah rozhodnutí o registraci, které není neobvyklé a spadá do odborného rozhodnutí praktického lékaře, který zvažuje prospěšnost a rizika a musí být co nejvíce informován, může vyvolávat rizika pro veřejné zdraví podobná rizikům souvisejícím s užíváním tohoto léčivého přípravku v souladu s rozhodnutím o registraci. Teleologický výklad pojmu „poměr prospěšnosti a rizika“ tedy potvrzuje závěr, že tento pojem zahrnuje rovněž rizika spojená s užíváním léčivého přípravku mimo rozsah rozhodnutí o registraci.
Tribunál proto dospěl k závěru, že Komise tím, že při hodnocení poměru rizika a prospěšnosti dotčených léčivých přípravků zohlednila rizika spojená s užíváním dotčených léčivých přípravků mimo rozsah rozhodnutí o registraci, tento pojem nevyložila nesprávně.
Pokud jde o dodržení OMR, rozhodl Tribunál, že se Komise nedopustila zjevně nesprávného posouzení, když dospěla k závěru, že užívání dotčených léčivých přípravků mimo rozsah rozhodnutí o registraci nadále trvá navzdory zavedeným OMR.