Žaloba podaná dne 7. července 2021 – UniCredit Bank v. SRB
(Věc T-402/21)
Jednací jazyk: němčina
Účastníci řízení
Žalobkyně: UniCredit Bank AG (Mnichov, Německo) (zástupci: F. Schäfer, H. Großerichter a F. Kruis, advokáti)
Žalovaný: Jednotný výbor pro řešení krizí (SRB)
Návrhová žádání
Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:
zrušil rozhodnutí Jednotného výboru pro řešení krizí ze dne 14. dubna 2021 o výpočtu příspěvků předem do Jednotného fondu pro řešení krizí za rok 2021 (SRB/ES/2021/22) včetně příloh v rozsahu, v němž se týkají žalobkyně;
uložil Jednotnému výboru pro řešení krizí náhradu nákladů řízení.
Žalobní důvody a hlavní argumenty
Žaloba se opírá o následující důvody.
První žalobní důvod: rozhodnutí ze dne 14. dubna 2021 porušuje podstatnou formální náležitost ve smyslu čl. 263 druhého pododstavce SFEU, jelikož nebylo řádně konstatováno.
Druhý žalobní důvod: rozhodnutí ze dne 14. dubna 2021 a jeho přílohy I až III porušují podstatné formální náležitosti ve smyslu čl. 263 druhého pododstavce SFEU a právo na řádnou správu, neboť neobsahují dostatečné odůvodnění podle čl. 296 druhého pododstavce SFEU a čl. 41 odst. 2 písm. c) Listiny základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“).
Třetí žalobní důvod: rozhodnutí ze dne 14. dubna 2021 a jeho přílohy I a II porušují právo na účinné prostředky nápravy před soudem podle čl. 47 odst. 1 Listiny, neboť je prakticky nemožné podrobit věcnou správnost rozhodnutí účinnému soudnímu přezkumu.
Čtvrtý žalobní důvod: rozhodnutí ze dne 14. dubna 2021 a jeho přílohy jsou protiprávní, jelikož články 4 až 7 a 9 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/631 jsou protiprávní. Porušují nárok institucí na účinnou právní ochranu, neboť vedou k netransparentním rozhodnutím vydávaným na jeho základě.
Pátý žalobní důvod: bude-li zastáván názor, že netransparentní výpočet příspěvku institucí je stanoven již v čl. 70 odst. 2 nařízení č. 806/20142 a čl. 103 odst. 2 a 7 směrnice 2014/593 , jsou tyto právní akty z důvodů uvedených v rámci čtvrtého žalobního důvodu protiprávní, a proto musí být prohlášeny za nepoužitelné.
Šestý žalobní důvod: rozhodnutí ze dne 14. dubna 2021 je v rozporu s články 6 a 7 a čl. 20 odst. 1 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/63, neboť žalovaný v rámci výpočtu hodnoty multiplikátoru pro úpravu příspěvku podle rizikového profilu nezohlednil ani rizikový ukazatel čistého stabilního financování (NSFR), ani rizikový ukazatel minimálních požadavků na kapitál a způsobilé závazky („MREL“) či rizikové ukazatele složitost („complexity“) a způsobilost k řešení krize („resolvability“).
Sedmý žalobní důvod: rozhodnutí ze dne 14. dubna 2021 a jeho přílohy I až III porušují podstatné formální náležitosti ve smyslu čl. 263 druhého pododstavce SFEU a právo na řádnou správu podle čl. 41 odst. 2 písm. a) Listiny, jelikož žalobkyně nebyla před přijetím rozhodnutí vyslechnuta.
____________
1 Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/63 ze dne 21. října 2014, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU, pokud jde o příspěvky předem do mechanismů financování k řešení krizí (Úř. věst. 2015, L 11, s. 44).
2 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/2014 ze dne 15. července 2014 , kterým se stanoví jednotná pravidla a jednotný postup pro řešení krize úvěrových institucí a některých investičních podniků v rámci jednotného mechanismu pro řešení krizí a Jednotného fondu pro řešení krizí a mění nařízení (EU) č. 1093/2010 (Úř. věst. 2014, L 225, s. 1).
3 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ze dne 15. května 2014, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků a kterou se mění směrnice Rady 82/891/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES, 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2005/56/ES, 2007/36/ES, 2011/35/EU, 2012/30/EU a 2013/36/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. 2014, L 173, s. 190).