Language of document :

Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 5. července 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Rechtbank Den Haag, zittingsplaats Amsterdam - Nizozemsko) – X v. Staatssecretaris van Veiligheid en Justitie

(Věc C-213/17)1

„Řízení o předběžné otázce – Nařízení (EU) č. 604/2013 – Určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu podané státním příslušníkem třetí země v některém z členských států – Články 17, 18, 23 a 24 – Předchozí řízení o mezinárodní ochraně probíhající v členském státě – Nová žádost v jiném členském státě – Nepředložení žádosti o přijetí zpět ve stanovených lhůtách – Předání dotčené osoby za účelem trestního stíhání“

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Rechtbank Den Haag, zittingsplaats Amsterdam

Účastníci původního řízení

Navrhovatel: X

Odpůrce: Staatssecretaris van Veiligheid en Justitie

Výrok

Článek 23 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 604/2013 ze dne 26. června 2013, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států, musí být vykládán v tom smyslu, že členskému státu, v němž byla podána nová žádost o mezinárodní ochranu, přísluší její posuzování, pokud tento členský stát nepředložil žádost o přijetí zpět ve lhůtách stanovených v čl. 23 odst. 2 tohoto nařízení, třebaže jiný členský stát byl příslušným pro posuzování dříve podaných žádostí o mezinárodní ochranu a před soudem tohoto posledně uvedeného členského státu v okamžiku uplynutí těchto lhůt stále probíhalo řízení o opravném prostředku podaném proti zamítnutí jedné z těchto žádostí.

Článek 18 odst. 2 nařízení č. 604/2013 musí být vykládán v tom smyslu, že předložení žádosti o přijetí zpět členským státem, jež se týká státního příslušníka třetí země, který se nachází na jeho území bez povolení k pobytu, není podmíněno tím, aby tento členský stát přerušil zkoumání opravného prostředku, kterým je napadeno zamítnutí dříve podané žádosti o mezinárodní ochranu, a následně v případě přijetí uvedené žádosti o přijetí zpět dožádaným členským státem tím, aby toto zkoumání zastavil.

Článek 24 odst. 5 nařízení č. 604/2013 musí být vykládán v tom smyslu, že v takové situaci, jako je situace dotčená ve věci v původním řízení, kdy členský stát předkládá žádost o přijetí zpět na základě článku 24 tohoto nařízení, není tento členský stát po uplynutí lhůt stanovených v čl. 23 odst. 2 uvedeného nařízení v dožádaném členském státě povinen informovat orgány posledně uvedeného členského státu o tom, že před soudem dožadujícího členského státu probíhá řízení o opravném prostředku podaném proti zamítnutí dříve podané žádosti o mezinárodní ochranu.

Ustanovení čl. 17 odst. 1 a článku 24 nařízení č. 604/2013 musí být vykládána v tom smyslu, že v takové situaci, jako je situace dotčená ve věci v původním řízení v okamžiku rozhodnutí o přemístění, kdy žadatel o mezinárodní ochranu byl předán prvním členským státem druhému členskému státu z důvodu výkonu evropského zatýkacího rozkazu a zdržuje se na území posledně uvedeného státu, ač v něm nepodal novou žádost o mezinárodní ochranu, tento druhý členský stát může platně požádat prvně uvedený členský stát o přijetí tohoto žadatele zpět a nemá povinnost rozhodnout o tom, že posoudí žádost předloženou žadatelem.

____________

1 Úř. věst. C 239, 24.7.2017.