Language of document :

Žaloba podaná dne 26. října 2020 – Polská republika v. Evropský parlament a Rada Evropské unie

(Věc C-553/20)

Jednací jazyk: polština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Polská republika (zástupce: B. Majczyna, zmocněnec)

Žalovaní: Evropský parlament a Rada Evropské unie

Návrhová žádání žalobkyně

Zrušit čl. 1 bod 6 písm. d) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1054 ze dne 15. července 2020, kterým se mění nařízení (ES) č. 561/2006, pokud jde o minimální požadavky na maximální denní a týdenní dobu řízení, minimální přestávky v řízení a týdenní doby odpočinku, a nařízení (EU) č. 165/2014, pokud jde o určování polohy pomocí tachografů1 ;

uložit Evropskému parlamentu a Radě Evropské unie náhradu nákladů řízení.

Podpůrně, v případě, že by Soudní dvůr rozhodl, že napadené ustanovení nařízení 2020/1054 nelze oddělit od zbytku tohoto nařízení, aniž by se změnila jeho podstata, Polská republika navrhuje, aby bylo nařízení 2020/1054 zrušeno v celém rozsahu.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Polská republika vznáší proti napadenému ustanovení nařízení 2020/1054 následující žalobní důvody:

1) žalobní důvod vycházející z porušení zásady proporcionality (čl. 5 odst. 4 SEU) svévolným určováním míst, kde si řidiči musí odpočinout;

2) žalobní důvod vycházející z porušení čl. 91 odst. 2 SFEU přijetím opatření bez zohlednění jejich dopadu na kvalitu života a míru zaměstnanosti v určitých regionech, jakož i na fungování dopravní infrastruktury;

3) žalobní důvod vycházející z porušení článku 94 SFEU přijetím opatření bez zohlednění ekonomické situace dopravců;

4) žalobní důvod vycházející z porušení zásady právní jistoty tím, že napadené ustanovení je formulováno nepřesně a neumožňuje určení povinností, které z něj vyplývají;

5) žalobní důvod vycházející z porušení článku 11 SFEU a článku 37 Listiny základních práv Evropské unie tím, že napadené ustanovení nebere v úvahu požadavky ochrany životního prostředí.

Polská republika zejména tvrdí, že napadené ustanovení porušuje zásadu proporcionality. Vzhledem k přijetí nevhodných kritérií určujících místa, kde by si řidiči měli odpočinout, je porušena zásada volného využívání času řidičem během odpočinku, vyplývající z nařízení (ES) č. 561/2006. Současně je na silniční dopravce kladena nadměrná zátěž, což bude mít negativní dopad nejen na situaci jednotlivých podnikatelů, zejména malých a středních, a na trh dopravních služeb, ale také na životní prostředí. Negativní dopady uplatňování napadeného ustanovení pocítí zejména podnikatelé ze zemí nenacházejících se ve středu Evropské unie. Přijaté řešení zároveň není objektivně odůvodněno s ohledem na situaci řidičů. Neodráží ani specifickou povahu regulovaných služeb.

____________

1 Úř. věst. 2020, L 249, s. 1