Žaloba podaná dne 16. června 2014 – Fujikura v. Komise

(Věc T-451/14)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Fujikura Ltd (Tokio, Japonsko) (zástupce: L. Gyselen, advokát)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

snížil pokutu, která jí byla uložena v čl. 2 písm. o) rozhodnutí z důvodu její přímé účasti na kartelové dohodě v období od 18. února 1999 do 30. září 2001;

zrušil čl. 2 písm. p) rozhodnutí v rozsahu, v němž společnost Fujikura shledává společně a nerozdílně odpovědnou za pokutu uloženou společnosti Viscas za období od 1. ledna 2005 do 28. ledna 2009; a

uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně tři žalobní důvody.

První žalobní důvod vycházející z pochybení, kterého se Komise dopustila, když nezávislé prodeje mateřských společností společnosti Viscas za rok 2004 zahrnula do hodnoty prodejů použité ke stanovení základní výše pokuty. Žalobkyně tvrdí, že se domnělé kartelové dohody účastnila pouze do 30. září 2001 a že její nezávislé prodeje v roce 2004 nebyly součástí kartelové dohody.

Druhý žalobní důvod vycházející z porušení zásady proporcionality ze strany Komise, která při stanovení základní výše pokuty dostatečně nezohlednila omezený podíl japonských podniků na kartelové dohodě. Žalobkyně tvrdí, že jelikož při vstupu na evropský trh čelila značným technickým a obchodním překážkám, její závazek nekonkurence v Evropském hospodářském prostoru (EHP) neměl vliv na účinnost dohod o rozdělení klientely v EHP uzavřených evropskými výrobci. Komise tudíž měla zřetelněji odlišit koeficient závažnosti použitý pro stanovení výše pokut uložených žalobkyni (nebo jiným asijským výrobcům) od koeficientu použitého pro stanovení výše pokut uložených evropským výrobcům. Třetí žalobní důvod vycházející z pochybení, kterého se Komise dopustila tím, že žalobkyni, jakožto mateřskou společnost, považovala za odpovědnou za pokutu uloženou společnosti Viscas i pro období od 1. ledna 2005. Žalobkyně tvrdí, že když se společnost Viscas stala v lednu 2005 plně funkčním společným podnikem, právní vztahy (např. účetní výkaznictví), organizační vztahy (např. dočasné přidělení členů správní rady na plný úvazek) a hospodářské vztahy (např. ručení za úvěry) mezi společností Viscas a žalobkyní příliš ochably na to, aby Komise mohla dospět k závěru, že po dobu protiprávního jednání od ledna 2005 do ledna 2006 žalobkyně nadále vykonávala rozhodující vliv na společnost Viscas.