Žaloba podaná dne 5. června 2007 - Lafarge Cement v. Komise

(Věc T-195/07)

Jednací jazyk: polština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Lafarge Cement SA (zástupci: P. K. Rosiak, právní poradce, a F. Puel, advokát)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhové žádání žalobkyně

zrušit rozhodnutí Komise ze dne 26. března 2007 o národním alokačním plánu přidělování povolenek na emise skleníkových plynů oznámeném Polskem v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES;

uložit Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobkyně se domáhá zrušení rozhodnutí Komise K(2007) 1295 konečné ze dne 26. března 2007 o národním alokačním plánu přidělování povolenek na emise skleníkových plynů oznámeném Polskem v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES¹, kterým Komise konstatovala, že některé aspekty jí dne 30. června 2006 oznámeného polského národního alokačního plánu přidělování povolenek na emise CO2 pro období 2008-2012 nejsou slučitelné s čl. 9 odst. 1 a 3, článkem 10 a čl. 13 odst. 2, jakož i kritérii přílohy III směrnice 2003/87. Napadené rozhodnutí snižuje horní hranici emisí CO2 pro období 2008-2012 o 26,7 % oproti horní hranici, kterou Polsko navrhlo v národním alokačním plánu přidělování povolenek oznámeném Komisi.

K odůvodnění své žaloby žalobkyně uvádí, že napadené rozhodnutí bylo vydáno po uplynutí tříměsíční lhůty stanovené k jejímu vydání v čl. 9 odst. 3 směrnice 2003/87. Komise proto údajně nebyla dne 26. března 2007 k vydání napadeného rozhodnutí oprávněna nebo přinejmenším porušila podstatnou formální náležitost.

Zadruhé napadené rozhodnutí porušuje kritéria 1 a 2 přílohy III směrnice 2003/87 tím, že Polskem provedené přidělování povolenek bezdůvodně snižuje na značně nižší úroveň, než byla původně oznámená úroveň, která odpovídala závazkům Polska na základě Kjótského protokolu.

Mimoto Komise údajně vydáním napadeného rozhodnutí porušila čl. 9 odst. 3 ve spojení s čl. 11 odst. 2 směrnice 2003/87, jakož i zásadu legitimního očekávání a zásadu loajální spolupráce, jelikož namísto toho, aby vykonávala omezené pravomoci stanovené v čl. 9 odst. 3 směrnice 2003/87, v napadeném rozhodnutí použila vlastní metodu ke zjištění průměrného ročního maximálního množství povolenek příslušejících Polsku, aniž by zohlednila metodiku obsaženou v národním alokačním plánu pro období 2008-2012, a toto množství učinila pro Polsko závazným, čímž si neprávem přisvojila pravomoc, kterou směrnice přenesla na členský stát. Komise porušila zásadu loajální spolupráce mezi orgány Společenství a orgány členských států tím, že Polsko před vydáním napadeného rozhodnutí neuvědomila o tom, že použije vlastní hospodářský model, což Polsku a dotčeným podnikům znemožnilo se vyjádřit k jeho použitelnosti a případně zpochybnit údaje a hypotézy, z nichž vycházejí závěry Komise.

Začtvrté Komise údajně porušila 3. kritérium přílohy III směrnice 2003/87 tím, že v napadeném rozhodnutí použila zastaralé údaje o předpovídaném růstu HDP, pro výpočet míry emisí CO2 uplatnila příliš obecné údaje a roční míru emisí CO2 svévolně snížila o další 2,5 %.

Krom toho napadené rozhodnutí údajně není dostatečně odůvodněno, a porušuje proto článek 253 ES.

____________

¹ - Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství a o změně směrnice Rady 96/61/ES (Úř. věst. L 275, s. 32).