Spojené věci T-267/08 a T-279/08

Région Nord-Pas-de-Calais a Communauté d’agglomération du Douaisis

v.

Evropská komise

„Státní podpory – Výroba železničních kolejových vozidel – Vratné zálohy – Rozhodnutí prohlašující podporu za neslučitelnou se společným trhem a nařizující její navrácení – Úprava návrhových žádání – Právo na obhajobu – Povinnost uvést odůvodnění – Státní prostředky – Přičitatelnost státu – Kritérium soukromého investora – Podnik v obtížích“

Shrnutí rozsudku

1.      Řízení – Rozhodnutí, které nahrazuje napadené rozhodnutí v průběhu řízení – Nový prvek – Rozšíření původních návrhových žádání a žalobních důvodů

2.      Akty orgánů – Odůvodnění – Povinnost – Působnost – Rozhodnutí Komise v oblasti státních podpor

(Článek 296 SFEU; sdělení Komise 97/C 273/03)

3.      Podpory poskytované státy – Přezkum Komisí – Správní řízení – Povinnost Komise vyzvat zúčastněné, a tedy entity působící pod úrovní státu, které poskytují podporu, aby předložili svá vyjádření – Meze

(Článek 108 odst. 2, SFEU)

4.      Podpory poskytované státy – Přezkum Komisí – Rozhodnutí o zahájení formálního vyšetřovacího řízení podle čl.108 odst. 2, SFEU – Povinnost uvést odůvodnění – Působnost

(Článek 108 odst. 2, SFEU; nařízení Rady č. 659/1999, článek 6)

5.      Akty orgánů – Zrušení – Protiprávní akty – Rozhodnutí prohlašující státní podporu za neslučitelnou se společným trhem, které je stiženo nedostatečným odůvodněním – Přijetí nového rozhodnutí – Povinnost znovu zahájit formální vyšetřovací řízení – Nedostatek

6.      Podpory poskytované státy – Pojem – Podpory pocházející ze státních prostředků – Financování ze zdrojů pod veřejnou kontrolou – Zahrnutí

(Článek 107 odst. 1, SFEU)

7.      Podpory poskytované státy – Pojem – Podmínka zvýhodnění příjemce – Peněžní půjčka podléhající splacení s úroky – Posouzení v závislosti na dohodnuté úrokové sazbě

(Článek 107 odst. 1, SFEU)

8.      Podpory poskytované státy – Zákaz – Výjimky – Podpory, které mohou být považovány za slučitelné se společným trhem – Posuzovací pravomoc Komise – Zmocnění přijímat pokyny

(Článek 107 odst. 3, SFEU; sdělení Komise 2004/C 244/02)

9.      Podpory poskytované státy – Zákaz – Výjimky – Podpory, které mohou být považovány za slučitelné se společným trhem – Podpory na restrukturalizaci podniku v obtížích – Určení podniku v obtížích

(Článek 107 odst. 3, SFEU; sdělení Komise 2004/C 244/02, bod 11)

10.    Podpory poskytované státy – Přezkum Komisí – Uznání postavení podniku v obtížích za účelem přiznání vynětí ze zákazu podpor

11.    Podpory poskytované státy – Pojem – Posouzení podle kritéria soukromého investora

(Článek 107 odst. 1, SFEU)

12.    Akty orgánů – Zrušení – Protiprávní akty – Rozhodnutí Komise v oblasti státních podpor – Přijetí nového rozhodnutí doplněného o nové informace, jejichž účelem je odpovědět na kritiku zúčastněných osob – Porušení práva na obhajobu – Nedostatek

1.      Pokud je rozhodnutí v průběhu řízení nahrazeno rozhodnutím se stejným předmětem, musí být toto nové rozhodnutí považováno za novou skutečnost, která umožňuje žalobci upravit jeho návrhová žádání a žalobní důvody. Bylo by totiž v rozporu s řádným výkonem spravedlnosti a požadavkem na hospodárnost řízení požadovat po žalobci, aby podal novou žalobu. Kromě toho by bylo nespravedlivé, aby dotčený orgán mohl, ve snaze vypořádat se s výhradami obsaženými v žalobě podané k unijnímu soudu proti určitému rozhodnutí, změnit napadené rozhodnutí nebo je nahradit jiným a dovolávat se v průběhu soudního řízení této změny nebo tohoto nahrazení, aby tak druhého účastníka řízení zbavil možnosti vztáhnout jeho původní návrhová žádání a žalobní důvody i na pozdější rozhodnutí nebo předložit doplňující návrhová žádání a žalobní důvody proti tomuto rozhodnutí.

(viz bod 23)

2.      Rozhodnutí prohlašující státní podporu podniku v obtížích za neslučitelnou se společným trhem splňuje požadavky článku 296 SFEU, pokud jde o metodu výpočtu částky podpory použitou Komisí, pokud se neomezuje na pouhý odkaz na sdělení Komise o referenčních sazbách, nýbrž obsahuje podrobný popis zvolené metody a hloubkovou analýzu finanční situace podniku a nedostatku záruk, a ohledně odůvodnění navýšení použitelné referenční sazby přihlíží k analýze praxe na finančních trzích, na základě empirického průzkumu navýšení pozorovatelných na trhu pro různé kategorie rizik týkajících se podniků nebo transakcí.

(viz body 50, 52–53)

3.      V rámci správního řízení v oblasti státních podpor zahájeného podle čl. 108 odst. 2 SFEU přiznává judikatura zúčastněným stranám, mezi které patří entity působící pod úrovní státu poskytující dotčené podpory, především roli zdrojů informací pro Komisi. Z toho vyplývá, že zúčastněné strany, aniž se mohou opírat o právo na obhajobu přiznané osobám, proti nimž bylo zahájeno řízení, mají právo pouze účastnit se správního řízení v přiměřeném rozsahu s ohledem na okolnosti projednávaného případu.

Zúčastněné strany tedy nemohou uplatňovat porušení zásady řádné správy z toho důvodu, že Komise osobně nepožádala o jejich připomínky k přezkumu podpory. Komise nemá ani povinnost předat zúčastněným stranám připomínky nebo informace, které obdržela od vlády dotčeného členského státu.

(viz body 71, 74–75, 88)

4.      Podle článku 6 nařízení č. 659/1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o ES, pokud se Komise rozhodne zahájit formální vyšetřovací řízení, může se rozhodnutí o zahájení řízení omezit na shrnutí relevantních skutkových a právních skutečností, na předběžné hodnocení dotčeného státního opatření směřující k určení, zda má charakter podpory, a na uvedení důvodů, které vyvolávají pochybnosti o jeho slučitelnosti se společným trhem.

Rozhodnutí o zahájení řízení tak musí umožnit zúčastněným stranám účinně se účastnit formálního vyšetřovacího řízení, ve kterém budou mít možnost uplatnit své argumenty. Za tímto účelem postačuje, aby byly zúčastněné strany seznámeny s úvahami, které vedly Komisi k předběžnému závěru, že dotčené opatření může představovat novou podporu neslučitelnou se společným trhem.

(viz body 80–81)

5.      V případě zrušení původního rozhodnutí může být řízení za účelem nahrazení protiprávního aktu znovu provedeno v části přesně počínající okamžikem, v němž nastala protiprávnost, aniž by byla Komise povinna znovu provést řízení v části předcházející tomuto přesnému okamžiku.

Pokud jde o rozhodnutí prohlašující státní podporu za neslučitelnou se společným trhem a nařizující její navrácení, nedostatek odůvodnění, který odůvodňoval zrušení původního rozhodnutí, nevede k zahájení řízení, pokud nebylo stiženo žádnou protiprávností. Pokud formální vyšetřovací řízení, které předcházelo přijetí zrušeného rozhodnutí, bylo vedeno řádným způsobem, nemusí být před přijetím nového rozhodnutí znovu zahájeno.

Doplnění dalších informací v novém rozhodnutí nemůže zpochybnit toto konstatování za předpokladu, že cílem takového doplnění je odpovědět podrobněji na námitky, které vyvolávalo původní rozhodnutí.

(viz body 83–85)

6.      V oblasti působnosti čl. 107 odst. 1 SFEU případné financování dotčených opatření ze zdrojů, které nejsou fiskální nebo parafiskální povahy, nemůže vést k tomu, aby uvedená opatření nebyla kvalifikována jako státní podpory. Rozhodující kritérium v oblasti státních zdrojů je veřejná kontrola a čl. 107 odst. 1 SFEU se vztahuje na všechny peněžní prostředky, ať již plynou z povinných příspěvků nebo nikoli, které může veřejný sektor skutečně použít k podpoře podniků.

(viz bod 111)

7.      V případě peněžní půjčky podřízené splacení s úroky, nevedou úroky, které podnik musí zaplatit jako protihodnotu za půjčku, nezbytně k úplnému odstranění zvýhodnění, kterého se mu dostalo. Rozpočet správního celku, který půjčku poskytl, byl zatížen, pokud tento správní celek mohl dosáhnout vyššího výnosu, kdyby tuto částku půjčil za běžných tržních podmínek nebo ji použil či investoval jinak. V takovém případě je podpora tvořena rozdílem mezi úroky, které by byly zaplaceny, pokud by byla uplatněna úroková sazba odpovídající obvyklým tržním podmínkám, a úroky, které byly skutečně zaplaceny.

(viz bod 112)

8.      Komise je na základě čl. 107 odst. 3 SFEU nadána širokou posuzovací pravomocí. Pro účely výkonu uvedené pravomoci si Komise může prostřednictvím takových aktů, jako jsou pokyny Společenství pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích, stanovit indikativní pravidla, jestliže tato pravidla neodporují ustanovením Smlouvy. Pokud takový akt přijala, musí se jím řídit Přísluší tedy soudu, aby ověřil, zda Komise dodržela pravidla, která si stanovila.

Jelikož však s sebou široká posuzovací pravomoc svěřená Komisi, vyjádřená v projednávaném případě jí přijatými indikativními pravidly, nese komplexní hodnocení hospodářského a sociálního rázu, které musí být prováděno v kontextu Společenství, soud nad tímto hodnocením vykonává omezený přezkum. Soudní přezkum výkonu této posuzovací pravomoci se omezuje na ověření, že byla dodržena procesní pravidla a pravidla týkající se odůvodnění, jakož i na přezkum věcné správnosti skutkových zjištění, a že nedošlo k zjevně nesprávnému posouzení skutkového stavu a překročení pravomoci.

(viz body 129–132)

9.      Jelikož bod 11 pokynů Společenství pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích uvádí, že „podnik může být považován za podnik v obtížích zejména tehdy, když jsou patrné typické příznaky podniku v obtížích, například narůstající ztráta, klesající obrat [...]“, Komise se právem domnívá, že podnik, který vykazuje záporný vlastní kapitál a záporný čistý výsledek, lze považovat za podnik v obtížích.

Komise nemůže brát v úvahu okolnosti, které nastaly po poskytnutí dotčených opatření podpory. Musí totiž brát v úvahu situaci existující k okamžiku, kdy bylo opatření přijato, neboť pokud by přihlížela k pozdějším skutečnostem, zvýhodňovala by členské státy, které nesplnily svou povinnost oznámit záměry podpor, které hodlají poskytnout. Navíc zlepšení situace podniku, který je příjemcem podpory, v průběhu roku, během něhož byla sporná opatření poskytnuta, nemůže ovlivnit posouzení jeho situace v době poskytnutí, zejména protože nelze vyloučit, že existence těchto opatření mohla tento vývoj ovlivnit.

(viz body 135, 141, 143–144, 146)

10.    Jelikož unijní právní řád v zásadě nehodlá definovat pojmy na základě jednoho či několika vnitrostátních právních řádů, pokud tak není výslovně stanoveno, a jelikož relevantní pokyny neobsahují žádný odkaz na vnitrostátní právní řády, není v kontextu uplatnění unijních pravidel v oblasti státních podpor, a pro posouzení legality kvalifikace jako podniku v obtížích provedené Komisí, třeba brát v úvahu judikaturu členského státu.

(viz bod 150)

11.    Za účelem posouzení, zda státní opatření představuje podporu, je nutné určit, zda podnik, který je příjemcem, získává hospodářskou výhodu, kterou by za běžných tržních podmínek nezískal. Za tímto účelem je relevantní použít kritérium založené na možnosti podniku, který je příjemcem, získat dotčené částky za obdobných podmínek na kapitálovém trhu. Je zejména třeba se tázat, zda by soukromý investor dotčenou operaci za totožných podmínek provedl.

(viz body 158–159)

12.    Unijní orgány mají právo zrušit akt – z důvodu protiprávnosti, která jej postihuje – jež poskytoval osobě, které byl určen, prospěch, s výjimkou ochrany legitimního očekávání a zásady právní jistoty a s podmínkou, že k danému zrušení dojde v přiměřené lhůtě. Uvedené právo zrušit protiprávní rozhodnutí je třeba tím spíše přiznat unijním orgánům v případě aktu, jenž nezakládá práva a který je stižen protiprávností. Úvahy vztahující se k ochraně legitimního očekávání a práv nabytých osobou, jíž je rozhodnutí určeno, v tomto případě totiž zrušení nebrání.

Co se týče doplnění nových informací v novém rozhodnutí, jehož cílem je ze strany Komise odpovědět podrobněji než v původním rozhodnutí na argumenty předložené žalobci v rámci jejich žalob, nepředstavuje toto zohlednění argumentů předložených samotnými žalobci porušení práva na obhajobu v rámci sporného řízení.

(viz body 189–190, 192)