Žaloba podaná dne 22. března 2022 – Evropská komise v. Lucemburské velkovévodství
(Věc C-214/22)
Jednací jazyk: francouzština
Účastníci řízení
Žalobkyně: Evropská komise (zástupci: E. Manhaeve, A. Azéma, I. Zaloguin, zmocněnci)
Žalovaný: Lucemburské velkovévodství
Návrhová žádání
Žalobkyně navrhuje, aby Soudní dvůr:
určil, že Lucembursko tím, že do 4. října 2016 nepřijalo právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s čl. 8 odst. 7, článkem 9 a čl. 10 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/42/EU ze dne 3. dubna 2014 o zajišťování a konfiskaci nástrojů a výnosů z trestné činnosti v Evropské unii1 , nebo v každém případě tím, že nesdělilo tato opatření Komisi, nesplnilo povinnosti, které pro něj vyplývají z článku 12 uvedené směrnice;
uložil Lucembursku v souladu s ustanovením čl. 260 odst. 3 SFEU povinnost zaplatit penále ve výši 7 096,50 eura za každý den prodlení ode dne vyhlášení rozsudku v této věci za nesplnění povinnosti sdělit opatření provádějící čl. 8 odst. 7, článek 9 a čl. 10 odst. 2 směrnice 2014/42;
uložil Lucembursku náhradu nákladů řízení.
Žalobní důvody a hlavní argumenty
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/42/EU ze dne 3. dubna 2014 o zajišťování a konfiskaci nástrojů a výnosů z trestné činnosti v Evropské unii umožňuje členským státům snadnější vymáhání výnosů, kterých dosáhli pachatelé trestných činů na základě závažné a organizované trestné činnosti. Členské státy měly směrnici provést do 4. října 2016. Komise zahájila vůči Lucembursku řízení o nesplnění povinnosti v listopadu 2016 a v březnu 2019 mu zaslala odůvodněné stanovisko. K tomuto dni přitom Lucembursko Komisi neoznámilo úplné provedení dotčené směrnice do svého vnitrostátního práva.
____________
1 Úř. věst. 2014, L 127, s. 39.