Language of document :

Žaloba podaná dne 2. října 2020 – Egis Bâtiments International a InCA v. Parlament

(Věc T-610/20)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Egis Bâtiments International (Montreuil, Francie) a InCA - Ingénieurs Conseils Associés Sàrl (Niederanven, Lucembursko) (zástupci: A. Rodesch a R. Jazbinsek, advokáti)

Žalovaný: Evropský parlament

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhují, aby Tribunál:

    prohlásil tuto žalobu za přípustnou;

rozhodl, že její tři žalobní důvody jsou opodstatněné;

rozhodl tudíž, že Evropský parlament nemohl učinit následující tisková prohlášení, aniž porušil článek 8 dohody o narovnání ze dne 9. dubna 2019 podepsanou mezi stranami, nebo svou povinnost dobré víry při provádění dohod:

[důvěrné]1

určil, že tato prohlášení citovaná v novinových článcích, která byla zveřejněna, jsou porušením doložky o důvěrnosti obsažené v článku 8 dohody o narovnání ze dne 9. dubna 2019 podepsané mezi stranami, nebo rozhodl, že prohlášení v tisku jsou v rozporu s plněním uvedené dohody o narovnání v dobré víře na základě článku 1134 lucemburského občanského zákoníku;

uložil tudíž Evropské unii zastoupené Evropským parlamentem uhrazení částky 100 000 eur odpovídající stanovenému smluvnímu odškodnění nebo podpůrně jakékoli jiné částce, která má být stanovena v souladu se zásadou ex aequo et bono a která představuje náhradu újmy vzniklé v důsledku zveřejněných informací a zejména v důsledku porušení práva na dobrou pověst, přičemž tato částka má být uhrazena společně a nerozdílně zjednodušené akciové společnosti EGIS Bâtiment International SAS a společnosti s ručením omezeným INCA Ingénieurs Conseils Associas SARL, jelikož obě žalobkyně jednají jako členové sdružení EGIS Bâtiment International – Inca Ingénieurs Conseils Associés zastoupeného oběma žalobkyněmi, i se smluvními úroky, nebo s platnými zákonnými úroky počítanými ode dne 27. června 2019, data zveřejnění článků, nebo ode dne 16. července 2019, data první výzvy, anebo od data podání žaloby;

z toho důvodu, že Evropský parlament odmítl uznat své zavinění, byly žalobkyně nuceny podat žalobu a nechat se zastupovat právním zástupcem;

s ohledem na lucemburskou judikaturu má jednotlivec právo na náhradu výdajů na právního zástupce na základě práva na náhradu celé vzniklé újmy;

jak připustil lucemburský Cour d’appel (Odvolací soud), „nespornou právní zásadou je, že újma vyplývající z jakékoli nedbalosti musí být nahrazena osobou, která se jí dopustila a tato náhrada musí být úplná. Náklady na obhajobu jsou přitom zjevně nahraditelnou újmou a odškodnění poškozeného není úplné, pokud mu tyto náklady na obhajobu nejsou nahrazeny nebo pokud nese náklady uplatnění svého práva. Právo na úplnou náhradu újmy odůvodňuje náhradu nákladů na obhajobu, včetně odměn právního zástupce [Cour d’appel (odvolací soud, Lucembursko), dne 4. ledna 2012, sv. 35, s. 848];

lucemburský Cour de cassation (kasační soud) kromě toho zakotvil v rozsudku ze dne 9. února 2012 zásadu kumulace náhrady nákladů řízení založené na odpovědnosti bez zavinění a úplné náhrady odměny právního zástupce z důvodu náhrady újmy vyplývající ze zavinění [Cour de cassation (kasační soud, Lucembursko), dne 9. února 2012, č. 5/12 J.T.L. 2012, s. 54];

na základě zásady úplné náhrady újmy uložil tudíž Evropské unii uhrazení 5 000 eur jako odměnu na právního zástupce sdružení Bâtiment International – Inca Ingénieurs Conseils Associés, které tvoří žalobkyně, i se smluvními úroky nebo platnými zákonnými úroky počítanými ode dne 27. června 2019, data zveřejnění článků, nebo ode dne 16. července 2019, data první výzvy, anebo ode dne podání žaloby;

zdržel se rozhodnutí o jakýchkoli jiných právech, pohledávkách, žalobních důvodech nebo procesních prostředků, které mohou žalobkyně uplatnit;

uložil žalovanému náhradu veškerých nákladů řízení na základě čl. 134 odst. 1 jednacího řádu.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládají žalobkyně tři žalobní důvody.

První žalobní důvod vycházející z článku 8 dohody o narovnání ze dne 9. dubna 2019 ve spojení s článkem 2044 lucemburského občanského zákoníku, jelikož Evropský parlament učinil v tisku prohlášení, která jsou v rozporu se zásadou důvěrnosti, přestože byla tato důvěrnost sjednána stranami dohody o narovnání týkající se výpovědi smlouvy, kterou byly vázány.

Druhý žalobní důvod vycházející z dohody o narovnání ze dne 9. dubna 2019 ve spojení s článkem 1134 lucemburského občanského zákoníku, neboť prohlášení, která učinil Parlament v tisku, porušil povinnost dobré víry, která je vlastní jakémukoli plnění smlouvy. Parlament uvedl v tisku, že žalobkyně nebyly kompetentní při plnění svých úkolů pilotního koordinátora pro dohled nad stavebními pracemi, jakož i ukončení studií pro projekt rozšíření a rekonstrukce budovy Konrad Adenauer (KAD) Parlamentu v Lucemburku tím, že je považoval za odpovědné za nadměrné náklady a zdržení odevzdání dokončené budovy KAD. Žalobkyně mají za to, že toto jednání je nesprávné, jelikož tato pochybení byla zpochybněna a bylo vyplaceno odškodnění pro neodůvodněnou výpověď smlouvy.

Třetí žalobní důvod vycházející z čl. 134 odst. 1 jednacího řádu, jelikož se účastníku řízení, který neměl úspěch ve věci, uloží náhrada nákladů řízení. Náhrada výdajů na právní pomoc je požadovaná rovněž v rámci práva na úplnou náhradu újmy.

____________

1 Skryté důvěrné údaje.