USNESENÍ SOUDU PRO VEŘEJNOU SLUŽBU

(první senát)

7. března 2012

Věc F‑31/11

BI

v.

Evropské středisko pro rozvoj odborného vzdělávání

„Veřejná služba – Lhůta pro podání žaloby – Jazyk rozhodnutí o zamítnutí stížnosti“

Předmět:      Žaloba podaná na základě článku 270 SFEU, jenž je použitelný na smlouvu o ESAE na základě jejího článku 106a, kterou se BI jednak domáhá zrušení rozhodnutí ze dne 14. dubna 2010, kterým ho ředitelka Evropského střediska pro rozvoj odborného vzdělávání (Cedefop) propustila, a jednak uložení Cedefop náhradu majetkové a nemajetkové újmy, kterou měl utrpět.

Rozhodnutí:      Žaloba se odmítá jako zjevně nepřípustná. Žalobce ponese veškeré náklady řízení.

Shrnutí

1.      Úředníci – Žaloba – Lhůty – Počátek lhůty – Oznámení – Pojem – Rozhodnutí o zamítnutí stížnosti oznámené úředníkovi v jazyku, který neovládá, který ale byl použit v uvedené stížnosti – Zahrnutí

(Služební řád úředníků, čl. 91 odst. 3)

2.      Úředníci – Žaloba – Předcházející správní stížnost – Lhůty – Kogentní charakter – Prekluze – Omluvitelný omyl – Pojem

(Služební řád úředníků, články 90 a 91)

1.      I když služební řád a pracovní řád ostatních zaměstnanců neupravují otázku používání jazyků orgány Unie v rámci rozhodnutí určených jejich zaměstnancům, administrativa je na základě své povinnosti jednat s náležitou péčí povinna při vydávání individuálního rozhodnutí určeného úředníkovi nebo zaměstnanci vyhotovit toto rozhodnutí v jazyce, který tento úředník důkladně ovládá.

Jedná-li se o rozhodnutí o zamítnutí stížnosti, oznámení tohoto rozhodnutí v jazyku, který není ani mateřským jazykem dotčeného úředníka či zaměstnance, ani jazykem, v němž byla sepsána stížnost, může být považováno za řádné za podmínky, že se dotyčný mohl s rozhodnutím skutečně seznámit. Pokud se však příjemce tohoto rozhodnutí domnívá, že jej není s to pochopit, má právo požádat příslušný útvar orgánu, aby mu opatřil překlad buď v jazyce, v němž byla stížnost sepsána, nebo v jeho mateřském jazyce. Pokud je taková žádost podána bezodkladně, začíná lhůta běžet až ode dne, kdy byl tento překlad oznámen dotyčnému úředníkovi či zaměstnanci.

Naopak, pokud se úředník či zaměstnanec dobrovolně rozhodne podat svoji stížnost v určitém jazyku, který není jeho mateřským jazykem, znamená tento výběr, že dotyčný souhlasí s tím, že orgán použije tento jazyk ve své odpovědi.

V každém případě je přípustné, aby si administrativa mohla zvolit své interní jazyky komunikace, opírá-li se tento výběr o objektivní hlediska. Použití jazyka zvoleného stěžovatelem ze strany administrativy při vyhotovení jejího rozhodnutí o stížnosti se však opírá o objektivní hlediska, neboť zohledňuje právě výběr jazyka učiněný samotným stěžovatelem. Z tohoto důvodu, pokud dotčený orgán použije stejný jazyk, v jakém byla podána stížnost, není toto použití svévolné.

(viz body 19 až 22)

Odkazy:

Tribunál: 23. března 2000, Rudolph v. Komise, T‑197/98, body 44 a 46, a citovaná judikatura; 7. února 2001, Bonaiti Brighina v. Komise, T‑118/99, body 15 a 17

Soud pro veřejnou službu: 3. března 2009, Patsarika v. Cedefop, F‑63/07, bod 31, a citovaná judikatura; 29. června 2011, Angioi v. Komise, F‑7/07, body 91 a 106

2.      Unijní soudy uznávají, že nedodržení pravidel týkajících se lhůty pro podání stížnosti a žaloby nemusí vést k zamítnutí návrhu z důvodu nepřípustnosti v případech, kdy je toto nedodržení způsobeno omluvitelným omylem úředníka či zaměstnance. Pojem „omluvitelný omyl“ se může nicméně týkat jen výjimečných okolností, zejména těch, za kterých orgán jednal tak, že lze připustit, že toto jednání samo o sobě nebo v rozhodující míře způsobilo, že jednotlivec v dobré víře, jenž prokázal veškerou řádnou péči požadovanou od běžně informované osoby, mohl být zmaten.

Žalobcův advokát, který jménem svého klienta a po dohodě s ním sám sepsal text stížnosti v určitém jazyce a následně dostal rozhodnutí o zamítnutí stížnosti vyhotovené ve stejném jazyce, nemůže z důvodu odborných znalostí a péče, kterou je možné očekávat od profesionálního právníka, nevědět, že vzhledem k tomu, že lhůty pro podání žaloby jsou pro účastníky řízení kogentní a ne dispozitivní, a začínají tedy běžet ode dne oznámení rozhodnutí o zamítnutí stížnosti v jeho původním znění vyhotoveném v jazyce zvoleném dotčenou osobou, a ne od pozdějšího dne, kdy žalobce obdržel překlad zamítnutí stížnosti do jiného jazyka.

(viz body 29 a 32)

Odkazy:

Soud pro veřejnou službu: 5. července 2011, Coedo Suárez v. Rada, F‑73/10, bod 40, a citovaná judikatura