Language of document :

Žaloba podaná dne 2. prosince 2011 - GFKL Financial Services v. Komise

(Věc T-620/11)

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Žalobkyně: GFKL Financial Services AG (Essen, Německo) (zástupci: M. Schweda, S. Schultes-Schnitzlein, J. Eggers a M. Knebelsberger, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

zrušil rozhodnutí Evropské Komise ze dne 26. ledna 2011, o státní podpoře Německa C 7/10 (ex CP 250/09 a NN 5/10) "Zákon o dani z příjmu právnických osob (KStG), systém převodu daňových ztrát ("Sanierungsklausel")", oznámeno pod číslem K(2011) 275 (Úř. věst. L 235, s. 26);

uložil žalované náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu své žaloby uplatňuje žalobkyně následující:

Porušení čl. 107 odst. 1 SFEU: systém převodu daňových ztrát nepředstavuje selektivní opatření.

Žalobkyně se domnívá, že žalovaná založila své rozhodnutí na špatném porozumění německé právní úpravy o dani z příjmu právnických osob. Zvláště žalovaná nesprávně určuje relevantní referenční systém. Mylně vychází z toho, že výjimečné ustanovení § 8c odst. 1 německého zákona o dani z příjmu právnických osob ("Körperschaftsteuergesetz", "KStG"), podle kterého v určitých případech nabytí podílů převoditelné ztráty zaniknou, je částí referenčního systému. Ve skutečnosti je však toto ustanovení odchylkou od referenčního systému. Referenční systém spočívá v obecné možnosti převést ztráty do pozdějších daňových období. To vyplývá v neposlední řadě z (ústavněprávní) objektivní zásady, podle které se daň počítá z čistého příjmu (Nettoprinzip).

Systém převodu daňových ztrát je navíc podle žalobkyně obecným opatřením daňové politiky, které neposkytuje žádnou selektivní výhodu, neboť jím nejsou určité podniky nebo určitá výrobní odvětví zvýhodněna a které proto s hospodářskými subjekty, které se s ohledem na účel daňového systému nacházejí ve srovnatelné skutkové a právní situaci, nezachází rozdílně.

Systém převodu daňových ztrát je konečně odůvodněn i vnitřní strukturou německého daňového systému, neboť dopomáhá k platnosti zásadním zásadám německého práva daně z příjmu právnických osob (mimo jiné zásadě interperiodického započítávání ztrát), které vyplývají bezprostředně z německé ústavy.

Porušení čl. 107 odst. 1 SFEU: Neexistence podpory ze státních prostředků

V této souvislosti žalobkyně uplatňuje, že systémem převodu daňových ztrát zachované převody ztrát nepředstavují žádnou podporu ze státních prostředků ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU, jelikož systémem převodu daňových ztrát není přiznávána žádná majetková výhoda, nýbrž již existující majetkové postavení pouze není odňato.

Porušení povinnosti odůvodnění

Žalobkyně na tomto místě tvrdí, že napadené rozhodnutí porušuje podstatné formální náležitosti. Podle názoru žalobkyně chybí srozumitelné odůvodnění pro referenční systém, o který se žalobkyně opírá. Navíc vede množství chyb žalované při posuzování německého práva o dani z příjmu právnických osob, které je základem věci, celkově k tomu, že hlavní úvahy žalované nelze již rozpoznat. Žalobkyně uplatňuje, že v napadeném rozhodnutí skutkové a právní okolnosti, o které žalovaná opírá své stanovisko, podle kterého systém převodu daňových ztrát naplňuje skutkovou podstatu podpory, nelze rozpoznat.

Porušení zásady ochrany legitimního očekávání

V této souvislosti žalobkyně uplatňuje, že napadené rozhodnutí je protiprávní také proto, že nařizuje okamžité a účinné navrácení (údajných) podpor, aniž by Německu umožnilo vzít ohled na existující legitimní očekávání zvýhodnění na straně příjemců. Napadené rozhodnutí tedy porušuje nepsanou zásadu práva Unie o ochraně legitimního očekávání.

____________