Kasační opravný prostředek podaný dne 24. listopadu 2022 Evropskou komisí proti rozsudku Tribunálu (šestého rozšířeného senátu) vydanému dne 14. září 2022 ve spojených věcech T-371/20 a T-554/20, Pollinis France v. Komise

(Věc C-726/22 P)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Evropská komise (zástupci: S. Delaude, C. Ehrbar, G. Gattinara, zmocněnci)

Další účastnice řízení: Pollinis France

Návrhová žádání

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatelka) navrhuje, aby Soudní dvůr:

zrušil napadený rozsudek;

uložil žalobkyni náhradu nákladů řízení ve věcech T-371/20 a T-554/20 a řízení o tomto kasačním opravném prostředku.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Evropská komise na podporu kasačního opravného prostředku předkládá dva důvody.

Tribunál nesprávně vyložil pojem „záležitost, v níž orgán ještě nerozhodl“ uvedený v čl. 4 odst. 3 prvním pododstavci nařízení č. 1049/2001.

Tribunál nesprávně vyložil pojem „záležitost, v níž orgán ještě nerozhodl“, když omezil použití čl. 4 odst. 3 prvního pododstavce nařízení č. 1049/2001 na záležitosti předložené k projednání v rámci orgánu nebo bezprostředně předložené k projednání.

Tribunál se dopustil nesprávného právního posouzení, když zkoumal, zda „by zpřístupnění dokumentu vážně ohrozilo rozhodovací proces orgánu“ ve smyslu čl. 4 odst. 3 prvního pododstavce nařízení č. 1049/2001. Druhý důvod kasačního opravného prostředku je rozdělen do dvou částí.

Zaprvé Tribunál nahradil napadená rozhodnutí vlastním výkladem a jeho odůvodnění je rozporuplné.

Zadruhé Tribunál nesprávně odmítl relevanci nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí, a vzorového jednacího řádu výborů, a to za účelem posouzení, zda „by zpřístupnění dokumentu vážně ohrozilo rozhodovací proces orgánu“. Kromě toho nepoužil správná právní kritéria pro posouzení relevantních faktorů a nezkoumal relevantní faktory jako součást souboru shodujících se nepřímých důkazů.

____________