Language of document :

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce, kterou podal Dioikitiko Protodikeio Thessalonikis (Řecko) dne 30. ledna 2024 – WI v. Anexartiti Archi Dimosion Esodon

(Věc C-73/24, Keladis II1 )

Jednací jazyk: řečtina

Předkládající soud

Dioikitiko Protodikeio Thessalonikis

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: WI

Žalovaný: Anexartiti Archi Dimosion Esodon

Předběžné otázky

Pokud existují důvodné pochybnosti o tom, že celní hodnota dováženého zboží je skutečnou smluvní hodnotou zboží, ale ověřením po propuštění zboží není možné smluvní hodnotu určit na základě metod uvedených v čl. 30 odst. 2 písm. a) a b) (hodnota transakce u stejných a podobných výrobků) nařízení č. 2913/921 a čl. 74 odst. 2 nařízení č. 952/20132 , neboť jednak zboží nebylo zajištěno, a není tedy možné provést jeho fyzickou kontrolu, a jednak je popis zboží v dokladech přiložených k prohlášení o dovozu obecný a nepřesný, je s ustanoveními čl. 30 odst. 2 písm. c) nařízení č. 2913/92 a čl. 74 odst. 2 písm. c) nařízení č. 952/2013 slučitelná správní praxe, podle které se za použití „metody odvozené hodnoty“ stanovené v těchto ustanoveních jako základ pro určení tržní hodnoty zboží použijí takzvané „vstupní ceny“ definované v automatizovaném monitorovacím nástroji (AMT) programu Unie pro boj proti podvodům (AFIS) a stanovené statistickými metodami?

V případě záporné odpovědi na první otázku: je přípustné použít výše uvedené „vstupní ceny“ za použití některé z dalších metod popsaných v článcích 30 a 31 nařízení č. 2913/92 a čl. 74 odst. 1 až 3 nařízení č. 952/2013? A to zejména s ohledem jednak na přiměřenou flexibilitu, kterou se musí vyznačovat použití „náhradní metody“ podle článku 31 nařízení č. 2913/92 a čl. 74 odst. 3 nařízení č. 952/2013, a jednak na výslovný zákaz určit celní hodnotu na základě minimálních celních hodnot, který stanoví tatáž „náhradní metoda“ (čl. 31 odst. 2 písm. f) celního kodexu Společenství a čl. 144 odst. 2 písm. f) nařízení č. 2015/24471 )?

V případě záporné odpovědi na obě předchozí otázky: umožňuje unijní právo nevyměřit neodvedenou DPH dovozci, u něhož se následně zjistí, že (systematicky) dovážel zboží za nižší ceny, než jsou ceny stanovené jako minimální platné obchodní ceny, pokud celní orgány nejsou schopny při kontrole po propuštění zboží určit celní hodnotu dováženého zboží některou z metod popsaných v článcích 30 a 31 nařízení č. 2913/92 a čl. 74 odst. 1 až 3 nařízení č. 952/2013, anebo je v takovém případě přípustné ji v krajním případě vyměřit na základě statisticky stanovených věrohodných minimálních cen, jak již bylo připuštěno v případě přičtení, ze strany Komise, ztráty vlastních zdrojů členskému státu, který neprovedl příslušné celní kontroly (viz rozsudek SDEU ze dne 8. března 2022, Komise v. Spojené království, C 213/19, EU:C:2022:167)?

V případě kladné odpovědi na předchozí druhou nebo třetí otázku: musí statisticky určené minimální ceny představovat dovozy, které se uskutečnily ve stejném období jako kontrolované dovozy nebo v časově blízkém období, a pokud ano, jaký je maximální přípustný časový odstup mezi dovozy použitými k získání statistického výsledku a kontrolovanými dovozy (např. lze analogicky použít devadesát dnů stanovených v čl. 152 odst. 1 písm. b) nařízení č. 2454/931 a čl. 142 odst. 2 nařízení č. 2015/2447)?

V případě kladné odpovědi alespoň na jednu z prvních tří otázek týkajících se použití „vstupních cen“ pro určení tržních hodnot dováženého zboží: v případě, že se během dovozu použije postup podle článku 81 nařízení č. 2913/92 a článku 177 nařízení č. 952/2013 za účelem zjednodušení postupu při vyplňování celních prohlášení seskupením TARIC kódů zboží, je se zásadou zákazu určování libovolných nebo fiktivních celních hodnot slučitelná správní praxe, na základě které se celní hodnota veškerého zboží dováženého v rámci každého prohlášení o dovozu vypočítá na základě „vstupní ceny“ stanovené pro konkrétní výrobek, jehož kód TARIC je uveden v prohlášení o dovozu, neboť celní orgán musí být považován za vázaný, podle čl. 222 odst. 2 písm. b) nařízení č. 2015/2447, seskupením provedeným dovozcem, anebo naopak musí být hodnota každého výrobku určena na základě jeho sazebního čísla, i když tento kód není uveden v prohlášení o dovozu, aby se předešlo riziku uložení libovolného cla?

____________

1 Název projednávané věci je fiktivní. Neodpovídá skutečnému jménu žádného z účastníků řízení.

1 Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství (Úř. věst. 1992, L 302, s. 1; Zvl. vyd. 02/04 s. 307).

1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (přepracované znění) (Úř. věst. 2013, L 269, s. 1).

1 Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/2447 ze dne 24. listopadu 2015, kterým se stanoví prováděcí pravidla k některým ustanovením nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (Úř. věst. 2015, L 343, s. 558).

1 Nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 ze dne 2. července 1993, kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství (Úř. věst. 1993, L 253, s. 1; Zvl. vyd. 02/06 s. 3).