ROZSUDEK TRIBUNÁLU
(kasačního senátu)
18. září 2015
Věc T‑653/13 P
Kari Wahlström
v.
Evropská agentura pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie (Frontex)
„Kasační opravný prostředek – Veřejná služba – Dočasní zaměstnanci – Hodnocení – Posudek o vývoji služebního postupu – Hodnotící období 2010 – Každoroční pohovor s hodnotitelem – Stanovení cílů“
Předmět: Kasační opravný prostředek podaný proti rozsudku Soudu pro veřejnou službu Evropské unie ze dne 9. října 2013, Wahlström v. Frontex (F‑116/12, Sb. VS, EU:F:2013:143) a směřující ke zrušení tohoto rozsudku.
Rozhodnutí: Rozsudek Soudu pro veřejnou službu Evropské unie (třetího senátu) ze dne 9. října 2013, Wahlström v. Frontex (F‑116/12, Sb. VS, EU:F:2013:143), se zrušuje v části, v níž Soud pro veřejnou službu zamítl druhou a třetí část druhého žalobního důvodu na určení neplatnosti, jakož i návrh na náhradu škody. Kasační opravný prostředek se ve zbývající části zamítá. Posudek o vývoji služebního postupu za rok 2010 K. Wahlströma se zrušuje. Evropské agentuře pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie (Frontex) se ukládá platba náhrady škody K. Wahlströmovi ve výši 2 000 eur. Frontex se ukládá náhrada veškerých nákladů řízení v tomto stupni a rovněž veškerých nákladů řízení před Soudem pro veřejnou službu.
Shrnutí
1. Úředníci – Hodnocení – Hodnotící posudek – Vypracování – Posudek stižený procesní vadou – Důsledky
(Služební řád, článek 43)
2. Úředníci – Hodnocení – Hodnotící posudek – Vypracování – Nedodržení povinnosti uskutečnit pohovor hodnotitele s hodnocenou osobou – Podstatná vada
(Služební řád, článek 43)
3. Úředníci – Hodnocení – Hodnotící posudek – Povinnost stanovit cíle, kterých má být dosaženo – Zrušení posudku v případě nedostatku
(Služební řád, článek 43)
4. Kasační opravný prostředek – Důvody kasačního opravného prostředku – Přezkum právní kvalifikace skutkového stavu provedené Soudem pro veřejnou službu ze strany Tribunálu – Přípustnost
(Jednací řád Tribunálu, čl. 48 odst. 2)
5. Úředníci – Hodnocení – Hodnotící posudek – Pokyny hodnotitelům a zaměstnancům týkající se hodnocení zaměstnanců – Právní účinky
6. Úředníci – Hodnocení – Hodnotící posudek – Vypracování – Formální stanovení cílů při převedení na jiné místo – Rozsah
(Služební řád, článek 43)
7. Žaloby úředníků – Žaloba na náhradu škody – Zrušení napadeného aktu, které nezajišťuje přiměřenou náhradu nemajetkové újmy – Vadami stižený posudek hodnotící zaměstnance, který ukončil službu
(Služební řád, článek 91)
1. Viz znění rozhodnutí.
(viz bod 21)
Odkazy:
Soudní dvůr: rozsudky ze dne 29. října 1980, van Landewyck a další v. Komise, 209/78 až 215/78 a 218/78, EU:C:1980:248, bod 47, a ze dne 21. března 1990, Belgie v. Komise, C‑142/87, Recueil, EU:C:1990:125, bod 48
Tribunál: rozsudek ze dne 23. dubna 2002, Campolargo v. Komise, T‑372/00, Recueil FP, EU:T:2002:103, bod 39
2. Kvalitní pohovor je v rámci hodnocení nutný, protože je klíčem k hodnocení a předpokládá přímý kontakt mezi hodnocenou osobou a hodnotitelem, který jako jediný může podpořit upřímný a důkladný pohovor, jež dotyčným osobám umožní přesně zjistit povahu, důvody a rozsah jejich případných odlišných názorů a dosáhnout lepšího vzájemného porozumění. Bez přímé komunikace hodnotitele s hodnocenou osobou nemůže hodnocení zcela splnit svoji funkci prostředku řízení lidských zdrojů a nástroje podporujícího odborný rozvoj dotyčné osoby.
Za těchto podmínek nemůže rozhodnutí o neobnovení smlouvy zaměstnance, přijaté před přijetím hodnotícího posudku, znamenat, že pohovor zaměstnance s jeho hodnotitelem v rámci hodnocení, který má dotyčným osobám umožnit přesně zjistit povahu, důvody a rozsah jejich případných odlišných názorů a dosáhnout lepšího vzájemného porozumění, je zbytečný.
Vzhledem k tomu, že hodnotící posudek je založen na subjektivním hodnotovém posouzení, které tudíž může být změněno, je třeba mít za to, že kdyby byl zaměstnanec vyslechnut v rámci pohovoru před vypracováním uvedeného posudku, mohl by vyjádřit své stanovisko a možná tak dosáhnout změny posouzení v uvedeném posudku. Neprovedení každoročního pohovoru mezi zaměstnancem a jeho hodnotitelem v rámci hodnocení tedy představuje podstatnou vadu.
(viz body 25 až 28 a 34)
Odkazy:
Tribunál: rozsudky ze dne 30. září 2004, Ferrer de Moncada v. Komise, T‑16/03, Sb. VS, EU:T:2004:283, bod 40, a ze dne 25. října 2007, Lo Giudice v. Komise, T‑27/05, Sb. VS, EU:T:2007:321, body 48 a 49
3. Viz znění rozhodnutí.
(viz bod 48)
4. Viz znění rozhodnutí.
(viz bod 53)
Odkazy:
Tribunál: rozsudek ze dne 13. října 2008, Neophytou v. Komise, T‑43/07 P, Sb. VS, EU:T:2008:432, bod 71
5. Pokyny hodnotitelům a zaměstnancům týkající se hodnocení zaměstnanců sice nemohou být kvalifikovány jako právní normy, které administrativa musí v každém případě dodržovat, avšak vyjadřují orientační pravidla chování, podle nichž má být v praxi postupováno a od nichž se administrativa nemůže v konkrétním případě odchýlit, aniž uvede důvody, které jsou slučitelné se zásadou rovného zacházení. Přijetím takovýchto pravidel chování a zveřejněním oznámení, že je napříště použije na případy jimi dotčené, se totiž dotčený orgán omezuje při výkonu své posuzovací pravomoci a nemůže se od těchto pravidel odchýlit bez případné sankce z důvodu porušení obecných právních zásad, jako je zásada rovného zacházení a zásada ochrany legitimního očekávání. Nemůže tedy být vyloučeno, že taková obecně závazná pravidla chování mohou za určitých podmínek a v závislosti na jejich obsahu způsobovat právní následky.
(viz bod 61)
Odkazy:
Soudní dvůr: rozsudek ze dne 28. června 2005, Dansk Rørindustri a další v. Komise, C‑189/02 P, C‑202/02 P, C‑205/02 P až C‑208/02 P a C‑213/02 P, Sb. rozh., EU:C:2005:408, body 209 až 211
Tribunál: rozsudek ze dne 9. července 1997, Monaco v. Parlament, T‑92/96, Recueil FP, EU:T:1997:105, bod 46
6. Vzhledem k tomu, že stanovení cílů představuje základní referenční prvek pro hodnocení výkonů zaměstnance a pro vypracování hodnotícího posudku, zrušení povinnosti formálně stanovit zaměstnanci cíle při jeho převedení na jiné místo, a to v rámci pohovoru s jeho hodnotitelem, by mělo za následek, že se zaměstnanci bude z hlediska stanovení cílů zacházeno odlišně podle toho, kdy byli převedeni na nové místo.
„Formální stanovení cílů“ totiž zahrnuje stanovení cílů v rámci pohovoru s hodnotitelem. Kdyby tomu bylo jinak, vedlo by to k tomu, že se zaměstnanci bude z hlediska stanovení cílů zacházeno odlišně podle toho, kdy byli převedeni na nové místo, jelikož zaměstnanci převedenému na jiné místo na začátku roku by mohly být v rámci každoročního pohovoru s hodnotitelem stanoveny nové cíle, na rozdíl od zaměstnance převedeného na jiné místo v průběhu příslušného roku, který by byl o takový pohovor připraven.
(viz body 62 a 66)
7. Pokud návrhová žádání znějící na náhradu škody vycházejí z protiprávnosti zrušovaného aktu, představuje zrušení, o němž rozhodne Tribunál, samo o sobě přiměřenou a v zásadě dostatečnou náhradu jakékoliv nemajetkové újmy, kterou mohl žalobce utrpět.
Nicméně v případě, že zrušení aktu postrádá jakýkoliv užitečný účinek, nemůže samo o sobě představovat přiměřenou a dostatečnou náhradu jakékoli nemajetkové újmy způsobené zrušovaným aktem. Tak je tomu tehdy, pokud v rámci plnění povinností vyplývajících z rozsudku o zrušení hodnotícího posudku není možné zpětně stanovit cíle zaměstnanci, který ukončil činnost, nebo uspořádat formální pohovor o takových cílech. Jeho výkony navíc nemohou být znovu posouzeny v rámci nového hodnotícího posudku se zohledněním cílů stanovených ab initio. Přetrvává tak pochybnost o výkonech, jichž by mohl dotyčný dosáhnout, kdyby původně byly stanoveny cíle. Tato pochybnost přitom zakládá újmu.
Zrušení hodnotícího posudku samo o sobě tedy nemůže představovat přiměřenou a dostatečnou náhradu.
(viz body 82 až 85)
Odkazy:
Soudní dvůr: rozsudek ze dne 28. února 2008, Neirinck v. Komise, C‑17/07 P, Sb. VS, EU:C:2008:134, bod 98
Tribunál: rozsudky ze dne 11. září 2002, Willeme v. Komise, T‑89/01, Recueil FP, EU:T:2002:212, bod 97, a ze dne 30. září 2009, Skareby v. Komise, T‑193/08 P, Sb. VS, EU:T:2009:377, bod 99