ROZSUDEK TRIBUNÁLU (druhého senátu)
13. listopadu 2012(*)
„(Průmyslový) vzor Společenství – Řízení o prohlášení neplatnosti – Zapsané (průmyslové) vzory Společenství představující termosifony pro radiátory na topení – Starší (průmyslový) vzor – Důvod neplatnosti – Nedostatek individuální povahy – Nedostatek odlišného celkového dojmu – Článek 6 a čl. 25 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 6/2002 – Saturace v daném oboru – Povinnost uvést odůvodnění“
Ve spojených věcech T‑83/11 a T‑84/11,
Antrax It Srl, se sídlem v Resana (Itálie), zastoupená L. Gazzolou, advokátem,
žalobkyně,
proti
Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM), zastoupenému původně G. Mannuccim a A. Folliard-Monguiralem, poté A. Folliard-Monguiralem a F. Mattinou, jako zmocněnci,
žalovanému,
přičemž další účastnicí řízení před odvolacím senátem OHIM, vystupující jako vedlejší účastnice řízení před Tribunálem, je
The Heating Company (THC), se sídlem v Dilsen (Belgie), zastoupená J. Haberem, avokátem,
jejímž předmětem jsou žaloby podané proti rozhodnutím třetího odvolacího senátu OHIM ze dne 2. listopadu 2010 (věci R 1451/2009‑3 a R 1452/2009‑3) týkajícím se řízení o prohlášení neplatnosti mezi společnostmi The Heating Company (THC) a Antrax It Srl,
TRIBUNÁL (druhý senát),
ve složení N. J. Forwood, předseda, F. Dehousse (zpravodaj) a J. Schwarcz, soudci,
vedoucí soudní kanceláře: C. Heeren, rada,
s přihlédnutím k žalobám došlým kanceláři Tribunálu dne 11. února 2011,
s přihlédnutím k vyjádřením OHIM k žalobám došlým kanceláři Tribunálu dne 24. května 2011,
s přihlédnutím k vyjádřením vedlejší účastnice k žalobám došlým kanceláři Tribunálu dne 18. května a 27. června 2011,
s přihlédnutím k replikám došlým kanceláři Tribunálu dne 22. srpna a 19. září 2011,
s přihlédnutím k vyjádřením účastníků řízení ze dne 25. a 29. května 2012 v odpovědi na otázku Tribunálu ze dne 11. května 2012,
po jednání konaném dne 27. června 2012,
vydává tento
Rozsudek
Skutečnosti předcházející sporu
1 Žalobkyně, společnost Antrax It Srl, je majitelkou osmi (průmyslových) vzorů Společenství č. 000593959-0001 až č. 000593959-0008, jejichž přihláška byla podána u Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM) dne 25. září 2006 a které byly zveřejněny ve Věstníku (průmyslových) vzorů Společenství dne 21. listopadu 2006 a 20. dubna 2009.
2 Všechny tyto (průmyslové) vzory představují podle samotného znění přihlášek (průmyslových) vzorů, které u OHIM žalobkyně podala, vzory termosifonů („modelli di termosifoni“) sloužících k tomu, aby byly použity na „radiátory na topení“ spadající do třídy 23.03 ve smyslu Lokarnské dohody ustanovující Mezinárodní třídění pro průmyslové vzory ze dne 8. října 1968, ve znění změn a doplňků.
3 V rámci těchto (průmyslových) vzorů jsou předmětem projednávaných věcí pouze (průmyslové) vzory č. 000593959-0001 a č. 000593959-0002 [dále jen „zpochybněné (průmyslové) vzory“].
4 Zpochybněné (průmyslové) vzory jsou vyobrazeny následovně:
– (průmyslový) vzor č. 000593959-0002:
– (průmyslový) vzor č. 000593959-0001:
5 Dne 16. dubna 2008 vedlejší účastnice, společnost The Heating Company (THC), podala u OHIM návrhy na prohlášení neplatnosti zpochybněných (průmyslových) vzorů, které byly zapsány pod č. j. ICD000005312 a ICD000005320. Tyto návrhy na prohlášení neplatnosti byly založeny na čl. 25 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 6/2002 ze dne 12. prosince 2001 o (průmyslových) vzorech Společenství (Úř. věst. 2002, L 3, s. 1; Zvl. vyd. 13/27, s. 142), což je ustanovení, které odkazuje na podmínky stanovené v článcích 4 až 9 téhož nařízení.
6 Na podporu svých návrhů na prohlášení neplatnosti vedlejší účastnice proti zpochybněným (průmyslovým) vzorům nesoucím č. 000593959-0002 a č. 000593959-0001 uplatnila německé (průmyslové) vzory nesoucí čísla 4 a 5 [dále jen „starší (průmyslové) vzory“], které jsou obsaženy v mnohočetném zápisu č. 40110481.8 zveřejněném dne 10. září 2002, vztahujícím se na Francii, Itálii a Benelux jakožto mezinárodní (průmyslový) vzor pod číslem DM/060899.
7 Starší (průmyslové) vzory jsou vyobrazeny následovně:
– (průmyslový) vzor č. 4:
– (průmyslový) vzor č. 5:
8 Rozhodnutími ze dne 30. září 2009 zrušovací oddělení zpochybněné (průmyslové) vzory prohlásilo za neplatné z důvodu, že nejsou nové ve smyslu článku 5 nařízení č. 6/2002.
9 Tato rozhodnutí byla předmětem odvolání žalobkyně podaných dne 27. listopadu 2009.
10 Rozhodnutími ze dne 2. listopadu 2010 (dále jen „napadená rozhodnutí“) třetí odvolací senát OHIM zrušil rozhodnutí zrušovacího oddělení s ohledem na to, že v nich nebylo uvedeno přiměřené odůvodnění důvodu neplatnosti spočívajícího v nedostatku novosti, a zpochybněné (průmyslové) vzory prohlásil za neplatné z důvodu nedostatku individuální povahy.
11 Konkrétně, odvolací senát poté, co konstatoval, že rozhodnutí zrušovacího oddělení před ním zpochybněná postrádají přiměřené odůvodnění důvodu neplatnosti spočívajícího v nedostatku novosti (článek 5 nařízení č. 6/2002), a musejí být tedy zrušena, provedl nový přezkum tohoto důvodu neplatnosti a zamítl jej z důvodu, že rozdíly mezi zpochybněnými (průmyslovými) vzory a staršími (průmyslovými) vzory [dále jen společně „dotčené (průmyslové) vzory“] nejsou „vnější“ s ohledem na návrhy, jako je tomu v případě kódu výrobku či jakostní značky, ale týkají se těchto návrhů a z tohoto hlediska nemohou spadat do konceptu „nepodstatných podrobností“ ve smyslu čl. 5 odst. 2 nařízení č. 6/2002.
12 Odvolací senát následně přezkoumal důvod neplatnosti spočívající v nedostatku individuální povahy [čl. 25 odst. 1 písm. b) a článek 6 nařízení č. 6/2002].
13 V tomto rámci odvolací senát definoval informovaného uživatele ve smyslu čl. 6 odst. 1 nařízení č. 6/2002 jako uživatele, který koupí radiátory na topení, aby je instaloval ve svém obydlí a který měl možnost vzory radiátorů vidět a srovnat, když nahlédl do časopisů týkajících se designu či úprav, navštívil specializované obchody a prohlédl obsah příslušných internetových stránek (bod 39 napadených rozhodnutí).
14 Dále odvolací senát uvedl, že „[dotčené (průmyslové) vzory] představují radiátory tvořené dvěma horizontálními kolektory kruhového průřezu, které jsou spojeny v zadní části [pokud jde o (průmyslové) vzory č. 000593959-0002 a č. 4 – případně v zadní části a v přední části, pokud jde o (průmyslové) vzory č. 000593959-0001 a č. 5 –] řadou vertikálních prvků (trubkami vyzařujícími teplo) obdélníkového průřezu, mezi nimiž jsou malé mezery“ (bod 40 napadených rozhodnutí).
15 Odvolací senát následně provedl následující posouzení:
„41. [Dotčené (průmyslové) vzory] využívají složky, které mají tentýž tvar. Vertikální trubky jsou obdélníkového tvaru, kolektory jsou válcovitého tvaru. Postranní výstupek kolektorů je rovněž totožný.
42. Obecný vzhled obou radiátorů musí být považován za podobný, anebo za takový, který u informovaného uživatele nemůže vyvolat podstatně odlišný celkový dojem, ať už radiátor pozoruje zepředu, ze strany nebo z úhlu mezi pohledem zepředu a ze strany, jak k tomu nejčastěji při obvyklém užívání dochází.“
16 Odvolací senát měl dále za to, že nemohou být popřeny rozdíly zdůrazněné žalobkyní mezi dotčenými (průmyslovými) vzory, týkající se zaprvé poměru mezi čelním rozměrem (dále jen „šířka“) a bočním rozměrem (dále jen „hloubka“) trubek, zadruhé poměru mezi šířkou trubek a mezerou mezi dvěma trubkami a zatřetí poměru mezi průměrem kolektoru a hloubkou trubek, nejsou však dostatečné – i kdyby byly vzaty v úvahy všechny najednou – k tomu, aby u informovaného uživatele změnily celkový dojem vyvolaný dotčenými (průmyslovými) vzory (body 43 až 47 napadených rozhodnutí).
17 Pokud jde o argument, podle něhož je třeba zohlednit omezenou míru volnosti původce vzoru v projednávané věci, odvolací senát jej odmítl, když uvedl, že si konkrétně v případě trubek radiátorů lze představit různé konfigurace průřezů (bod 48 napadených rozhodnutí).
18 Odvolací senát dospěl k závěru, že zpochybněné (průmyslové) vzory tedy musejí být prohlášeny za neplatné z důvodu nedostatku individuální povahy.
Návrhová žádání účastníků řízení
19 Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:
– zrušil napadená rozhodnutí v rozsahu, v němž zpochybněné (průmyslové) vzory prohlásila za neplatné z důvodu, že postrádají individuální povahu, a v důsledku toho prohlásil, že uvedené (průmyslové) vzory jsou platné;
– zrušil napadená rozhodnutí v rozsahu, v němž jí uložily náhradu nákladu řízení vynaložených vedlejší účastnicí v rámci řízení před OHIM;
– uložil OHIM a vedlejší účastnici, aby jí nahradily veškeré náklady řízení vynaložené v rámci těchto řízení a uhradily jí jakékoli jiné částky dlužné na základě zákona;
– uložil vedlejší účastnici, aby jí nahradila veškeré náklady řízení vynaložené v rámci řízení před OHIM a uhradila jí jakékoli jiné částky dlužné na základě zákona.
20 OHIM navrhuje, aby Tribunál:
– zamítl žaloby;
– uložil žalobkyni náhradu nákladů řízení.
21 Vedlejší účastnice navrhuje, aby Tribunál:
– zamítl žaloby;
– uložil žalobkyni náhradu nákladů tohoto řízení;
– uložil žalobkyni náhradu nákladů vynaložených před OHIM.
22 Dopisy ze dne 13. dubna a 27. května 2011 OHIM v souladu s čl. 133 odst. 3 jednacího řádu Tribunálu předal Tribunálu procesní spisy z řízení před třetím odvolacím senátem, obsahující procesní spisy z řízení před zrušovacím oddělením.
23 Rozhodnutím ze dne 29. února 2012 předseda druhého senátu Tribunálu podle čl. 50 odst. 1 jednacího řádu po vyslechnutí účastníků řízení nařídil spojení projednávaných věcí pro účely ústní části řízení a rozsudku.
Právní otázky
24 Žalobkyně uplatňuje jediný žalobní důvod, vycházející v podstatě z porušení článku 6 nařízení č. 6/2002.
K přípustnosti písemností předložených poprvé před Tribunálem
25 OHIM zpochybňuje, že jsou písemnosti předložené jako přílohy A 3 a A 4 žalob před Tribunálem přípustné, jelikož tyto písemnosti nebyly předloženy v žádné fázi řízení před OHIM.
26 Žalobkyně odpovídá, že tyto písemnosti nejsou novými důkazy, které by měnily rámec sporu, ale jsou pouze trojrozměrnými vyobrazeními dotčených (průmyslových) vzorů, které byly provedeny pouze za tím účelem, aby byla usnadněna vizualizace základních rozdílů, kterými se tyto (průmyslové) vzory vyznačují a u informovaného uživatele vyvolávají odlišný celkový dojem. Žalobkyně uvádí, že předložit v rámci řízení před Tribunálem důkazy, které uvádějí nové okolnosti nebo slouží jako základ pro nová a odlišná tvrzení v porovnání s tvrzeními rozvinutými před odvolacím senátem, je něco jiného než přiložit jako přílohu dokumenty, které mají potvrdit již uvedené argumenty a prokázat jak nesprávnost, tak neexistenci opodstatnění tvrzení, která OHIM přijal v napadených rozhodnutích.
27 Je třeba uvést, že bez ohledu na to, co tvrdí žalobkyně, představují písemnosti předložené jako přílohy A 3 a A 4 žalob skutečně nové skutečnosti, které odvolací senát neměl k dispozici.
28 Tyto písemnosti předložené poprvé před Tribunálem zohledněny být nemohou. Žaloba podaná Tribunálu se totiž týká přezkumu legality rozhodnutí odvolacích senátů OHIM ve smyslu článku 61 nařízení č. 6/2002, takže funkcí Tribunálu není znovu zkoumat skutkové okolnosti ve světle dokumentů, které byly poprvé předloženy až před ním. Je tedy třeba odmítnout výše uvedené dokumenty, aniž je nutno zkoumat jejich důkazní sílu [rozsudek Tribunálu ze dne 18. března 2010, Grupo Promer Mon Graphic v. OHIM – PepsiCo (Vyobrazení kulatého reklamního nosiče), T‑9/07, Sb. rozh. s. II‑981, bod 24; obdobně rovněž viz rozsudek Soudního dvora ze dne 13. března 2007, OHIM v. Kaul, C‑29/05 P, Sb. rozh. s. I‑2213, bod 54 a rozsudek Tribunálu ze dne 23. května 2007, Henkel v. OHIM – SERCA (COR), T‑342/05, nezveřejněný ve Sbírce rozhodnutí, bod 31].
29 Tentýž závěr je třeba použít – jak na jednání uvedly OHIM a vedlejší účastnice – pokud jde o písemnosti přiložené jako příloha k vyjádření žalobkyně ze dne 29. května 2012, které byly poprvé předloženy na podporu jejího tvrzení, podle něhož existovala saturace v daném oboru.
K jedinému žalobnímu důvodu, vycházejícímu z porušení článku 6 nařízení č. 6/2002
30 V rámci tohoto žalobního důvodu žalobkyně uvádí, že odvolací senát při svém posouzení individuální povahy zpochybněných (průmyslových) vzorů pochybil. Rozdíly mezi dotčenými (průmyslovými) vzory jsou takové, že celkové dojmy vyvolané u informovaného uživatele jsou odlišné a zpochybněné (průmyslové) vzory tedy nepostrádají individuální povahu.
31 OHIM a vedlejší účastnice argumenty žalobkyně zpochybňují.
32 Podle čl. 4 odst. 1 nařízení č. 6/2002 je (průmyslový) vzor chráněn právem k (průmyslovému) vzoru Společenství, pokud je nový a má individuální povahu.
33 Podle čl. 6 odst. 1 písm. b) nařízení č. 6/2002 má zapsaný (průmyslový) vzor Společenství individuální povahu, pokud se celkový dojem, který vyvolá u informovaného uživatele, liší od celkového dojmu vyvolaného u tohoto uživatele (průmyslovým) vzorem, který byl zpřístupněn veřejnosti přede dnem podání přihlášky k zápisu nebo, bylo-li uplatněno právo přednosti, přede dnem vzniku práva přednosti.
34 Článek 6 odst. 2 nařízení č. 6/2002 stanoví, že při posuzování individuální povahy se bere v úvahu míra volnosti původce vzoru při vývoji (průmyslového) vzoru.
35 Článek 63 nařízení č. 6/2002 stanoví, že „[v] průběhu řízení zkoumá [OHIM] skutečnosti z moci úřední[; v] řízení týkajícím se prohlášení neplatnosti se však [OHIM] při zkoumání omezí na skutečnosti, důvody a návrhy přednesené účastníky […]“.
36 Zaprvé, pokud jde o definici informovaného uživatele, je třeba připomenout, že podle judikatury se pojem „informovaný uživatel“ ve smyslu článku 6 nařízení č. 6/2002 netýká výrobce ani prodejce výrobku, ve kterém má být dotčený (průmyslový) vzor ztělesněn nebo pro který má být použit. Informovaný uživatel je zvláště obezřetnou osobou a má určité znalosti o předchozím stavu, to znamená o portfoliu (průmyslových) vzorů týkajících se dotčeného výrobku, které byly zpřístupněny ke dni podání přihlášky dotyčného (průmyslového) vzoru (rozsudek Vyobrazení kulatého reklamního nosiče, bod 28 výše, bod 62).
37 Kromě toho postavení „uživatele“ znamená, že dotyčná osoba výrobek, v němž je (průmyslový) vzor ztělesněn, užívá v souladu s účelem, ke kterému je tento výrobek určen [rozsudek Tribunálu ze dne 22. června 2010, Shenzhen Taiden v. OHIM – Bosch Security Systems (Komunikační zařízení), T‑153/08, Sb. rozh. s. II‑2517, bod 46].
38 Přívlastek „informovaný“ také naznačuje, že uživatel, ač není návrhářem či technickým odborníkem, zná různé (průmyslové) vzory existující v dotyčném odvětví, má určitý stupeň znalostí prvků, které tyto (průmyslové) vzory obvykle obsahují a díky svému zájmu o dotyčné výrobky vykazuje při jejich užívání relativně vysoký stupeň pozornosti (rozsudek Komunikační zařízení, bod 37 výše, bod 47).
39 Tato okolnost však neznamená, že je informovaný uživatel nad rámec zkušeností, které získal v důsledku užívání dotyčného výrobku, schopen odlišit aspekty vzhledu výrobku, které jsou dány technickou funkcí výrobku, od arbitrárních aspektů vzhledu (rozsudek Komunikační zařízení, bod 37 výše, bod 48).
40 Ve svém rozsudku ze dne 20. října 2011, PepsiCo v. Grupo Promer Mon Graphic (C‑281/10 P, Sb. rozh. s. I‑10153, bod 53), Soudní dvůr uvedl, že pojem „informovaný uživatel“ musí být chápán jako pojem nacházející se mezi pojmem „průměrný spotřebitel“ použitelným v oblasti ochranných známek, po kterém není požadována žádná specifická znalost a který zpravidla neprovádí přímé srovnání mezi kolidujícími ochrannými známkami, a pojmem „osoba specializovaná v dané oblasti“, což je odborník s důkladnou technickou kvalifikací. Pojem „informovaný uživatel“ tak lze chápat jako pojem označující uživatele, který vykazuje nikoli průměrnou pozornost, ale zvláštní ostražitost, ať už z důvodu své osobní zkušenosti či rozsáhlé znalosti daného odvětví.
41 V projednávaném případě odvolací senát informovaného uživatele definoval jako uživatele, který koupí radiátory na topení, aby je instaloval ve svém obydlí. Odvolací senát dodal, že tento uživatel musí být „informován“ v tom smyslu, že musel mít možnost vidět a srovnat vzory radiátorů, když nahlédl do časopisů týkajících se designu a úprav, navštívil specializované obchody a prohlédl obsah příslušných internetových stránek. Jinými slovy podle odvolacího senátu tato osoba, ač není odborníkem v oboru průmyslového designu (jakým by byl architekt nebo dekoratér interiérů), ví o tom, co nabízí trh, o módních tendencích a o základních vlastnostech výrobku (bod 39 napadených rozhodnutí).
42 Je třeba uvést, že tato definice, se kterou se ostatně žalobkyně ztotožňuje, je správná.
43 Zadruhé, pokud jde o posouzení individuální povahy (průmyslového) vzoru, čl. 6 odst. 2 nařízení č. 6/2002 stanoví, že je při tomto posuzování třeba vzít v úvahu míru volnosti původce vzoru při vývoji (průmyslového) vzoru.
44 Míru volnosti původce (průmyslového) vzoru vymezují zejména omezení související s vlastnostmi danými technickou funkcí výrobku nebo jeho prvku, nebo také právní předpisy použitelné na výrobek, pro který se (průmyslový) vzor použije. Tato omezení vedou k normalizaci určitých vlastností, které se tak stanou společnými pro (průmyslové) vzory použité pro dotčený výrobek [rozsudky Tribunálu Vyobrazení kulatého reklamního nosiče, bod 28 výše, bod 67, a ze dne 9. září 2011, Kwang Yang Motor v. OHIM – Honda Giken Kogyo (Motor s vnitřním spalováním), T‑11/08, nezveřejněný ve Sbírce rozhodnutí, bod 32].
45 Čím je tudíž volnost původce při vývoji (průmyslového) vzoru větší, tím méně postačují drobné rozdíly mezi srovnávanými (průmyslovými) vzory k tomu, aby u informovaného uživatele vyvolaly odlišný celkový dojem. Naproti tomu, čím je volnost původce při vývoji (průmyslového) vzoru omezenější, tím více drobné rozdíly mezi srovnávanými (průmyslovými) vzory postačují k tomu, aby u informovaného uživatele vyvolaly odlišný celkový dojem. Vysoká míra volnosti původce vzoru při vývoji (průmyslového) vzoru tak posiluje závěr, že srovnávané (průmyslové) vzory, které nevykazují podstatné rozdíly, u informovaného uživatele vyvolávají tentýž celkový dojem (rozsudek Motor s vnitřním spalováním, bod 44 výše, bod 33).
46 V bodě 48 napadených rozhodnutí měl odvolací senát za to, že argument žalobkyně, podle něhož je míra volnosti původce vzoru v projednávané věci omezená, není přesvědčivý. Odvolací senát uvedl, konkrétně pokud jde o trubky, že si lze představit různé konfigurace průřezu, jak to prokazují jiné (průmyslové) vzory představující zápisy žalobkyně č. 000593959-0003 až č. 000593959-0008.
47 Je třeba konstatovat, že stanovisko odvolacího senátu je správné.
48 Pokud jde totiž o ztvárnění trubek, není prokázáno ani tvrzeno, že by volnost původce vzoru byla zvláště omezená. Právě naopak se jeví, že původce vzoru může při výběru trubek volit mezi velkou škálou různých tvarů, jak to ostatně dokládají (průmyslové) vzory žalobkyně č. 000593959-0003 až č. 000593959-0008.
49 Pokud jde o ztvárnění kolektorů, žalobkyně nikterak neprokazuje existenci technických nebo právních požadavků, které by omezovaly míru volnosti původce vzoru. Tvrzení žalobkyně, podle něhož „není náhoda, že průměr kolektorů radiátorů, které [vedlejší účastnice], [žalobkyně] a velká většina výrobců radiátorů skutečně vyrábí, je konstantní o průměru rovnajícím se 34 nebo 35 mm“, tak nejen že nepředstavuje důkaz o existenci technických či právních omezení, která by výrobcům radiátorů tento průměr ukládala, ale právě naopak z něj výslovně vyplývá, že použití jiných průměrů kolektorů – dokonce nezávisle na použití jiných tvarů průřezu, než je válcovitý tvar – je nejen možné, ale také používané.
50 Tyto úvahy ostatně podporuje odpověď žalobkyně obsažená v replice na poznámku OHIM a vedlejší účastnice ohledně neexistence důkazu o technických či právních omezeních v dané oblasti. Žalobkyně totiž jako odpověď na tuto poznámku uvádí pouze to, že „alespoň pro účely tohoto řízení výrobky vedlejší účastnice a žalobkyně vykazují tentýž průměr kolektoru a [že] to zajisté představuje skutečné referenční kritérium při srovnávací analýze obou vzorů radiátorů“. Je však nutno konstatovat, že případná okolnost, že radiátory konkrétně vyráběné účastníky řízení podle dotčených (průmyslových) vzorů obsahují kolektory téhož průměru, nemění nic na tom, že není nikterak prokázáno technické či právní omezení volnosti původce vzoru, pokud jde o kolektory.
51 Konečně, pokud jde o podrobnosti sestavení trubek a kolektorů, existence právních či technických omezení není prokázána.
52 Z předcházejících úvah vyplývá, že jak uvedl OHIM, odvolací senát měl v podstatě v bodě 48 napadených rozhodnutí správně za to, že míra volnosti původce vzoru omezená není.
53 Zatřetí je třeba přezkoumat posouzení odvolacího senátu týkající se individuální povahy zpochybněných (průmyslových) vzorů, které kritizovala žalobkyně.
54 Žalobkyně uvádí, že odvolací senát pochybil, když uvedl, že v dotčených (průmyslových) vzorech „postranní výstupek kolektorů je rovněž totožný“ (bod 41 napadených rozhodnutí). Zpochybněné (průmyslové) vzory podle ní ve skutečnosti vykazují – pokud jde o kolektory – diskontinuální linie, protože nemají předem definovanou délku, přičemž v každém případě nemají žádný postranní výstupek, a to na rozdíl od starších (průmyslových) vzorů. V důsledku toho skutečnost, že na rozdíl od starších (průmyslových) vzorů zpochybněné (průmyslové) vzory nemají postranní výstupky, představuje první podstatný rozdíl mezi dotčenými (průmyslovými) vzory, který odvolací senát neprávem nezohlednil.
55 Úvodem je třeba konstatovat, jak ostatně OHIM připustil před Tribunálem, že zpochybněné (průmyslové) vzory neobsahují žádný požadavek na krajní části kolektorů, a zejména případný výstupek, který by tyto kolektory tvořily ve vztahu k poslední trubce. Tuto neexistenci požadavků lze vyvodit z lomených čar, které v náhledech na zpochybněné (průmyslové) vzory zakončují ztvárnění kolektorů.
56 Toto konstatování týkající se neexistence požadavku na krajní části kolektorů je ostatně soudržné se skutečností, že zpochybněné (průmyslové) vzory jsou – jak výslovně vyplývá z přihlášek k zápisu podaných žalobkyní – nikoli vzory „radiátorů na topení“, ale omezeněji vzory „termosifonů“ (modelli di thermosifoni) sloužících k tomu, aby byly použity na radiátory na topení.
57 V tomto ohledu je třeba uvést, že odkaz na „radiátory na topení“ (radiatori per riscaldamento), který OHIM v příslušných zápisech, jak jsou zveřejněny ve Věstníku (průmyslových) vzorů Společenství, provedl z vlastního podnětu, vyplývá z čistě administrativní iniciativy OHIM, jejímž cílem je tyto zápisy zatřídit podle nezávazné terminologie třídění zavedeného Lokarnskou dohodou (bod 2 výše). Tato iniciativa nenahrazuje popis zpochybněných (průmyslových) vzorů – a sice vzorů termosifonů – uvedený v přihláškách k zápisu, ani nezpůsobuje jeho neplatnost [v tomto ohledu viz čl. 36 odst. 6 nařízení č. 6/2002 a článek 3 nařízení Komise (ES) č. 2245/2002 ze dne 21. října 2002, kterým se provádí nařízení č. 6/2002 (Úř. věst. L 341, s. 28; Zvl. vyd. 13/31, s. 14)].
58 Z předcházejících úvah vyplývá, že veškeré odkazy, které byly v projednávané věci provedeny na výstupky kolektorů dotčených (průmyslových) vzorů, ať jde o posouzení, že jsou totožné nebo že totožné být mohou, nebo naopak o tvrzení, že jsou rozdílné, přesahují rámec ochrany požadované zpochybněnými (průmyslovými) vzory, a postrádají tedy relevanci.
59 Odvolací senát měl tudíž v bodě 41 napadených rozhodnutí neprávem za to, že „postranní výstupek kolektorů [zpochybněných (průmyslových) vzorů je] totožný“.
60 Bez ohledu na to, co o ní tvrdí OHIM, představuje tato úvaha odvolacího senátu skutečně jednu z úvah v bodě 41 napadených rozhodnutí, na nichž je založeno tvrzení odvolacího senátu v bodě 42 těchto rozhodnutí, podle něhož „obecný vzhled [dotčených (průmyslových) vzorů] musí být považován za podobný, anebo za takový, který u informovaného uživatele nemůže vyvolat podstatně odlišný celkový dojem“.
61 Toto nesprávné posouzení odvolacího senátu však nemůže způsobit zrušení napadených rozhodnutí, pokud se prokáže, že ostatní úvahy odvolacího senátu v těchto rozhodnutích, týkající se tvarů, sestavení a proporčních poměrů mezi trubkami a kolektory, umožňují právně dostačujícím způsobem podložit závěr, že zpochybněné (průmyslové) vzory nemají individuální povahu.
62 Pokud jde o tyto ostatní úvahy, odvolací senát nejprve uvedl, že dotčené (průmyslové) vzory mají to společné, že představují dva horizontální kolektory kruhového průřezu, které jsou spojeny v zadní části [pokud jde o (průmyslové) vzory č. 000593959-0002 a č. 4] a rovněž v přední části [pokud jde o (průmyslové) vzory č. 000593959-0001 a č. 5] řadou vertikálních prvků (trubkami vyzařujícími teplo) obdélníkového průřezu, přičemž mezi trubkami jsou malé mezery (bod 40 napadených rozhodnutí).
63 Odvolací senát konstatoval, že dotčené (průmyslové) vzory využívají složky, které mají tentýž tvar. Odkázal na skutečnost, že vertikální trubky jsou obdélníkového tvaru a kolektory válcovitého tvaru (bod 41 napadených rozhodnutí).
64 Dále měl odvolací senát za to, že proporční rozdíly mezi dotčenými (průmyslovými) vzory, které u něj zdůraznila žalobkyně, týkající se zaprvé poměru mezi šířkou a hloubkou trubek, zadruhé poměru mezi šířkou trubek a mezerou mezi dvěma trubkami a zatřetí poměru mezi průměrem kolektoru a hloubkou trubek, sice popřít nelze, nejsou však dostatečné – i kdyby byly vzaty v úvahu všechny najednou – k tomu, aby u informovaného uživatele změnily celkový dojem vyvolaný dotčenými (průmyslovými) vzory (body 43 až 47 napadených rozhodnutí).
65 Proti těmto úvahám žalobkyně v podstatě opakuje svou argumentaci již rozvinutou před OHIM, založenou na proporčních rozdílech mezi dotčenými (průmyslovými) vzory, o kterých má za to, že jsou dostatečně významné k tomu, aby u informovaného uživatele vyvolaly podstatně odlišné celkové dojmy. Žalobkyně tak u dotčených (průmyslových) vzorů srovnává poměr hloubka/šířka trubek [2,2/1 u starších (průmyslových) vzorů a 1,7/1 u zpochybněných (průmyslových) vzorů] a poměr mezera mezi dvěma trubkami/šířka trubek [1/1 u starších (průmyslových) vzorů a 0,6/1 u zpochybněných (průmyslových) vzorů].
66 Podle žalobkyně je nepopiratelné, že starší (průmyslové) vzory jsou mnohem hlubší než zpochybněné (průmyslové) vzory a že mezery mezi trubkami v rámci starších (průmyslových) vzorů jsou mnohem větší než mezery mezi trubkami v rámci zpochybněných (průmyslových) vzorů. Z toho vyplývá jasný a podstatný rozdíl v celkovém dojmu vyvolaný u informovaného uživatele.
67 Úvodem je třeba uvést, že se požadovaná ochrana týká (průmyslových) vzorů, a to nezávisle na konkrétních rozměrech výrobků, pro které mají být tyto (průmyslové) vzory použity, a že navíc žalobkyně nepředložila žádný důkaz o jakémkoli právním či technickém omezení, které by pro kolektory radiátorů na topení ukládalo stejný průměr (v tomto ohledu viz body 49 a 50 výše).
68 V tomto ohledu je třeba dodat, že okolnost, že žalobkyně mohla jako přílohy A 2 žalob předložit pohledy na dotčené (průmyslové) vzory v takových měřítcích, která umožňují vyrovnat viditelné průměry kolektorů, nic nemění na tom, že není nikterak prokázáno, že by tyto kolektory musely být v důsledku technických nebo právních omezení konkrétně vyráběny ve stejném průměru.
69 V důsledku toho všechna tvrzení žalobkyně, podle nichž jsou starší (průmyslové) vzory „hlubší“ než zpochybněné (průmyslové) vzory, nebo podle nichž jsou mezery mezi trubkami v rámci starších (průmyslových) vzorů „větší“ než mezery mezi trubkami v rámci zpochybněných (průmyslových) vzorů, nebo také podle nichž radiátory, které mohou být realizovány podle zpochybněných (průmyslových) vzorů, obsahují na jeden metr termosifonu „44 trubek“ a radiátory realizované podle starších (průmyslových) vzorů „24 trubek, které jsou zjevně širší a jsou mezi nimi větší mezery“, postrádají jakoukoli relevanci, neboť představují srovnání provedená podle konkrétních rozměrů vypočítaných podle nedoloženého předpokladu, že kolektory vyobrazené na dotčených (průmyslových) vzorech mají nezbytně stejný průměr.
70 Z týchž důvodů žalobkyně neprávem tvrdí, že odvolací senát adekvátně neposoudil rozměry dotčených (průmyslových) vzorů, jelikož tyto (průmyslové) vzory nesrovnal na základě toho, že by kolektory vyobrazené na těchto (průmyslových) vzorech dal do stejných rozměrů.
71 Pro účely srovnání celkových dojmů, které dotčené (průmyslové) vzory vyvolávají, a nad rámec ostatních relevantních úvah týkajících se výběru tvarů a sestavení trubek a kolektorů jsou v konečném výsledku v projednávané věci relevantní pouze úvahy týkající se rozdílů, pokud jde o poměry vnitřních proporcí těchto různých (průmyslových) vzorů.
72 S ohledem na tyto úvodní poznámky je třeba uvést, že je skutečně pravda – jak ostatně konstatuje sám odvolací senát – že mezi dotčenými (průmyslovými) vzory existují určité rozdíly v poměrech vnitřních proporcí uvedených (průmyslových) vzorů.
73 Odvolací senát, který převzal skutečnosti uplatněné žalobkyní před OHIM, tak uvádí rozdíly v poměrech hloubka/šířka trubek [2/1 u starších (průmyslových) vzorů a 1,7/1 u zpochybněných (průmyslových) vzorů] (bod 44 napadených rozhodnutí) a v poměrech týkajících se mezer mezi dvěma trubkami / šířky trubek [1/1 u starších (průmyslových) vzorů a 0,6/1 u zpochybněných (průmyslových) vzorů] (bod 45 napadených rozhodnutí) a v poměrech průměr kolektoru / hloubka trubek [poměr, který je menší než jednotka, pokud jde o starší (průmyslové) vzory, a větší než jednotka, pokud jde o zpochybněné (průmyslové) vzory] (bod 46 napadených rozhodnutí).
74 Odvolací senát má v podstatě za to, že tyto rozdíly, ať jsou zohledněny individuálně či globálně, nejsou natolik podstatné, aby změnily celkový dojem, který dotčené (průmyslové) vzory vyvolávají (body 44 až 47 napadených rozhodnutí).
75 V tomto kontextu odvolací senát dále uvedl, že odmítá stanovisko žalobkyně, podle něhož je míra volnosti původce vzoru omezená (bod 48 napadených rozhodnutí).
76 V této fázi přezkumu posouzení odvolacího senátu je třeba uvést, že i když je posledně uvedená úvaha odvolacího senátu správná (viz body 46 až 52 výše), nic to nemění na tom, že žalobkyně v řízení před OHIM vznesla jinou otázku, relevantní pro posouzení míry pozornosti informovaného uživatele, pokud jde o rozdíly mezi dotčenými (průmyslovými) vzory.
77 Ze samotných napadených rozhodnutí totiž vyplývá, že žalobkyně uvedla jak před zrušovacím oddělením (viz bod 4 druhá věta napadených rozhodnutí), tak před odvolacím senátem [viz bod 11 písm. c) druhá věta napadených rozhodnutí] argument, podle něhož je odvětví radiátorů skládajících se z prvků a kolektorů saturované, pokud jde o design, s tím důsledkem, že rozdíly ve vnitřních proporcích mezi dotčenými (průmyslovými) vzory nejenže nemohou být považovány za nepodstatné v porovnání se společnými body spojujícími uvedené (průmyslové) vzory, ale jsou naopak informovaným uživatelem bezprostředně vnímány, a vyvolávají tedy odlišné celkové dojmy.
78 Z napadených rozhodnutí rovněž vyplývá, že žalobkyně před odvolacím senátem připomněla, že tyto argumenty byly v široké míře doloženy během řízení před zrušovacím oddělením, které je nezohlednilo, a to ani za tím účelem, aby je odmítlo [bod 11 písm. c) in fine napadených rozhodnutí].
79 Je však nutno konstatovat, že odvolací senát, i když výslovně tyto argumenty žalobkyně týkající se saturace v daném oboru zmínil, se k nim v napadených rozhodnutích sám také nikterak nevyjádřil, a to dokonce ani v tom smyslu, že by je odmítl jako neprokázané.
80 Konkrétně a na rozdíl od toho, co OHIM navrhuje ve svém vyjádření k žalobě před Tribunálem, se bod 48 napadených rozhodnutí touto otázkou nezabývá, ale zabývá se pouze otázkou omezení volnosti původce vzoru na základě technických či právních omezení, což je otázka odlišná.
81 Konstatování, že volnost původce vzoru není omezená technickými či právními omezeními, totiž nikterak neodpovídá na otázku, zda de facto přetrvávala situace „saturace v daném oboru“ v důsledku existence jiných vzorů termosifonů či radiátorů, které vykazují tytéž celkové vlastnosti jako dotčené (průmyslové) vzory, a sice saturace v daném oboru, která mohla způsobit, že informovaný uživatel bude citlivější k rozdílům ve vnitřních proporcích mezi těmito různými (průmyslovými) vzory.
82 OHIM a vedlejší účastnice, kterých se Tribunál dotázal na odůvodnění napadených rozhodnutí, pokud jde o tvrzení žalobkyně týkající se saturace v daném oboru, nezpochybňují, že odůvodnění napadených rozhodnutí ohledně otázky saturace v daném oboru chybí. OHIM ve svém vyjádření ze dne 29. května 2012 tento nedostatek odůvodnění právě naopak v podstatě připouští.
83 OHIM zároveň ve svém vyjádření ze dne 29. května 2012 a následně na jednání uvedl zaprvé, že žalobkyně tvrdila nikoli to, že saturace v daném oboru může ovlivnit vnímání vzoru informovaným uživatelem, ale pouze to, že z takové saturace může vyplynout omezený prostor volnosti původců vzorů, a zadruhé, že posledně uvedené tvrzení je nesprávné.
84 Podpůrně OHIM podporovaný vedlejší účastnicí tvrdí, že žalobkyně každopádně saturaci v daném oboru neprokázala a že OHIM nemusí odpovídat na argumenty, které pro danou věc nemají žádný význam či na argumenty postrádající relevanci. OHIM připomíná rovněž rozsudek Komunikační zařízení, bod 37 výše (bod 58), když uvádí, že Tribunál v tomto rozsudku vyloučil relevanci saturace v daném oboru, která pouze souvisí s existencí tendence v oblasti designu, nebo také potvrdil zásadu, podle níž existence takové tendence postrádá relevanci při posouzení individuální povahy.
85 Pokud jde o první tvrzení OHIM uvedené v jeho vyjádření ze dne 29. května 2012 a následně na jednání, týkající se toho, co žalobkyně tvrdila či nikoli před zrušovacím oddělením a odvolacím senátem, je nutno konstatovat, že toto tvrzení je přímo vyvráceno jak konstatováními učiněnými v bodech 77 až 79 výše, tak odkazem, který sám OHIM učinil v bodě 15 svého vyjádření k žalobě, na argument žalobkyně před odvolacím senátem vycházející ze saturace v daném oboru. Nelze tedy vážně zpochybnit, že žalobkyně před OHIM uplatnila existenci saturace v daném oboru, která může ovlivnit vnímání dotčených (průmyslových) vzorů informovaným uživatelem, a že OHIM tento argument řádně identifikoval.
86 V návaznosti na to se jeví, že druhé tvrzení OHIM, podle něhož omezený prostor volnosti původců vzorů nemůže vyplývat ze saturace v daném oboru, postrádá relevanci.
87 Jedinou relevantní otázkou je otázka, zda odvolací senát přezkoumal argument žalobkyně, podle něhož přetrvávala saturace v daném oboru, která mohla ovlivnit vnímání dotčených (průmyslových) vzorů informovaným uživatelem. Jak již bylo konstatováno, odpověď na tuto otázku týkající se existence přezkumu OHIM je záporná.
88 OHIM, podporovaný vedlejší účastnicí, v rámci svých argumentů uplatněných podpůrně uvádí, že žalobkyně před ním každopádně neprokázala saturaci v daném oboru a že nemusí odpovídat na argumenty, které pro danou věc nemají žádný význam či na argumenty postrádající relevanci.
89 Pokud jde nejprve o odkaz na skutečnost, že OHIM nemusí odpovídat na argumenty, které pro danou věc nemají žádný význam, či na argumenty postrádající relevanci, je třeba mít za to – jak již bylo uvedeno v bodě 81 výše – že případná saturace v daném oboru vyplývající z údajné existence jiných vzorů termosifonů či radiátorů, které vykazují tytéž celkové vlastnosti jako dotčené (průmyslové) vzory, je relevantní v rozsahu, v němž může způsobit, že informovaný uživatel bude citlivější k rozdílům ve vnitřních proporcích mezi těmito různými (průmyslovými) vzory.
90 Pokud jde o argument, podle něhož žalobkyně před OHIM neprokázala saturaci v daném oboru, je nutno konstatovat, že tato úvaha představuje – jak v podstatě namítá žalobkyně – pokus o opožděné odůvodnění napadených rozhodnutí, které je před Tribunálem nepřípustné. Podle ustálené judikatury totiž odůvodnění musí být dotyčné osobě v zásadě sděleno současně s aktem, který nepříznivě zasahuje do jejího právního postavení, přičemž chybějící odůvodnění nemůže být zhojeno skutečností, že se dotyčná osoba dozví důvody aktu v průběhu řízení před soudem Evropské unie (rozsudky Soudního dvora ze dne 26. listopadu 1981, Michel v. Parlament, 195/80, Recueil, s. 2861, bod 22 a ze dne 28. června 2005, Dansk Rørindustri a další v. Komise, C‑189/02 P, C‑202/02 P, C‑205/02 P až C‑208/02 P a C‑213/02 P, Sb. rozh. s. I‑5425, bod 463; rozsudek Tribunálu ze dne 12. prosince 2006, Organizace Mudžáhidů íránského lidu v. Rada, T‑228/02, Sb. rozh. s. II‑4665, bod 139).
91 Kromě toho je tento argument OHIM, podle něhož saturace v daném oboru nebyla prokázána ve správním řízení, třeba odmítnout v rozsahu, v němž by mohl být stejně jako uplatněné návrhy a argumenty a nové písemnosti předložené žalobkyní v jejím vyjádření ze dne 29. května 2012 vnímán jako výzva směrem k Tribunálu, aby sám přezkoumal otázku týkající se existence této saturace a jejích účinků na vnímání dotčených (průmyslových) vzorů informovaným uživatelem.
92 Je totiž třeba připomenout, že pravomoc změnit rozhodnutí přiznaná Tribunálu neznamená, že by měl pravomoc provést posouzení v otázce, ke které se odvolací senát ještě nevyjádřil, a výkon pravomoci změnit rozhodnutí se proto musí v zásadě omezovat na situace, kdy je Tribunál po přezkumu posouzení provedeného odvolacím senátem schopen určit na základě prokázaných skutkových a právních okolností, jaké rozhodnutí měl odvolací senát přijmout (rozsudek Soudního dvora ze dne 5. července 2011, Edwin v. OHIM, C‑263/09 P, Sb. rozh. s. I‑5853, bod 72).
93 Konečně, pokud jde o odkaz, který OHIM provedl na rozsudek Komunikační zařízení (bod 37 výše, bod 58), je třeba uvést, že tento odkaz postrádá relevanci.
94 Ve věci Komunikační zařízení totiž argument žalobkyně spočíval v podstatě v tom, že volnost původce byla podle ní omezena zejména snahou dosáhnout souladu s obecnou tendencí v oblasti designu (rozsudek Komunikační zařízení, bod 37 výše, bod 52, in fine). Tribunál toto tvrzení odmítl, když uvedl, že obecný trend v oblasti designu je relevantní nanejvýše ve vztahu k estetickému vnímání dotyčného (průmyslového) vzoru, a může mít tedy případně vliv na obchodní úspěch výrobku, v němž je tento (průmyslový) vzor ztělesněn (rozsudek Komunikační zařízení, bod 37 výše, bod 58).
95 Tím Tribunál pouze odmítl, že by obecná tendence v oblasti designu mohla být považována za faktor omezení volnosti původce vzoru, jelikož právě tato volnost původce mu umožní objevit nové tvary, nové tendence, nebo také inovovat v rámci existující tendence.
96 Tribunál naproti tomu v rozsudku Komunikační zařízení (bod 37 výše) nechtěl uvést, že situace saturace v daném oboru musí být považována za postrádající relevanci pro posouzení individuální povahy (průmyslového) vzoru. Z posouzení individuální povahy vyloučil nanejvýš úvahy týkající se estetického vnímání přezkoumávaného (průmyslového) vzoru nebo obchodního úspěchu výrobku, v němž je tento (průmyslový) vzor ztělesněn (v tomto smyslu viz rozsudek Komunikační zařízení, bod 37 výše, bod 58, in fine).
97 Z předcházejících úvah vyplývá, že třebaže napadená rozhodnutí zmiňují výslovně argument žalobkyně týkající se saturace v daném oboru a třebaže byl tento argument relevantní pro posouzení individuální povahy zpochybněných (průmyslových) vzorů, tato rozhodnutí neobsahují žádné odůvodnění tohoto tvrzení.
98 Podle ustálené judikatury však povinnost uvést odůvodnění, jejímž cílem je jednak poskytnout dotyčné osobě dostatek údajů, aby věděla, zda je akt opodstatněný, nebo zda je případně postižen vadou, která umožňuje zpochybnit jeho platnost u soudu Unie, a jednak umožnit soudu Unie výkon přezkumu legality tohoto aktu (rozsudky Soudního dvora ze dne 2. října 2003, Corus UK v. Komise, C‑199/99 P, Recueil, s. I‑11177, bod 145 a Dansk Rørindustri a další v. Komise, bod 90 výše, bod 462), představuje základní zásadu unijního práva, od které se lze odchýlit pouze z naléhavých důvodů (viz rozsudek Tribunálu ze dne 29. září 2005, Napoli Buzzanca v. Komise, T‑218/02, Sb. VS s. I‑A‑267 a II‑1221, bod 57 a citovaná judikatura).
99 V tomto kontextu, z něhož vyplývá, že nad rámec nesprávných posouzení uvedených v bodech 59 až 61 výše odvolací senát napadená rozhodnutí neodůvodnil, pokud jde o otázku, která je však relevantní pro posouzení individuální povahy zpochybněných (průmyslových) vzorů, je třeba napadená rozhodnutí zrušit v rozsahu, v němž prohlásila, že jsou zpochybněné (průmyslové) vzory neplatné, přičemž ve zbývající části se projednávané žaloby zamítají.
K nákladům řízení
100 Podle čl. 87 odst. 2 jednacího řádu se účastníku řízení, který neměl úspěch ve věci, uloží náhrada nákladů řízení, pokud to účastník řízení, který měl ve věci úspěch, požadoval. Vzhledem k tomu, že žalobkyně požadovala náhradu nákladů řízení a OHIM neměl v podstatné části ve věci úspěch, je důvodné posledně uvedenému uložit náhradu nákladů řízení.
101 Podle čl. 87 odst. 4 třetího pododstavce jednacího řádu ponese vedlejší účastnice řízení podporující OHIM vlastní náklady řízení.
102 Mimoto žalobkyně požadovala, aby byla vedlejší účastnici uložena náhrada nákladů, které jí vznikly ve správním řízení před OHIM. V tomto ohledu je třeba připomenout, že podle čl. 136 odst. 2 jednacího řádu se nezbytné náklady vzniklé účastníkům řízení v souvislosti s řízením před odvolacím senátem považují za náklady, jejichž náhradu lze přiznat. To však neplatí pro náklady vzniklé v souvislosti s řízením před zrušovacím oddělením. Požadavku žalobkyně směřujícímu k tomu, aby vedlejší účastnici, která neměla ve věci úspěch, byla uložena náhrada nákladů správního řízení před OHIM, tudíž může být vyhověno, pouze pokud jde o nezbytné náklady vzniklé žalobkyni v souvislosti s řízeními před odvolacím senátem.
Z těchto důvodů
TRIBUNÁL (druhý senát)
rozhodl takto:
1) Rozhodnutí třetího odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM) ze dne 2. listopadu 2010 (věci R 1451/2009‑3 a R 1452/2009‑3) se zrušují v rozsahu, v němž (průmyslové) vzory č. 000593959-0001 a č. 000593959-0002 prohlásila za neplatné.
2) Žaloby se ve zbývající části zamítají.
3) OHIM ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené společností Antrax It Srl v řízení před Tribunálem.
4) Společnost The Heating Company (THC) ponese vlastní náklady řízení před Tribunálem a nahradí náklady řízení vynaložené společností Antrax It v řízeních před odvolacím senátem.
Forwood | Dehousse | Schwarcz |
Takto vyhlášeno na veřejném zasedání v Lucemburku dne 13. listopadu 2012.
Podpisy.