Žaloba podaná dne 17. dubna 2014 – ArcelorMittal Hamburg a další v. Komise
(Věc T-235/14)
Jednací jazyk: němčina
Účastnice řízení
Žalobkyně: ArcelorMittal Hamburg GmbH (Hamburg, Německo), Bregal Bremer Galvanisierungs GmbH (Bremen, Německo), ArcelorMittal Hochfeld GmbH (Duisburg, Německo) a ArcelorMittal Ruhrort GmbH (Duisburg) (zástupci: H. Janssen a G. Engel, advokáti)
Žalovaná: Evropská komise
Návrhová žádání
Žalobkyně navrhují, aby Tribunál:
zrušil rozhodnutí Evropské komise ze dne 18. prosince 2013 ve věci státní podpory SA.33995 (2013/C) – Podpora výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a nižší příplatek EEG pro podniky, které jsou velkými spotřebiteli energie;
uložil žalované náhradu nákladů řízení.
Žalobní důvody a hlavní argumenty
Na podporu žaloby předkládají žalobkyně tři žalobní důvody.
První žalobní důvod vycházející z porušení čl. 107 odst. 1 SFEU
Žalobkyně tvrdí, že napadené rozhodnutí je v rozporu s čl. 107 odst. 1 SFEU, jelikož příplatek EEG a zvláštní systém náhrad, které jsou upraveny v zákoně o upřednostňování obnovitelných energií (Gesetz für den Vorrang erneuerbarer Energien) (dále jen „EEG“), nepředstavují poskytnutí státních nebo státem kontrolovaných prostředků. Všechny relevantní skutečnosti pro kvalifikaci těchto opatření byly zjištěny v přípravném řízení mezi Komisí a Spolkovou republikou Německo. Nezůstaly už žádné pochybnosti, o kterých měla Komise rozhodnout v řízení podle čl. 108 odst. 2 SFEU, čl. 4 odst. 4 nařízení (ES) č. 659/1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o ES .Druhý žalobní důvod vycházející z porušení čl. 108 odst. 1 SFEU a zásady právní jistotyŽalobkyně na tomto místě tvrdí, že Komise porušila čl. 108 odst. 1 SFEU a zásadu právní jistoty tím, že použila řízení pro nové podpory podle čl. 4 odst. 4 nařízení č. 659/1999 namísto řízení pro existující podpory podle článku 17 a násl. nařízení č. 659/1999 za účelem přezkoumání svého předběžného posouzení EEG jako podpory. V této souvislosti především uvádějí, že rozhodnutím ze dne 22. května 2002 Komise nepovažovala EEG 2000 za podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU, jelikož se neuskutečnil převod státních prostředků. Změny z EEG 2000 na EEG 2012 nebyly ve srovnání s rozhodnutím Komise ze dne 22. května 2002 zásadní. Komise tak mohla namítat změněný právní názor Komise v řízení podle čl. 108 odst. 1 SFEU bez zatížení žalobkyň.Třetí žalobní důvod vycházející z porušení článku 41 Listiny základních práv a práva být vyslechnutŽalobkyně dále tvrdí, že žalovaná vydala napadené rozhodnutí, aniž by předtím žalobkyním poskytla možnost se k věci vyjádřit.
________________________1 Nařízení Rady
(ES) č. 659/1999 ze dne 22. března 1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 9