Žaloba podaná dne 21. května 2012 - Ålands Industrihus v. Komise

(Věc T-212/12)

Jednací jazyk: švédština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Ålands Industrihus Ab (Mariehamn, Finsko) (zástupkyně: L. Laitinen, advokátka)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

zrušil rozhodnutí Evropské komise č. C 6/2008 ze dne 13. července 2011 týkající se opatření přijatých regionální vládou Åland ve prospěch Ålands Industrihus Ab a

uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně sedm žalobních důvodů.

První žalobní důvod vycházející z nesprávného použití čl. 107 odst. 1 SFEU - Žádná státní podpora

Žalobkyně tvrdí, že kapitálový vklad a úvěrové záruky nepředstavují státní podporu, neboť tato podpora nenarušila hospodářskou soutěž do té míry, že by ovlivnila obchod mezi členskými státy. Komise zjevně nesprávně posoudila skutkové okolnosti případu, zejména když dospěla k závěru, že zahraničním podnikům vůbec není bráněno ve výkonu jejich činnosti v Åland a už vůbec ne v tom, aby investovaly na místním trhu s nemovitostmi.

Druhý žalobní důvod vycházející z nesprávného použití čl. 107 odst. 1 SFEU s ohledem na pojem soukromý investor - Žádná státní podpora

Žalobkyně tvrdí, že všechny kapitálové vklady byly slučitelné se zásadou investora v podmínkách tržního hospodářství, a tudíž nenarušily, anebo nebyly způsobilé narušit hospodářskou soutěž do té míry, že by ovlivnily obchod mezi členskými státy. Komise se dopustila nesprávného posouzení, pokud jde o slučitelnost opatření se zásadou investora v podmínkách tržního hospodářství, když kromě jiného nesprávně a svévolně posoudila výši očekávaného zisku pouze na základě ročního kapitálového výnosu. Podle žalobkyně se skutečný očekávaný zisk skládal z ročního kapitálového výnosu a očekávaného zvýšení hodnoty.

Třetí žalobní důvod vycházející z porušení povinnosti zohlednit existující režim podpor týkající se záruk

Komise nezohlednila skutečnost, že nejméně dvě z poskytnutých záruk byly zahrnuty v existujícím režimu podpor.

Čtvrtý žalobní důvod vycházející z nesprávného posouzení skutkových okolností a z porušení povinnosti odůvodnění

-    Pokud by měla být předmětná opatření navzdory tomu pokládána za státní podporu, pak by částky, které je třeba vrátit, byly nesprávně vypočteny. Zaprvé, Komise konstatovala v rámci slabého, nedostatečného a velmi stručného odůvodnění svévolně výši částky, která má být vrácena, na základě celé částky investovaného kapitálového vkladu. Zadruhé, Komise v rámci nedostatečného odůvodnění svévolně stanovila podíl záruk na podpoře v nepřiměřené a nereálné výši. Žalobkyně tvrdí, že nedostatečnost a svévolnost odůvodnění podaného Komisí jí téměř znemožňují, aby se mohla adekvátně postavit tvrzením Komise.

Pátý žalobní důvod vycházející z nesprávného použití právní úpravy platné pro referenční sazbu

Komise při výpočtu podílu záruk na podpoře použila retroaktivně své sdělení o revizi metody stanovování referenčních a diskontních sazeb². Toto nepřípustné retroaktivní použití vedlo k tomu, že podíl záruk na podpoře, který měl být vrácen, je vyšší, než by byl v případě, kdyby se při výpočtu vycházelo ze správné právní úpravy, kterou je podle žalobkyně oznámení Komise 97/C 273/03 o metodě stanovování referenčních a diskontních sazeb a která platila v okamžiku poskytnutí záruk.

Šestý žalobní důvod vycházející z ochrany legitimního očekávání žalobkyně v souvislosti se státní podporou

Na základě skutkových okolností uvedených výše v prvním, druhém a třetím žalobním důvodu žalobkyně mohla oprávněně očekávat, že regionální opatření nepředstavovala žádné nepřípustné státní podpory. Žalobkyně přesto položila tuto otázku regionální vádě, která potvrdila, že předmětná opatření jsou zahrnuta v oznámeném režimu podpor.

Sedmý žalobní důvod vycházející z tvrzení, že rozhodnutí Komise ohrožuje právní jistotu a omezuje systém vlastnických vztahů podle článku 345 SFEU

Komise vůbec nepřihlížela k souběžné investici uskutečněné obcí Mariehamn, což žalobkyni znemožňuje, aby v případě vracení daných částek zacházela s obchodními společníky v souladu se závaznými ustanoveními finského práva obchodních společností. Pochybení Komise tedy narušuje hospodářský výsledek dotčených společností takovým způsobem, že rozhodnutí porušuje článek 345 SFEU, podle něhož se Smlouvy nedotýkají úpravy systému vlastnických vztahů v jednotlivých členských státech.

____________

¹ - Úř. věst. C 14, 2008, s. 6.

² - Úř. věst. C 273, 1997, s. 3; Zvl. vyd. 08/01, s. 146.