Language of document :

Žaloba podaná dne 22. května 2012 - MPM-Quality a EUTECH v. OHIM - Elton hodinářská (MANUFACTURE PRIM 1949)

(Věc T-215/12)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: čeština

Účastníci řízení

Žalobkyně: MPM-QUALITY v.o.s. (Frýdek-Místek, Česká republika) a EUTECH akciová společnost (Šternberk, Česká republika) (zástupce: M. Kyjovský, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Elton hodinářská, a.s.

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhují, aby Tribunál:

zrušil rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) ze dne 5. března 2012 ve věci R 826/2010-4;

uložil žalovanému náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Zapsaná ochranná známka Společenství, jež je předmětem návrhu na prohlášení neplatnosti: Kombinovaná ochranná známka "MANUFACTURE PRIM 1949", č. 3531662, pro výrobky a služby zařazené do tříd 9, 14 a 35

Majitelka ochranné známky Společenství: Elton hodinářská, a.s.

Účastnice řízení navrhující prohlášení neplatnosti ochranné známky Společenství: Žalobkyně

Odůvodnění návrhu na prohlášení neplatnosti: Návrh na základě čl. 51 odst. 1 písm. b) ve spojení s čl. 8 odst. 1 písm. a) a b) a čl. 8 odst. 5 nařízení Rady (ES) č. 207/2009 a na základě čl. 52 odst. 1 písm. b) tohoto nařízení

Rozhodnutí zrušovacího oddělení: Zamítnutí návrhu

Rozhodnutí odvolacího senátu: Zamítnutí odvolání

Dovolávané žalobní důvody: Žalobkyně tvrdí, že odvolací senát porušil čl. 8 odst. 1 písm. a) a b), čl. 8 odst. 5 a čl. 52 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 207/2009 (dále jen "nařízení") tím, že:

vycházel z nesprávného pojetí argumentačního a důkazního břemene podle článku 54 a čl. 165 odst. 4 nařízení;

nesprávně uplatnil judikaturu Soudního dvora;

nezohlednil podstatné využití, známost a užívání mezinárodní ochranné známky, které jsou významné pro vnímání označení PRIM relevantními spotřebiteli;

nesprávně použil článek 55 v návaznosti na článek 41 nařízení, když tvrdil, že dřívější práva k označení musí patřit stejnému vlastníkovi;

nepřihlédl ke skutečnostem tvrzeným žalobkyněmi a k jimi předloženým důkazům, těmto důkazům nepřiznal jejich význam a s některými z nich se vůbec nevypořádal (např. licenční smlouvy);

nezohlednil skutečnost, že totožné známky obsahující slovo "PRIM" jsou již na území Evropské unie zapsány.

____________