Language of document : ECLI:EU:T:2013:292

Věc T‑213/12

Elitaliana SpA

v.

Eulex Kosovo

„Žaloba na neplatnost – Veřejné zakázky na služby – Nabídkové řízení – Podpora mise EULEX v Kosovu vrtulníky – Odmítnutí nabídky uchazeče – Nedostatek pasivní legitimace – Nepřípustnost“

Shrnutí – usnesení Tribunálu (sedmého senátu) ze dne 4. června 2013

1.      Žaloba na neplatnost – Pasivní legitimace – Mise bezpečnostní a obranné politiky Unie bez právní subjektivity – Absence postavení instituce nebo jiného subjektu Unie – Akty přijaté vedoucím takové mise v rámci řízení o veřejné zakázce na služby – Přičitatelnost Komisi – Nepřípustnost žaloby

[Článek 263 první pododstavec SFEU; nařízení Rady č. 1605/2002, čl. 54 odst. 2 písm. d)]

2.      Soudní řízení – Návrh na zahájení řízení – Formální požadavky – Určení žalovaného – Označení jiné osoby, nežli autora napadeného aktu, jako žalovaného, aniž by došlo k omylu žalobce – Nepřípustnost – Omezení – Prvky umožňující takové jednoznačné určení a pasivní legitimace žalovaného – Neexistence – Povinnost Tribunálu určit žalovaného – Neexistence

[Článek 263 první pododstavec SFEU; statut Soudního dvora, článek 21; jednací řád Tribunálu, čl. 44 odst. 1 písm. b)]

3.      Soudní řízení – Lhůty pro podání žaloby – Prekluze – Omluvitelné pochybení – Pojem

(Článek 263 první pododstavec SFEU)

4.      Žaloba na náhradu škody – Návrhová žádání úzce propojená s návrhovými žádáními žaloby na neplatnost, která byla prohlášena za nepřípustnou – Nepřípustnost žaloby na náhradu škody

(Článek 263 první pododstavec SFEU a článek 340 SFEU)

1.      Mise zřízená společnou akcí Rady v rámci bezpečnostní a obranné politiky Unie, která není nadána právní subjektivitou a u níž se nepočítá s tím, že by mohla být účastníkem řízení před unijními soudy, představuje pouze iniciativu, kterou nelze považovat za instituci nebo jiný subjekt Unie ve smyslu čl. 263 prvního pododstavce SFEU.

Akty přijaté na základě přenesených pravomocí jsou krom toho obvykle přičitatelné orgánu, který pravomoci přenesl a kterému přísluší bránit dotčený akt před soudem. Jelikož Komise svěřila některé úkoly při plnění rozpočtu mise bezpečnostní a obranné politiky Unie vedoucímu mise, jak je stanoveno v čl. 54 odst. 2 písm. d) nařízení č. 1605/2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství, v pozměněném znění, a vzhledem k tomu, že vedoucí mise může uzavírat technické dohody týkající se dodávek vybavení, služeb a prostor pouze se souhlasem Komise, lze akty přijaté vedoucím dané mise v rámci řízení o veřejné zakázce na služby přičítat Komisi, která má na základě čl. 263 prvního pododstavce SFEU pasivní legitimaci. Tyto akty mohou být tudíž předmětem soudního přezkumu v souladu s požadavky obecné zásady, podle níž musí být jakýkoli akt vydaný orgánem, institucí nebo jiným subjektem Unie zakládající právní účinky ve vztahu k třetím osobám soudně přezkoumatelný.

(viz body 26 a 31–35)

2.      Nesprávné označení jako žalované jiné osoby, než autora napadeného aktu, v žalobě nemá za následek nepřípustnost žaloby, pokud žaloba obsahuje takové informace, na jejichž základě lze jednoznačně určit účastníka řízení, proti němuž žaloba směřuje, jako je označení napadeného aktu a jeho autora. Pouze v takovém případě je třeba považovat za žalovaného autora napadeného aktu, i když není uveden v úvodní části žaloby. Mimoto, Tribunálu nepřísluší, aby určil účastníka řízení, proti němuž by měla žaloba směřovat, aby tak splňovala podmínky čl. 44 odst. 1 písm. b) jednacího řádu.

(viz body 38 a 39)

3.      Viz znění rozhodnutí.

(viz body 40 a 42)

4.      Viz znění rozhodnutí.

(viz bod 45)