Věc T‑545/11

Stichting Greenpeace Nederland

a

Pesticide Action Network Europe (PAN Europe)

v.

Evropská komise

„Přístup k dokumentům – Nařízení č. 1049/2001 – Dokumenty týkající se prvního povolení pro uvedení účinné látky glyfosátu na trh – Částečné odepření přístupu – Riziko porušení obchodních zájmů fyzické nebo právnické osoby – Článek 4 odst. 5 nařízení č. 1049/2001 – Převažující veřejný zájem – Nařízení (ES) č. 1367/2006 – Článek 6 odst. 1 nařízení č. 1367/2006 – Směrnice 91/414/EHS“

Shrnutí – rozsudek Tribunálu (druhého senátu) ze dne 8. října 2013

1.      Orgány Evropské unie – Právo veřejnosti na přístup k dokumentům – Nařízení č. 1049/2001 – Výjimky z práva na přístup k dokumentům – Restriktivní výklad i uplatnění

(Článek 1 druhý pododstavec SFEU; nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1049/2001, první, druhý, čtvrtý a jedenáctý bod odůvodnění, články 1 a 4)

2.      Orgány Evropské unie – Právo veřejnosti na přístup k dokumentům – Žádost o přístup k informacím o životním prostředí – Výjimky z práva na přístup k dokumentům – Nařízení č. 1367/2006, které má zvláštní povahu ve vztahu k nařízení č 1049/2001 – Nevyvratitelná domněnka existence převažujícího veřejného zájmu, který si žádá zpřístupnění informací týkajících se emisí do životního prostředí – Dopad Listiny základních práv Evropské unie a Dohody TRIPs – Neexistence

(Listina základních práv Evropské unie, články 16 a 17; dohoda TRIPS, čl. 39, odst. 2 a 3; nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1049/2001, čl. 4 odst. 2 a 5, nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1367/2006, osmý a patnáctý bod odůvodnění a článek 3 a čl. 6 odst. 1, a nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1107/2009, čl. 63 odst. 2; směrnice Rady 91/414)

3.      Orgány Evropské unie – Právo veřejnosti na přístup k dokumentům – Žádost o přístup k informacím o životním prostředí – Nařízení č. 1367/2006 – Nevyvratitelná domněnka existence převažujícího veřejného zájmu, který si žádá zpřístupnění informací týkajících se emisí do životního prostředí – Pojem emise do životního prostředí

(Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1049/2001 a nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1367/2006, patnáctý bod odůvodnění a čl. 6 odst. 1; směrnice Rady 96/61, čl. 2 bod 5)

1.      Viz znění rozhodnutí.

(viz body 27–29, 50)

2.      Článek 6 odst. 1 první věta nařízení č. 1367/2006 o použití ustanovení Aarhuské úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí na orgány a subjekty Společenství ukládá povinnost zpřístupnit dokument, pokud se požadované informace týkají emisí do životního prostředí, a to i v případě rizika zásahu do zájmů chráněných čl. 4 odst. 2 první odrážkou nařízení č. 1049/2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise, přičemž tento výklad nemůže být zpochybněn pod záminkou výkladu, který je konzistentní, jednotný nebo v souladu s ustanoveními článků 16 a 17 Listiny základních práv Evropské unie, čl. 39 odst. 2 a 3 Dohody o zřízení Světové obchodní organizace (dohody TRIPS), směrnice č. 91/414 o uvádění přípravků na ochranu rostlin nebo nařízení č. 1107/2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh.

Zaprvé nařízení č. 1367/2006 obsahuje ustanovení, která nahrazují, mění nebo zpřesňují některá ustanovení nařízení č. 1049/2001.

Článek 6 odst. 1 první věta nařízení č. 1367/2006 tak zakotvuje nevyvratitelnou právní domněnku, že převažující veřejný zájem na zpřístupnění existuje v případě, kdy se požadované informace týkají emisí do životního prostředí, ledaže se tyto informace týkají vyšetřování, a to zejména vyšetřování souvisejícího s možnými nesplněními povinností vyplývajících z práva Evropské unie. Toto ustanovení také vyžaduje, aby dotčený orgán na základě žádosti o přístup k dokumentu tento dokument zpřístupnil, jestliže se požadované informace týkají emisí do životního prostředí, i kdyby takové zpřístupnění mohlo poškodit ochranu obchodních zájmů fyzické nebo právnické osoby. V této souvislosti nemůže směrnice 91/414 ani nařízení č. 1107/2009 bránit uvedené nevyvratitelné domněnce a upřednostnit veřejné a soukromé zájmy, které chrání, nad převažujícím veřejným zájmem zmíněným v uvedeném čl. 6 odst. 1 první větě nařízení č. 1367/2006.

Zatřetí nelze použití tohoto čl. 6 odst. 1 vyloučit ani pod záminkou spravedlivé rovnováhy mezi ochranou základního práva na vlastnictví, jehož součástí jsou práva spojená s ochranou duševního vlastnictví zakotvená Listinou základních práv Evropské unie a Dohodou TRIPs, a ochranou ostatních základních práv. Takový přístup by vedl k tomu, že by nedošlo k uplatnění jasného a bezpodmínečného ustanovení nařízení Unie, o němž není ani tvrzeno, že je v rozporu s normou vyšší právní síly.

Ačkoli platí, že ustanovení Dohody TRIPs jsou nedílnou součástí právního řádu Unie, a že v případě, že daná oblast dotčená Dohodou je upravena právními předpisy Unie, existuje povinnost výkladu, který je konformní s uvedenou Dohodou, nelze připustit, aby pro účely výkladu práva použitelného v souladu s čl. 39 odst. 2 a 3 Dohody TRIPs nebyla aplikována ustanovení uvedeného čl. 6 odst. 1 první věty nařízení č. 1376/2006, jelikož by tento přístup ve skutečnosti zpochybnil legalitu tohoto čl. 6 odst. 1 z hlediska uvedených ustanovení Dohody TRIPs.

(viz body 35–38, 40, 41, 44–46)

3.      Ani z logiky práva na přístup k dokumentům Unie, jak vyplývá z nařízení č. 1049/2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise a nařízení č. 1367/2006 o použití ustanovení Aarhuské úmluvy o přístupu k informacím na orgány a subjekty Společenství, jakož i z jejich používání, ani ze znění posledně uvedeného nařízení objasněného přípravnými pracemi nevyplývá, že pojem emise do životního prostředí má být vykládán restriktivně. K tomu, aby zpřístupnění dokumentu bylo v souladu s právem, proto postačí, aby se požadované informace dostatečně přímo týkaly emisí do životního prostředí.

Uvážíme-li přitom, že v případě, že se požadované informace týkají emisí do životního prostředí, existuje veřejný zájem na jejich zpřístupnění, který převažuje nad zájmem chráněným výjimkou, umožňuje tak čl. 6 odst. 1 první věta nařízení č. 1367/2006 konkrétní uplatnění obecné zásady, kterou je poskytnout veřejnosti co nejširší přístup k dokumentům v držení unijních orgánů. Podle bodu 15 odůvodnění nařízení č. 1367/2006 musí být restriktivním způsobem vykládány pouze důvody pro odmítnutí přístupu k informacím o životním prostředí, s přihlédnutím k zájmu, jemuž zveřejnění požadovaných informací slouží, a k tomu, zda se požadované informace týkají emisí do životního prostředí.

Kromě toho definice emise do životního prostředí, která vyplývá z příručky k provádění Aarhuské úmluvy, nemůže sloužit k výkladu nařízení č. 1367/2006 Jelikož nemá příručka závazný charakter pro výklad Aarhuské úmluvy, musí toto totiž a fortiori platit i pro výklad nařízení č. 1367/2006. V této souvislosti odkazuje příručka k provádění Aarhuské úmluvy na pojem emise, který vyplývá ze směrnice 96/61 o integrované prevenci a omezování znečištění, jejíž čl. 2 bod 5 definuje emise jako přímé nebo nepřímé uvolňování látek, vibrací, tepla nebo hluku z bodových nebo difúzních zdrojů v zařízení do ovzduší, vody či půdy, přičemž zařízením se rozumí stacionární technická jednotka, ve které probíhá jedna či více činností uvedených v příloze I směrnice. Tato definice se přitom vysvětluje cílem směrnice 96/61, kterým je integrovaná prevence a omezování znečištění vznikajícího z čistě průmyslových činností. Aarhuská úmluva, ani nařízení č. 1367/2006 přitom neomezují své příslušné oblasti působnosti na důsledky takových činností.

(viz body 51–53, 55, 56)