Věc C‑509/14
Administrador de Infraestructuras Ferroviarias (ADIF)
proti
Luisovi Aira Pascualovi a dalším
(žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunal Superior de Justicia de la Comunidad Autónoma del País Vasco)
„Řízení o předběžné otázce – Směrnice 2001/23/ES – Článek 1 odst. 1 – Převody podniků – Zachování práv zaměstnanců – Povinnost nabyvatele převzít zaměstnance – Veřejný podnik pověřený veřejnou službou – Poskytování služby jiným podnikem na základě smlouvy o správě veřejných služeb – Rozhodnutí neobnovit tuto smlouvu po uplynutí doby jejího trvání – Zachování identity hospodářské jednotky – Činnost zakládající se především na zařízeních – Nepřevzetí zaměstnanců“
Shrnutí – rozsudek Soudního dvora (šestého senátu) ze dne 26. listopadu 2015
1. Předběžné otázky – Pravomoc Soudního dvora – Určení relevantních ustanovení unijního práva – Přeformulování otázek
(Článek 267 SFEU)
2. Sociální politika – Sbližování právních předpisů – Převody podniků – Zachování práv zaměstnanců – Směrnice 2001/23 – Rozsah působnosti – Veřejný podnik pověřený hospodářskou činností spočívající v manipulaci s jednotkami intermodální přepravy, který svěřil výkon této činnosti jinému podniku – Poskytnutí infrastruktury a potřebného vybavení posledně uvedenému podniku – Nepřevzetí zaměstnanců posledně uvedeného podniku po ukončení smlouvy – Zahrnutí
(Směrnice Rady 2001/23, čl. 1 odst. 1)
1. Viz znění rozhodnutí.
(viz bod 22)
2. Článek 1 odst. 1 směrnice 2001/23/ES o sbližování právních předpisů členských států týkajících se zachování práv zaměstnanců v případě převodů podniků, závodů nebo částí podniků nebo závodů musí být vykládán v tom smyslu, že do rozsahu působnosti této směrnice spadá situace, kdy veřejný podnik pověřený hospodářskou činností spočívající v manipulaci s jednotkami intermodální přepravy svěří na základě smlouvy o správě veřejných služeb výkon této činnosti jinému podniku s tím, že mu poskytne infrastrukturu a potřebné vybavení, jež vlastní, a posléze se rozhodne ukončit tuto smlouvu, aniž převezme zaměstnance tohoto podniku, a to z důvodu, že nadále bude uvedenou činnost vykonávat sám prostřednictvím vlastních zaměstnanců.
V této souvislosti by výklad čl. 1 odst. 1 písm. b) směrnice 2001/23, který by vylučoval z rozsahu působnosti této směrnice situaci, v níž hmotný majetek nezbytný pro výkon dané činnosti nikdy nepřestal patřit nabyvateli, by zbavoval uvedenou směrnici části jejího užitečného účinku.
Mimoto nepřevzetí podstatné části zaměstnanců co do počtu a dovedností novým podnikatelem, které jeho předchůdce přidělil k výkonu stejné činnosti, nepostačuje k vyloučení existence převodu jednotky, která si zachovává svou identitu, ve smyslu směrnice 2001/13 v takovém odvětví, v němž činnost spočívá především na vybavení. Jiný výklad by odporoval hlavnímu účelu uvedené směrnice, kterým je zachovat, i proti vůli nabyvatele, pracovní smlouvy zaměstnanců převodce.
(viz body 40, 41, 44 a výrok)