Language of document : ECLI:EU:F:2014:186

ROZSUDEK SOUDU PRO VEŘEJNOU SLUŽBU EVROPSKÉ UNIE

(druhý senát)

10. července 2014

Věc F‑48/13

CW

v.

Evropský parlament

„Veřejná služba – Úředníci – Hodnotící posudek – Posouzení a poznámky uvedené v hodnotícím posudku – Zjevně nesprávné posouzení – Zneužití pravomoci – Neexistence“

Předmět:      Žaloba podaná podle článku 270 SFEU, použitelného na Smlouvu o ESAE podle jejího článku 106a, kterou se CW domáhá zrušení hodnotícího posudku za rok 2011 v jeho konečném znění, pozměněném rozhodnutími orgánu oprávněného ke jmenování (dále jen „OOJ“) Evropského parlamentu ze dne 18. července 2012 a 29. ledna 2013 (dále jen „hodnotící posudek za rok 2011“).

Rozhodnutí:      Žaloba se zamítá. CW ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Evropským parlamentem.

Shrnutí

1.      Úředníci – Hodnocení – Hodnotící zpráva – Posuzovací pravomoc hodnotitelů – Posouzení a poznámky uvedené v hodnotící zprávě – Zjevně nesprávné posouzení – Neexistence

(Služební řád, článek 43)

2.      Úředníci – Psychické obtěžování – Pojem – Hodnotící posudek obsahující negativní poznámky, které však nejsou vůči úředníkovi urážlivé – Vyloučení

(Služební řád, čl. 12a odst. 3)

1.      Podle ustanovení příručky vedoucího týmu, vydané generálním ředitelstvím Parlamentu pro tlumočení a konference, musejí být všechny významné incidenty a zvláštní problémy, které se vyskytnou během služební cesty, oznámeny generálnímu řediteli, ředitelům a vedoucím odboru. Tato povinnost oznámit administrativě potíže, které se vyskytly, byla stanovena proto, aby administrativa mohla přijmout opatření za účelem vyloučení opakování těchto významných incidentů a těchto zvláštních problémů v budoucnosti.

S přihlédnutím ke znění a cíli tohoto interního pravidla se orgán oprávněný ke jmenování nedopustil zjevně nesprávného posouzení, když měl v hodnotícím posudku za to, že problém, kterému během služební cesty čelil tým, jehož vedoucím byla žalobkyně, představoval významný incident nebo zvláštní problém ve smyslu uvedeného interního pravidla, a dále že tento incident měl být jako takový oznámen v „Team Leader Report“, bez ohledu na skutečnost, že mohl být vyřešen na místě nebo mohl být kvalifikován jako technický problém. Kromě toho se orgán oprávněný ke jmenování ani nedopustil zjevně nesprávného posouzení, když měl za to, že navzdory skutečnosti, že žalobkyně jakožto vedoucí týmu ústně informovala svého vedoucího odboru o pracovních podmínkách, které neodpovídají použitelným evropským technickým normám, nebyla tak zproštěna své povinnosti oznámit dotčený incident v „Team Leader Report“ předkládané jejímu generálnímu řediteli.

Kromě toho, i když vedoucí týmu může legitimně požadovat, aby byl seznámen s interními pravidly, mohl mít orgán oprávněný ke jmenování s přihlédnutím ke kontextu a obsahu korespondence mezi žalobkyní a vedoucím odboru, a aniž by se dopustil zjevně nesprávného posouzení, za to, že žalobkyně přispěla k negativní atmosféře v odboru.

Nakonec s přihlédnutím k posuzovací pravomoci, kterou má orgán oprávněný ke jmenování v rámci organizace svých útvarů, není věcí úředníka nebo zaměstnance, a ostatně ani unijního soudu, stanovit, která metoda komunikace mezi vedoucím odboru a členy jeho odboru by měla být upřednostněna. V každém případě úředník nebo zaměstnanec musí být k dispozici pro setkání se svým nadřízeným, jestliže jej pozve na setkání. Za těchto podmínek a vzhledem k tomu, že negativní poznámka v hodnotícím posudku je omezena na přání, aby žalobkyně zlepšila svou komunikaci a svoji vnímavost vůči příkazům, není nikterak namístě konstatovat, že je uvedená poznámka stižena zjevně nesprávným posouzením.

(viz body 81 až 83, 104, 123 a 125)

2.      Vzhledem k tomu, že otázka psychického obtěžování, které údajně utrpěla žalobkyně, není předmětem žaloby, nemůže unijní soud rozhodnout o protiprávnosti negativní poznámky v hodnotícím posudku na základě tvrzení o psychickém obtěžování, kterému měla být žalobkyně vystavena. V řízení o takové žalobě se tedy unijní soud může omezit na zkoumání otázky, zda je sporný hodnotící posudek stižen zjevně nesprávným posouzením, pokud jde o negativní poznámku.

Pokud se žalobkyně pro účely prokázání zneužití pravomoci opírá o údajné obtěžování, jehož obětí měla být během roku, ve kterém byl vypracován hodnotící posudek, je nutné konstatovat, že otázka jejího obtěžování není předmětem její žaloby, a dále, že negativní poznámky, posuzované samostatně v kontextu uvedeného posudku, svým obsahem nijak nepřekračují hranici urážlivé nebo zraňující kritiky samotné dotyčné osoby.

(viz body 121 a 129)

Odkazy:

Soud pro veřejnou službu: rozsudek N v. Parlament, F‑26/09, EU:F:2010:17, bod 86