ROZSUDEK TRIBUNÁLU
(kasační senát)
5. listopadu 2014
Věc T‑669/13 P
Evropská komise
v.
Florence Thomé
„Kasační opravný prostředek – Veřejná služba – Úředníci – Přijímání – Oznámení o výběrovém řízení – Odmítnutí přijetí do zaměstnání – Existence diplomu, který je v souladu s oznámením o výběrovém řízení z důvodu homologace – Finanční a morální újma“
Předmět: Kasační opravný prostředek podaný proti rozsudku Soudu pro veřejnou službu Evropské unie (prvního senátu) ze dne 7. října 2013, Thomé v. Komise (F‑97/12, Sb. VS, EU:F:2013:142), který směřuje ke zrušení tohoto rozsudku
Rozhodnutí: Kasační opravný prostředek se zamítá. Evropské komise se ukládá náhrada nákladů řízení.
Shrnutí
1. Úředníci – Přijímání – Výběrové řízení – Výběrové řízení na základě kvalifikačních předpokladů a zkoušek – Požadavek vysokoškolského diplomu – Pojem vysokoškolský diplom – Posouzení s ohledem na právní předpisy ve státě, v němž proběhla studia – Posuzovací pravomoc výběrové komise a orgánu oprávněného ke jmenování – Soudní přezkum – Rozsah
(Služební řád, příloha III, článek 5)
2. Právo Evropské unie – Zásady – Právo na obhajobu – Zásada kontradiktornosti – Dosah – Právo unijních orgánů jako účastníků řízení dovolávat se této zásady
3. Kasační opravný prostředek – Důvody kasačního opravného prostředku – Přezkum posouzení pravidel vnitrostátního práva, na kterých závisí legalita napadeného aktu, Tribunálem – Vyloučení s výjimkou případu zkreslení
(Článek 257 SFEU; statut Soudního dvora, příloha I, čl. 11 odst. 1)
1. Neobsahují-li buď nařízení či směrnice použitelné na výběrová řízení v rámci přijímání do zaměstnání nebo oznámení o výběrovém řízení opačné ustanovení, musí být požadavek vlastnit vysokoškolský diplom, kterému podléhá přístup k otevřenému výběrovému řízení, nezbytně chápán v tom smyslu, který tomuto výrazu dávají právní předpisy členského státu, ve kterém uchazeč absolvoval studia, která uplatňuje.
V tomto ohledu nespadá rozhodnutí výběrové komise výběrového řízení o nepřipuštění ke zkouškám z důvodu, že diplom předložený uchazečem není na úrovni vyžadované oznámením o výběrovém řízení, do prostoru pro uvážení přiznanému této komisi, a toto rozhodnutí tedy musí podléhat úplnému soudnímu přezkumu.
Stejnou úroveň přezkumu je třeba použít v případě, kdy se jedná o posouzení orgánu oprávněného ke jmenování týkající se existence diplomu nebo toho, zda se tento diplom shoduje s požadavky oznámení o výběrovém řízení. Úvahy, které vedou unijní soud k provedení úplného soudního přezkumu takových posouzení v případě, kdy je činí výběrová komise, a sice dodržení rovného zacházení s uchazeči, jakož i soudní povaha analýzy skutečnosti, zda se diplom shoduje s požadavky oznámení o výběrovém řízení, je totiž možné přenést na přezkum uvedeného orgánu, když se rozhodne svými vlastními posouzeními nahradit posouzení výběrové komise výběrového řízení.
(viz body 26, 27 a 42)
Odkazy:
Tribunál: rozsudky ze dne 11. února 1992, Panagiotopoulou v. Parlament, T‑16/90, Recueil, EU:T:1992:11, bod 39, a ze dne 3. března 1994, Cortes Jimenez a další v. Komise, T‑82/92, Sb. VS, EU:T:1994:24, body 33 a 34
2. Zásada kontradiktornosti se uplatní na každé řízení, jež může vést k vydání rozhodnutí unijního orgánu nebo instituce, jímž jsou citelně dotčeny něčí zájmy. Zpravidla zahrnuje právo účastníků řízení zaujmout stanovisko ke skutečnostem a dokumentům, ze kterých bude vycházet rozhodnutí soudu, jakož i vyjádřit se k důkazům a vyjádřením předloženým soudu a právním důvodům uplatněným soudem bez návrhu, na kterých soud hodlá založit své rozhodnutí. Ke splnění požadavků spojených s právem na spravedlivý proces je totiž třeba, aby účastníci řízení měli možnost vyjádřit se kontradiktorně jak ke skutkovým, tak i k právním okolnostem, které jsou rozhodné pro výsledek řízení.
Unijní soudy zajišťují, aby byla zásada kontradiktornosti dodržována před nimi i jimi samotnými. Musí svědčit všem účastníkům řízení před unijním soudem, nehledě na jejich právní postavení. Proto se jí mohou dovolávat také unijní orgány a instituce, jsou-li účastníky takového řízení.
(viz body 31 a 32)
Odkazy:
Soudní dvůr: rozsudek ze dne 17. prosince 2009, Přezkum M v. EMEA, C‑197/09 RX-II, Sb. rozh., EU:C:2009:804, body 41 a 42
3. Pokud jde o přezkum, který Tribunál musí vykonat ve vztahu k posouzením soudu prvního stupně, která se netýkají unijního práva, ale výkladu a použití vnitrostátního práva členského státu, na kterém závisí legalita rozhodnutí zpochybněných před tímto soudem, platí, že taková posouzení je třeba považovat za chybná jen tehdy, když spočívají na zkreslení relevantních pravidel vnitrostátního práva nebo představují zjevné pochybení při jejich výkladu nebo jejich použití.
Zkreslení musí navíc zjevně vyplývat z písemností ve spise, aniž by bylo nutné provést nové posouzení skutkového stavu a důkazů.
(viz body 46 a 47)
Odkazy:
Soudní dvůr: rozsudek ze dne 5. července 2011, Edwin v. OHIM, C‑263/09 P, Sb. rozh., EU:C:2011:452, body 44 až 53
Tribunál: rozsudek ze dne 18. června 2013, Heath v. ECB, T‑645/11 P, Sb. VS, EU:T:2013:326, bod 101 a citovaná judikatura