Language of document : ECLI:EU:C:2024:96

Věc C560/20

CR a další

v.

Landeshauptmann von Wien

[žádost o rozhodnutí o předběžné otázce, kterou podal Verwaltungsgericht Wien (Správní soud ve Vídni, Rakousko)]

 Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 30. ledna 2024

„Řízení o předběžné otázce – Prostor svobody, bezpečnosti a práva – Přistěhovalecká politika – Právo na sloučení rodiny – Směrnice 2003/86/ES – Článek 10 odst. 3 písm. a) – Sloučení rodiny nezletilého uprchlíka bez doprovodu s nejbližšími příbuznými v přímé vzestupné linii – Článek 2 písm. f) – Pojem ‚nezletilá osoba bez doprovodu‘ – Osoba usilující o sloučení rodiny, která byla nezletilou osobou v okamžiku podání žádosti, avšak v průběhu řízení o sloučení rodiny dosáhla plnoletosti – Datum rozhodné pro posouzení postavení nezletilé osoby – Lhůta pro podání žádosti o sloučení rodiny – Plnoletá sestra osoby usilující o sloučení rodiny vyžadující trvalou pomoc svých rodičů z důvodu vážné nemoci – Užitečný účinek práva na sloučení rodiny nezletilého uprchlíka bez doprovodu – Článek 7 odst. 1 – Článek 12 odst. 1 první a třetí pododstavec – Možnost podmínit sloučení rodiny dodatečnými podmínkami“

1.        Kontroly na hranicích, azyl a přistěhovalectví – Přistěhovalecká politika – Právo na sloučení rodiny – Směrnice 2003/86 – Sloučení rodiny uprchlíků – Žádost rodičů o sloučení rodiny s nezletilým uprchlíkem bez doprovodu – Osoba usilující o sloučení rodiny, která byla nezletilou osobou v okamžiku podání žádosti, avšak v průběhu řízení dosáhla plnoletosti – Povinnost podat žádost ve lhůtě tří měsíců poté, co bylo nezletilé osobě usilující o sloučení rodiny přiznáno postavení uprchlíka – Neexistence

[Směrnice Rady 2003/86, čl. 10 odst. 3 písm. a) a čl. 12 odst. 1 třetí pododstavec]

(viz body 37, 39–43 a výrok 1)

2.        Kontroly na hranicích, azyl a přistěhovalectví – Přistěhovalecká politika – Právo na sloučení rodiny – Směrnice 2003/86 – Sloučení rodiny uprchlíků – Žádost rodičů o sloučení rodiny s nezletilým uprchlíkem bez doprovodu – Povinnost zajistit užitečný účinek tohoto práva – Povinnost vydat povolení k pobytu plnoleté sestře nezletilého uprchlíka bez doprovodu, která z důvodu vážné nemoci potřebuje trvalou pomoc svých rodičů

[Listina základních práv Evropské unie, článek 7 a čl. 24 odst. 2 a 3; směrnice Rady 2003/86, čl. 10 odst. 3 písm. a)]

(viz body 54–58, 61 a výrok 2)

3.        Kontroly na hranicích, azyl a přistěhovalectví – Přistěhovalecká politika – Právo na sloučení rodiny – Směrnice 2003/86 – Sloučení rodiny uprchlíků – Žádost rodičů o sloučení rodiny s nezletilým uprchlíkem bez doprovodu – Podmínky – Povinnost nezletilého uprchlíka bez doprovodu nebo jeho rodičů mít ubytování, zdravotní pojištění a dostatečné příjmy – Nepřípustnost

[Listina základních práv Evropské unie, článek 7 a čl. 24 odst. 2 a 3; směrnice Rady 2003/86, čl. 4 odst. 2 písm. a), čl. 7 odst. 1, čl. 10 odst. 3 písm. a) a čl. 12 odst. 1]

(viz body 72–80 a výrok 3)

Shrnutí

Velký senát Soudního dvora, jemuž byla předložena žádost o rozhodnutí o předběžné otázce, upřesňuje podmínky pro přiznání práva na sloučení rodiny podle směrnice 2003/86(1) rodičům a vážně nemocné plnoleté sestře nezletilého uprchlíka bez doprovodu, který dosáhl plnoletosti v průběhu řízení o sloučení rodiny.

RI, který v roce 2015 přicestoval do Rakouska jako nezletilá osoba bez doprovodu, bylo v lednu 2017 přiznáno postavení uprchlíka. Tři měsíce a jeden den po doručení tohoto rozhodnutí, tedy v době, kdy byl RI ještě nezletilý, podali CR a GF, kteří jsou jeho rodiči, jakož i TY, jeho plnoletá sestra, která trpí mozkovou obrnou, poprvé na velvyslanectví Rakouské republiky v Sýrii žádosti o vstup a pobyt za účelem sloučení rodiny s RI. Tyto žádosti byly zamítnuty pravomocným rozhodnutím z důvodu, že se RI stal v průběhu řízení o sloučení rodiny plnoletým.

V červenci 2018 podali CR, GF a TY znovu žádosti o povolení vstupu a pobytu za účelem sloučení rodiny s RI u Landeshauptmann von Wien (hejtman spolkové země Vídeň, Rakousko). Také tyto žádosti byly zamítnuty, a to z důvodu, že nebyly podány do tří měsíců poté, co RI bylo přiznáno postavení uprchlíka.

Verwaltungsgericht Wien (správní soud ve Vídni, Rakousko), k němuž podali CR, GF a TY žalobu, se rozhodl položit Soudnímu dvoru otázku ohledně výkladu směrnice 2003/86. Předkládající soud se především táže, zda podání žádosti o sloučení rodiny s nezletilým uprchlíkem bez doprovodu může podléhat určité lhůtě, pokud se uprchlík stane v průběhu řízení o sloučení rodiny plnoletým. Uvedený soud si klade rovněž otázku ohledně rozsahu možnosti členských států požadovat, aby uprchlík měl pro sebe a své rodinné příslušníky ubytování, zdravotní pojištění a dostatečné finanční prostředky, jak je stanoveno směrnicí 2003/86(2) a provedeno do rakouského práva. Tento soud navíc uvádí, že rakouská právní úprava nestanoví právo na sloučení rodiny pro sestru osoby usilující o sloučení rodiny. Vzhledem k tomu, že je TY zcela a trvale závislá na pomoci svých rodičů, nemohou se tito přistěhovat ke svému synovi do Rakouska bez TY.

Závěry Soudního dvora

Zaprvé, pokud jde o požadavek stanovený v rozsudku A a S(3), aby žádost o sloučení rodiny nezletilého uprchlíka bez doprovodu se svými rodiči(4) podle čl. 10 odst. 3 písm. a) směrnice 2003/86 byla podána do tří měsíců po přiznání postavení uprchlíka nezletilé osobě, Soudní dvůr zdůrazňuje, že cílem této lhůty je zabránit riziku, že právo na sloučení rodiny v situaci, kdy uprchlík dosáhl plnoletosti již v průběhu azylového řízení, a tedy ještě před podáním žádosti o sloučení rodiny, bude moci být uplatněno bez jakéhokoli časového omezení.

Takové nebezpečí však neexistuje, pokud uprchlík dosáhne plnoletosti v průběhu řízení o sloučení rodiny. Kromě toho s ohledem na cíl čl. 10 odst. 3 písm. a) směrnice 2003/86, kterým je usnadnit sloučení nezletilých uprchlíků bez doprovodu se svými rodiči a zaručit jim zvýšenou ochranu, nelze žádost o sloučení rodiny na základě tohoto ustanovení považovat za opožděnou, pokud byla podána v době, kdy byl dotyčný uprchlík ještě nezletilý. Lhůta pro podání takové žádosti nemůže proto začít běžet před tím, než se uprchlík stane plnoletým. Dokud je tedy uprchlík nezletilý, jeho rodiče mohou podat žádost o povolení vstupu a pobytu za účelem sloučení rodiny, aniž jsou povinni dodržet určitou lhůtu.

Zadruhé Soudní dvůr uvádí, že z předkládacího rozhodnutí vyplývá, že TY je z důvodu své nemoci zcela a trvale závislá na hmotné pomoci svých rodičů, kteří ji tedy nemohou nechat samotnou v Sýrii. Pokud by TY nebylo přiznáno právo na sloučení rodiny s RI současně s jejími rodiči, byl by RI za těchto okolností fakticky zbaven práva na sloučení rodiny se svými rodiči. Takový výsledek by přitom byl neslučitelný s bezpodmínečnou povahou tohoto práva a ohrozil by jeho užitečný účinek, což by bylo v rozporu jak s cílem čl. 10 odst. 3 písm. a) směrnice 2003/86, tak s požadavky vyplývajícími z článku 7 Listiny základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“), jenž se týká respektování soukromého a rodinného života, a z čl. 24 odst. 2 a 3 Listiny(5), který se týká práv dítěte, jež musí uvedená směrnice zajišťovat.

Z toho vyplývá, že s ohledem na výjimečné okolnosti věci v původním řízení vyžaduje užitečný účinek práva RI na sloučení rodiny se svými rodiči a dodržení uvedených ustanovení Listiny, aby bylo povolení ke vstupu a pobytu v Rakousku uděleno rovněž plnoleté sestře RI, která z důvodu vážné nemoci potřebuje trvalou pomoc svých rodičů.

A konečně s ohledem na směrnici 2003/86 a výše uvedená základní práva dospěl Soudní dvůr k závěru, že členský stát nemůže k tomu, aby nezletilý uprchlík bez doprovodu mohl využít práva na sloučení rodiny se svými rodiči na základě čl. 10 odst. 3 písm. a) směrnice 2003/86, požadovat, aby tento uprchlík nebo jeho rodiče měli ve smyslu čl. 7 odst. 1 této směrnice ubytování, zdravotní pojištění, jakož i stálé, pravidelné a dostatečné příjmy, a to bez ohledu na to, zda byla žádost o sloučení rodiny podána do tří měsíců po přiznání postavení uprchlíka(6).

Je totiž prakticky nemožné, aby nezletilý uprchlík bez doprovodu tyto podmínky splňoval. Stejně tak je pro rodiče takové nezletilé osoby mimořádně obtížné splnit tyto podmínky ještě před tím, než se přistěhují ke svému dítěti do dotyčného členského státu. Pokud by tedy možnost sloučení rodiny nezletilých uprchlíků bez doprovodu s jejich rodiči závisela na dodržení těchto podmínek, vedlo by to ve skutečnosti k tomu, že tyto nezletilé osoby budou zbaveny práva na takové sloučení.

Mimoto vzhledem k tomu, že užitečný účinek práva RI na sloučení rodiny se svými rodiči vyžaduje s ohledem na situaci TY udělení povolení ke vstupu a pobytu i této sestře, nemůže dotyčný členský stát ani požadovat, aby RI nebo jeho rodiče splňovali podmínky stanovené v čl. 7 odst. 1 této směrnice, pokud jde o vážně nemocnou sestru tohoto nezletilého uprchlíka.


1      Směrnice Rady 2003/86/ES ze dne 22. září 2003 o právu na sloučení rodiny (Úř. věst. 2003, L 251, s. 12; Zvl. vyd. 19/06, s. 224).


2      Viz čl. 7 odst. 1 a čl. 12 odst. 1 třetí pododstavec směrnice 2003/86.


3      Rozsudek ze dne 12. dubna 2018, A a S (C‑550/16, EU:C:2018:248, bod 61).


4      Podle čl. 10 odst. 3 písm. a) směrnice 2003/86 „nejbližší příbuzní v přímé vzestupné linii“.


5      Povinnost zohlednit nejlepší zájem dítěte a uznat potřebu dítěte udržovat pravidelné osobní vztahy s oběma rodiči.


6      Podle čl. 12 odst. 1 třetího pododstavce směrnice 2003/86 mohou členské státy po uprchlíkovi požadovat, aby splnil podmínky uvedené v čl. 7 odst. 1, pokud žádost o sloučení rodiny není podána v této lhůtě.